PORTYKOVÁ, Jana: Přehlídka dětské recitace Hradec Králové, 25.-28. dubna 2016. Deník Dětské scény, č. 0., str. 17-19, 10.6.2016.
PŘEHLÍDKA DĚTSKÉ RECITACE
HRADEC KRÁLOVÉ, DIVADLO JESLIČKY JOSEFA
TEJKLA, 25.–28. DUBNA 2016
Regionální kolo dětské recitace proběhlo již tradičně v prostorách Divadla Jesličky Josefa Tejkla (ZUŠ Střezina, Hradec Králové). Předcházela mu kola školní s účastí 2609 recitátorů, okresních kol se účastnilo 411 a krajského kola 77 soutěžících.
Viděno optikou čísel – skvělé, ale musím se přiznat, že i úroveň soutěžících jednotlivých kategorií v regionálním kole nás příjemně překvapila.
Měla jsem možnost vidět všechny soutěžící již v okresních kolech a zároveň jsem mohla porovnat, jak a kterým směrem se vystoupení v plynoucím čase posunuje.
Obecně je možné pro všechny kategorie konstatovat: největší záludností je dramaturgie, dramaturgie, dramaturgie – 1. výběr přiměřený věku, 2.
výběr umožňující ztotožnění se, 3. výběr umožňující osobitou interpretaci.
V tom našem královéhradeckém kraji se dá vystopovat řada „recitačních škol“, kde osobnost a přístup pedagoga jsou nezaměnitelné. Pochopitelně, že prim v tomto hrají ZUŠky – jednak možnostmi danými v ŠVP, ale i možnostmi prezentace žáků na veřejnosti a tím i v jisté míře „ostřílení a otrkání se“. Mezi pedagogy ZUŠ s trvalými úspěchy patří Jarka Holasová (ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř) – zajímavá
dramaturgicky, snažící se o hledání nových výrazových prostředků s technicky dobře vybavenými žáky, Ivana Tejklová (ZUŠ Rychnov nad Kněžnou) – objevná dramaturgyně, Romana Hlubučková (ZUŠ Chlumec nad Cidlinou) – vedoucí především mladší děti k radostnému a spontánnímu projevu, Jiřina Krtičková (ZUŠ Třebechovice a nově i ZUŠ Střezina) – vedoucí technicky „připravené“ děti k osobitému sdělení, Petra Výtvarová-Krausová (ZUŠ Náchod) – využívající hereckých prostředků ke sdělení výborně technicky vybavených dětí. Kolegy (Josefa Jana Kopeckého, Jaroslava Pokorného) a kolegyně (Moniku Janákovou, Terezu Vodochodskou, Jarmilu Polehňovou, Jolanu Brannyovou) ze ZUŠ Střezina zde hodnotit nechci, možností k prezentaci naší práce máme mnoho v pravidelných programech Divadla Jesličky, zároveň si programy navzájem hodnotíme a o výkonech diskutujeme a navzájem si pomáháme (a tak se každoročně naši žáci dostávají na celostátní přehlídku dětských recitátorů do Svitav).
Mám však upřímnou radost, že u Nás jsou i velmi silné a úspěšné líhně recitátorů vně ZUŠek. V okrese Rychnov nad Kněžnou je jednou takovou již desítky let Černíkovická, s bývalou paní ředitelkou ZŠ, nyní na penzi, Janou Hovorkovou. Skromná, tichá s citem pro rozvíjení dětské fantazie, vede své žáčky (mezi nimi jsou i vlastní vnoučátka) k hravému, přesnému sdělení, které je vždy podtrženo i výbornou technickou úrovní. Ve stejném okrese je již řadu let nepřehlédnutelná práce Jiřího Macouna ze základní školy v Rokytnici v Orlických horách. Jiří mi připadá jako novodobý zapadlý vlastenec, snaží se ve své škole vést děti k literatuře, vozí je do divadel a divadlo s nimi i hraje navzdory nepochopení a odmítání ze strany vedení školy. Má výborný „čuch“ na texty, nebojí se kontroverzních témat, jde mu především o to, aby jeho žáci sdělovali, za sdělením si stáli a dokázali se obhájit. Ne náhodou si pro práci na textech vybírá děti z problémových rodin, děti hyperaktivní a děti s poruchami učení.
