Tyl / Divadelní družstvo / OS / SDO/ DrO ROH Tyl / DS Tylova Domu osvěty / DOST

1834 Ochotníci utvořili družstvo a postavili si divadlo ve velké síni na střelnici
1834-1836 Jan. Nep. Eiselt, první ředitel spolku,
1834 Theodor Körner: Hedwig, německy Kotzebue: Die Zerstreuten, Der Deserteur, V. K. Licpera: Dobré jitro, Rohovín Čtverrohý, Kotzebue: Der Wirrwarr, V. K. Klicpera: Loketský zvon, V. K. Klicpera: Žižkův meč, Körner: Hedvig, Česner: Zavržený syn, Kotzebue: Netopýr.
1835 Müllenr: Die Schuld., Kotzebue: Die alte Ritterzeit, Lögler: Der weise und der rothe Wein, Pichlerová: Ferdinand der Zweite, Štěpánek: Čech a Němec, Štěpánek: Kuliferda, Kurländr: Zufall und List, Körner: Zriny, Berger: Das Geschenk oder Muth und Edelsinn, Berger: Der Shall, Philippi: Künstlerglück, Ziegler: Scherz und Ernst, Ziegler: Der Hausdoktor, Philippi: Das Duell oder Muth und Edelsinn, V. K. Klicpera: Blaník, V. K. Klicpera: Rok po smrti, Štěpánek: Tlacháč, Grillpalzer: Die Ahnfrau, Ferdinand der Zweite.
1836 ředitelem Antonín Šulc, divadlo zrušeno, inventář odevzdán chudinskému ústavu.
1837 ředitelem Josef Pihera, jednalo se o přestavění obecního domu čp. 112 na školní budovu. Krátce po té ustaveno Divadelní družstvo.

1841 ředitel Antonín Kožich, průměrně 10 představení ročně. Hrálo se buď ve velkém sále v radnici, anebo po hospodách.
1841 Armuth und Edelsinn, Kotzebue: Der Deserteur, Koztebue: Der Papagai, Kotzebue: Der Rehbokoder Die schuldlosen Schuldbewussten,
1842 Körner: Der Nachtwächter, Štěpánek: Štěkavec, Kotzebue: Die deutsche Hausfrau, Štěpánek: Přítel v nouzi, Hermann: Der Mahler, Štěpánek: Třináctý plášť.
1843 Kürlandr: Ewig, Štěpánek: Dvě slova neb Nocleh v městě, Kürlandr: Dez Hochzeitstag, Zurücksetzung, Radicalcur.
1844 uvedeno dvanáct her, Johanna Franul von Weissenthurn: Snídaně (francouzská komedie), Friedrich Kolser: Cikán (obraz z vězeňského života).
1845 do požáru uvedeno osm her. J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku.
1846 Die seltene Heirath, Das letzteMittel, Der Rastenbilder.
1847 Ein Handbilet der Fridrich der II. oder Incognitos-Verlegenheiten.
1848 Turinský: Pražané roku 1648, Štěpánek: Hastroš, Tyl: Paní Marijánka, matka pluku, Štěpánek: Kat Amsterodamský, Raupach: Der versigelte Bürgermeister, Štěpámek: Tři otcové najednou, Štěpánek: Obležení Prahy od Švédů, J. B. : Vévodův rozkaz, Tyl: Matka a dcera.
1849 Houvald: Versöhnung, Lembert: Ehescheuen, Kaiser: Krämer und sei Commiss, Bretzner, Zbraslavský: Opička neb vínem převrácení tchanové, Angeli: Vo 7 die Hässlichste, Kaiser: Der Zigeuner, Blumm: Maria die Regimentstochter, Hopp: Dor. Faust´sHauskäppchen, Tyl: Paličova dcera, Štěpánek: Kouzelnice Sydonie, Clauren: Der Bräutigam von Mexico.

1850 Bankrotář a kramářka, V. K. Klicpera: Každý něco pro vlast, Václav Klimet Klicpera: Veselohra na mostě, Tyl: paličova dcera, Raupach: Nasenstüber, V. K. Klicpera: Jan za chrta dán, Tyl: Slepý mládenec, Der BetlehemischeKindermord a Der Vechsel, Von 7 die Hässlichste.
1851 Martin Mládek, ředitelem spolku.
1851 Kotzebue: Der Schreibpult, Štěpánek: Veselý švec, Karl z Holte: Perlenschuur, Štěpánek: Dvě slova.
1852 Elmur: Goldteufeloder Ein Abeteuer in Amerika, Procházka: Dobrý ton, Kaiser: Sie ist verheiratet, Görner: Salz der Ehe, Der Schwarze Peter.
1853 Moliѐre: Lakomec, Štěpánek: Octař, P. V. S.: Po půlnoci, Augeli: Drei Tage aus dem Leben eines Spielers, Klicpera: Brněnské kolo, Štěpánek: Posvícení v Kocourkově, Havleka: Roztržití, Kořenovský: Obžínky, Jan z Plötzu: Das Innere einer Familie oder Der Haustyran.
1854 Štěpánek: Marnotratník, Štěpánek: Ďáblův mlýn na Víděňské hoře, J. V. Lomnický: Vězení, Tyl: Slepý mládenec, Clauren: Gasthaus zur goldenen Sonne, Kolár: Galejní otroci.
1855 Hahn: Sohn der Wildniss, Kotzebue: Deutche Hausfrau, Klicpera: Česká Meluzina, Kaiser: Wer wird Amtmann oder des Vaters Grab,
Kořeňovský: Obžínky, Herrmann: Der Mahler, Kaiser: Krämer und sei Commiss.
1856 ředitelem Josef Temele.
1856 Kaiser: Ein neuer Monte Christo, Kaiser: Sie ist verheiratet, Štěpánek: Stařec v dřínovém lese, Štěpánek: Kuliferda, Štěpánek: Prostota venkovská.
1857 Dvě slova aneb Nocleh v lese, Štěpánek: Ať se to jen žádný nedozví aneb Strejček Tintilivantili, Kaiser: Zwei Pistolen oder Erschossen und lebending, Kaiser: Eine Posse als Medicin.
1858 Štěpánek: Marnotratník, Kaiser: Wer wird Amtmann oder des Vaters Grab.
1859 V. K. Klicpera: Loupež, uvedeno další neznámé představení.

Do 1860 sehráno 115 her střídavě německy a česky, později jen česky, až 18 představení ročně.
1860 ředitelem Josef Müller.
1860 K. Püner: Karla XII. navrácení se do vlasti, V. K. Klicpera: Loupež, Zbraslavský: Opička neb vínem převrácení tchanové, Kaiser: Der Zigeuner.
1861-1893 303 her, hlavně česká klasika.
1861 ředitelem Martin Mládek.
