HULEC, Vladimír; STUCHLÍK, Jaroslav: Běsné dny Modrého kocoura - Jelizaveta Bam. Amatérská scéna 2010, č. 2, s. 29 - 33.

V Městském divadle se mezitím připravil pražský duo-soubor Antonín D. S. & Krvik Totr s malým totalitním melodramem, slavnou Jelizavetou Bam Daniila Charmse. Úprava, režie a scénografie Martin J. Švejda, hudba Sonia Cieślar, choreografie Bogdan Cieślar, texty písní (kromě Charmse) Puškin, Lermontov, Krchovský. Netradiční zpracování Charmse jdoucí proti (u nás) zavedenému proudu košatých, groteskních interpretací tohoto výstředního ruského expresionisty a dadaisty pronásledovaného KGB a zemřelého (pravděpodobně hlady) v leningradské psychiatrické léčebně počátkem roku 1942 během blokády města. Jeho hra je precizně zpracovanou absurdní groteskou z totalitního Ruska 30. let, kdy všechny ovládá strach z KGB. Švejda text interpretuje soudobým divadelním jazykem. S potlačenými emocemi podpořenými precizní textovou analýzou, s důrazem na každé slovo, na každé gesto, s maximálně civilními výtvarnými prostředky (u nás takto pracuje Divadlo Komedie). Intelektuální Švejdův přístup obohacovaný tanečními čísly à la Pina Bausch a hudebním (klavírním) doprovodem dokážou herci, vesměs z Krvik Totr, pečlivě a s jistou (velmi jemnou) dávkou ironie přenést do inscenace tak, že vzniká kompaktní divadelní tvar využívající prvky kabaretu, tanečního divadla, mechanického baletu a proletkultu vysokých, takřka profesionálních kvalit. Pro mne – spolu se zcela odlišným Královstvím – nejlepší inscenace přehlídky.