Holešov, divadelní budovy města, ex http://www.theatre-architecture.eu
Tradice pořádání divadelních her a nejrůznějších typů představení sahá v Holešově do dávné minulosti. V roce 1733 nechal hrabě František Antonín Rottal vystavět na holešovském zámku rozlehlý sál, určený k prezentaci dramatických inscenací. „Za jeho doby vyrůstal [na zámku] čilý život hudební a divadelní.“1
Od konce 19. století organizovaly a spravovaly kulturní život města spolková sdružení – tzv. jednoty. Součástí těchto uskupení bývaly také divadelní odbory, vlastně ochotnické soubory nabízející nejrůznější typy a žánry inscenací kolísavé kvality, provedení i výpravné náročnosti. Amatérští herci působili např. při jednotě Sokol, katolickém spolku Sušil, při Dělnické tělocvičné jednotě, Sdružení pracujícího lidu Pokrok (v roce 1905 se proměnil na Dělnickou tělocvičnou jednotu) atd. Holešovský pamětník Karel Rafaja ve svých vzpomínkách uvádí, že „před postavením tohoto centra [hotelu Centrál] se odbýval kulturní život (divadla, plesy) především na Špici, kde působil spolek Katoličtí tovaryši a Sv. Hostýn.“2 Tento sál vystřídalo, jak uvádí Fráňa Šrámek, jeviště v Záhlenské pivnici.
S provozováním divadelních her v současné budově kina Svět začal katolický spolek Sušil. Zřejmě v roce 1912 zakoupilo sdružení objekt s číslem 2/77 Františka Pokorného, tzv. Hotel Pokorný, umístěný na jednom z holešovských náměstí. Po změně majitele byl objekt přejmenován na Spolkový dům hotel Centrál, současně nový vlastník podal žádost o adaptaci a úpravu prostor. Tato byla ještě téhož roku udělena; Karel Rafaja dokonce uvádí, že byl stávající dům stržen (nikoliv tedy pouze upravován). Každopádně k 20. listopadu 1913 získal spolek úřadní souhlas s provozováním živnosti hostinské, výčepnické a užívání divadelního sálu. Maximální počet návštěvníků v místnosti se pohyboval okolo 560, na galerii pak nesměl přesáhnout číslo 200. Budovatelská aktivita ovšem nepolevila – ve dvoře hotelu vznikla tělocvična, která měla dle žádosti z roku 1914 po úpravách sloužit jako kinosál. Tento návrh se nepodařilo prosadit.
Slavnostní otevření a posvěcení domu spolku Sušil v Holešově proběhlo ve víkendových dnech 25. a 26. října 1913. Bohatý dvoudenní program zahájilo večerní divadelní představení Quo vadis – Ve znamení kříže „se skvělou, nově pořízenou dekorační výpravou“, doplněnou o „historické kostýmy z doby římské“ za účinkování kapely pana Františka Vyhlídala. V neděli se začínalo již od časného rána – „vítání nových přibylých spolků a hostů“3 –, následoval průvod do kostela, slavnostní kázání, pontifikální mše, svěcení, schůze, to vše zakončené společným obědem. Odpoledne měli diváci možnost opět shlédnout hru Quo vadis. Večer se konal koncert a zábava vyvrcholila tanečním vínkem.
Název Hotel Centrál se po roce 1948 změnil na Kino Svět. Toto pojmenování nese stavba dodnes.
Kateřina Kohoutková - Gabrhelíková in: http://www.theatre-architecture.eu/cs/db/?filter[city]=Holešov&theatreId=350 (120421)
Od konce 19. století organizovaly a spravovaly kulturní život města spolková sdružení – tzv. jednoty. Součástí těchto uskupení bývaly také divadelní odbory, vlastně ochotnické soubory nabízející nejrůznější typy a žánry inscenací kolísavé kvality, provedení i výpravné náročnosti. Amatérští herci působili např. při jednotě Sokol, katolickém spolku Sušil, při Dělnické tělocvičné jednotě, Sdružení pracujícího lidu Pokrok (v roce 1905 se proměnil na Dělnickou tělocvičnou jednotu) atd. Holešovský pamětník Karel Rafaja ve svých vzpomínkách uvádí, že „před postavením tohoto centra [hotelu Centrál] se odbýval kulturní život (divadla, plesy) především na Špici, kde působil spolek Katoličtí tovaryši a Sv. Hostýn.“2 Tento sál vystřídalo, jak uvádí Fráňa Šrámek, jeviště v Záhlenské pivnici.
S provozováním divadelních her v současné budově kina Svět začal katolický spolek Sušil. Zřejmě v roce 1912 zakoupilo sdružení objekt s číslem 2/77 Františka Pokorného, tzv. Hotel Pokorný, umístěný na jednom z holešovských náměstí. Po změně majitele byl objekt přejmenován na Spolkový dům hotel Centrál, současně nový vlastník podal žádost o adaptaci a úpravu prostor. Tato byla ještě téhož roku udělena; Karel Rafaja dokonce uvádí, že byl stávající dům stržen (nikoliv tedy pouze upravován). Každopádně k 20. listopadu 1913 získal spolek úřadní souhlas s provozováním živnosti hostinské, výčepnické a užívání divadelního sálu. Maximální počet návštěvníků v místnosti se pohyboval okolo 560, na galerii pak nesměl přesáhnout číslo 200. Budovatelská aktivita ovšem nepolevila – ve dvoře hotelu vznikla tělocvična, která měla dle žádosti z roku 1914 po úpravách sloužit jako kinosál. Tento návrh se nepodařilo prosadit.
Slavnostní otevření a posvěcení domu spolku Sušil v Holešově proběhlo ve víkendových dnech 25. a 26. října 1913. Bohatý dvoudenní program zahájilo večerní divadelní představení Quo vadis – Ve znamení kříže „se skvělou, nově pořízenou dekorační výpravou“, doplněnou o „historické kostýmy z doby římské“ za účinkování kapely pana Františka Vyhlídala. V neděli se začínalo již od časného rána – „vítání nových přibylých spolků a hostů“3 –, následoval průvod do kostela, slavnostní kázání, pontifikální mše, svěcení, schůze, to vše zakončené společným obědem. Odpoledne měli diváci možnost opět shlédnout hru Quo vadis. Večer se konal koncert a zábava vyvrcholila tanečním vínkem.
Název Hotel Centrál se po roce 1948 změnil na Kino Svět. Toto pojmenování nese stavba dodnes.
Kateřina Kohoutková - Gabrhelíková in: http://www.theatre-architecture.eu/cs/db/?filter[city]=Holešov&theatreId=350 (120421)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.