Malínek, Martin: Na začátku myšlenka ... AS 2007, č. 1
Na začátku myšlenka…
Martin Malínek
Na začátku myšlenka… a nyní snad tradice. Mluvím o Mezinárodním festivalu české a slovenské dramatické tvorby. Tedy textů českých a slovenských dramatiků. Nejen proto, že by to byl ohrožený druh, ale i jako pocta těm, kteří se tomuto žánru věnovali a věnují, a tak šíří českou a slovenskou slovesnost.
Když v roce 2000 vzniklo Občanské sdružení divadelních ochotníků Ústí nad Orlicí OSDO, mělo před sebou několik cílů. Jednak v nově vzniklém Pardubickém kraji uspořádat krajskou postupovou přehlídku, stát se samostatným právním subjektem (to se tehdy ještě moc nenosilo a ještě dodnes je celá řada divadelních souborů zřizována jako zájmová umělecká činnost), hrát divadlo, ale taky mu dát něco víc. Mám na mysli vytvořit možnosti jak technické, materiální tak i dramaturgické, mít i možnost někde uvést autorské texty, dát možnost souboru sehrát další představení.
Ta různá kulturní zařízení typu „městské kulturní středisko“ ať už je název jakýkoliv, jsou mnohdy různými způsoby svazována v nabídce programů, resp. dramaturgii. Mám na mysli především, aby byly přínosem pro pokladnu a také musí jakkoliv zaujmout diváka, aby statistický výkaz byl naplněn. Alternativou k tomu pak působí mnohá občanská sdružení, která se snaží tento prostor nezájmu o „nekomerční tituly“ vyplnit. V našem regionu je to třeba U.S. TRIARIUS v České Třebové. A nejinak tomu bylo i v případě OSDO, které si dalo do vínku cíl, vytvořit prostor pro pořádání festivalu, na kterém by měla šanci česká a slovenská dramatika. Výhradně a pouze. Abychom si uvědomili, že je. Že je i na ochotnických jevištích. V mnoha podobách a tvarech. Že je zajímavá i pro diváka i bez hvězdných obsazení dovezené kultury. A že jsou soubory a režiséři, kteří ji uvádějí. Klasickou i současnou.
První ročník a hned v mezinárodní podobě, která se drží stále, vznikl rok po založení OSDO a nyní si neodpustím, ač neúplný výčet představení, z nichž některá byla v rámci festivalu hrána i několikrát: v r. 2001 – 6 inscenací, 2002 – 5 inscenací, 2003 – 6 inscenací, 2004 – 7 inscenací, 2005 – 6 inscenací.
K tomuto defilé pak z ročníku 2006 jmenujme alespoň dvě představení. Saturnin v podání DS TYL Rakovník, který, ač v sobotu a v tvrdé konkurenci televizních pořadů, takřka vyprodal Kulturní dům v Králíkách a letošní festival zakončil. V Králíkách, v česko- polském pohraničí, také tento ročník začal. Představením, které má mnoho co říct, skvělé ve všech složkách, neskutečně opravdové. Obchod na korze v podání DS MKS Sabinov. Nejen já se domnívám, že by bylo nanejvýš důstojnou součástí Jiráskova Hronova. V inscenaci se propojují osudy lidí tří generací a událostí – odsunu Židů ze Sabinova, natáčení oscarového filmu a současnosti.
Takový projekt festivalu, jak je popsaný výše, nemůže financovat samo občanské sdružení. Podílí se na něm jak ministerstvo kultury, tak i Pardubický kraj, a poslední 3 roky i Prešovský kraj. To je dalším rozměrem festivalu: setkávání české a slovenské kultury a střídavě i obcí a měst Pardubického kraje, kde je festival pořádán. Výborného partnera našlo OSDO Ústí nad Orlicí v Kulturním centru Česká Třebová, kde se každoročně koná i zahájení festivalu. A věříme, že tomu tak bude i v budoucnu a že se i prostřednictvím čtenářů AS podaří oslovit další amatérské soubory v zahraničí. Oslovit je myšlenkou hrát české a slovenské autory, ať už v rámci družebních vztahů krajů, měst a obcí, či jen tak, protože si to naše jazyky a díla dramatiků zaslouží. A výzva samozřejmě patří i divadelním souborům v České republice, a tak se s nimi těšíme na shledání.