1861 Kotzebue: Liška nad lišku, Lockroy, Anicet, Bourgeois: Po půl noci, Rosen, J. K. Tyl: Dareba, Bayard: Vicomt z Letoieru aneb Jak se přízeň získá, V. K. Klicpera: Rod Svojanovský.
1862 H. Jirečka: Tajné psaní, Tyl: Slepý mládenec, V. K. Klicpera: Zlý jelen, Klicpera: Divotvorný klobouk, Tyl: Kutnohorští havíři, Jan Neruda: Ženich z hladu, J. K. Zbraslavský: Rekrutýrka v Kocourkově, Klicpera: Blaník.
1863 ředitelem Leopold Faimann.
1863 Klicpera: Blaník, J. M. B.: Vrahové v městě, Raupach: Duch času, J. V. Žák: Tichá voda břehy rýje, Pan Čapek aneb Což pak mne nikdo nezná?, Hopp: Doktora Fausta domácí čepička, J. V. Frič: Břetislav Bezejmenný, Tyl: Sládkova dcera, Klicpera: Božena.
1864 J. J. Kolár: Ouklady a láska, Tyl: Pěnkava a Čížek, Felix Piot: Hadrník Pařížský, Tyl: Paržský flamendr, J. V. Frič: Břetislav Bezejmenný.
1965 ředitelem Josef Nepauer.
1865 Moliѐre: Lakomec, Putlitz: Politika v lese, Gustav Pfleger Moravský: Ona mne miluje!, G. Freytag: Novináři, Tyl: Muka chudé ženy, Kořenovský: Starý manžel, F. Halm: Griselda, Klicpera: Žižkův meč.
1866 ředitelem Martin Štěpán.
1866 J. Kořenovský: Poštovní štace v Hulči, V. Friedrich: Musí na venek, J. J. Kolár: Magelona, Benedix: Ženit nebo neženit, Bauernfeld: Domácnost a romantika, Charlotte Birch-Pfeiffer: Sirotek Lowoodský, V. Hálek: Carevič Aleksej, Klicpera: Rohován Čtverrohý, Vilhelmi: Jeden z nás se musí oženit, Benedix: První den po svatbě, E. Pohl: Hluchý podomek, K. Š.: Dědkův kalmuk, František Pravda: Učitel, Gustav Pfléger-Moravský: Telegram, Görner: Černý Petr.
1867 Ředitelem ochotníků František Zákrejs, následně Martin Štěpán.
1867 Chrlotte Birch-Pfeiffer: Ďáblova bařina, Karel Sabina: Inserát, Kraševský: Pán a správce, V. Vlček: Eliška Přemyslovna, patrně první uvedení na ochotnické scéně. Režie K. Mydlář, dekorace J. Nepaur. Titulní roli zahrála s velkým úspěchem Hermína Smolová. Dále hráli. G. Findejsová, M. Štěpán, K. Mlynář, A. Skála, J. Hamsik. Návštěva byla hojná, čistý zisk: 53zl, 20kr. R. Benedix: Svéhlavost,R. Benedix: Proces, Hans Georg Lozt: Po slunce západu, J. J. Kolár: Deborah, J. J. Staňkovský: Není doma, V. Lefeuvre: Dvě postele v jednom pokoji, Kotzebue: Vezeň - ve prospěch pohořelých ve Skutči, Rybrcoul druhý na Krkonoších, F. Pravda: Štědrý den, F. V.: Romeo v kanceláři, Eliška Pešková Zaklený princ, F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovského, Raupach: Mlynář a jeho dítě, El. Pešková: Šťastné líbánky, Friedrich Kaiser: Bratr honák aneb Venkované v hlavním městě, Eugène Scribe: Učenec, Kořenovský: Stará místo mladé.
1868 Maškarní ples, Tyl: Paličova dcera, J. M. Boleslavský: Svatojánský dvůr aneb Mocnost slova Božího, Tyl: Paní Marijánka, matka pluku, J. J. Kolár: Monika, J. F. z Weisenthurnu: Jan, vévoda Finský aneb Boj o korunu, Karel Sabina: Černá růže, J. J. M.: Pan praktikant čili Bez zamilování žádného chleba, František Josef Janke: Braniboři v Čechách, J. Šlechta: Na dušičky, aneb, Modlitba na hřbitově, H. H. překlad J. R. Pešek: Zaslíbení, Roderich Benedix: Vězení, Rudolf Kneisel: Chudý písničkář, V. Vlček: Milada.
1869 Emanuel Bozděch: Baron Goertz, F. F. Šamberk: Já mám příjem, Görner: Manžel bez ženy, J. J. Kolár: Galejní otroci, Rudolf Kneisel: Chudý písničkář, Tyl: Císař Josef II. aneb Oběť synovské lásky, J. Belly: Herkules, A. Palát: Také kousek aliance, A. Wolf: Fotografická dílna v Praze, poličský rodák a ředitel spolku František Zákrejs drama Anežka, J. Šlechta: Na dušičky, aneb, Modlitba na hřbitově, H. H.: Zaslíbení, G. Freitag: Valentina, Jiří Hick: Hus a Jeronym čili Církevní sněm v Kostnici, za asistence četnictva, které mělo za úkol krotit výstřelky konzervativních živlů.

1870 ředitelem Karel Mlynář.
1870 R. Benedix: Něžné příbuzenstvo, Jaroslav Hof: Křižáci ve svaté zemi aneb Za živa pohřbená jeptiška, V. V. Hausmann: Před myslivnou, Emanuel Bozděch: Z doby Kotillonův, Charlotte Birch-Pfeiffer: Růžena a Růženka, J. V. Kavka: Zlato neblaží, Viktor Hugo: Ruy Blas, J. J. Kolár: Casanova, V. Sardou: Vlasť, František Zákrejs: Anežka.
1871 Antonín Wolf: Fotografická dílna v Praze, Kotzebue: Inetmezzo čili Venkovan ve městě, Tyl: Bankrotář, Görner: Ženské slzy, F. V. Jeřábek: Veselohra, V. Hálek: Carevič Aleksej, C. A. Görner překlad H. K. Havel: Střežený zeť, Moser překlad V. Venkryl: Pozvu si majora!, Poslední okamžiky pana Kudrlinky, A. Bittner překlad Č. P.: Jen moudře, Tyl: Spanilá Savojanka, Kalisch překlad J. K. Zbraslavský: Doktor Žvanil, Krüger překlad V. A. C.: Žena panovnice, F. F. Šamberk: Boucharon, Heinrich von Kleist překlad František Doucha: Katinka Heilbronská aneb Zkoušení ohněm, Josef Jiří Staňkovský: Muzikanti, Charlotte Birch-Pfeiffer překlad J. Věkoslav Vítů: Sedlák Zlatodvorský, Kaiser překlad J. K. Zbraslavský: Bratr honák, aneb Venkované v hlavním městě, Albini překlad Josef Mikuláš Boleslavvský: Útěk do Afriky, J. Kořenovský překlad Emil Herrmann: Poštovní štace v Hulči, V. K. Častalovský: Věno, G, Putlitz překlad G. B. Miškovský: Damoklův meč, F. V. Jeřábek: Služebník svého pána.
