DUCHEK, Jan. Stíny kreativity. Čtvrtý sloupek Jana Duchka. Online. Web Jiráskův Hronov 6. 8. 2024
Čtvrtý sloupek Jana Duchka.
Dalo by se předpokládat, že začne-li se na divadelním festivalu hovořit o kreativitě, bude tak činěno s úctou blížící se modloslužebnosti, neboť kreativita je benzín umění. Pohání, těká, omamuje, čistí fleky, někdy bouchne. Někomu voní, někomu smrdí. Jazyk však zná také spojení kreativní účetnictví a dosti negativně zabarvenou kreaturu či stvůru. Hospodin šest dnů tvořil a my mu to tisíce let více či méně opatrně recenzujeme. Kreatura, co produkt zázraku stvoření, zjevně publikum nenadchla (někdy to jen přes hajlující ruce není vidět hned a titul stvůra je propůjčen až jaksi dodatečně).
Stvořil-li Bůh lidi k obrazu svému, stvořil další tvůrce, navíc schopné se množit. Množství výtvorů tak roste exponenciálně. Kdo nic netvoří, je netvor, a když dva dělají totéž, jeden dělá chybu. Tvorba vytváří něco nového, co tu ještě nebylo. Když to tu nebylo, není to vyzkoušené, certifikované ani stoprocentně bezpečné. Tvoření tudíž implicitně generuje celou řadu omylů, vad, nedodělků, excesů, slepých uliček a country. Abyste hned viděli, že to, co jste stvořili, je dobré, musíte být Bůh, nebo se za něj aspoň považovat. Žít ve světě, kde se tvoří, znamená neustále se pohybovat za cedulí „procházíte staveništěm“. Žijete-li v něm, činíte tak na vlastní nebezpečí (právníci nestvořili alibismus, jen navazují), že kde byl včera chodník, je dnes výkop, a kudy včera nepadal pytel cementu, tudy dnes, wait for it, padá pytel cementu.
Tvoření hranice nezná, tvoření je neustále zkouší. Tvoření se logicky sráží s tím, co už existuje, s dosavadní konvencí, vžitou a sdílenou. Tvoření otvírá dialog v jazyce, který ještě nikdo neumí. Lije tak živou vodu na úrodnou půdu, čímž z ní dělá dočasně bažinu nedorozumění. Tvoření kolonizuje nové prostory a leze i tam, kde o ně nemá nikdo zájem. Typickým příkladem jsou piktogramy rozlišující toalety. Pokud nemáte hospodu či kavárnu, ale „nový koncept“, musíte dveře od oněch místností ztvárnit nějak neotřele. Neotřele znamená, že mezi močipána a pisoár postavíte rébus. Pro rébus jistě existuje vhodná chvíle, ale kdesi na opačné straně škály situací. Rozluštil by Champollion hieroglyfy, kdyby Rosettská deska byly s odpuštěním ztracené dveře od hajzlu Cheopsovy pyramidy? Ne! Jednou a zcela výjimečně tudíž volám: „Pochválena budiž úlevná konzervativnost hronovských podniků!“
DUCHEK, Jan. Stíny kreativity. Čtvrtý sloupek Jana Duchka. Online. Web Jiráskův Hronov 6. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/stiny-kreativity [cit. 2024-08-17]
Dalo by se předpokládat, že začne-li se na divadelním festivalu hovořit o kreativitě, bude tak činěno s úctou blížící se modloslužebnosti, neboť kreativita je benzín umění. Pohání, těká, omamuje, čistí fleky, někdy bouchne. Někomu voní, někomu smrdí. Jazyk však zná také spojení kreativní účetnictví a dosti negativně zabarvenou kreaturu či stvůru. Hospodin šest dnů tvořil a my mu to tisíce let více či méně opatrně recenzujeme. Kreatura, co produkt zázraku stvoření, zjevně publikum nenadchla (někdy to jen přes hajlující ruce není vidět hned a titul stvůra je propůjčen až jaksi dodatečně).
Stvořil-li Bůh lidi k obrazu svému, stvořil další tvůrce, navíc schopné se množit. Množství výtvorů tak roste exponenciálně. Kdo nic netvoří, je netvor, a když dva dělají totéž, jeden dělá chybu. Tvorba vytváří něco nového, co tu ještě nebylo. Když to tu nebylo, není to vyzkoušené, certifikované ani stoprocentně bezpečné. Tvoření tudíž implicitně generuje celou řadu omylů, vad, nedodělků, excesů, slepých uliček a country. Abyste hned viděli, že to, co jste stvořili, je dobré, musíte být Bůh, nebo se za něj aspoň považovat. Žít ve světě, kde se tvoří, znamená neustále se pohybovat za cedulí „procházíte staveništěm“. Žijete-li v něm, činíte tak na vlastní nebezpečí (právníci nestvořili alibismus, jen navazují), že kde byl včera chodník, je dnes výkop, a kudy včera nepadal pytel cementu, tudy dnes, wait for it, padá pytel cementu.
Tvoření hranice nezná, tvoření je neustále zkouší. Tvoření se logicky sráží s tím, co už existuje, s dosavadní konvencí, vžitou a sdílenou. Tvoření otvírá dialog v jazyce, který ještě nikdo neumí. Lije tak živou vodu na úrodnou půdu, čímž z ní dělá dočasně bažinu nedorozumění. Tvoření kolonizuje nové prostory a leze i tam, kde o ně nemá nikdo zájem. Typickým příkladem jsou piktogramy rozlišující toalety. Pokud nemáte hospodu či kavárnu, ale „nový koncept“, musíte dveře od oněch místností ztvárnit nějak neotřele. Neotřele znamená, že mezi močipána a pisoár postavíte rébus. Pro rébus jistě existuje vhodná chvíle, ale kdesi na opačné straně škály situací. Rozluštil by Champollion hieroglyfy, kdyby Rosettská deska byly s odpuštěním ztracené dveře od hajzlu Cheopsovy pyramidy? Ne! Jednou a zcela výjimečně tudíž volám: „Pochválena budiž úlevná konzervativnost hronovských podniků!“
DUCHEK, Jan. Stíny kreativity. Čtvrtý sloupek Jana Duchka. Online. Web Jiráskův Hronov 6. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/stiny-kreativity [cit. 2024-08-17]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.