V okrese Jičín je již řadu let takovou osobitou líhní Studio Šrámkova domu v Sobotce s Ladou Bechyňovou v čele. Lada má báječný smysl pro humor a umí ho nevtíravě předávat i svým svěřencům. Zároveň má i velký smysl pro detail. Její recitátoři předstupují vždy s přesně vystavěným textem a využívají velkou škálu vyjadřovacích prostředků.
Trutnovský okres má dvě výrazné pedagogické osobnosti. Jarmilu Schubertovou (učí na ZŠ v Trutnově a Žacléři) a Ivu Pelíškovou (ZŠ Schulzovy sady, Dvůr Králové nad Labem). První z nich je výbornou dramaturgyní, s citem pro detail. Za prací paní Pelíškové je vždy vidět osobnost recitátora, schopnost nechat vyniknout sdělení a ještě ho podpořit technikou.
V Náchodě se pro změnu setkáváme s rodinnými „klany“ recitátorů. Jedním z nich byla děvčata Rainova (3 sestry) z Broumova, které po sedmnáct let připravoval jejich otec a vozil je na Dětské scény a později i na Wolkrův Prostějov. Mezi současné rodiny patří Lorencovi a Pacákovi, obojí z Hořiček. Mirku Lorencovou i Hynka Pacáka znám od druhé třídy ZŠ, jsou to spolužáci a dobří kamarádi (nyní opouštějí devátou třídu). V jejich vystoupeních šlo vždy o sdělení na prvním místě. Oba mají smysl pro humor, oba vždy vědí, co chtějí sdělit a působí nesmírně autenticky.
I v Hradci Králové máme výrazné pedagogické osobnosti, které se krom všech školních povinností zabývají dětskou recitací. Jednou z nich je Iva Doležalová ze ZŠ Milady Horákové. Pracuje především s dětmi na prvním stupni. Má cit pro text a osobnost dětského recitátora. Vede děti k správné výslovnosti, logické výstavbě textů, ctí autora a zároveň nechá vyniknout osobitost dítěte. Další je Jana Srpková ze ZŠ Libčany, která je i hlavní organizátorkou recitační a slovesné soutěže mikroregionu Urbanická brázda – Libčanská básnička, které se každoročně účastní kolem 80 soutěžících a má za sebou již pět ročníků. Jana je odchovankyní Jesliček a snaží se vést své žáky (především druhého stupně) k autentické výpovědi.
Za sebe mám vždy velkou radost, když se my, pedagogové, sejdeme a prostřednictvím našich žáků konfrontujeme svou práci. V tom našem regionu už řadu let necítím rivalitu, ale naopak vstřícnost, zvědavost a přejícnost při nahlížení „pod pokličky“. A je to moc a moc fajn!
První kategorie
Nejmladších recitátorů bylo celkem 20. Jejich výkony posuzovali Josef Jan Kopecký, Karel Pešek a Jana Portyková.
Čestné uznání získali Kateřina Badová (Martina Drijverová: Sísa Kyselá), Eliška Ryšková (František Hrubín: O nezvedených kůzlatech), Jiří Hovorka (Hana Doskočilová: Oříšek), Tobiáš Přívratský (Miloš Kratochvíl: O botě a tkaničce), Eliška Nigrínová (Ester Stará: O nečesaných vláskách), Jeroným Němec (David Dvořák Kašpárek v rohlíku: Anděl), Adéla Hoňková (Hana Doskočilová: Krtek)
Druhá kategorie
I ve druhé kategorii se představilo celkem 20 dětí. V porotě usedli Josef Jan Kopecký, Jaroslav Pokorný a Jana Portyková.
Čestné uznání si odnesli Gabriela Kahounová (Vladimír Jiránek: Bob a Bobek), Nicol Plachetková (Jiří Žáček – Ušaté torpédo), Radka Rollová,
(A. Lindgrenová – Pipi dlouhá punčocha), Adam Kokrda (Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka), Karolína Marková (Astrid Lindgrenová: Pipi Dlouhá punčocha)a Aglája Krausová (Nela Fialová: Fíkus).
Na celostátní přehlídku Dětská scéna postupují Natálie Paříková a Markéta Dítětová.
Natálie Paříková z Dvora Králové nad Labem se představila textem Martiny Drijverové Sísa Kyselá. Recitátorka dokázala velmi dobře navázat kontakt s publikem. Logicky velmi dobře svůj text vystavěla, cílevědomě pracovala s pauzou a tempem. Vytvořila potřebné napětí a funkčně charakterizovala postavy bez hereckých prostředků.
