Polná, excerpce pro MČAD 1998-2002

POLNÁ o.Jihlava
CČAD s. 45, 46, 47, 49, 368, 390, 391, 392
Obr. CČAD s.46: Titulní list Kachlbergovy hry Pozdvižení rytířstva v překladu Josefa Pokorného, hrané
ochotníky v Polné 8. a 12. prosince 1824
Obr.CČAD s. 64: Dekorace učitele Antonína Klusáčka pro divadlo v Polné, které řídil v letech 1856-1875. Dekorace sloužily ochotnkům do 4. 8.1863, kdy celé vnitřní město včetně divadla a dekorací zničil požár.
Obr.CČAD s.79: Divadelní opona malíře Theodora Rothangena, působícího ve Vídni, pro ochotnické divadlo města Polná. Užívána v letech 1888 - 1935.
Obr.CČAD s.104: Zahrada sudiček, dětské představení, Polná, 1908. První české představení Dobře zvedené děti, rodičú nejdražší poklad sehrály děti polenské městské školyv roce 1810.
Obr. DČD/II. s. 322, 323: Cedule k ochotnickému představení Tylovy hry Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři. Polná, 1849. Muzeum Polná.

1812 režíroval Václav Pešina 16 německých her, vesměs Kotzebue, pro dospělé. Patrně z taktických
důvodů, hry v němčině byly snadněji povolované. Poté, až do 1823 se ochotníci odmlčeli. 1925 8 her.1826 - 1829 30 her /Klicpera, Štěpánek, Schiller, Kotzebue, Rettigová /Bílá růže/, Moliere, Körner, Sychra. Das Mädchen von Marienburg /Kotzebue/ poslední německy hraná hra. 1830-1844 okolo 28 her podobného repertoáru, navíc hostování Matěje Kopeckého a Meissnera, také kočovné společnosti. 1839-1843 se hrálo na náměstí v čp. 45 a čp. 41. 1841-1844 se v místě menší aktivita a zásahy úřadů. 1845-1846 oživení, celkem 23 her - Tyl, Klicpera, Kotzebue, Lembert, Huttow, Jünger, Blum, Holbein, Bäurle, Castelli, Mellesville. 1848 zal. pobočka Slovanské lípy /Huber/Štěpánek, Tomsa, 1949 Tyl, Zchoke/Hýbl/, Raupach, Castelli/, hráli na zámku. Nadějný rozsah činnosti utlumen 1850 novým divadelním řádem. Z toho důvodu se více objevovaly hry v překladu než české. Soubor měl tehdy 52 herců. 1856-1875 ředitelem ochotníků Antonín Klusáček, učitel, všestranný obrozenský činitel, překladatel atd. 1863 po požáru města zbyla ochotníkům jen knihovna. Následující rok v obnoveném divadle Tvrdohlavá žena a do konce roku 12 představení. 1866 - 1872 sehráno také 6 dětských představení s hrami Fr.Pravdy. Mezi dětmi příští ochotníci a také spisovatelka Vlasta Pittnerová. 1868 hráli studenti ve spolupráci s ochotníky několik veseloher.1856 - 1875 sehráli ochotníci celkem 262 her na 229 divadelních večerech. Převážně dobré české hry, mimo známé klasické autory např. i Erbena, Sabinu, Pflegera, Nerudu, Štolbu, Šamberka. Počátkem 80.let určitá stagnace. Soubor měl nedostatek členů, ale naopak hudební soubor. Existovali jako volné sdružení, až 1887 Spolek divadelních ochotníků Jiří Poděbradský. Měl 95 členů. 1894 zal. Svatojosefská jednota katolických jinochů a mužů. Divadlo hrála též Katolická jednota. Do 1914 sehrály obě 121 her na 115 večerech. Repertoár především nenáročná zábava, ale i Raupach a Tyl. Hráli na více místech ve městě. Jiří Poděbradský okázalé oslavy 100.výročí ochotnického divadla, mj. Služebník svého pána /Jeřábek/. Hosté Karel Polách z ND a F.Chocenská s Pardubic. 