Nečín, Excerpce pro MČAD 1998-2002
NEČÍN o.Příbram
Ze záznamů v místní kronice není zcela jasné, kdo a kdy byl prvním iniciátorem divadelních představení v obci. Jisté je, že tuto činnost provozovalo několik organizací: jednak místní škola, dále TJ Sokol, Osvětová beseda a existoval prý i spolek divadelních ochotníků, o němž ale existuje jen velmi málo písemných zpráv.
Škola uspořádala první představení v zimě školního roku 1903/1904 pod vedením faráře Prokopa Holého - hru Očarovaná pradlena. Od té doby hovoří záznamy o devatenácti představeních, organizovaných školou. Mimo to sehráli sami školáci 4 představení ve školním roce 1917/1918, další prý také odrůstající mládež. Školní děti a mládež zde hrály divadlo prokazatelně do roku 1946, kdy v Nečíni byla zřízena měšťanská škola, rozdělená později na národní a střední školu. Většinou šlo o pohádkové hry a např. při příležitostech výročí vzniku republiky apod. to byla představení her s vlasteneckým námětem.
V místní škole se provozovalo i loutkové divadlo - přinejmenším v letech 1920-1936, a peníze, získané z těchto představení šly též na bohulibé účely (na léčbu tuberkulózy, na učebnice pro chudé děti, na hladovějící Rusko r.1921, apod.).
Roku 1921 byl z iniciativy F.Boušky v obci založen Osvětový sbor. Ten pořádal hlavně přednášky a besedy, ale součástí jeho činnosti byla i tři uskutečněná divadelní představení (jedno r.1927 a dvě v r.1931).
Ochotnický soubor jako takový v Nečíni sice existoval, ale záznamy jsou o něm vedeny jen sporadicky, jen o třech představeních - r.1922, 1923 (Paličova dcera), 1931 (hra Jindra). Výtěžky souboru byly věnovány např. nově vznikajícímu Sokolu, dále hasičskému sboru či na knihy pro školu. Divadlo hrál i dorost Čsl.červeného kříže.
Nejpodrobnější a patrně nejúplnější jsou zprávy o ochotnické činnosti dramatického odboru Tělocvičné jednoty Sokol, poněvadž příjmy ze vstupného byly jediným přínosem pro pokladnu této organizace. Dramatický odbor byl ustaven r.1922. Divadlo se hrálo v hostinci B.Vandase na provizorním jevišti. To bylo r.1937 vystřídáno jevištěm trvalým.
Sokol pořádal přinejmenším 1-3 představení ročně, alespoň tak lze soudit dle záznamů v sokolské kronice. V letech 1922-1941 to byly kupř. kusy, jako Návrat českého legionáře, Otcovrah, Do Ameriky, Kandidát ženitby, V červáncích svobody, Plukovník Švec, Na horské faře, Jízdní hlídka, Lucerna, Poslední muž, Naši furianti, Noc na Karlštejně, Václav Hrobčický z Hrobčic, atd. V dubnu roku 1941 měla být hrána ještě Madlenka z kovárny, ale 12.4.1941 byla zastavena činnost všech sokolských jednot, a představení 4 hodiny před jeho začátkem zakázáno. Uskutečnilo se prý o měsíc později - pod hlavičkou Osvětové besedy. Podobným způsobem pak ochotníci sehráli ještě např. hry Ta naše písnička česká či Kolébka.
Po 2.světové válce divadelní aktivity TJ Sokol zřejmě upadají - zápisy jsou jen z r.1947, kdy byl do obce zaveden elektrický proud a ochotníci mohli využívat elektrické osvětlení (hry Bělouš a Nezapomeneš) a potom až v roce 1955 (Jiráskův Otec, Gogolova Ženitba), r.1958 (Goldoniho Mirandolina), 1959 (Jen na lékařský předpis).