Markéta Dítětová z Náchodauvedla text Miloše Kratochvíla Pachatelé dobrých skutků. Rychle navázala kontakt s hledištěm a poutavě předala příběh. Text vyl dobře vystavěn a nesl jasné sdělení. Markétin celkový projev byl kultivovaný a výslovnost precizní.
Třetí kategorie
Dvacet recitátorů vystoupilo i ve třetí kategorii. Sledovali je okem porotce Josef Jan Kopecký, Jaroslav Pokorný a Jana Portyková.
Čestné uznání: Denisa Zounarová (Jiří Suchý: Neobyčejný příběh, I. A. Krylov: Včela a mouchy), Anežka Říčařová (Jacques Prevert: Podívaná, Olga Landová: Javorový sirup), Aneta Chaloupková (Jindřiška Černíková: Jak to chodí u nás doma, Jiří Žáček: O vráně, lišce a sýru), Matěj Neumann ( Pavel Žiška: O chystaném rozhovoru s rakem, Daniela Fischerová: O dobru a zlu), Jakub Syrovátka (Daniela Fischerová: Budeš povýšen, E. Frynta: Podzim), Alžběta Teperová (Jaroslav Seifert: Kytička fialek, Astrid Lindgrenová: Emilovy skopičiny).
Do Svitav na celostátní přehlídku postoupili Pavlína Tichá a Jan Kosejk)
Pavlína Tichá ze ZUŠ F. A. Šporka v Jaroměři text Shela Silversteina Únos dokázala přednést s patřičným napětím a gradací, s příběhem se ztotožnila a dokázala jej dobře vypointovat. Zdařilejší byl ale úryvek z textu Puntičkáři Miloše Kratochvíla. Dobře ho vystavěla, projevila v něm cit pro pauzu, napětí a gradaci a výborně jej vypointovala. Její projev byl celkově velmi kultivovaný.
Jan Kosejk je ze stejné ZUŠ jako Pavlína. U obou svých textů podal vyrovnaný výkon. Ukázal, že je skvělým vypravěčem s osobitým projevem. Vědomě zacházel s pauzou i tempem, budoval napětí a pointoval příběh. V textu M. Macourka Dědeček Josef prokázal schopnost nadhledu a ironie. Z hlediska dramaturgie byl pozitivně přijat jeho druhý text Jak v Kocourkově stavěli kašnu Ondřeje Sekory. Výborně v něm rozvinul charakteristiku postav s přihlídnutím ke gradaci a pointě.
Čtvrtá kategorie
Také zde vystoupilo dvacet recitátorů. Lektory byli Josef Jan Kopecký, Jaroslav Pokorný a Monika Janáková.
Čestné uznání: Anna Tauchmanová (Emanuel Frynta: Jelikož a Tudíž, Ivan Kraus: Má rodina a jiná zemětřesení), Karolína Novotná (Viliam Klimáček: Zločin v šatníku, Josef Kainar: Pes), Miroslava Lorencová (Robert Fulgum: Ach jo, aneb některé postřehy z obou stran ledničky, Michal Viewegh: Báječná léta pod psa), Veronika Faitová (Victor Hugo: Vzpomínka na noc ze čtvrtého, Simon Bret : Prevítem snadno a rychle), Ondřej Vlachý(Ondřej Vlachý: Intermezzo, Autor neznámý: Jak jsem byl slepice), Alžběta Skořepová (Jan Werich: Trest, Ernst Jandl: Óda na N).
Do celostátního kola postoupily Kateřina Černá a Anna Macková.
Kateřina Černá ze ZŠ Rokytnice v Orlických horách uvedla objevné texty: Celja Stojka - Vzpomínky a Stephen Chbosky - Ten, kdo stojí v koutě. Zdařilejší byl přednes textu Ten, kdo stojí v koutě. Recitátorka velmi vhodně zvolila výrazové prostředky a vědomě směřovala k interpretaci. Zaujala barevností svého hlasu a osobitostí sdělení. Textu Vzpomínky na ni byl možná příliš náročný, i když se s textem ztotožnila a ctila autora.
Anna Macková ze ZUŠ Střezina Hradec Králové přednesla texty L. Aškenázyho Rozhovor o smrti a E. Frynty Podzim. V Rozhovoru o smrti vybudovala dialog s jasnou charakteristikou postav a s tématem se ztotožnila. Její projev byl osobitý, vědomě pracovala s pauzou a dynamikou. Celkově vyšel lépe. V básni Podzim dobře pracovala s veršem a projevila smysl pro humor, nadsázku a pointu. Vědomě pracovala s temporytmem.
