PURKRÁBEK, Pavel / STROTZER, Milan: Lipí, jeviště OS Turinský v sále hostince U Nováků, opona Pekelský mlýn, autor fa František Fert, po r. 1907, knihovna obce

Oponu o rozměrech 430 x 237 cm namalovala na zakázku ochotnického spolku Turinský v Lipí na Náchodsku firma František Fert z Brna. Zobrazuje krajinný motiv Pekelského mlýna. Na první pohled zde není přítomná ani obrozenecká snaha o oslovení veřejnosti, ani divadelní tématika navozující atmosféru připravující diváka na představení. Vzhledem k datu vzniku opony (po r. 1907) se to zdá poněkud překvapivé, neboť snahy občanských spolků byly poměrně často prezentovány zejména ve veřejných prostorech a absence obrozeneckých idejí je poměrně vzácná. Stávalo se tak samozřejmě v obcích se silně smíšeným česko-německým obyvatelstvem, kde bylo zapotřebí najít řešení nekonfliktního dopadu.
V případě Lipí je tomu jinak. Pekelský mlýn je konkrétní místo, k němuž členové souboru měli úzký vztah. Někdejší mlýn se stal od r. 1856 neoficiálně, od roku 1869 oficiálně hostincem rodiny Hanušů a scházeli se zde kultury chtiví občané Lipí na čtenářských besedách a považovali jej za jakési kulturní centrum obce. Po smrti Antonína Hanuše v roce 1873 prodala vdova hostinec Antonínu Novákovi. Ten ho celý přestavěl a přejmenoval na U Nováků. Nový sál hostince se stal od r. 1883 mj. působištěm Ochotnického spolku Turinský. Zobrazení Pekelského mlýna na oponě mělo tudíž pro místní obyvatele zřetelný symbolický význam.
Na vedutě je uplatněn princip iluzivního výhledu do krajiny přes malovaný „portál“ s bohatě řasenou drapérií. Snaha o zachycení prostoru pomocí barevné perspektivy (barvy v pozadí jsou méně výrazné) je úctyhodná, neboť barevné zpracování vykazuje nepříliš profesionálně školenou ruku. Připomeňme si, že v této době je na vrcholu secesní styl, který byl na výtvarný projev hodně přísný.
Dle vyprávění a vzpomínek pana Stanislava Špačka byly na Lipí dříve opony tři. Oponu s výjevem Libuše věštící slávu Prahy vlastnil Spolek mládežnické strany lidové. Na další oponě byla zobrazena Lipská náves. Zachovala se pouze jediná – Pekelská.

(Mgr. Pavel Purkrábek, červenec 2016 / PhDr. Milan Strotzer, srpen 2016 (2. a 4. odstavec) - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)