1872 ředitelem František Zákrejs, následně Karel Mlynář.
1872 Charlotte Birch-Pfeiffer překlad J. Věkoslav Vítů: Sedlák Zlatodvorský, J. M. Boleslavský: Don Ranudo de Colibrados aneb Modrá krev, G. Puttlitz překlad Eliška Pešková: Nepohrávej s ohněm, Jan Neruda: Prodaná láska, J. J. Kolár: Narcis, W. Shakespeare: Romeo a Julie, Ludvík Anzengruber: Sedlák křivopřísežník, Zdeněk hrabě Kolovrat Krakovský: Zmeškal hodinu, Zdeněk hrabě Kolovrat Krakovský: Na rozcestí, V. V. Hausmann: Ženich z města aneb Klarinetista na útěku, Nápověda, J. J. Kolár: Pražský žid, F. F. Šamberk: Svatojánská pouť, Maškarní průvod.
1873 ředitelem František Dlouhý.
1873 J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena, Friedrich Adami, překlad J. Šourek: Hugenoti, aneb, Krvavá noc sv. Bartolomějská, J. J. Staňkovský: Bídníci, F. V. Jeřábek: Cesty veřejného mínění, F. Kaiser překlad Eliška Pešková: Nepokradeš čili Cizí zlato neblaží, předehra Tolar s Panenkou Marií, Salomon Hermann von Mosenthal, překlad J. J. Kolár: Debora, Alexander Wilhelmi: Jeden z nás se musí oženit!, Kramuele: Muž národa, J. Durdík: Následky šibřinek, J. Durdík: Básník a štolba, F. R. Hocke: Osudné námluvy, V. K. Klicpera: Jan za chrta dán, průvod k výročí J. Jungmanna, František Jaroš: Omylové světem vládnou, Castelli: Dva přátelé a jediný kabát, F. N. Tatranský: Víra, neděje a láska, J. J. Kolár: Dejte mi čamaru!, František Pravda: Slepá babička, Gustav Pflegr-Moravský: Della Rosa.
1874 ředitelem Josef Bartuněk, následně František Dlouhý.
1874 J. J. Kolár: Mravenci, Johann Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus, aneb, Ludrácký trojlístek, G. Pflégr-Moravský: Boleslav Ryšavý, J. J. Staňkovský: Nedejme se!, B. Kaiser, upravil J. K. Tyl: Kněz a voják čili Bitva u kláštera Skalického, J. Kořenovský, překlad Vilém Špaňhel: Panna manželka, J. Hron: Dvě svatby pana Darimona, J. Počátecký: Doktor Robin, Josef Jiří Staňkovský: O Sylvestru, František R. Hocke: Nepravý a přece pravý, Jan Zdeněk Veselý: Husitská nevěsta, aneb, Plzeň roku 1434, Fridrich Casteli, upravil F. Novotný: Sirotek a vrah, Josef Štolba: Krejčí a švec, Both, Louis Schneider, překlad K. Püner: Karla XII. navrácení se do vlasti, výlet na odhalení pomníku Jana Žižky do Přibyslavi.
1875 Johann Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus, aneb, Ludrácký trojlístek, Eliška Pešková: Zlá víla.
1876 Maškarní ples, Adrien Decourcelle, překlad Antonín Pulda: Hledá vychovatele, J. Z. Veselý: Zamiloval se do babičky, Eliška Pešková: Židovská rodina, Gustav Pflégr-Moravský: Della Rosa, Eliška Pešková: Vesnický román, Leopold Feldmann: Nehoda za nehodou, Emanuel Bozděch: Z doby Kotillonův, Vilém Špaňhel: Záhuba Čuporovců, Eliška Pešková: Novomanželé, Josef Jiří Stankovský: Sklenice čaje, Eliška Pešková: Kainovo znamení, Eliška Pešková: Polský žid, J. K. Zbraslavský: Bratr honák, Rudolf Kneisel: Chudý písničkář.
1877 ředitelem Václav Tieftrunk.
1877 A. W. Erhart: Strýček Tom, Anna Rajská: Slepá nevěsta, aneb, Pařížský ďábel, J. L. Turnovský: Dědičný polesný, J. J. Kolár: Mravenci, Eliška Pešková: Urozený pán a jeho poddaný, L. Pick: Žárlivá panička, E. Züngel: Válak či mír?, J. K. Tyl: Matka a dcera, Čeledín a mladý pán.
1878 ředitelem Julius Bien.
1878 J. K. Tyl: Matka a dcera, Tyl: Paličova dcera, Tyl: Dědičná smlouva, J. L.Turnovský: Český veterán, Durantin, překlad V. Z. : Héloisie, matka bez dítěte, Eliška Pešková: Krejčí, švec a rukavičkář aneb Srdce a rozum, J. J. Kolár: Monika, V. Lipovský: Služebnice své paní.
1879 ředitelem František Dlouhý, následně Karel Krejčí, reorganizace vedení spolku.
1879 60. výročí trvání, Karel Krejčí sepsal Letopisy, statistická tabulka produkce od 1848. Divadlo stále majetkem místního ústavu chudých, spravovalo je ochotnické družstvo (42 členů). Knihovna měla 2400 českých svazků, 70 německých.
1879 Josef Štolba: Staří blázni, Josef Štolba: Bratranec, Eliška Pešková: Tvrdá česká palice, Josef M. Boleslavský: Vrahové v městě, Tyl: Srdce a svět aneb Milenka a manželka, Moliѐre: Lakomec, Eliška Pešková: Město a vesnice, Ladislav Novák: Pan Vdoleček, aneb, Konečně se mu něco podařilo, F. Kaiser, překlad J. L. Turnovský: Dělníkova milenka, Roderich Benedix, překlad J. F. Brož: Mocnost pověstí, K. Görlitz, překlad Eliška Pešková: První oběd v manželství, J. K. Tyl: Pražský flamendr, Charlotte Birch-Pfeiffer: Diblík, Marcier, Vogl, překlad J. L. Turnovský: Octář, neb, Světa lesk pouhý dým, August von Kotzebue, překlad J. L. Turnovský: Zmatek nad zmatek, Vendling: Posledního dubna, Eliška Pešková: Třicátý listopad, Václav Kliment Klicpera: Rohovín Čtverrohý, František Ferdinand Šamberk: Jen žádný sněm, J. V. Lomnický: Statek Lhota, Emanuel Bozděch: Slavnost založení, F. F. Šamberk: Tři ženy najednou, J. Kazda: Pramáti aneb Poslední z rodu Borotínů, Ladislav Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník, V. Lipovský: Bodrý venkovan, Josef Emil Kramuela: Klášterní selka, Adolphe d´ Ennery: Nevinně odsouzen, spolkový výlet.

