BLÁHA, Jiří: Měšice, zámecké divadlo, opona s draperií a lyrou ve vavřínovém věnci, autor neznámý, asi 1830, neexistuje, doložena fotografií v NM v Praze
Měšice, zámecké divadlo, opona neznámého autora, asi 1830, nezachována, zničena po r. 1948, nejpozději po r. 2000
Výstavnou budovu měšického zámku nechal v letech 1767–1775 postavit hrabě Franz Anton Nostitz-Rhieneck, pozdější iniciátor a donátor „Národního“ Nostického (od roku 1799 Stavovského) divadla v Praze. Přestože je možné, že divadelní sál byl v západním bočním křídle zámku už v době dokončení stavby (nejpozději 1790), a úvahy o starším divadle jsou lákavé především kvůli vztahu stavebníka k pražskému Nosticově (Stavovskému) divadlu, první zmínky o soukromých divadelních představeních v Měšicích v deníku Erweina Nostitze (1806–1872) pocházejí až z r. 1831 – a odpovídají tak starším zprávám o vybudování zdejšího divadla v roce 1830. Intenzivní divadelní provoz v dalších desetiletích dokládá divadelní památník, vedený od roku 1838; poslední šlechtická představení se odehrála nejspíš v prvních letech 20. století.
Po roce 1948 byl v rámci úprav zámku na školicí zařízení prostor divadla rozdělen na více místností. Přinejmenším část divadelních dekorací získal po zrušení divadla místní ochotnický spolek Kollár. Ten v jinak nepoužívaném divadle příležitostně vystupoval už ve 20. letech a už tehdy odtud dostal k dispozici také vybrané dekorace. V zámeckých dekoracích se ještě několik desetiletí hrálo v místní sokolovně a poslední část souboru byla pravděpodobně zničena až při její poslední rekonstrukci kolem roku 2000.
Podobu divadla a alespoň části dekorací zachytily fotografie uložené dnes v divadelním oddělení Národního muzea a pořízené nejspíš ve 20. letech 20. století. Na jedné z nich je také pohled z prázdného hlediště na proscénium se spuštěnou oponou. Na obou stranách proscénia byly v portálu dvířka – divadelní sál zaujímal celou šířku křídla a na jeviště bylo možné se dostat právě jen z hlediště.
Na oponě byla namalovaná pravidelně řasená draperie, zdobená jemným dekorem na lemu a s uprostřed zavěšenou lyrou ve věnci z vavřínu. Podle popisu měla být opona jemně rudá; stejná draperie byla namalována i na dvojici portálových (proscéniových) kulis na hraně portálu a za oponou.
Starší literatura spekulovala o tom, že některé dekorace měšického divadla mohly být starší než divadlo samo (konec 18. století) a u těch novějších navrhla autorství Tobiase Mössnera. Obojí je možné po podrobnější prohlídce zachovaných fotografií odmítnout. Charakter dekorací odpovídá uvažované dataci divadla do roku 1830; tvorbě Tobiase Mössnera, který v Praze působil až od roku 1834, se nijak výrazně nepodobá. Velkou příbuznost – nejen na podobně koncipované oponě s malovanou draperií, ale také na některých prospektech (hradní sál, několik krajin) – je možné spatřovat mezi měšickými dekoracemi a dekoracemi zámeckého divadla v Mnichově Hradišti. Ty vznikly pravděpodobně v dílně pražského Stavovského divadla pod vedením Vincence Fischera Birnbauma, který je přitom v Praze doložen právě od roku 1830. Na základě srovnání je možné předběžně navrhnout u obou souborů shodné autorství.
