KŘÍŽEK, Lukáš; ČIVRNÝ, Tomáš. Jak s divadlem začínal Lukáš Křížek. Online. Divadelník.cz 28. 10. 2022
Jak s divadlem začínal Lukáš Křížek?
28 října, 2022
Tomáš Čivrný
Jaká byla cesta k divadlu toho či onoho divadelníka? Nás to zajímá a věříme, že i vás! A proto vám v této rubrice postupně představujeme (námi či přímo vámi) vybrané herce, režiséry, vedoucí souborů i techniky z řad ochotníků a ptáme se na jejich divadelní začátky. Pojďte společně s námi vystoupit ze své „divadelní bubliny“ a odhalit nejrůznější cesty, které přivedly k divadlu nadšence v rámci celé České republiky. Každý příběh je originál.
„Nevyzpytatelné jsou cesty osudu. Vždy nás ale dovede tam, kam dojít máme!“ — autor neznámý.
Ve třináctém příspěvku tohoto seriálu vypráví o své cestě k divadlu Lukáš Křížek (1992).
Lukáš Křížek - režisér a dramaturg - Divadlo RADAR
Od bojového umění, přes break dance…
Vzpomínám si, že jsem jako malej nechtěl být ani popelář ani pilot, ale moderátor. A dokonce mám pocit, že za to mohl Petr Rychlý a pořad „Natočto!“. Což je z dnešního hlediska docela strašný (smích). Ale už někde tam se zřejmě usadila touha dělat něco-cokoliv, co bude mít nějakého recipienta, diváka. Když pominu všechny ty běžný srandy jako kola, brusle, hokejky, florbalky, míče, skateboardy, pinčes pálky, joja, diabola, poggy, bejblejdy a všechno to další, co jsme tehdy v Chomutově klukovsky zkoušeli a hráli, formovaly mě především tři zásadní víc-než-záliby. Každá z nich ještě dlouho běžela paralelně s tou druhou, dokud se definitivně a rafinovaně nevystřídaly. Dělal jsem bojové umění Allkampf-Jitsu, potom tancoval bboying (break dance) a skončil na jevišti. A i když to zní trochu přelétavě, u každého z nich jsem vydržel zhruba 7-10 let a u divadla dodnes. A teď teda k věci…
V sedmé třídě (13 let) jsme měli nového třídního učitele. A ten dělal divadlo, přičemž jeho „původ“ se mapoval k souborům v Klášterci nad Ohří. Dodnes mu (částečně) vděčím za to, že divadlo vůbec dělám. Byly to fakt hezký časy. Bohužel jej nemohu a nebudu jmenovat, neboť se naše cesty rozkmotřily v dost zlém scénáři. Nicméně: můj kamarád měl na lavici o velké přestávce scénář, já to viděl a chtěl to taky. A než jsem se stačil pořádně rozkoukat, spoluzakládal jsem chomutovský amatérský soubor NAHOĎ, dnešní Divadlo NaOko (s jiným vedením), s nímž jsem ještě krátce po nástupu do Prahy spolupracoval.
Lukáš Křížek | Foto: Markéta Šedivá
Lukáš Křížek | Foto: Markéta Šedivá
První umělecké krůčky
Prej herec. A taky moderátor. A nakonec ve větších koprodukcích se ZUŠ T. G. Masaryka Chomutov taky autor. Bylo toho hodně a bylo to fajn. Zkrátka a dobře: první „umělecké“ krůčky. V Chomutově mi to teda docela hrálo a tvořilo, takže jsem se logicky (a zcela diletantsky) rozhodl zkusit DAMU, kde mě po druhém kole a monolozích od Čechova a Gorkého poslali domů. Na činohru prej raději ne-e. A dobře udělali. Jo a někdy mezi tím vším akčněním jsem vystudoval střední. Průmyslovku v Chomutově, obor silnoproudá elektrotechnika. Ale přece nebudu vydělávat pěkný zlaťáky například někde v elektrárně, když můžu živořit s divadlem. Nakonec jsem se teda přihlásil na FF UK, Katedru divadelní vědy, která v roce 2013 odstartovala moje profesní (nejen) pražské působení.