1880 ředitelem Klement Dlouhý, Ochotnický spolek doplnil název na OS J. K. Tyl, nové stanovy spolku, spolek mezi prvními členy Matice divadelní.
1880 Roderich Benedix, Ladislav z Hory: Patriarcha Jakub aneb Pražští studenti, Gustav Pflégr-Moravský: Telegram, J. K. Zbraslavský: Bratr honák, Josef Junghans: Poslední Mohykán, Gustav von Moser: Petr jako Pavel, aneb, Opatrnosti nikdy nezbývá,Hermann Schmied, překlad Eliška Pešková: Protiva, A. H. Sokol: Farizejci, Ladislav Stroupežnický: Černé duše, Adolph L'Arronge, Gustav Eim: Doktor Kalous, Ladislav Stroupežnický: Noviny a karty, Eliška Pešková: První oběd v manželství, Emanuel František Züngel: Vlastenci bohumilí, Ladislav Stroupežnický: V ochraně Napoleona I., J. J. Kolár: Vysloužilec a jeho rodina, Kazimierz Zalewski: Ostrouhali, Gustav Moravský: Ona mne miluje, Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, František Zákrejs: Anežka, František Ferdinand Šamberk: Pothlý švec, Adolph L'Arronge: Dobročinné paní.
Anežka 6 představení do května, celkem uvedeno 15 veřejných představení, z výtěžku většina předána na dobročinné účely (z 440 zl. 99 kr. užitého příjmu 273 zl. 63 kr.) - chudinskému ústavu, mateřské škole, Národnímu divadlu, aj.
1881 jednatelem a režisérem Fr. Popelka.
1881 Josef Wenzig: Nová konskribce, Josef Junghans: Poslední Mohykán, Gustav Pfléger-Moravský: Telegram, Gustav Pfléger-Moravský: Kapitola I., II. a III., Karel Pippich: Z české domácnosti, H. Grunert: Svatováclavské posvícení, František Zákrejs: Anežka, Therese Megerle: Vesničané.
1882 ředitelem Karel Krejčí.
1882 Josef Štolba: Únos, A. H. Sokol: Starý vlastenec, Ludvík Anzengruber: Sedlák křivopřísežník, Joseph-Bernard Rosier: Víra, naděje a láska.
1883 ředitelem Martin Štěpán.
1883 J. Rosen, Gustan Eim: Jací jsou ti naši muži, Josef Kajetán Tyl: Muka chudé ženy, Michal Balucki, přeložil Arnošt Schvab-Polabský: Těžké ryby, H. K. Grunert: Koťátko, Josef Kajetán Tyl: Pantofel a kord, František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání, Jan Ladecký: Kortan, Ferdinand Marjanko: Souboj čili Žena dvou mužů, Oldřich S. Kostelecký: Jikrová polévka, František Ferdinand Šamberk: Josef Kajetán Tyl, František Ferdinand Šamberk: Rodinná vojna.
1884 František Ferdinand Šamberk: Karel Havlíček Borovský, Franz von Schönthan, Franz von Schönthan překlad Antonín Pulda: Hloupý kousek, Emile Erckmann upravil Jan Baptist Kühnl: Tvrdohlavci, Pigault-Lebrun, přeložil Leopold Romedius Štirský: Ženichovy nehody, aneb Komedie nad komedii, Antonie Melišová-Körschnerová: Filolog v nesnázích, F. A. Šubrt: Probuzenci, František V. Jeřábek: Veselohra, Antonín Lokay: Dědoušek, J. Šlechta: Na dušičky, aneb, Modlitba na hřbitově, F. F. Šamberk: Palackého třída 27, F. F. Šamberk: Divadelní vlak.
1885 František V. Jeřábek: Syn člověka čili Prusové v Čechách r. 1757, František V. Jeřábek: Služebník svého pána, Fr. von Schönthan: Únos Sabinek, dle Mosenthala Josef Mikuláš Boleslavský: Svatojanský dvůr aneb Mocnosť slova Božího, Karel Pippich: Ve veřejném životě, Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová, Josef Mikuláš Boleslavský: Don Ranudo de Kolibrados neb Modrá krev, Jaroslav Hof: Dcera katova.
1886 František Andrlík: Sokyně, A. H. Sokol: Starý vlastenec, Tyl: Chudý písničkář, Eugène Scribe, překlad J. F. Slovák: Povídky královny navarské aneb Odveta za Pávii, Jan Baptist Kühnl: Poslední vůle Césrara Girodota, V. L. M.: Na dušičky, aneb, Modlitba na hřbitově, F. F. Šamberk: Era Kubánkova, František Zákrejs: Anežka.
1887 ředitelem Augustin Skála.
1887 Eliška Pešková: Zrzavá, Josef Štolba: Vodní družstvo, F. Kaiser, překlad J. L. T.: Dělníkova milenka, Ladislav Stroupežnický: V panském čeledníku, Edmond About, překlad Jaroslav Vrchlický: Vrah, Jaroslav Vrchlický: Exulanti, František Jeřábek: Cesty veřejného mínění, Ladislav Stroupežnický: Naši furianti.
1888 ředitelem Augustin Skála.
1888 N. V. Gogol, překlad J. Š.: Revisor, aneb Nehněvej se na zrcadlo, máš-li křivou hubu!, Josef Štolba: All right, J. N. Štěpánek: Čech a Němec, Josef Štolba: Maloměstští diplomati, Bohumil Adámek: Heralt, Therese Magerle, překlad J. L. Turnovský: Vesničané, Adolphe d´ Ennery: Nevinně odsouzen, J. K. Tyl: Císař Josef II. aneb Oběť synovské lásky, Jaroslav Vrchický: Rabínká moudrosť, J. Staňkovský: Malý král, V. T. K.: D. S..
1889 Jan Baptist Kühnl: Manžel v base, Josef Kajetán Tyl: Sládkova dcera, Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, Josef Štolba: Maloměstští diplomati, Eliška Pešková: Kříž u potoka, F. F. Šamberk: Ravuggiollo, loupežník z Apenin, Jan Vávra: Konkursy pana notáře, Ernst Benjamin Salomo Raupach: Mlynář a jeho dítě.

1890 ředitelem Augustin Skála, spolek má vlastní prapor.
1890 spolková zábava, Emil Bozděch: Baron Goertz, Josef Štolba: Závěť, Emil Bozděch: Zkouška státníkova, Antonín Lokay: Vosí hnízdo, F. F. Šamberk: Břinkalovy trampoty.
1891 ředitelem Augustin Benoni.
1891 P. M. Nevěžin: Druhá mladosť, Josef Jiří Kolár: Primátor, Antonín Slezák: Duchem času, Antonín Slezák: Moc pravé lásky, Jan Vávra: Spekulanti, Gustav von Moser: Válka v míru, J. J. Kolár: Monika, V. Lipovský: Služebnice své paní.