Jana Portyková
HRADEC KRÁLOVÉ, DIVADLO JESLIČKY JOSEFA
TEJKLA, 25.–28. DUBNA 2016
Regionální kolo dětské recitace proběhlo již tradičně v prostorách Divadla Jesličky Josefa Tejkla (ZUŠ Střezina, Hradec Králové). Předcházela mu kola školní s účastí 2609 recitátorů, okresních kol se účastnilo 411 a krajského kola 77 soutěžících.
Viděno optikou čísel – skvělé, ale musím se přiznat, že i úroveň soutěžících jednotlivých kategorií v regionálním kole nás příjemně překvapila.
Měla jsem možnost vidět všechny soutěžící již v okresních kolech a zároveň jsem mohla porovnat, jak a kterým směrem se vystoupení v plynoucím čase posunuje.
Obecně je možné pro všechny kategorie konstatovat: největší záludností je dramaturgie, dramaturgie, dramaturgie – 1. výběr přiměřený věku, 2.
výběr umožňující ztotožnění se, 3. výběr umožňující osobitou interpretaci.
V tom našem královéhradeckém kraji se dá vystopovat řada „recitačních škol“, kde osobnost a přístup pedagoga jsou nezaměnitelné. Pochopitelně, že prim v tomto hrají ZUŠky – jednak možnostmi danými v ŠVP, ale i možnostmi prezentace žáků na veřejnosti a tím i v jisté míře „ostřílení a otrkání se“. Mezi pedagogy ZUŠ s trvalými úspěchy patří Jarka Holasová (ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř) – zajímavá
dramaturgicky, snažící se o hledání nových výrazových prostředků s technicky dobře vybavenými žáky, Ivana Tejklová (ZUŠ Rychnov nad Kněžnou) – objevná dramaturgyně, Romana Hlubučková (ZUŠ Chlumec nad Cidlinou) – vedoucí především mladší děti k radostnému a spontánnímu projevu, Jiřina Krtičková (ZUŠ Třebechovice a nově i ZUŠ Střezina) – vedoucí technicky „připravené“ děti k osobitému sdělení, Petra Výtvarová-Krausová (ZUŠ Náchod) – využívající hereckých prostředků ke sdělení výborně technicky vybavených dětí. Kolegy (Josefa Jana Kopeckého, Jaroslava Pokorného) a kolegyně (Moniku Janákovou, Terezu Vodochodskou, Jarmilu Polehňovou, Jolanu Brannyovou) ze ZUŠ Střezina zde hodnotit nechci, možností k prezentaci naší práce máme mnoho v pravidelných programech Divadla Jesličky, zároveň si programy navzájem hodnotíme a o výkonech diskutujeme a navzájem si pomáháme (a tak se každoročně naši žáci dostávají na celostátní přehlídku dětských recitátorů do Svitav).
Mám však upřímnou radost, že u Nás jsou i velmi silné a úspěšné líhně recitátorů vně ZUŠek. V okrese Rychnov nad Kněžnou je jednou takovou již desítky let Černíkovická, s bývalou paní ředitelkou ZŠ, nyní na penzi, Janou Hovorkovou. Skromná, tichá s citem pro rozvíjení dětské fantazie, vede své žáčky (mezi nimi jsou i vlastní vnoučátka) k hravému, přesnému sdělení, které je vždy podtrženo i výbornou technickou úrovní. Ve stejném okrese je již řadu let nepřehlédnutelná práce Jiřího Macouna ze základní školy v Rokytnici v Orlických horách. Jiří mi připadá jako novodobý zapadlý vlastenec, snaží se ve své škole vést děti k literatuře, vozí je do divadel a divadlo s nimi i hraje navzdory nepochopení a odmítání ze strany vedení školy. Má výborný „čuch“ na texty, nebojí se kontroverzních témat, jde mu především o to, aby jeho žáci sdělovali, za sdělením si stáli a dokázali se obhájit. Ne náhodou si pro práci na textech vybírá děti z problémových rodin, děti hyperaktivní a děti s poruchami učení.
V okrese Jičín je již řadu let takovou osobitou líhní Studio Šrámkova domu v Sobotce s Ladou Bechyňovou v čele. Lada má báječný smysl pro humor a umí ho nevtíravě předávat i svým svěřencům. Zároveň má i velký smysl pro detail. Její recitátoři předstupují vždy s přesně vystavěným textem a využívají velkou škálu vyjadřovacích prostředků.
