LADECKÝ, Jan: Příspěvky k dějinám českého divadla, Česká divadla ochotnická, Praha 1895, s. 126-127.
V Jablonci na Jizeře začaly hry divadelní roku 1825. Ale nebylo to ochotnické divadlo, jak se nyní provádí; bylo to tak zvané selské divadlo, jak začalo ve Vysokém a jak se hrávalo až do nedávna v Lastibořicích u Turnova. Několik občanů sestoupilo se, aby pořádali hry tj.komedie, které byly jimi samými sepsány. V Jablonci to byli občané Menel a Šimůnek. Hry byly rázu náboženského a v paměti nejstarších současníků zachovaly se názvy: Umučení, Král David, Svatý Eustach, Josef a bratři. Jeviště, čili tyátr stavěli pod širým nebem a bylo zrobeno z materiálu, vypůjčeného po celé obci i z okolí. Kolem jeviště byla zřízena ohrada ponejvíce z narovnaného dříví do sáhů a z prken. Potřebný oblek sháněl se též po celé vsi a v okolí, a na rytířích velikou úlohu hrály hedvábné fěrtochy, majetek to žen hrajících ochotníků. Zbraně vypůjčeny z okolních mysliven. Hry ty prováděny vždy v neděli odpoledne po požehnání a to v následujícím pořadu. Před rychtářem sestavil se průvod, který pak táhl přes celou ves. V předu šli hudebníci, za nimi herci a herečky v tom obleku, v jakém měli ve hře účinkovati. Průvod herců zahajoval vždy šašek, nevyhnutelná osoba v každé hře, a prováděl k radosti vesnického obecenstva své kratochvíle a žerty. Při hře Umučení šel před pannou, která představovala sv. Maří Magdalenu, čert který ji ustavičně pokoušel zrcadlem, které jí dával před obličej. Každý z herců v průvodě vžil se do své úlohy ve hře a podle toho se také přiměřeně tvářil. Šašek, čili blázen, měl před každou hrou proslov, tak zvanou odpověď, ve které veršem a rýmem vyložil děj celé hry, načež zahájeno vlastní představení. Vstupné činilo k sezení dva groše, ke stání jeden groš. Ochotnická představení světských her začala se pořádati v Jablonci r.1848, ale netrvala dlouho. Roku 1864 sešli se opět přátelé divadla a hry pořádány pravidelně, načež poměry zcela ustáleny zřízením ochotnického spolku „Podhoran“ r. 1875.