1892 ředitelem Augustin Skála, jmenován čestným členem.
1892 Vilém Blodek: V studni, Eliška Pešková: Signor Mišpulini, Franz von Schönthan: Zlaté rybky, Oskar Blumenthal: Praha je Praha, Marie von Ernst: Jen po proudu, Charlotte Birch-Pfeiffer: Sedlák Zlatodvorský, František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání, V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů.
1893 ředitelem František Trávníček.
1893 Gustav Moravský: Ona mne miluje!, Josef Štolba: All right, František Xaver Svoboda: Směry života, Nikolaj Vasiljevič Gogol: Hráči, V. Špaňhel: Ochotnické divadlo, Jaroslav Vrchlický: Exulanti, J. Konečný: Registrator na cestách, Václav Štech: Maloměstské tradice, Eugène Labiche: Vřele milovaný Célimare, V. K. Klicpera: Veselohra na mostě, Joseph Philippe Lockroy: Po půlnoci, Eugène Scribe: Ďáblův podíl, V. Lipovský: Bodrý venkovan.
1894 bývalý ředitel Karel Krejčí sepsal dějiny spolku do roku 1878, oslavy 75 letého jubilea spolku, režisérem František Lichták.
1894 František Adolf Šubert: Jan Výrava, František Zákrejs: Anežka, J. K. Tyl: Bankrotář, Roderich Benedix: Pan strejček, Alois Jirásek: Otec, Žofka: Krásná Helena.
1895 režisérem Antonín Slezák.
1895 Václav Batík: Král Václav III., Ladislav Stroupežnický: Vojtěch Žák, výtečník, Franz von Schönthan: Hloupý kousek, Václav Batík: Láska či umění, Karel Šimůnek: Pan inženýr a jeho figurant, Josef Štolba: Peníze, Carl Laufs: Blázinec na cestách.
1896 S. K. Macháček: Ženichové, Karel Tůma: Zlaté péro, Felix Philippi: Dobrodinci lidstva, Viktor Krylov: Ta třetí (Divoška), Eliška Pešková: Furinat, Eliška Pešková: Boj s dámami.
1897 režisérem Václav Batík.
1897 František Ferdinand Šamberk: Rodinná vojna, František Xaver Svoboda: Rozklad, Ippolit Vasiljevič Spažinskij: Paní majorka, Gustav Davis: Ženilkov, Václav Batík: Ryby, Josef Bližinský: Teta vdávalka, Ladislav Madejský: Líbánky, José Schegaray: Světec či blázen, Josef Wenzig: Doktorka Medicinae, anebo, Náhody, nehody, hody, Václav Batík: Kníže Bezzemek, K. Štěpánek: Zajíc, Bernard Guldener: Had v růžích, Jan Vávra: Konkursy pana notáře.
1898 režiséry Antonín Slezák a František Berger.
1898 František Ferdinand Šamberk: Josef Kajetán Tyl, Jan Ladecký: Dva světy, Jaroslav Vrchlický: Láska a smrt, Gabriela Preissová: Její pastorkyňa, Rudolf Kafka: Anděl strážný, Fr. von Schönthan: Únos Sabinek, Ladislav Stroupežnický: V panském čeledníku, A. Abrahamowicz: Manžel ze šetrnosti (Setník z Bosny), František Ruth: Písmákova dcera, Jan Baptist Kühnl: Manžel v base, František Xaver Svoboda: Útok zisku, Antonín Anno: Nevěsta z Amsterodamu, aneb, Krásná Holanďanka.
1899 podíl ochotníků na protivládních demonstracích, 5 ochotníků uvězněno.
1899 Michal Balucki: Ženy otrokyně, Jan Baptist Kühnel: Následky dostaveníčka, Eliška Pešková: Černý kříž v lese, František Zákrejs: Anežka, Karel Pippich: Z české domácnosti, Tyl: Paličova dcera, Oskar Blumenthal: Čertovy skály, Antonín Slezák: Nerovní bratři.

1900 založen fond na zbudování nového divadla.
1900 Ruth: Bouře v zátiší, Václav Štech: Třetí zvonění ve prospěch chudinského ústavu, Friedrich Kaiser: Bratr honák, aneb, Venkované v hlavním městě ve prospěch chudinského ústavu, Alois Jirásek: Emigrant, Václav Štech: Ohnivá země, Jan Baptist Kühnl: Ztracený ráj, Alexandre Bisson: Reduta.
1901 Gustav Davis: Katakomby, Josef Štolba: Vodní družstvo, Alois Jirásek: Vojnarka, Rosier, překlad Ferda N. Tatránský: Víra, naděje a láska, Božena Viková-Kunětická: Přítěž, Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, Johann Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus, aneb, Ludrácký trojlístek.
1902 ředitelem Karel Krejčí.
1902 Josef Štolba: Na letním bytě, Josef Jiří Kolár: Pražský žid, Oskar Blumenthal: U bílého koníčka, František Xaver Svoboda: Čekanky, Adolph L'Arronge: Doktor Kalous, Ludvík Anzengruber upravil E. F. Schmiedleichner: Sedlák křivopřísežník, Alexander Bisson: Pan ředitel, Ladislav Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník, Antonín Slezák-Bělský: Dvořákovy peníze, Jindřich Vilhelm: Mistr Bedrník a jeho chasa.
1903 Antonín Slezák-Bělský: Otec a syn, r. Antonín Slezák, Jan Baptist Kühnl: Dva šťastné dny, Jaroslav Vrchlický: Rabínská moudrost, F. A. Šubert: Drama čtyř chudých stěn, Otto Ernst Schmidt: Flachsmann vychovatel, Josef Štolba: Závěť, Eugéne Brieux: Červený talár, Jan Vávra: Spekulanti, Otto Faster: Zelené mládí.
1904 Jaroslav Kvapil: Oblaka, Alexander Bisson: Zázraky magnetismu, Hermann Sudermann: Zápas motýlů, G. L. Pracný: Holka z fabriky, Tyl: Jan Hus, Emanuel Bozděch: Dobrodruzi, František Zákrejs: Anežka, Gerhart Hauptmann: Bobří kožich, Eugen Bartoš: Ideály manželství, Otto Faster: Pražské švadlenky.
1905 ředitelem spolku Karel Krejčí, režiséry František Slezák, František Martinů a František Berger.
1905 František Adolf Šubert: Žně, Božena Viková-Kunětická: Cop, Luděk Archleb: Osudný manévr, Gustav von Moser: Ultimo, Václav Hladík: Závrať, Ludwig Anzengruber: Farář z Podlesí, Václav Kliment Klicpera: Hadrián z Římsů.
1906 jednáno o elektrickém osvětlení pro divadelní představení, režiséry František Slezák, František Martinů a Tomáš Hubený.