1875 - 1898 se repertoár značně rozšířil /Svoboda, Jirásek, z cizích autorů převládli francouzští. Celkem sehráli 157 divadelních her na 137 večerech/. 1895 sehrála Měšťanská beseda Kotzebuovu Žárlivou paničku. 1900 začala trvalá tradice školního divadla, děti s učiteli zahájili U Slovana. Výběr titulů byl vždy kvalitní, s ohledem na pedagogické aspekty. Kolem 1900 hrála divadlo také Národní jednota Pošumavská. Repertoár nevyhraněný /Stoupežnický, Malloch, Hoffmannova opereta Při kávě, Smrček, a pod. O Jiřím Poděbradském 1899-1905, resp. i z dalších let do 1914 méně zpráv, soubor elektrifikoval divadlo 1911, hostoval 1913 ve Žďáru n.S. a pod. 1914 - 1917 soubor nebyl aktivní. 1899-1918 sehráli 98 divadelních her na 93 večerech. Převládala opět domácí tvorba, noví autoři - Viková-Kunětická, Vrchlický, Štech, Hilbert, převeha francouzského dramatu zůstala. 1899 zal. Národní dělnická vzdělávací beseda Barák. činná byla U raka, 1900 - 1906 na Husově náměstí U Macháčků. O repertoáru nejsou zprávy. Od 1905 orientace na soc.dem. stranu a název Všeodborový spolek dělnický. 1907 už 6 představení, např. Praha je Praha /Blumenthal/Kadelburger/Arbes/, Holka z fabriky, Pan Damián/Bliziňski/, Šibalství Scapinova, Lumpácivagabundus, Služebník svého pána, Opory společnosti... Hráli ve Vítkově hostinci. Od 1911 zprávy chybí. 1902 zal. Spolek bl. Anežky Přemyslovny. Do 1905 sehráli 17 představení nijak dobře a ne vybraný repertoár. 1900 - 1914 hrály v místě tři dělnické spolky nejméně 44 hry na 42 večerech, z toho Všeodborový spolek dělnický 25 her na 22 večerech. Na repertoáru nejen zábavné hry, ale i sociální hry ideově zaměřené a náročnější dramata našich i cizích autorů. 1914 sehrála TJ Sokol U Slovana hru o Polabských Slovanech Svár. Po 1918 se botahý divadelní život vrátil do původního stavu. 1919 zahájil Jiří Poděbradský v nově upraveném sále. Ten propůjčoval soubor i kočujícím společnostem. 1925 se Jiří Poděbradský zúčastnil vítězně soutěže okrsku Hany Kvapilové /Náměsíčný/Mahen/. Do 1938 sehráli 110 her. Repertoár byl náročně vybírán z klasického českého a světového fondu, méně byli zastoupeni soudobí autoři. Od 1920 hráli sociální demokraté pod DTJ /Spoutané duše/Oliva/. 1921 zahájila nově zal. KSČ v sále V.Vítka Svítáním/Pospíšil/. Další ochotnickou činnost vyvíjela pod FDTJ /později U Pejchalů, potom v Daňkově hostinci/. 1926 hrála Komunistická strana pod Dělnickým divadlem. 1922 - 1928 sehráli nejméně 12 her. Na repertoáru i Nebe , peklo, ráj /Mahen/ a pod. Další informace se po německé okupaci nedochovaly. Soubor měl přes 40 herců. 1919 pokračoval v činnosti DS Katolické jednoty. Do 1938 sehráli i pod Orlem 81 představení, z toho 3 v Přibyslavi. Vůči obecenstvu byl repertoár velmi vstřícný, většinou to byly laciné frašky a sentimentální hry se zpěvy, nejčastější autor Bogner, Balda, Šíma, Fořt, ale také Turnovský, Lokay, Zschocke. 