Z festivalů pořádaných před listopadem 1989 v Kulturním zařízení nebylo přerušeno pouze pořádání Moravského festivalu poezie, který pokračoval v nových podmínkách i po roce 1990. Krajská přehlídka malých jevištních forem, z níž se ze severní Moravy postupovalo na Šrámkův Písek, se sice konala ještě v roce 1990, ale v roce 1991 již ne. Kulturní zařízení zde bylo, ale zmizela krajská a okresní kulturní střediska, která ji spolupořádala. Byla však po dohodě Kulturního zařízení města Valašské Meziříčí a Aramy Praha, jmenovitě pánů Josefa Fabiána a Karla Tomase, obnovena již po roční pauze v únoru 1992 pod názvem Setkání netradičních divadel. Nejhůře na tom byl kupodivu festival ze všech nejmenší a tudíž nejméně finančně i organizačně náročný – soutěž žáků základních škol Televizní baňka. Ta se naposledy konala na jaře roku 1988, tedy víc než rok před listopadem 1989. Po úmrtí ing. Brolla v roce 1981 a zániku Divadla poezie totiž nebyl ve městě nikdo, kdo by se jejímu pořádání byl ochoten věnovat, a tak v osmdesátých letech skomírala až zanikla docela.
Protože jsme však tuto soutěž považovali za užitečnou, rozhodli jsme se i ji v roce 1992 obnovit a to v podstatě v té podobě, v jaké se konala v minulosti. Změnili jsme ale její název, neboť místní sklárny ji už dávno nepořádaly ani nefinancovaly. Na základě pověsti o útoku Švédů na město v dobách třicetiletých válek a vzniku tradice keramických zvonečků dostala název Krásenský zvoneček a její konání přesunuli ke svátku svatého Jiří, kdy se konávaly „zvonečkové jarmarky“. Ze soutěže žáků 2. – 9. tříd základních škol jsme ale udělali soutěž žáků 3. – 9. tříd základních škol a rozšířili jsme ji o soutěž učilišť a středních škol. (Žáci základních škol byli rozděleni do kategorií takto: 1. kategorie 3. a 4. třídy, 2. kategorie 5. a 6. třídy a 3. kategorie 7. – 9. třídy.)
Ostatní věci jsme neměnili, to znamená, že soutěžila devítičlenná družstva základních škol ve třech kategoriích, v níž do každé nasazovaly tříčlenné družstvo, učňové měli svou kategorii pro tříčlenná družstva a střední školy také. Soutěž hodnotila pětičlenná porota maximálně desíti body, nejvyšší a nejnižší známka se škrtala, vlastně v menším totéž, co se používá při Moravském festivalu poezie, jen bez ukazování tabulek s čísly, abychom děti nestresovali. Ale tak to bylo i při Televizních baňkách. Součty bodů jednotlivých recitátorů školy po sečtení dávaly výsledek školy a součty ze všech tří kategorii vítěznou základní školu. U učňů a středoškoláků to bylo stejné až na to, že vítěz kategorie byl i vítěznou školou (učilištěm). Při rovnosti bodů rozhodovalo pořadí u jednotlivých porotců. Kromě hodnocení družstev se také v každé kategorii udělovaly ceny třem nejlepším jednotlivcům.
A i ty ceny jsme nechali stejné, jako v časech Televizních baněk – vítězní jednotlivci i školy dostávali knihy.
Do soutěže se přihlásily a byly přijaty i školy z obcí v okolí města, což bohužel přineslo časové problémy, díky nimž se nemohl konat rozborový seminář, který k takové soutěži nutně patří. A ukázalo se, že sobota není, alespoň pro učně a studenty vhodným soutěžním dnem, neboť jich hodně dojíždí a v sobotu je doprava značně omezena. Ale to byly jediné problémy prvního ročníku obnovené soutěže a daly se snadno do druhého ročníku vyřešit.
Pořádatel: Kulturní zařízení města Valašské Meziříčí