1906 Alois Jirásek: Lucerna, Karel Legr: Staří páni („Zlatý věk" - „Patria"), František Jeřábek: Syn člověka, čili Prusové v Čechách r. 1757, r. Antonín Slezák, František Herman: Dobrodinci, r. Antonín Slezák, J. K. Tyl: Paličova dcera,Antonín Lokay: Vosí hnízdo, r. Antonín Slezák, r. Antonín Slezák, František Ferdinand Šamberk: Karel Havlíček Borovský, r. Antonín Slezák, Wlodzimierz Perzynski: Lehkomyslná sestra, Gustav von Moser: Válka v míru.
1907 ředitelen Antonín Slezák.
1907 Josef Šmaha: Pátá hodina paní Bouškové, r. Antonín Slezák, Domácí zábava, A. Jirásek: Otec, r. Antonín Slezák, František Xaver Svoboda: Útok zisku, r. Antonín Slezák, Gustav Davis: Ženílkov, Jaroslav Balák: Terna, r. Antonín Slezák, František Hlavatý: Mlsní kocouři, r. Antonín Slezák, Antonín Šíma: Zaslíbená země (Země budoucnosti).
1908 Václav Štech: Deskový statek, Abiagil Horáková: Páni, Jevan Brandon Thomas: Charleyova teta, Jaroslav Vrchlický: Exulanti, Josef Štolba: Křivé cesty, Alois Koldinský: Hraběnka z podskalí, Antonín Slezák: Nerovní bratři, Kurt Kraatz a H. Stobitzer: Mamselle Tourbillon, F. A. Šubert: Probuzenci.
1909 režiséry František Slezák, František Martinů.
1909 J. K. Tyl: Strakonický dudák, r. Antonín Slezák, Herman Heijermans Jr.: Naděje, r. Antonín Slezák, E. Carré: Primc Ramíro z varieté aneb Bláznivý nápad, r. Antonín Slezák, František Zákrejs: Anežka, František Xaver Svoboda: Čekanky, Václav Leopold Moser: Na dušičky, aneb, Modlitba na hřbitově, Stanislav Przybyszewski: Pro štěstí, r. J. Steimar.

1910 vznik družstva pro postavení divadla.
1910 Domácí zábava, Hermann Heijermans: Na faře, r. Antonín Slezák, Oskar Blumenthal: Dva erby, Karel Fořt: Z českých mlýnů, r. Antonín Slezák, Victorien Sardou: Ferréol, Xaver Menhard: Vlastenecké povinnosti, 9. 10. - Antonín Slezák: Dvořákovy peníze, Bohumír Distl: Knoflík, r. Antonín Slezák, 6. 11. - Fr. Herman: Železný kruh, r. Antonín Slezák, drama. - 4. 12. - K. Leger: V zakletém zámku. - 26. 12. - G. Moser: Liška v pasti.
1911 režisérem Antonín Slezák.
1911 Jan Baptist Kühnl: Malý lord, r. Antonín Slezák, Ludwig Thoma: Lokálka, r. Antonín Slezák, Carl Costa: Náš Pepíček, r. Antonín Slezák, Karel Rožek: Podzimní svítání, r. Tomáš Hubený, Božena Viková-Kunětická: Representantka domu, r. Tomáš Hubený, Karel O. Hubálek: Pro českou školu, r. Antonín Slezák, K. M. Čapek: Begův samokres, r. Antonín Slezák, Emmerich Gatti: Motýlek, r. Tomáš Hubený, Jos. Štolba: Ach, ta láska!, r. Slezák, Em. Bozděch: Baron Goertz, P. M. Malloch: Černé oči, r. Tomáš Hubený, Jar. Rudlofff, hudba E. Starý: Dědečkovy housle, r. Ant. Slezák, František Josef Čečetka: Adamita, r. Antonín Slezák.
1912 režisérem Antonín Slezák, Tomáš Hubený, Josef Otava.
1912 V. O. Plavec: Ze života malých, obraz ze života železničních zřízenců, režie A. Slezák. Provedení kusu, v němž bylo hodně drásavých momentů, skvěle zvládla režie i herci, např. p. Čapek jako strojvůdce Bína, pí Červená jako jeho žena Anna, sl. Altnerová důsleně interpretovala znamenitě založenou roli matky Zachovalové. Přiléhavě sehrál J. Pospíšil roli intrikánského strojníka Mezníka, M. Martinová dobře odvedla roli Kohoutkové. "Třeba jen tu a tam napomenouti, aby i ti, kdož nejsou právě zaměstnáni v popředí scény, udržovali soulad hry.", 7. 4. R. Miseti: Vdova po živém, fraška, režie A. Slezák, dle Verna Vojtěch Habada: Tajemný hrad v Karpatech - tímto kusem ukončena jarní sezona, Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, r. J. Otava, Jaroslav Vrchlický: Rabínská moudrost, Karel Rožek: Červ, Karel Matěj Čapek Chod: Slunovrat (Tu noc před svatým Janem), r. J. Otava.
1913 Carl Laufs: Čečetkovy líbánky, Karel Mašek: Ženy, které potkáváme, Johann Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus, aneb, Ludrácký trojlístek, r. Antonín Slezák, Karel Rožek: Samot chorobné květy, r. Antonín Slezák, Josef Císler: Vojáci, vojáci!, Tomáš V. Hubený: Lešetínský kovář, Josef Štolba: Staré hříchy, Josef Skružný: Hříšnice, r. Antonín Slezák, Gustav von Moser: Naše roztomilá Baruška, r. Antonín Slezák.

Do 1. svět. v. činnost pravidelná, asi 7-12 her ročně, cílem postavit novou div. budovu.
1914 starostou Antonín Slezák.
1914 Josef Skružný: Hříšnice, K. Schüler: Strážcové spravedlnosti, r. Antonín Slezák, Karel Piskoř: Obnažené duše, W. Somerset Maugham: Královská výsost.
1915 Ilja Aleksandrovič Salov: Darmojedka, Rudolf Kafka: Anděl strážný, Alexandre Bisson překlad August Vojtěch Nevšímal: Reduta, Eugène Scribe: Boj s dámami, Josef Štolba: Na letním bytě, O. Štěpánek: Prohra s výhrou, František Xaver Svoboda: Směry života.
1916 činnost spolku pozastavena.
1917 opět obnovena, do činnosti zapojeni vojáci vojenského lazaretu.
Členy Tyla řada pozoruhodných osobností, např. čestným členem se stal Fr. Zákrejs, spisovatel, důvěrný přítel rodiny Martinů. Ferdinand Martinů, otec Bohuslava Martinů byl aktivním členem a funkcionářem Tyla někdy už kolem 1870. Jeho oblíbené role byly komické - opice, černoch, provazolezec. Pro tyto role mu manželka zhotovila kostým s mrštnou oháňkou. Bratr Bohuslava Martinů František byl rovněž dlouholetým aktivním členem souboru. Spisovatel Fr. Zákrejs (1839-1907, místní rodák, 1865- 1878 okr. tajemník v Poličce, autor hry Anežka ad.).