Trutnovský okres má dvě výrazné pedagogické osobnosti. Jarmilu Schubertovou (učí na ZŠ v Trutnově a Žacléři) a Ivu Pelíškovou (ZŠ Schulzovy sady, Dvůr Králové nad Labem). První z nich je výbornou dramaturgyní, s citem pro detail. Za prací paní Pelíškové je vždy vidět osobnost recitátora, schopnost nechat vyniknout sdělení a ještě ho podpořit technikou.
V Náchodě se pro změnu setkáváme s rodinnými „klany“ recitátorů. Jedním z nich byla děvčata Rainova (3 sestry) z Broumova, které po sedmnáct let připravoval jejich otec a vozil je na Dětské scény a později i na Wolkrův Prostějov. Mezi současné rodiny patří Lorencovi a Pacákovi, obojí z Hořiček. Mirku Lorencovou i Hynka Pacáka znám od druhé třídy ZŠ, jsou to spolužáci a dobří kamarádi (nyní opouštějí devátou třídu). V jejich vystoupeních šlo vždy o sdělení na prvním místě. Oba mají smysl pro humor, oba vždy vědí, co chtějí sdělit a působí nesmírně autenticky.
I v Hradci Králové máme výrazné pedagogické osobnosti, které se krom všech školních povinností zabývají dětskou recitací. Jednou z nich je Iva Doležalová ze ZŠ Milady Horákové. Pracuje především s dětmi na prvním stupni. Má cit pro text a osobnost dětského recitátora. Vede děti k správné výslovnosti, logické výstavbě textů, ctí autora a zároveň nechá vyniknout osobitost dítěte. Další je Jana Srpková ze ZŠ Libčany, která je i hlavní organizátorkou recitační a slovesné soutěže mikroregionu Urbanická brázda – Libčanská básnička, které se každoročně účastní kolem 80 soutěžících a má za sebou již pět ročníků. Jana je odchovankyní Jesliček a snaží se vést své žáky (především druhého stupně) k autentické výpovědi.
Za sebe mám vždy velkou radost, když se my, pedagogové, sejdeme a prostřednictvím našich žáků konfrontujeme svou práci. V tom našem regionu už řadu let necítím rivalitu, ale naopak vstřícnost, zvědavost a přejícnost při nahlížení „pod pokličky“. A je to moc a moc fajn!
První kategorie
Nejmladších recitátorů bylo celkem 20. Jejich výkony posuzovali Josef Jan Kopecký, Karel Pešek a Jana Portyková.
Čestné uznání získali Kateřina Badová (Martina Drijverová: Sísa Kyselá), Eliška Ryšková (František Hrubín: O nezvedených kůzlatech), Jiří Hovorka (Hana Doskočilová: Oříšek), Tobiáš Přívratský (Miloš Kratochvíl: O botě a tkaničce), Eliška Nigrínová (Ester Stará: O nečesaných vláskách), Jeroným Němec (David Dvořák Kašpárek v rohlíku: Anděl), Adéla Hoňková (Hana Doskočilová: Krtek)
Druhá kategorie
I ve druhé kategorii se představilo celkem 20 dětí. V porotě usedli Josef Jan Kopecký, Jaroslav Pokorný a Jana Portyková.
Čestné uznání si odnesli Gabriela Kahounová (Vladimír Jiránek: Bob a Bobek), Nicol Plachetková (Jiří Žáček – Ušaté torpédo), Radka Rollová,
(A. Lindgrenová – Pipi dlouhá punčocha), Adam Kokrda (Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka), Karolína Marková (Astrid Lindgrenová: Pipi Dlouhá punčocha)a Aglája Krausová (Nela Fialová: Fíkus).
Na celostátní přehlídku Dětská scéna postupují Natálie Paříková a Markéta Dítětová.
Natálie Paříková z Dvora Králové nad Labem se představila textem Martiny Drijverové Sísa Kyselá. Recitátorka dokázala velmi dobře navázat kontakt s publikem. Logicky velmi dobře svůj text vystavěla, cílevědomě pracovala s pauzou a tempem. Vytvořila potřebné napětí a funkčně charakterizovala postavy bez hereckých prostředků.
Markéta Dítětová z Náchodauvedla text Miloše Kratochvíla Pachatelé dobrých skutků. Rychle navázala kontakt s hledištěm a poutavě předala příběh. Text vyl dobře vystavěn a nesl jasné sdělení. Markétin celkový projev byl kultivovaný a výslovnost precizní.