Lukáš Křížek | Foto: Jana Plavec
Lukáš Křížek | Foto: Jana Plavec
Studijní léta byla rozlet jako blázen
V roce 2015 jsme mj. založili blog Divědové na blogu, kde jsme se chvíli snažili přinést do českého kritického rybníčku nový vítr, a chvilku se nám to i dařilo – jezdili jsme po festivalech, reflektovali (tehdy skoro jako jediní) divadlo pro děti a mládež, točili věci pro divadelní pořady v Českém rozhlasu. Zcela zásadní zkušenosti. V témže roce se mi podařilo „vetřít se“ do souboru NAČERNO, který jest jedním z těch souborů, jež obývají Divadlo RADAR. A hrál jsem (si) spokojeně dál.
Jenže po tom, co ve mně začala Teatrologie a nabité zkušenosti hlodat, mi tak nějak došlo, že už hrát nemůžu a nechci. V hlavě toho mám mnohem víc, ale prostě to ze mě neleze dostatečně ven, a to je pak značně frustrující. Takže se o slovo konečně přihlásily ambice – dnes bych řekl i rozum – a já se (s požehnáním!) povýšil na dramaturga souboru a tehdy i spoluautora naší první autorské inscenace.
A to mi zůstalo. Akorát se k tomu vehementně přidala režie a já jsem na tomhle tvůrčím pomezí aktuálně moc spokojenej a jsem si úplně jistej, že to chci dělat. Proto bych se rád profesionalizoval. Však taky už nějakou tu dobu žiju i na tomhle amatérsko-profesionálním pomezí. Historii v rodině to u nás sice nemá, cesta je to docela obyčejná, ale i tak jsem šílený divadelní dítě. Režisér. A taky dramaturg. Doufám.
KŘÍŽEK, Lukáš; ČIVRNÝ, Tomáš. Jak s divadlem začínal Lukáš Křížek. Online. Divadelník.cz 28. 10. 2022. Dostupné z: https://divadelnik.cz/jak-s-divadlem-zacinal-lukas-krizek/ [cit. 20240622]
28 října, 2022
Tomáš Čivrný
Jaká byla cesta k divadlu toho či onoho divadelníka? Nás to zajímá a věříme, že i vás! A proto vám v této rubrice postupně představujeme (námi či přímo vámi) vybrané herce, režiséry, vedoucí souborů i techniky z řad ochotníků a ptáme se na jejich divadelní začátky. Pojďte společně s námi vystoupit ze své „divadelní bubliny“ a odhalit nejrůznější cesty, které přivedly k divadlu nadšence v rámci celé České republiky. Každý příběh je originál.
„Nevyzpytatelné jsou cesty osudu. Vždy nás ale dovede tam, kam dojít máme!“ — autor neznámý.
Ve třináctém příspěvku tohoto seriálu vypráví o své cestě k divadlu Lukáš Křížek (1992).
Lukáš Křížek - režisér a dramaturg - Divadlo RADAR
Od bojového umění, přes break dance…
Vzpomínám si, že jsem jako malej nechtěl být ani popelář ani pilot, ale moderátor. A dokonce mám pocit, že za to mohl Petr Rychlý a pořad „Natočto!“. Což je z dnešního hlediska docela strašný (smích). Ale už někde tam se zřejmě usadila touha dělat něco-cokoliv, co bude mít nějakého recipienta, diváka. Když pominu všechny ty běžný srandy jako kola, brusle, hokejky, florbalky, míče, skateboardy, pinčes pálky, joja, diabola, poggy, bejblejdy a všechno to další, co jsme tehdy v Chomutově klukovsky zkoušeli a hráli, formovaly mě především tři zásadní víc-než-záliby. Každá z nich ještě dlouho běžela paralelně s tou druhou, dokud se definitivně a rafinovaně nevystřídaly. Dělal jsem bojové umění Allkampf-Jitsu, potom tancoval bboying (break dance) a skončil na jevišti. A i když to zní trochu přelétavě, u každého z nich jsem vydržel zhruba 7-10 let a u divadla dodnes. A teď teda k věci…
V sedmé třídě (13 let) jsme měli nového třídního učitele. A ten dělal divadlo, přičemž jeho „původ“ se mapoval k souborům v Klášterci nad Ohří. Dodnes mu (částečně) vděčím za to, že divadlo vůbec dělám. Byly to fakt hezký časy. Bohužel jej nemohu a nebudu jmenovat, neboť se naše cesty rozkmotřily v dost zlém scénáři. Nicméně: můj kamarád měl na lavici o velké přestávce scénář, já to viděl a chtěl to taky. A než jsem se stačil pořádně rozkoukat, spoluzakládal jsem chomutovský amatérský soubor NAHOĎ, dnešní Divadlo NaOko (s jiným vedením), s nímž jsem ještě krátce po nástupu do Prahy spolupracoval.
