Praha-Krč, Vlast, Jan Výrava - plakát, Lesní divadlo Krč, 1948
Zdroj: Soukromý archiv Anton Sečkár, amatérský historik a sběratel dokumentů o Lesním divadle a Krči, pro DbČAD únor 2011
Praha, Blahníkúv soubor Tylův kroužek, Havarie - plakát, v Lesním divadle v Krči, 1931
Zdroj: Foto Jiří Němec březen 2011 Národní muzeum, Divadelní odd.: sbírka plakátů, DNM P-2-B-188-c C 1741
Lesní divadlo Krč
Zdroj: Soukromý archiv Anton Sečkár, amatérský historik a sběratel dokumentů o Lesním divadle a Krči, pro DbČAD únor 2011
Lesní divadlo Krč
Zdroj: Soukromý archiv Anton Sečkár, amatérský historik a sběratel dokumentů o Lesním divadle a Krči, pro DbČAD únor 2011
Lesní divadlo Krč, sborník Na paměť desetiletého založení, 1922
Zdroj: Soukromý archiv Anton Sečkár, amatérský historik a sběratel dokumentů o Lesním divadle a Krči, pro DbČAD únor 2011
Praha-Krč, Přírodní divadlo - Lesní divadlo v Krči
1913 v krčské lokalitě Velký háj na pozemcích statkáře Welze otevřeno přírodní Lesní divadlo v Krči.
Provozovatelem byl Sokol Krč, hrálo se zde ochotnické i profesionální divadlo.
Majitel krčského sanatoria MUDr. Šimsa s ochotníky souboru Vlast zahájil Princeznou Pampeliškou, po měsíci na tři sezony povolal Švandovo divadlo.
Antonín Skála: Divadlo v přírodě, 1930:
"Také v Krči u Prahy ve velmi příznivé poloze krčského lesíčka vytvořila si Tělocvičná jednota Sokol po stránce polohové i technické velmi krásnou přírodní scénu, která může býti vzorem všem ostatním divadlům pod širým nebem: pohodlné hlediště na svahu pod stromy, vhodně adaptované a upravené jeviště s orchestrem, v pozadí les, který s protilehlým návrším tvoří vzácné prostředí pro přírodní divadlo."
1915-1916(? – v polovině 1. světové války) zde účinkoval soubor E. Rozamové,
postupně však převládli ochotníci, hlavně Vlast z Krče, režie Karel Hromada (sídlo v hostinci U Klimšů, později biograf, zbořen v 80. letech 20. stol.).
Ochotníci zde hráli až do 1925, nejčastěji v neděli odpoledne, obvykle mezi 1. květnem a polovinou září. Výhodou bylo nízké vstupné. které zajišťovalo vysokou návštěvnost. Z výtěžků přispěli na stavbu nové sokolovny.
Lesní divadlo podnítilo vybudování přírodních divadel v Řevnicích (1918) a v Braníku (1925).
Ve 20. letech lze zaznamenat velký rozmach divadelního žiovata. Aktivitu podporovali literáti básník Fr. S. Procházka a spisovatel Antal Stašek, kteří žili v přilehlé vilové čtvrti.
1923 lesní divadlo pojalo až 5500 diváků, mělo 500 míst k sezení, 5000 k stání.
1929 např. Jan Výrava (Šubert).
1930 Krč součástí X. obvodu Pražského kraje SDDOČ.
1931 Opera studio po své první premiéře Cimarosiho komické opery Tajné manželství ji sehrálo v Lesbním divadle v Krči.
1932 k 20. výročí otevření Lesního divadla amatérské Opera studio provedlo operu V studni. "Byla hrána za svitu opravdové luny a praskotu skutečných svatojánských ohňů za nádherného letního večera" (citace z program k Bendlovu Starému ženichovi v Divadle Na Slupi v listopadu 1932). Starý ženich byl též uveden v Lesním divadle. Celkem uvedeno 9 operních titulů v 23 představeních, i v ochotnických inscenacích bývaly hlavní role svěřovány profesionálům.
