Divadelní ústa

Divadelní ústa v Praze založili v roce 1984 Eva Kafuňková, Kateřina Krausová, Ivana Slámová (Kubátová), Doubravka Svobodová, Vlasta Žehrová, Karel Král, Václav Petrmichl, Ivan Řezáč a Ondřej Sláma jako nepravidelné seskupení, které hrálo pouze jednou do roka vždy před Vánocemi v Divadle V Řeznické podle dvou zásad: nikdy nereprízovalo a zásadně nepracovalo se střízlivým divákem.
V roce 1985 přibyl Karel Housa, v roce 1986 Milan Schejbal.
Tituly:
Bedřich Matouš – Rodinná hádka z roku 1979, původní česká novinka českolipského rodáka
(světová předpremiera 23.12.1984)
Toto představení se jako jediné reprízovalo v Klubu Na Chmelnici při příležitosti vernisáže obrazů Venduly Halounové a za přítomnosti Václava Havla na jaře 1985.

Madame Butterfly (Paní Motýlek), žaponská tragédie inspirovaná operou G. Pucciniho
(předpremiera, premiera i derniera 19.12.1985)

Studánka, hra inspirovaná maňáskovou scénkou Z. Havlíčka a J. Bílého Žába a liška s úvodní přednáškou kapitána Kolaříka
(předpremiera, premiera i derniera 19.12.1986, navštívil Václav Havel)

Jak se bude jmenovat, muzikál na motiv Vlasů a výstřelu z Aurory
(K tomuto představení se nenechal tisknout program, aby nebyl důkaz veřejné produkce.)

Quido Maria Vyskočil – Otázka budoucnosti, sexuelní námět komentovaný Johnem Radkem a Jindrou Vostrou.
(předpremiéra, premiéra i derniéra 17.12.1988)

V roce 1989 Divadelní ústav v Praze nehrála, protože byla ve stávce.

Zab ranou – když to puhde, drama na motivy hry A.P.Čechova Višňový sad s peep show po představení
(předpremiéra, premiéra i derniéra 21.12.1990)

Dr. Richard Rus – Jánošík a Kašpárek, hra o přátelství a dracích ve třech jednáních, věnovaná Kateřině Krausové, předznamenala rozpad Československa.
(předpremiéra, premiéra i derniéra 20.12.1991)

Josef Kajetán Tyl – Marie, arabeska o problémech s Moravou
(předpremiéra, premiéra i derniéra 22.12.1992)

Hartur Ailey – Bermudský dvojúhelník, hyperrealistické drama ze současnosti inspirované známým románem Letiště
(předpremiera, premiera i derniera 16.12.1993)

Zatracené kyselo, hra na motivy Babičky, kterou dávno před Jiřím Pechou ztvárnil Karel Housa
„ O metodách zviditelnění práce „Divadelních úst v Praze“, jako specifického fenoménu českého divadla v kontextu středoevropského diachronně synchronního kontinua s přihlédnutím ke komparativnímu didakticismu a perfiditě teatrální problematiky jako komplexu estetické méněcennosti teď a tady.“
(předpremiera, premiera i derniera 20.12.1994)

Day After, scénická apokalypsa now (teď)
(předpremiera, premiera i derniera 16.12.1995)

Druhý dech, napsal a hudbu složil Václav Petrmichl – tentokrát realizováno v rozšířeném obsazení v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí
(předpremiera, premiera i derniera 13.5.2001)

DIVADLA svítící do tmy II. Nesoustavné nahlédnutí do historie malých/autorských neprofesionálních scén 80. let 20. století. Praha, NIPOS 2007, s. 244.

SLÁMOVÁ, Ivana: Informace pro Dtb - Divadelní ústa. Rkp. 2005. PCART.