Lit.:
- Antonín Bartušek, Zámecká a školní divadla v českých zemích (ed. Jiří Bláha). České Budějovice 2010
- Helena Pinkerová, Zámecké divadlo rodiny Nostizů v Měšicích u Prahy: Příspěvek k
dějinám šlechtických zámeckých divadel v českých zemích. Divadelní revue 24, 2013, č. 2, s. 175–180
(na reprodukci na s. 178 je celá opona bohužel vlivem nekvalitního tisku úplně černá)
Obr.:
- Národní muzeum, Historické muzeum – divadelní oddělení, inv. č. H6p-11/2014, sign. vf 1510 (špatná reprodukce Pinkerová 2013, s. 178)
(Mgr. Jiří Bláha, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Výstavnou budovu měšického zámku nechal v letech 1767–1775 postavit hrabě Franz Anton Nostitz-Rhieneck, pozdější iniciátor a donátor „Národního“ Nostického (od roku 1799 Stavovského) divadla v Praze. Přestože je možné, že divadelní sál byl v západním bočním křídle zámku už v době dokončení stavby (nejpozději 1790), a úvahy o starším divadle jsou lákavé především kvůli vztahu stavebníka k pražskému Nosticově (Stavovskému) divadlu, první zmínky o soukromých divadelních představeních v Měšicích v deníku Erweina Nostitze (1806–1872) pocházejí až z r. 1831 – a odpovídají tak starším zprávám o vybudování zdejšího divadla v roce 1830. Intenzivní divadelní provoz v dalších desetiletích dokládá divadelní památník, vedený od roku 1838; poslední šlechtická představení se odehrála nejspíš v prvních letech 20. století.
Po roce 1948 byl v rámci úprav zámku na školicí zařízení prostor divadla rozdělen na více místností. Přinejmenším část divadelních dekorací získal po zrušení divadla místní ochotnický spolek Kollár. Ten v jinak nepoužívaném divadle příležitostně vystupoval už ve 20. letech a už tehdy odtud dostal k dispozici také vybrané dekorace. V zámeckých dekoracích se ještě několik desetiletí hrálo v místní sokolovně a poslední část souboru byla pravděpodobně zničena až při její poslední rekonstrukci kolem roku 2000.
Podobu divadla a alespoň části dekorací zachytily fotografie uložené dnes v divadelním oddělení Národního muzea a pořízené nejspíš ve 20. letech 20. století. Na jedné z nich je také pohled z prázdného hlediště na proscénium se spuštěnou oponou. Na obou stranách proscénia byly v portálu dvířka – divadelní sál zaujímal celou šířku křídla a na jeviště bylo možné se dostat právě jen z hlediště.
Na oponě byla namalovaná pravidelně řasená draperie, zdobená jemným dekorem na lemu a s uprostřed zavěšenou lyrou ve věnci z vavřínu. Podle popisu měla být opona jemně rudá; stejná draperie byla namalována i na dvojici portálových (proscéniových) kulis na hraně portálu a za oponou.
Starší literatura spekulovala o tom, že některé dekorace měšického divadla mohly být starší než divadlo samo (konec 18. století) a u těch novějších navrhla autorství Tobiase Mössnera. Obojí je možné po podrobnější prohlídce zachovaných fotografií odmítnout. Charakter dekorací odpovídá uvažované dataci divadla do roku 1830; tvorbě Tobiase Mössnera, který v Praze působil až od roku 1834, se nijak výrazně nepodobá. Velkou příbuznost – nejen na podobně koncipované oponě s malovanou draperií, ale také na některých prospektech (hradní sál, několik krajin) – je možné spatřovat mezi měšickými dekoracemi a dekoracemi zámeckého divadla v Mnichově Hradišti. Ty vznikly pravděpodobně v dílně pražského Stavovského divadla pod vedením Vincence Fischera Birnbauma, který je přitom v Praze doložen právě od roku 1830. Na základě srovnání je možné předběžně navrhnout u obou souborů shodné autorství.
Lit.:
- Antonín Bartušek, Zámecká a školní divadla v českých zemích (ed. Jiří Bláha). České Budějovice 2010
- Helena Pinkerová, Zámecké divadlo rodiny Nostizů v Měšicích u Prahy: Příspěvek k
dějinám šlechtických zámeckých divadel v českých zemích. Divadelní revue 24, 2013, č. 2, s. 175–180
(na reprodukci na s. 178 je celá opona bohužel vlivem nekvalitního tisku úplně černá)
Obr.:
- Národní muzeum, Historické muzeum – divadelní oddělení, inv. č. H6p-11/2014, sign. vf 1510 (špatná reprodukce Pinkerová 2013, s. 178)
(Mgr. Jiří Bláha, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.