Po požáru 1935 až do 2. světové války zde pobočná scéna nuselské Fidlovačky - "Tyláčku",
postupně se v repertoáru opět prosadila až 1/3 inscenací krčských ochotníků.
1939-1944 (? - za 2. světové války) zde hrála Divadla pražských předměstí, zatímco v přírodním divadle v Divoké Šárce byla za války činnost přerušena.
1944 byl v Lesním divadle v Krči zřízen speciální pavilon pro maňáskové divadlo podle projektu známého loutkářského režiséra a funkcionáře Jana Malíka, vystupoval zde jeho soubor PULS.
1946 Maňáskové divadlo M.V.D., režie Zd. Vyskočil.
V prvních poválečných letech zde hrávala Městská divadla pražská a opět se tu hrála více než třetina amatérských představení. Po oficiálním zrušení divadla po sezoně 1946 ochotníci dohrávali.
1951 posledním představením v Lesním divadle Vojnarka.
Celkem se zde uskutečnilo více než 600 představení.
1958 byly zchátralé objekty divadla zbourány.
Provozovatelem byl Sokol Krč, hrálo se zde ochotnické i profesionální divadlo.
Majitel krčského sanatoria MUDr. Šimsa s ochotníky souboru Vlast zahájil Princeznou Pampeliškou, po měsíci na tři sezony povolal Švandovo divadlo.
Antonín Skála: Divadlo v přírodě, 1930:
"Také v Krči u Prahy ve velmi příznivé poloze krčského lesíčka vytvořila si Tělocvičná jednota Sokol po stránce polohové i technické velmi krásnou přírodní scénu, která může býti vzorem všem ostatním divadlům pod širým nebem: pohodlné hlediště na svahu pod stromy, vhodně adaptované a upravené jeviště s orchestrem, v pozadí les, který s protilehlým návrším tvoří vzácné prostředí pro přírodní divadlo."
1915-1916(? – v polovině 1. světové války) zde účinkoval soubor E. Rozamové,
postupně však převládli ochotníci, hlavně Vlast z Krče, režie Karel Hromada (sídlo v hostinci U Klimšů, později biograf, zbořen v 80. letech 20. stol.).
Ochotníci zde hráli až do 1925, nejčastěji v neděli odpoledne, obvykle mezi 1. květnem a polovinou září. Výhodou bylo nízké vstupné. které zajišťovalo vysokou návštěvnost. Z výtěžků přispěli na stavbu nové sokolovny.
Lesní divadlo podnítilo vybudování přírodních divadel v Řevnicích (1918) a v Braníku (1925).
Ve 20. letech lze zaznamenat velký rozmach divadelního žiovata. Aktivitu podporovali literáti básník Fr. S. Procházka a spisovatel Antal Stašek, kteří žili v přilehlé vilové čtvrti.
1923 lesní divadlo pojalo až 5500 diváků, mělo 500 míst k sezení, 5000 k stání.
1929 např. Jan Výrava (Šubert).
1930 Krč součástí X. obvodu Pražského kraje SDDOČ.
1931 Opera studio po své první premiéře Cimarosiho komické opery Tajné manželství ji sehrálo v Lesbním divadle v Krči.
1932 k 20. výročí otevření Lesního divadla amatérské Opera studio provedlo operu V studni. "Byla hrána za svitu opravdové luny a praskotu skutečných svatojánských ohňů za nádherného letního večera" (citace z program k Bendlovu Starému ženichovi v Divadle Na Slupi v listopadu 1932). Starý ženich byl též uveden v Lesním divadle. Celkem uvedeno 9 operních titulů v 23 představeních, i v ochotnických inscenacích bývaly hlavní role svěřovány profesionálům.