1920 - 1933 hrála divadlo i živnostenská strana a její dorost, celkem 16x s reprízami, na různých místech města. Repertoár - nenáročné zábavné kusy /Rudloff, Franěk, Novák/. Příležitostně hrál i Sokol, Kroužek přátel četby Husovy knihovny /Poupě, Rukavička/, Národní jednota Pošumavská, pět her i Čs. strana národně socialistická, Klub československých turistů, Sbor dobrovolných hasičů, Dramatický odbor církve československé, Svaz armády v záloze, Čs.obec legionářská. V divadelní praxi pokračovaly i školní děti s přiměřeným, dobře voleným repertoárem. Účast herců se ve všech souborech dospělých účelově prolínala. Od 1939 činnost Jiřího Poděbradského výrazně ochabla. Téhož roku otevřen Lidový dům, po několka operetách se zde hrál tehdy obvyklý repertoár, spíše klasické povahy. V tomto roce povoleno zal. Dramatického a zábavního spolku Merkur. Do 1943 sehráli 18 her, po zábavném výběru her a operetách i Tetauer, Hais-Týnecký, Neff, Rutte, Drda atd. 1944 se Merkur sloučil s Jiřím Poděbradským. Příchod mladé generace, oživení činnosti. Několik členů zahynulo v koncentračním táboře, popravou, při totálním nasazení či při bojových akcích. Hned 1945 Jiří Poděbradský obnovil činnost /Sokol-Tůma, Werner, Jirásek, Nižkovský, Svoboda/. 150.výročí ochotnického divadla okázale oslavili účastí několika OS z okolí. Téhož roku 1948 se všechny OS sloučily pod Jiřího Poděbradského. 1951 převedení spolku do ZK ROH Komunálních podniků jako jeho dramatický odbor. 1955 přešli do ZK družstva Elchron a 1970 do KD města Polné. 1945-1977 Jiří Poděbradský nastudoval 37 her. S některými hrami účast na festivalech /1949 Jihlava/Ženitba/, 1966 Třešť /Host/Aškenázy, 1967 tamtéž /Smrt nemá nikdy dovolenou/Kubánek/, 1969 tamtéž /Vstup do srdce zakázán/Branald/. Pohostinně vystupovali v Přibyslavi, Štokách, Šlapanově, Nížkově. Repertoár byl velmi náročný, mimořádný úspěch např. 1963 Život není sen /Tetauer/. Mimo to i opereta, ale i řada literárních večerů, společenských aktivit atd. Od 1945 do této doby většinu her režíroval Antonín Skočdopole, který byl jako řada dalších nositelem rodinných ochotnických tradic, provázejících ochotnické hnutí v místě od jeho počátků. 1958 v Domě pionýrů a mládeže divadelní kroužek Lupínek zahájil jednoaktovkami /Honza a housle, Ořech a provaz, O zakleté Zlatovlásce. /Zelenka/. Spolupráce se školní družinou a ZDŠ. Od 1967 účast na divadelních přehlídkách /1967 Jihlava, Třešť, Žďár, Uherské Hradiště, 1968 Třešť, Žďár /Kubula a Kuba Kubikula/, 1969 Žďár / Sůl nad zlato, 1971 Trešť a Rýmařov /Jak se stal Rumcajs loupežníkem, 1974 Žďár /Chudé královstvíčko/. Nespokojenost s činností Jiřího Poděbradského vedla k založení DS Duha /SSM-Klub milovníků kultury/. Nedostatek vlastních textů mladé přivedl k tradičním divadelním formám. Příchodem režiséra Jaroslava Klimeše 1972 šli tímto směrem / Věno slečny Laury/Magnier/, 1972, Případ Adam a Eva /Strahl/, 1973 atd./. 1976 název Duha. Repertoár koncipován velmi osobitě, problémy se stálostí hereckého kolektivu, nedostatek herců středního věku. JM/
HLADÍK, Bohuslav: Ochotnické divadlo v Polné. Kulturní dům MěNV v Polné, 1978. 42 str. Zde také rozsáhlý soupis literatury a pramenů.