Třetí kategorie
Dvacet recitátorů vystoupilo i ve třetí kategorii. Sledovali je okem porotce Josef Jan Kopecký, Jaroslav Pokorný a Jana Portyková.
Čestné uznání: Denisa Zounarová (Jiří Suchý: Neobyčejný příběh, I. A. Krylov: Včela a mouchy), Anežka Říčařová (Jacques Prevert: Podívaná, Olga Landová: Javorový sirup), Aneta Chaloupková (Jindřiška Černíková: Jak to chodí u nás doma, Jiří Žáček: O vráně, lišce a sýru), Matěj Neumann ( Pavel Žiška: O chystaném rozhovoru s rakem, Daniela Fischerová: O dobru a zlu), Jakub Syrovátka (Daniela Fischerová: Budeš povýšen, E. Frynta: Podzim), Alžběta Teperová (Jaroslav Seifert: Kytička fialek, Astrid Lindgrenová: Emilovy skopičiny).
Do Svitav na celostátní přehlídku postoupili Pavlína Tichá a Jan Kosejk)
Pavlína Tichá ze ZUŠ F. A. Šporka v Jaroměři text Shela Silversteina Únos dokázala přednést s patřičným napětím a gradací, s příběhem se ztotožnila a dokázala jej dobře vypointovat. Zdařilejší byl ale úryvek z textu Puntičkáři Miloše Kratochvíla. Dobře ho vystavěla, projevila v něm cit pro pauzu, napětí a gradaci a výborně jej vypointovala. Její projev byl celkově velmi kultivovaný.
Jan Kosejk je ze stejné ZUŠ jako Pavlína. U obou svých textů podal vyrovnaný výkon. Ukázal, že je skvělým vypravěčem s osobitým projevem. Vědomě zacházel s pauzou i tempem, budoval napětí a pointoval příběh. V textu M. Macourka Dědeček Josef prokázal schopnost nadhledu a ironie. Z hlediska dramaturgie byl pozitivně přijat jeho druhý text Jak v Kocourkově stavěli kašnu Ondřeje Sekory. Výborně v něm rozvinul charakteristiku postav s přihlídnutím ke gradaci a pointě.
Čtvrtá kategorie
Také zde vystoupilo dvacet recitátorů. Lektory byli Josef Jan Kopecký, Jaroslav Pokorný a Monika Janáková.
Čestné uznání: Anna Tauchmanová (Emanuel Frynta: Jelikož a Tudíž, Ivan Kraus: Má rodina a jiná zemětřesení), Karolína Novotná (Viliam Klimáček: Zločin v šatníku, Josef Kainar: Pes), Miroslava Lorencová (Robert Fulgum: Ach jo, aneb některé postřehy z obou stran ledničky, Michal Viewegh: Báječná léta pod psa), Veronika Faitová (Victor Hugo: Vzpomínka na noc ze čtvrtého, Simon Bret : Prevítem snadno a rychle), Ondřej Vlachý(Ondřej Vlachý: Intermezzo, Autor neznámý: Jak jsem byl slepice), Alžběta Skořepová (Jan Werich: Trest, Ernst Jandl: Óda na N).
Do celostátního kola postoupily Kateřina Černá a Anna Macková.
Kateřina Černá ze ZŠ Rokytnice v Orlických horách uvedla objevné texty: Celja Stojka - Vzpomínky a Stephen Chbosky - Ten, kdo stojí v koutě. Zdařilejší byl přednes textu Ten, kdo stojí v koutě. Recitátorka velmi vhodně zvolila výrazové prostředky a vědomě směřovala k interpretaci. Zaujala barevností svého hlasu a osobitostí sdělení. Textu Vzpomínky na ni byl možná příliš náročný, i když se s textem ztotožnila a ctila autora.
Anna Macková ze ZUŠ Střezina Hradec Králové přednesla texty L. Aškenázyho Rozhovor o smrti a E. Frynty Podzim. V Rozhovoru o smrti vybudovala dialog s jasnou charakteristikou postav a s tématem se ztotožnila. Její projev byl osobitý, vědomě pracovala s pauzou a dynamikou. Celkově vyšel lépe. V básni Podzim dobře pracovala s veršem a projevila smysl pro humor, nadsázku a pointu. Vědomě pracovala s temporytmem.
Jana Portyková
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.