Po požáru 1935 až do 2. světové války zde pobočná scéna nuselské Fidlovačky - "Tyláčku",
postupně se v repertoáru opět prosadila až 1/3 inscenací krčských ochotníků.
1939-1944 (? - za 2. světové války) zde hrála Divadla pražských předměstí, zatímco v přírodním divadle v Divoké Šárce byla za války činnost přerušena.
1944 byl v Lesním divadle v Krči zřízen speciální pavilon pro maňáskové divadlo podle projektu známého loutkářského režiséra a funkcionáře Jana Malíka, vystupoval zde jeho soubor PULS.
1946 Maňáskové divadlo M.V.D., režie Zd. Vyskočil.
V prvních poválečných letech zde hrávala Městská divadla pražská a opět se tu hrála více než třetina amatérských představení. Po oficiálním zrušení divadla po sezoně 1946 ochotníci dohrávali.
1951 posledním představením v Lesním divadle Vojnarka.
Celkem se zde uskutečnilo více než 600 představení.
1958 byly zchátralé objekty divadla zbourány.
Bibliografie:
CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 136, 150.
DĚJINY českého divadla III. díl. Praha, Academia 1977, s. 374.
ČUJAN, Jiří: Informace pro MČAD o Lesním divadle v Krči. Rkp. 2002. 2 s. kART.
JAVORIN, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých krajích, II.díl. Praha, Divadlení ústředna 1949, s. 41.
JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla, s. 254.
MALÍK, Jan: Pavilon pro maňásky. Loutková scéna 1945/46, s. 36-41.
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s.291.
SKÁLA, Antonín: Divadlo v přírodě. Praha 1930, s. 21-22.
DĚJINY českého divadla III. díl. Praha, Academia 1977, s. 374.
ČUJAN, Jiří: Informace pro MČAD o Lesním divadle v Krči. Rkp. 2002. 2 s. kART.
JAVORIN, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých krajích, II.díl. Praha, Divadlení ústředna 1949, s. 41.
JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla, s. 254.
MALÍK, Jan: Pavilon pro maňásky. Loutková scéna 1945/46, s. 36-41.
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s.291.
SKÁLA, Antonín: Divadlo v přírodě. Praha 1930, s. 21-22.
Archivy:
Národní divadlo, divadelní odd.: sbírka plakátů -
DNM P-6-A-280-u C 13865; DNM P-2-B-188-a C 7305; DNM P-2-B-188-a C 7308; DNM P-2-B-188-a C 7307; DNM P-2-B-188-ch C 35387; DNM P-2-B-188-g C 7316; DNM P-2-B-188-h C 7317; DNM P-2-B-188-a C 7306; DNM P-2-B-188-g C 7315; DNM P-2-B-188-a C 7302; DNM P-2-B-188-ch C 35388; DNM P-2-B-188-c C 1741; DNM P-2-B-188-b C 7309; DNM P-2-B-188-ch C 35389; DNM P-2-B-188-b C 7310; DNM P-2-B-188-b C 7311; DNM P-2-B-188-ch C 35386;
DNM P-6-A-280-u C 13865; DNM P-2-B-188-a C 7305; DNM P-2-B-188-a C 7308; DNM P-2-B-188-a C 7307; DNM P-2-B-188-ch C 35387; DNM P-2-B-188-g C 7316; DNM P-2-B-188-h C 7317; DNM P-2-B-188-a C 7306; DNM P-2-B-188-g C 7315; DNM P-2-B-188-a C 7302; DNM P-2-B-188-ch C 35388; DNM P-2-B-188-c C 1741; DNM P-2-B-188-b C 7309; DNM P-2-B-188-ch C 35389; DNM P-2-B-188-b C 7310; DNM P-2-B-188-b C 7311; DNM P-2-B-188-ch C 35386;
Poznámka:
evidence občanského sdružení: Lesní divadlo Krč o.s. ,vznik:1.7.2003 , IČO: 26636131, Adresa: Praha 3, Biskupcova 45/1809
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.