1666 - 1681: divadelní činnost řádu jezuitů.
DČD I., s. 350
1823 - 1925: Ochotnické divadlo v české řeči - Štěpánek, Klicpera, Šedivý, překlady. V r. 1925 20 představení (s. 181)
40. léta 19. stol.: Ochotnické divadlo v české řeči (s.290, 292) 1849: Tyl: Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři 2x (s. 298)
1850: Tyl: Jan Hus 2x, Žižka z Trocnova aneb Bitva u Sudoměřic 2x (s. 298)
DČD II.
Jezdili sem s divadlem jesuité z Jihlavy a Telče 1671,1673. 1681 žáci, kteří přišli z Jihlavy na prázdniny provedli českou hru o umučení Spasitelově. Řemeslník Karel Hôschl provedl Schillerovy Loupežníky 4.12.1798 (Ron)
PFAFF, V.: Antonín Pittner - neznámý lidový buditel, in: Český lid 53, 1966, s.4n.
HLADÍK, Bohuslav: 180 let ochotnického divadla v Polné, 1978, UK Praha 54 F 33328.

1808 řízením Karla Höschla se dávaly hry: Vděčná dcera, Živé hodiny, Noční můra., 1810 žáci hl.třídy při celoroční zkoušce uvedli “Dobře zvedené děti, rodičů nejdražší poklad pod vedením Václava Pešiny z Čechorodu, 1823 ve prospěch shořelého chrámu se hrály hry: Čech a Němec, Noční můra, Nebožka paní, Chytroušek, Loupežníci na Chlumu, 1824 výčet her provozovaných ve prospěch správy varhan, 1825 na přelití zvonu, hrálo se v sále na radnici, od 1825 v zámu knížat z Dietrichsteinů, Výpis her uváděných v 50. a 60.letech 19.stol.
LETOPISY národních divadel ochotnických v Čechách.
In: Divadelní ochotník Díl II.Svazek 6. str. 58-64.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863 70 s. kDÚ
1798 je záznam o prvním ochotnickém divadle v Polné. Hráli se německy Schillerovi "Loupežníci". 1808 to už byla česká představení "Vděčná dcera", "Živé hodiny" a "Noční můra".
1810 žáci zahráli "Dobře vedené děti,rodičů nejdražší poklad". 1812 zal. ochotnický spolek, který sehráli několik německých představení. Poté hráli až 1823, po velkém požáru města, a výtěžky her věnovali na odstranění jeho následků. V repertoáru měli "Čech a Němec", "Noční můra", "Nebožka paní", "Chytroušek", "Loupežníci na Chlumu". 1824 hráli pro stejný účel "Žižkův meč", "Následkové nevěrnosti", "Rudolf z Felzeku", "Zmatek nad zmatek", "Pozdvižení rytířstva", "Knížata mezi pastýři", "Tony", Fridolín", "Bělouši", "Rohovín". 1825 "Korytané v Čechách", "Žlutá zimnice", "Loupežníci na Chlumu", "Berounské koláče", "Karel z Moru /Schiller/, "Straší", "Posvícení v Kocourkově", "Divotvorný klobouk", "Epygram", "Jolanta, královna Jeruzalémská", "Bílá růže". 1839-40 činnost ochotníků pokračovala pro tentýž účel. Hrálo se v obecním domě /radnici/ uprostřed náměstí až do 1838, pak na různých místech, 1845-1862 hráli na zámku.
Existují přesně vedené záznamy o mimořádně obsáhlém provozovaném repertoáru zábavných her, ale i díla klasických obrozeneckých autorů. Ochotníci podporovali i založení knihovny v Jihlavě a vypomohli i po požáru v Chrudimi, zakoupili budovu pro školu, podíleli se na vybudování městské nemocnice... 1862 si v zakoupené budově školy vybavili divadelní sál, aby občané nemuseli chodit blátivou cestou do zámku za městem. Po úpravách dekorací se zde 1863 začalo hrát.
Letopisy 1863, díl II, sv.6, s. 58.