Lukáš Křížek | Foto: Markéta Šedivá
Lukáš Křížek | Foto: Markéta Šedivá
První umělecké krůčky
Prej herec. A taky moderátor. A nakonec ve větších koprodukcích se ZUŠ T. G. Masaryka Chomutov taky autor. Bylo toho hodně a bylo to fajn. Zkrátka a dobře: první „umělecké“ krůčky. V Chomutově mi to teda docela hrálo a tvořilo, takže jsem se logicky (a zcela diletantsky) rozhodl zkusit DAMU, kde mě po druhém kole a monolozích od Čechova a Gorkého poslali domů. Na činohru prej raději ne-e. A dobře udělali. Jo a někdy mezi tím vším akčněním jsem vystudoval střední. Průmyslovku v Chomutově, obor silnoproudá elektrotechnika. Ale přece nebudu vydělávat pěkný zlaťáky například někde v elektrárně, když můžu živořit s divadlem. Nakonec jsem se teda přihlásil na FF UK, Katedru divadelní vědy, která v roce 2013 odstartovala moje profesní (nejen) pražské působení.
Lukáš Křížek | Foto: Jana Plavec
Lukáš Křížek | Foto: Jana Plavec
Studijní léta byla rozlet jako blázen
V roce 2015 jsme mj. založili blog Divědové na blogu, kde jsme se chvíli snažili přinést do českého kritického rybníčku nový vítr, a chvilku se nám to i dařilo – jezdili jsme po festivalech, reflektovali (tehdy skoro jako jediní) divadlo pro děti a mládež, točili věci pro divadelní pořady v Českém rozhlasu. Zcela zásadní zkušenosti. V témže roce se mi podařilo „vetřít se“ do souboru NAČERNO, který jest jedním z těch souborů, jež obývají Divadlo RADAR. A hrál jsem (si) spokojeně dál.
Jenže po tom, co ve mně začala Teatrologie a nabité zkušenosti hlodat, mi tak nějak došlo, že už hrát nemůžu a nechci. V hlavě toho mám mnohem víc, ale prostě to ze mě neleze dostatečně ven, a to je pak značně frustrující. Takže se o slovo konečně přihlásily ambice – dnes bych řekl i rozum – a já se (s požehnáním!) povýšil na dramaturga souboru a tehdy i spoluautora naší první autorské inscenace.
A to mi zůstalo. Akorát se k tomu vehementně přidala režie a já jsem na tomhle tvůrčím pomezí aktuálně moc spokojenej a jsem si úplně jistej, že to chci dělat. Proto bych se rád profesionalizoval. Však taky už nějakou tu dobu žiju i na tomhle amatérsko-profesionálním pomezí. Historii v rodině to u nás sice nemá, cesta je to docela obyčejná, ale i tak jsem šílený divadelní dítě. Režisér. A taky dramaturg. Doufám.
KŘÍŽEK, Lukáš; ČIVRNÝ, Tomáš. Jak s divadlem začínal Lukáš Křížek. Online. Divadelník.cz 28. 10. 2022. Dostupné z: https://divadelnik.cz/jak-s-divadlem-zacinal-lukas-krizek/ [cit. 20240622]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.