Dvoudenní přehlídku zakončilo divadlo Slunečník ze ZŠ Sluneční ze Šumperka pod vedením Evy Šalkové. Mimo hlavní program vystoupil soubor, přesněji řečeno celá třída, s inscenací Leonardo da Vinci a zloděj obrazů a předvedl, že divadlo může být skvělým prostředkem pro vytváření komplexních projektů na základní škole. Eva Šalková si jako předlohu vybrala stejnojmenný detektivní příběh Anelie Bennové a na jeho základě vytvořila jakousi živou encyklopedii o renesanční Florencii, v níž se děti cítí skvěle a s nelíčenou chutí si ji užívají. Inscenace nemá velké divadelní ambice, ale dětem jsou tu dány přesně takové úkoly, na které stačí a které je rozvíjejí - v tomto případě je to především schopnost kolektivní souhry, přirozeného projevu na jevišti a dovednost vytvářet jednoduché obrysové postavy plus učení spousty vědomostí z dějin umění. Zbytečné jsou tu jen zpěvy. Vedoucí sice zdůvodňovala zpívané pasáže tím, že mělo jít o projekt, do něhož měla být zapojena i hudební výchova, ale co je to platné, když zpěv děti nezvládají a ještě ke všemu písničky retardují děj a jsou v inscenaci nadbytečné. Výtvarně je inscenace řešena velmi šikovně; i kostýmy jsou stylizovány „renesančně“, což v tomto případě působí funkčně a podporuje to demonstrační princip hraní rolí: postavy jsou dětmi předváděny jednoduchými prostředky a kostýmy tak dodávají další informaci o postavě, a navíc vytvářejí příjemný, zčásti i bezděčný, ale ne trapný komický efekt (malý kluk oblečený do renesančního kostýmu Leonarda, svěřující se, co všecko vynalezl, který současně řeší detektivní záhadu zmizení své Mony Lisy…)