1798 Loupežníci německy ,1808 česky Vděčná dcera, Živé hodiny, Noční můra, hrálo se v obecním domě, 1845 - 62 se hrálo v zámku knížat Dietrichsteinů. 1862 vystavěn sál, zah. Karla XII. navrácení se do vlasti, 1863 divadlo lehlo popelem 1864 nové divadlo zah. Tvrdohlavá žena 1873 jh. Karel Polák Brute, pusť Césara, Loupežníci. od 1879 oblíbené Šibřinky
In: Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě.
Praha, Otto 1882 str. 167-8 J.Losenický kDÚ
Poprvé česky se hrálo 1808, potom jen německy až do dvacátých let, kdy české hry začal uvádět P.Pokorný, např. 1823 ve prospěch opravy kostela. Do 1845 hráli v obecním domě, poté v zámku do 1862. Téhož roku měšťan Janda si postavil na náměstí “Brožovém” dům a v něm divadelní sál. Zahájili s Karla XVI. navrácení do vlasti /franc.Both, přel. Kl.Püner/. 1863 divadlo shořelo. Nové divadlo otevřeno 1864 Tvrdohlavou ženou. 1873 zde hostoval Karel Polák v Brute pusť Césara a v Loupežnících. /JM/
TÁBORSKÝ, str.114 – 115.
Z Klubu milovníků kultury se příchodem režiséra Jaroslava Klimeše z Jihlavy 1972 vytvořil DS Duha. Tento název až od 1976.Zahájili Věnem slečny Laury /Claude Magnier/. 5 repríz, z toho 3 v místě. V následujícím roce nastudovali 2 hry, další léta do 1977 po jedné, max. 8 repríz. Pouze soudobá tvorba !Strahl, Holková, Hokr, Zelenka, Bednářová/. 1976 ocenění v Třešti. 1978 OS Jiří Poděbradský nastudoval Jelena na laguně /Benedetti/. V dalších letech uváděl nepravidelně hry klasické a starších autorů /Tetauer, Kožík, Tyl, Stroupežnický, Šamberk/Hašler/, Drda, ale i několik současníků /např, Daňka, Beneše, zajímavost Před zlatnickým krámem /Karol Wojtyla/. Další hra Duhy 1984 /Švanderlík/Čejka/, několik ocenění v Třešti, v dalších letech opět soudobý repertoár. Účast v Jihlavě a v Třešti 1989, hlavní cena poroty, cena diváků a další. Účast téhož roku ve Vysokém. 1988-1991 hráli 18x Poprask na laguně, účast v Němčicích, hlavní cena, cena za herecký výkon, scénografii, 1990 Vysoké, několik cen. 1992 Naši furianti, účast v Němčicích, postup do Vysokého, cena za režii, nominace na JH. 1993 JH. 1994 Povídání o pejskovi a kočičce, účast v Němčicích, ve Vysokém, nominace na JH, účast na rakovnické Popelce, 1995 v Třebíči s postupem na LCH. 1998 JH. 1994 25, 1995 36, 1996 13 představení. 74 představení sehráno v 55 různých místech. 1996 ukončil soubor činnost v Městském kulturním středisku a ustavil Občanské sdružení Divadlo Duha. 1997 nastudovali Kdo je tady slepice /McDonaldová/Vaněk/Smejkalová/. S touto hrou řada cen v Němčicích, Třebíči, Vysokém n.J. a nominace na JH 1998. 1998 obnovená premiéra Rodiče se zbláznili /Švanderlík/Čejka/, účast v Němčicích, Boleradicích, Vysokém. Od počátku do tohoto okamžiku sehrál soubor 16 her na 182 divadelních představeních s celkem 51 herci. Repertoár Jiřího Poděbradského vhodně tvořil paralelu s repertoárem Duhy staršími autory a jiným žánrem. 1978 - 1998 nastudovali celkem 13 her pro 38 představení. Na jejich realizaci se podílelo 59 herců, 43 hudebníků, 46 zpěváků a 14 tanečníků. Za 200 let činnosti divadelní ochotníci v Polné sehráli 1303 divadelních her na 1490 večerech za účasti 1631 různých herců. (JM)
HLADÍK, Bohuslav, VEITOVÁ, MARASOVÁ, Jiřina: Přehledy o činnosti současných OS a loutkového divadla v Polné. 5 str. Rkp. 1998. kART.