1917 F. V. Krejčí: Povodeň, F. J. Čečetka: Sluníčko, Josef Skružný: Ferdinand spí.
1918 Max Halbe: Mládí, Alexander Engel: Svět bez mužů, Ferdinand Oliva: Pojď na mé srdce, Jan Maria Koubek: Viktorka aneb Černý myslivec, Josef Skružný: Kometa Hanzelínova.
1919 režiséry K. Čápek, B. Altnerová, František Martinů.
1919 Jaroslav Pulda: Pražské děti z mokré čtvrti, František Šípek: Václav Hora, myslivec 18. praporu, aneb, "Pražské děti", Esmann, Gustav Esmann: Otec a syn, Ludwig Ganghofer: Bojarova svatba, Otto Fastr: Veselé pradlenky, Josef Skružný: Románek na horách, Caillavet, Flers a Rey: Rozkošná příhoda, František Zákrejs: Anežka, F. V. Krejčí: Přes padesát, František Xaver Svoboda: Poslední muž, Alois Jirásek: Lucerna, r. Antonín Sedlák.

1919-1929 173 her, hráno 352x, otevřeno přírodní divadlo v Liboháji.

1920 předsedou Adolf Klimeš, režiséry K. Čápek, B. Altnerová, František Martinů, Antonín Slezák. 14. a 15. srpna oslava 100. výročí trvání českého divadla ve městě, slavnostní přestavení - M. A. Šimáček: Jiný vzduch, r. Antonín Slezák, alegorický průvod od městského divadla na cvičiště Sokola a národní veselice. Zástupcem praž. ústředí ÚMDOČ na oslavách gen. taj. Weinert.
1920 Max Halbe: Proud, r. B. Altnerová, Vojtěch Skoch: Libellula, r. Antonín Slezák, Alois Jirásek: Emigrant, r. František Martinů, F. F. Šamberk: Rodinná vojna, r. František Martinů, Pavel Rudolf: V tichém hnízdečku, r. B. Altnerová, Otto Faster: Kněžna Pepička, r. B. Altnerová,Karel Scheinpflug: Mrak, r. František Martinů, M. A. Šimáček: Jiný vzduch, Václav Kliment Klicpera: Rohovín Čtverrohý, r. B. Altnerová, Gustav Pfléger-Moravský: Telegram, r. F. Martinů,Božena Viková-Kunětická: Representantka domu, Alois Havránek: Ze světla do tmy, r. K. Čapek, F. V. Krejčí: Půlnoc, Antonín Slezák, 14. a 15. 11. V. Štech: Zmatená pohádka, režie K. Čápek, ve prospěch Družstva pro vystavění divadla. 1. představení určeno mimo předplatitele pro dělníky, druhé pro studentstvo, Antonín Kalivoda: Socialisace, r. František Martinů,Abigail Horáková: Na pevné půdě, r. B. Altnerová, J. K. Tyl: Pražský flamendr, r. Karel Čapek.
1921 režiséry K. Čápek, B. Altnerová, František Martinů, Antonín Slezák, Kučera.
1921 Frantz Arnold: Bytová nouze, r. František Martinů, Jaroslav Pulda: Dvě lásky, r. Karel Čapek, František Hlavatý: Na vysoké stráni, r. F. Martinů, Victorien Sardou: Vlast, r. Antonín Slezák, Alois Jirásek: Otec, r. B. Altnerová, hl. role Bartoš, Lichtág, Baiza, Jaroslav Balák: Zlatý Jiří, r. Karel Čapek, M. Halbe: Proud, František Krejčí: Půlnoc, Akademie - Alois Jirásek: F. L. Věk, J. K. Tyl: Paličova dcera, r. František Mertinů, Jiří Balda: Slečna z ministerstva (Není nad protekci), r. B. Altnerová, Anton Ohorn: Bratři sv. Bernarda, r. František Mertinů, Ruda Mařík: Z nařízení bytové komise, r. B. Altnerová, Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová a Zvíkovský rarášek, r. Antonín Slezák, Tadeusz Rittner: V malém domku, r. Antonín Slezák, A. Pařízek: Sny o štěstí (Větrné zámky), r. František Martinů.
1922 členem ÚMDOČ, ředitelem Antonín Slezák, zakoupeno jeviště a kulisy.
1922 Viktor Krylov: Ta třetí (Divoška), r. B. Altnerová, Franz Nissel: Čarodějka, aneb, Láska tulákova, Josef Skružný: Koflíček Marie Terezie, r. František Martinů, Otto Faster: Princ z pohádky, r. Karel Čapek, Hans Sturm: Lehmanovy dětičky, r. B. Altnerová, Josef Štolba: Staré hříchy, Karel Scheinpflug: Geysir, r. František Martinů, Karel Fořt: V českém ráji, r. B. Altnerová, Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, r. Karel Čapek, Jiří Mahen: Janošík, Jerome Klapka Jerome: Miss Hobbs, r. Karel Čapek.
1923 Jaroslav Hilbert: Jejich štěstí, r. Karel Čapek,Ferdinand Strejček: Zástěrková protekce, r. B. Altnerová , Jaroslav Hilbert: Podzim doktora Marka, r. František Martinů, Benátský večer humoru, Rudolf Robl: Pro peníze, r. Karel Čapek, Lothar Suchý: Hamilton a společnost, r. Karel Čapek, František Hlavatý: Plachý pták, r. František Martinů, Josef Jiří Kolár: Pražský žid, Stanislav Cyliak: Paví oko, r. Broňa Altnerová, Karel Fořt: Západ slunce na horách, r. Broňa Altnerová, Antonín Slezák-Bělský: Otec a syn, r. Antonín Slezák, František Langer: Velbloud uchem jehly, r. Karel Čapek.
1924 průvodem alegorických vozů zahájena sbírka na stavbu divadla, viz Alba, režiséry K. Čápek, B. Altnerová, František Martinů, Antonín Slezák.
1924 Maurice Maeterlinck: Stilmondský starosta, r. Antonín Slezák, M. E. Selfby: Kvítek prérie, r. Karel Čapek, F. F. Šamberk: Podskalák, r. Antonín Slezák, F. F. Šamberk: Podskalák, r. Antonín Slezák, r. František Martinů, F. A. Šubert: Žně, r. František Martinů, Růžena Pohorská: Vdavky Nanynky Kulichovy, r. Bronislava Altnerová, Otomar Schäfer: Pes a kočka, r. Karel Čapek, Karla Lužanská: Paní fabrikantová, r. Karel Čapek, J. F. Karas: Otec božího lidu, r. František Martinů, Stanley Houghton: Tovární prázdniny, r. Bronislava Altnerová, Karel Horký: Baťoch, r. Karel Čapek, Lev Birinskij: Moloch, r. Karel Čapek, Václav Štech: Třetí zvonění, Ladislav Stroupežnický: V panském čeledníku, Jaroslav Rudloff: Křivé broky, r. Antonín Slezák, F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, r. Antonín Slezák, Benátská noc, Staročeská svatba, Václav Štech: Třetí zvonění, r. František Martinů.
