Kroměříž, AS 2003, č. 2, s. 60, Libuše Zbořilová.
Divadlu se v Kroměříži vždycky dařilo
Na konci března 2003 si divadelníci z Kroměříže uspořádali jednodenní slavnost, aby při ní vzpomněli padesáti let existence novodobého divadelního souboru, který od roku 1952 pracoval při ZK ROH n. p. Pal-Magneton, od roku 1976 u Sdruženého závodního klubu města. Pod odborová křídla se před padesáti lety sdružily v jeden soubor roztříštěné síly divadelních ochotníků z více kolektivů. Dnes se dělí na dva a oba pracují v Domě kultury.
Jak víme z Místopisu českého amatérského divadla, v Kroměříži se divadlo hrálo už od roku 1865. Svou velkou éru však zažilo až v 70. letech minulého století. Od padesátých let v něm narůstala snaha o co nejkvalitnější produkci, proto začali být přizváváni profesionálové. Aby jim soubor stačil plnit zvýšené nároky, musel se hodně snažit. Už pro první vystoupení na Hronově (Matuštíková: Kristina, 1955) zvolil režisér Miloš Smetana (pozdější dramaturg České televize) umělecký patronát profesionálního režiséra Aloise Hajdy. Ten pak zajistil dosud nejsvětlejší stránku historie souboru, když v letech 1972-1976 dohlížel či rovnou režíroval inscenace, jimiž se soubor pětkrát po sobě prezentoval na Jiráskových Hronovech (Čapek: Matka, 1972, Hrubín: Křišťálová noc, 1973, Örkény: Kočičí hra, 1974, Brecht: Pušky paní Carrarové, 1975, Mahen: Nasredin, 1976). Svoje letité působení zakončil nastudováním Brechtovy Matky Kuráže a jejich dětí v roce 1978. Hajda byl tehdy v angažmá v Divadle pracujících v Gottwaldově, vztah k souboru a jeho členům však měl už od studentských let prožitých v Hanáckých Aténách. Ke spolupráci s Kroměřížskými přitáhl i kolegy Miloše Horanského, Miloše Hynšta, Pavla Pecháčka, Karla Pokorného, Zdeňka Hrušku, svoji stopu v Kroměříži zanechali i Antonín Navrátil, Hugo Domes, teoretik dr. Milan Obst, v posledních letech tam režíruje Karel Hoffmann. Jeho Jeptišky se v roce 1999 probojovaly na Hronov.
Slavná éra kroměřížského souboru je spjata s malým a útulným sálkem na Starém pivovaře, předtím se hrávalo v Nadsklepí, později v nově postaveném kulturním domě. S padesátiletou historií souboru jsou spjata velká jména amatérských herců - Ludmila Cápková, Ludvík Tvarůžek, Josef Gross, Věra Hejhalová, Marie Horáková, Gustav Hrabal, Ota Vízdal, Mirek Večerka, ale i jména vlastních režisérů Miroslava Nesvadby, Jaroslava Hynka, Františka Ševčíka, Zdeňka Lajkepa. Soubor měl i svého výborného scénografa Josefa Pulce. Ke cti a chvále souboru patří jeho bývalá pravidelná zájezdová činnost po okrese, hraní divadla pro děti a uvádění večerů poezie.
Novodobá historie kroměřížského amatérského divadla je velmi slibná, protože se zde i po padesáti letech hraje dobré divadlo. Ať to Kroměřížským dlouho vydrží!
Libuše Zbořilová
Na konci března 2003 si divadelníci z Kroměříže uspořádali jednodenní slavnost, aby při ní vzpomněli padesáti let existence novodobého divadelního souboru, který od roku 1952 pracoval při ZK ROH n. p. Pal-Magneton, od roku 1976 u Sdruženého závodního klubu města. Pod odborová křídla se před padesáti lety sdružily v jeden soubor roztříštěné síly divadelních ochotníků z více kolektivů. Dnes se dělí na dva a oba pracují v Domě kultury.
Jak víme z Místopisu českého amatérského divadla, v Kroměříži se divadlo hrálo už od roku 1865. Svou velkou éru však zažilo až v 70. letech minulého století. Od padesátých let v něm narůstala snaha o co nejkvalitnější produkci, proto začali být přizváváni profesionálové. Aby jim soubor stačil plnit zvýšené nároky, musel se hodně snažit. Už pro první vystoupení na Hronově (Matuštíková: Kristina, 1955) zvolil režisér Miloš Smetana (pozdější dramaturg České televize) umělecký patronát profesionálního režiséra Aloise Hajdy. Ten pak zajistil dosud nejsvětlejší stránku historie souboru, když v letech 1972-1976 dohlížel či rovnou režíroval inscenace, jimiž se soubor pětkrát po sobě prezentoval na Jiráskových Hronovech (Čapek: Matka, 1972, Hrubín: Křišťálová noc, 1973, Örkény: Kočičí hra, 1974, Brecht: Pušky paní Carrarové, 1975, Mahen: Nasredin, 1976). Svoje letité působení zakončil nastudováním Brechtovy Matky Kuráže a jejich dětí v roce 1978. Hajda byl tehdy v angažmá v Divadle pracujících v Gottwaldově, vztah k souboru a jeho členům však měl už od studentských let prožitých v Hanáckých Aténách. Ke spolupráci s Kroměřížskými přitáhl i kolegy Miloše Horanského, Miloše Hynšta, Pavla Pecháčka, Karla Pokorného, Zdeňka Hrušku, svoji stopu v Kroměříži zanechali i Antonín Navrátil, Hugo Domes, teoretik dr. Milan Obst, v posledních letech tam režíruje Karel Hoffmann. Jeho Jeptišky se v roce 1999 probojovaly na Hronov.
Slavná éra kroměřížského souboru je spjata s malým a útulným sálkem na Starém pivovaře, předtím se hrávalo v Nadsklepí, později v nově postaveném kulturním domě. S padesátiletou historií souboru jsou spjata velká jména amatérských herců - Ludmila Cápková, Ludvík Tvarůžek, Josef Gross, Věra Hejhalová, Marie Horáková, Gustav Hrabal, Ota Vízdal, Mirek Večerka, ale i jména vlastních režisérů Miroslava Nesvadby, Jaroslava Hynka, Františka Ševčíka, Zdeňka Lajkepa. Soubor měl i svého výborného scénografa Josefa Pulce. Ke cti a chvále souboru patří jeho bývalá pravidelná zájezdová činnost po okrese, hraní divadla pro děti a uvádění večerů poezie.
Novodobá historie kroměřížského amatérského divadla je velmi slibná, protože se zde i po padesáti letech hraje dobré divadlo. Ať to Kroměřížským dlouho vydrží!
Libuše Zbořilová
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.