1798 - DS Jiří Poděbradský
1948 - Lidová scéna, Div.spolek Merkur, Div.kroužek FDTJ a DTJ - 1975
1969 - mládežnický soubor Duha KK
Zbořilová s.61908 SDO.
KOHOUT, Eduard: Divadlo aneb Snář. Praha, Odeon 1975. s.25
LL Jiří Poděbradský
Duha - osobnost: Petr Vaněk
Divadlo na Moravě 3., s.63
HLADÍK, Bohuslav: 180 let ochotnického divadla v Polné. Katalog výstavy. Polná, Městský národní výbor 1978. 44 s., 8 s. fot.na příl. kDÚ, (Zbořilová)
TURECKÝ, Karel: Divadelní censura v Polné v letech 50-70tých. Polensko 1938/99-105. KK
1918 ve Vojnarce hrál i čtyřletý Bohumil Hrabal jako syn Vojnarky.
Mezi ochotníky velmi aktivní jeho matka, hrál ale i otec /1915 - 1920/. (dle OD 1958)

ÚMDOČ 1922: SDO Jiří Poděbradský
DS Jiří Poděbradský,Divadlo Duha (Dotazník ÚLK 1999.)

1989 KDP: DS Duha KK MNV a JZD Vysočina: A. Arkanov, G. Gorin: Svatba pro celou Evropu
1990 KDP: DS Duha měst KK a JZD: C. Goldoni: Poprask na laguně
1992 KDP: DS Duha MKS a ZD Polná a Skláren Dobrotín: L. Stroupežnický: Naši furianti
1994 KDP, 1995 JH: : J. Čapek: O pejskovi a kočičce
1997 DT, KDP, 1998 JH: P. Vaněk, J. Smejkalová: Kdo je tady slepice?
1998 KDP: M. Švandrlík, K. Čejka: Rodiče se zbláznili
1999 KDP: P. Vaněk, J. Smejkalová, O. Sekora: Ferda mravenec v cizích službách

Loutkové divadlo:
hrálo 1926 na improvizovaném jevišti s marionetami 25cm v sériových dekoracích, později vlastní výroby. Od počátku do 1944 principálem Gustav Vítek. 1946 stálá scéna opět v knihovně. Marionety 50cm, převážně vlastní výroby, později z unanovské dílny. Ostatní výtvarné vybavení vlastní. Repertoár a styl práce se nikdy neměnil. Přestávky v činnosti bývaly způsobené technickými důvody. Na nové scéně vedoucím Karel Klusáček, po něm Jiřina Marasová. 1926-1998 617 představení, s průměrnou návštěvou 110 diváků. /JM/
Loutkové divadlo Husovy knihovny
První české ochotnické představení tu bylo sehráno v r. 1798 a ochotnická tradice je tu významná a dodnes živá. Loutkové divadlo vzniklo v r. 1926 jako součást místní knihovny. Divadlo se hrálo v půjčovním sále.V roce 1948 byla divadlu věnována samostatná místnost v budově knihovny. Polenské loutkové divadlo si nikdy nekladlo vysoké umělecké cíle a styl jeho práce zůstal po celou dobu jeho existence stejný. (HS)
Novák, s.46
Proslov loutkového divadla Husovy knihovny v Polné (Loutkář roč. XVI/čís. 4, prosinec 1929)G.Vítek: Loutkové divadlo Husovy knihovny v Polné (Loutkář, ro. XXIV/čís. 4, prosinec 1937)
25 let Husovy knihovny v Polné (sborník, Městská spořitelna v Polné, 1940)
LCH 1995: Duha