V roce 1967 byl podle kronikáře obce vybudován nový sál s jevištěm, ale to už ztratili občané o ochotnickou činnost zájem. (Velemanová)
PEJKAL, J.: výpis z obecní kroniky, OkÚ, OkM Příbram
Ze záznamů v místní kronice není zcela jasné, kdo a kdy byl prvním iniciátorem divadelních představení v obci. Jisté je, že tuto činnost provozovalo několik organizací: jednak místní škola, dále TJ Sokol, Osvětová beseda a existoval prý i spolek divadelních ochotníků, o němž ale existuje jen velmi málo písemných zpráv.
Škola uspořádala první představení v zimě školního roku 1903/1904 pod vedením faráře Prokopa Holého - hru Očarovaná pradlena. Od té doby hovoří záznamy o devatenácti představeních, organizovaných školou. Mimo to sehráli sami školáci 4 představení ve školním roce 1917/1918, další prý také odrůstající mládež. Školní děti a mládež zde hrály divadlo prokazatelně do roku 1946, kdy v Nečíni byla zřízena měšťanská škola, rozdělená později na národní a střední školu. Většinou šlo o pohádkové hry a např. při příležitostech výročí vzniku republiky apod. to byla představení her s vlasteneckým námětem.
V místní škole se provozovalo i loutkové divadlo - přinejmenším v letech 1920-1936, a peníze, získané z těchto představení šly též na bohulibé účely (na léčbu tuberkulózy, na učebnice pro chudé děti, na hladovějící Rusko r.1921, apod.).
Roku 1921 byl z iniciativy F.Boušky v obci založen Osvětový sbor. Ten pořádal hlavně přednášky a besedy, ale součástí jeho činnosti byla i tři uskutečněná divadelní představení (jedno r.1927 a dvě v r.1931).
Ochotnický soubor jako takový v Nečíni sice existoval, ale záznamy jsou o něm vedeny jen sporadicky, jen o třech představeních - r.1922, 1923 (Paličova dcera), 1931 (hra Jindra). Výtěžky souboru byly věnovány např. nově vznikajícímu Sokolu, dále hasičskému sboru či na knihy pro školu. Divadlo hrál i dorost Čsl.červeného kříže.
Nejpodrobnější a patrně nejúplnější jsou zprávy o ochotnické činnosti dramatického odboru Tělocvičné jednoty Sokol, poněvadž příjmy ze vstupného byly jediným přínosem pro pokladnu této organizace. Dramatický odbor byl ustaven r.1922. Divadlo se hrálo v hostinci B.Vandase na provizorním jevišti. To bylo r.1937 vystřídáno jevištěm trvalým.
Sokol pořádal přinejmenším 1-3 představení ročně, alespoň tak lze soudit dle záznamů v sokolské kronice. V letech 1922-1941 to byly kupř. kusy, jako Návrat českého legionáře, Otcovrah, Do Ameriky, Kandidát ženitby, V červáncích svobody, Plukovník Švec, Na horské faře, Jízdní hlídka, Lucerna, Poslední muž, Naši furianti, Noc na Karlštejně, Václav Hrobčický z Hrobčic, atd. V dubnu roku 1941 měla být hrána ještě Madlenka z kovárny, ale 12.4.1941 byla zastavena činnost všech sokolských jednot, a představení 4 hodiny před jeho začátkem zakázáno. Uskutečnilo se prý o měsíc později - pod hlavičkou Osvětové besedy. Podobným způsobem pak ochotníci sehráli ještě např. hry Ta naše písnička česká či Kolébka.
Po 2.světové válce divadelní aktivity TJ Sokol zřejmě upadají - zápisy jsou jen z r.1947, kdy byl do obce zaveden elektrický proud a ochotníci mohli využívat elektrické osvětlení (hry Bělouš a Nezapomeneš) a potom až v roce 1955 (Jiráskův Otec, Gogolova Ženitba), r.1958 (Goldoniho Mirandolina), 1959 (Jen na lékařský předpis).
V roce 1967 byl podle kronikáře obce vybudován nový sál s jevištěm, ale to už ztratili občané o ochotnickou činnost zájem. (Velemanová)
PEJKAL, J.: výpis z obecní kroniky, OkÚ, OkM Příbram
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.