Martin Malínek
Na začátku myšlenka… a nyní snad tradice. Mluvím o Mezinárodním festivalu české a slovenské dramatické tvorby. Tedy textů českých a slovenských dramatiků. Nejen proto, že by to byl ohrožený druh, ale i jako pocta těm, kteří se tomuto žánru věnovali a věnují, a tak šíří českou a slovenskou slovesnost.
Když v roce 2000 vzniklo Občanské sdružení divadelních ochotníků Ústí nad Orlicí OSDO, mělo před sebou několik cílů. Jednak v nově vzniklém Pardubickém kraji uspořádat krajskou postupovou přehlídku, stát se samostatným právním subjektem (to se tehdy ještě moc nenosilo a ještě dodnes je celá řada divadelních souborů zřizována jako zájmová umělecká činnost), hrát divadlo, ale taky mu dát něco víc. Mám na mysli vytvořit možnosti jak technické, materiální tak i dramaturgické, mít i možnost někde uvést autorské texty, dát možnost souboru sehrát další představení.
Ta různá kulturní zařízení typu „městské kulturní středisko“ ať už je název jakýkoliv, jsou mnohdy různými způsoby svazována v nabídce programů, resp. dramaturgii. Mám na mysli především, aby byly přínosem pro pokladnu a také musí jakkoliv zaujmout diváka, aby statistický výkaz byl naplněn. Alternativou k tomu pak působí mnohá občanská sdružení, která se snaží tento prostor nezájmu o „nekomerční tituly“ vyplnit. V našem regionu je to třeba U.S. TRIARIUS v České Třebové. A nejinak tomu bylo i v případě OSDO, které si dalo do vínku cíl, vytvořit prostor pro pořádání festivalu, na kterém by měla šanci česká a slovenská dramatika. Výhradně a pouze. Abychom si uvědomili, že je. Že je i na ochotnických jevištích. V mnoha podobách a tvarech. Že je zajímavá i pro diváka i bez hvězdných obsazení dovezené kultury. A že jsou soubory a režiséři, kteří ji uvádějí. Klasickou i současnou.
První ročník a hned v mezinárodní podobě, která se drží stále, vznikl rok po založení OSDO a nyní si neodpustím, ač neúplný výčet představení, z nichž některá byla v rámci festivalu hrána i několikrát: v r. 2001 – 6 inscenací, 2002 – 5 inscenací, 2003 – 6 inscenací, 2004 – 7 inscenací, 2005 – 6 inscenací.
K tomuto defilé pak z ročníku 2006 jmenujme alespoň dvě představení. Saturnin v podání DS TYL Rakovník, který, ač v sobotu a v tvrdé konkurenci televizních pořadů, takřka vyprodal Kulturní dům v Králíkách a letošní festival zakončil. V Králíkách, v česko- polském pohraničí, také tento ročník začal. Představením, které má mnoho co říct, skvělé ve všech složkách, neskutečně opravdové. Obchod na korze v podání DS MKS Sabinov. Nejen já se domnívám, že by bylo nanejvýš důstojnou součástí Jiráskova Hronova. V inscenaci se propojují osudy lidí tří generací a událostí – odsunu Židů ze Sabinova, natáčení oscarového filmu a současnosti.
Takový projekt festivalu, jak je popsaný výše, nemůže financovat samo občanské sdružení. Podílí se na něm jak ministerstvo kultury, tak i Pardubický kraj, a poslední 3 roky i Prešovský kraj. To je dalším rozměrem festivalu: setkávání české a slovenské kultury a střídavě i obcí a měst Pardubického kraje, kde je festival pořádán. Výborného partnera našlo OSDO Ústí nad Orlicí v Kulturním centru Česká Třebová, kde se každoročně koná i zahájení festivalu. A věříme, že tomu tak bude i v budoucnu a že se i prostřednictvím čtenářů AS podaří oslovit další amatérské soubory v zahraničí. Oslovit je myšlenkou hrát české a slovenské autory, ať už v rámci družebních vztahů krajů, měst a obcí, či jen tak, protože si to naše jazyky a díla dramatiků zaslouží. A výzva samozřejmě patří i divadelním souborům v České republice, a tak se s nimi těšíme na shledání.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.