ŽÁČKOVÁ, Jana: Hobblík a Mumraj 2017. AS 27.3.2017.

Hobblík a Mumraj 2017

Již 15. ročník proběhl 22. – 25. března 2017 v Kulturním domě v Hodoníně. Festival v sobě zahranuje dvě přehlídky, představení studentského divadla a činoherního a hudebního divadla.

Činoherní | Experimentální | Hudební | Krajské postupové přehlídky | Studentské

Letos byla dramaturgie festivalu rozmanitá, avšak je nutné konstatovat, že v amatérském divadle převažuje v uvádění žánr komedie. Hned první den jsme se tak setkali s jedním autorem situačních komedií s Marcem Camolettim. Obě hry Na správné adrese a A do pyžam! spojuje nedorozumění a lehký sexuální podtext. Zatímco soubor Máňa DS při SVIŠ přivezl prozatím rozpracovanou hru, tak DS Škrpálek z Velkých Pavlovic představil ucelený jevištní tvar. Situační komedii s podobným motivem jako u Camolettiho představili Kunovští komedianti divadelní hrou Joana Shirleyho Vražda sexem. Tato crazy černá komedie však byla hrána jako drama a tím pádem se vytratila autorova nadsázka, což celou inscenaci neposunulo správným směrem. Středeční den zakončil místní a festival spořádající soubor Svatopluk. Poslední doutník Bengta Ahlforse je hrou o lásce, nevěře, vině a nese v sobě jasné sdělení “krotcí ptáci touží, divocí létají” a toto téma se podařilo předat publiku díky dobře vystavěné režii a zejména hereckým ztvárněním postavy Ragnara, který si odnesl jednu ze tří hereckých cen.

Zatímco středa byla tematicky laděná do komediálních inscenací, čtvrteční dopoledne se neslo v duchu politického divadla. DS POD MASKOU ze Žďáru nad Sázavou uvedl hru Martiny Kinské Pankrác 45. Jak se Češi vypořádavájí s důsledky konce války je hlavní otázkou tohoto fiktivního příběhu vycházející z reálných postav. Pozoruhodné výkony hlavních postav, citlivá režie a dramaturgie zajistily tomuto souboru doporučení na národní přehlídku Mladá scéna. Opakem tohoto politicky laděného divadla bylo uvedení banální hry Roberta Bellana Normální debil. Pokud v současné době si divadlo dovolí nasadit text, který hodnotí normalizační Československo jako příjemné místo k žití, vypovídá to o stavu dnešní společnosti. Večer se opět představil domácí soubor Svatopluk s českými volně navazujícími aktovkami Hřbitovní aktovky, atmosféra a temporytmus ze začátku inscenace se však postupně vytrácí a to, co bylo ze začátku hráno s nadsázkou a černý humor byl dominantou inscenace se vytrácí již při druhé aktovce a soubor spíš než komedii hrál psychologické drama, což jde proti samotnému textu, který je koncipován jako sled anekdot.

Páteční dopoledne patřilo již ostříleným souborům z Opavy, které vede Daniel Kollman. Plaváček je příjemná hra na divadlo a zejména představitel titulní role povyšuje celou pohádku na divadelní zažítek. Oceňuji, že soubor si dramaturgicky v druhém případě zvolil nový a pro ně neznámý žánr – horror. Noc sovy však spíše připomíná ne dobře zvládnuté drama, výklad postav je zjednodušený a situace tak nedrží pospolu a téma sdělení se ztrácí.

Uvést Moliéra nepatří k jednoduchým úkolům ani v profesionálním divadle, proto byl Zdravý nemocný souboru z Rájce-Jestřabí očekávaný s jistým respektem k dramaturgii. Herecké divadlo dalo by se říci, avšak plné tak rozmanitých stylů a stylizací, že spíše jsme byli svědkem samostatných nenavazujících výstupů a tím pádem bez temporytmu. Výklad klasiky byl patrný u Gogolovy Ženitby Karasova divadla z Tišnova, který aktualizoval zejména téma nerozhodnosti a dramatický oblouk přes Podkolatova, který prozřel, že je v pořádku být sám a nedělat, to co ostatní. Herecká stylizace zejména Podkolatova a Agáty byly velmi příjemným zážitkem. Vrcholem přehlídky byla inscenace Tenneseeho Williamse Sestup Orfeův souboru Břetislav z Břeclavi. Citlivá režie, dramaturgický aktualizovaná výpověď o dnešní době, citlivé herecké výkony hlavních představitelů mě dovedly ke katarzi. Inscenace získala několik ocenění a byla nominována na přehlídku Divadelní piknik ve Volyni.

Závěrečný den se představil s inscenací Dýchej, Charléne, dýchej! Je zajímavá především tím, že slouží jako sociální a integrační projekt. Téma šikany a manipulace je zrcadlem doby. Vedoucí souboru paní Mifková tak prokázala, že rozhodně směřuje k divadlu sdělení.

Černá komedie Ryba ve čtyřech zakončila celý festival. Uchopení postavy Rudolfa povýšilo text s absurdními prvky. Scénografické řešení bylo velmi přesné a sdělné. Téma muže, který se snaží vymanit z manipulace tak rezonovala v publiku.

Musím ocenit, že jsem měla možnost shlédnout inscenaci Pankrác 45 a Sestup Orfeův. Obě ač vzdálené vypovídají o současném stavu, zatímco první se skrze minulost vyjadřuje k současné politické podobě a výsledný obraz je vice než děsivý, tak druhá vypovídá o lidech, které denně potkáváme na ulicích, se kterými se setkáváme v médiích a je jich čím tím víc. Jsem ráda, že amatérské divadlo neuvádí jenom komedie, ale jde cestou vyjadření se ke stavu společnosti.

(Pozn.red. – v příloze fotografie z představení Sestup Orfeův, foto Antonín Průdek – archiv souboru Břetislav Břeclav, dále z představení Ženitba (3, foto Josef Mucha) a Pankrác45 (3, Vladimír Michal)

Autor: Jana Žáčková
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?

Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.

Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.

Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':