1925 v Olšinkách na Šibenném vrch svépomocí vybudováno přírodní divadlo.
1925 O. Schäfer: Žena, kterou jsi mu dal, r. Bronislava Altnerová, Gustav Davis: Katakomby, r. František Martinů, Jaroslav Vrchlický: Rabínská moudrost, r. Antonín Slezák, Jaroslav Hilbert: Druhý břeh, r. Karel Čapek, Karel Piskoř: Herakles versus Puma, r. František Martinů, Jaroslav Albert Havránek: Ze světla do tmy, r. Karel Čapek, J. K. Tyl: Jiříkovo vidění, r. František Martinů, Jaroslav Rudloff: On a jeho sestra, r. Karel Čapek, Ruda Mařík: Když služebnictvo stávkuje, r. Bronislava Altnerová, Druhý břeh, J. F. Karas: Kostnické plameny, r. Antonín Slezák, O. Blumenthal: U bílého koníčka, r. Karel Čapek - první divadelní představení v Poličce hrané v přírodě, Bohumír Treybal: Protekce, r. František Martinů, Gabriela Preissová: Gazdina roba, r. Karel Čapek, John Hartley Manners: Peg mého srdce, r. Bronislava Altnerová, J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, aneb, Ženské srdce, r. Karel Čapek, Margaret Mayo: Naše miminko, r. Bronislava Altnerová, J. O. Hradčanský: Krkavčí hnízdo, r. František Martinů, Karel Horký: Bejvávalo, aneb, Loupežníci na Chlumu, r. Karel Čapek. Celkem sehráno 18 her ve 45 představeních.
1926 Jan Červenka: Hodiny, r. Karel Čapek, Gabriela Preissová: Jaro v podzámčí, r. František Martinů, Jiří Balda: Komu patří ta kráska?, r. František Martinů, F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl, r. Karel Čapek, J. K. Tyl: Bankrotář, r. Karel Čapek, Růžena Jesenská: Devátá louka, r. František Martinů, Vojtěch Mixa: Kalný proud, r. František Martinů, J. K. Tyl: Strakonický dudák, r. Karel Čapek, F. A. Sedlák: Amerika - Evropa, r. Bronislava Altnerová, Josef Štolba: Na letním bytě, r. Antonín Slezák, Karel Fořt: Když na horách slunce zapadá, r. Bronislava Altnerová, Kabaretní odpoledne, Bernard, Vrbský: A život jde dál ...., r. Antonín Slezák, Růžena Pohorská: Babička, r. Josef Kopecký, Carl Laufs: Blázinec na cestách, r. Bronislava Altnerová, Bedřich Vrbský: Svatý hřích, r. Bronislava Altnerová, Gabriel Drégely: Frak, který dobře padne, r. Karel Čapek, Jan Patrný: Muži nestárnou, r. František Martinů, Jiří Balda: Jeden si ji musí vzít!, r. Bronislava Altnerová, V. O. Plavec: Ze života malých, r. Karel Čapek.
1927 ředitelem Antonín Slezák, následně František Martinů.
1927 Bernard, Vrbský: Šofér (Pošetilosti, náhody a lásky), r. František Martinů, J. Ort-Hradčanský: Já jsem majstr seminárský, r. Bronislava Altnerová, Maurice Hennequin: Manžel šibal (Past na muže - Manžel filuta), r. Karel Čapek, F. V. Jeřábek: Syn člověka, čili, Prusové v Čechách r. 1757, r. František Martinů, Růžena Jesenská: Je veliká láska na světě?, r. František Martinů,Karel Fořt: Tulácká krev, r. František Martinů, Karel Fořt: Z českých mlýnů, r. Karel Čapek, Karel Fořt: Babí léto, r. František Martinů, Vilém Werner: Choulostivá historie, r. Bronislava Altnerová, Ladislav Stroupežnický: Na valdštejnské šachtě, r. František Martinů, Tóňa Labuťa: Děti naší revoluce, r. František Martinů, Julius Brammer: Taneček panny Márinky, r. B. Červený, Antonín Slezák: Dvořákovy peníze, r. František Martinů, Anna Ziegloserová: Cácorka, r. Bronislava Altnerová.
1928 Růžena Jesenská: Starý markýz, r. František Martinů, Ruda Mařík: Ustřihni si mikádo!, r. František Martinů, A. Ziogloserová: Žárlivá, r. Bronislava Altnerová, Václav Vrána: Rajisino utrpení (Na rozkaz carův), r. Karel Čapek, Richard Branald: Zahrej mi, tatínku, naposled!, Voskovec, Verich: Vest pocket revue, Upton Siclair: Zlato (Princ Hagen), r. Karel Čapek, Vernhard Meinicke: Ve sňatkové kanceláři, J. Ort-Hradčanský: Osvědčený prostředek, r. František Martinů, Toňa Labuťa: Šumavský slavíček, r. František Martinů, W. Somerset Maugham: Královská výsost, r. Karel Čapek, Drahoš Železský: Rebelantská krev, r. František Martinů, Adolf von Wilbrandt: Dcera Fabriciova, r. František Martinů st., Richard Branald: Praha - Brno.... nasedat!, r. František Martinů st..
1929 otevření nové divadelní budovy, režisérem František Martinů.
1929 Vilém Werner: Pod stromem zapovězeným, r. František Martinů, Emil Tréval: Válka bohů, r. František Martinů, Jiří Balda: Dům u tří chlapečků, r. Bronislava Altnerová, Abigail Horáková: Libuňský jemnostpán, Karel Fořt: Má panenka modrooká, r. František Martinů, J. K. Tyl: Chudý kejklíř, r. František Martinů, Jiří Hora: Myslivecká latina, r. R. Vraspír, Jiří Balda: České děvče - srdce zlaté (U zklamaného milence), scéna Tylův odkaz na počest loučení se se starým divadlem, Alois Jirásek: Lucerna, r. Antonín Slezák (slavnostní otevření divadla), Luigi Pirandello: Šest postav hledá autora, r. V. Sommer, hud. spolupráce B. Martinů, Jean Sarment: Oči ze všech nejkrásnější, r. J. S. Pospíšil, Otomar Schäfer: Na zapřenou, Filip Balek-Brodský: Příšerný zločin, čili, Ella, hop!, r. František Mertinů st., Vilém Werner: Srdce na uzdě, r. František Mertinů st., František Zákrejs: Anežka, návštěva na osmi představeních 10 000 diváků,Mirko Vrána-Trocnovský: Zinočka - Cikánská princezna, r. Rudolf Vraspír.

1930 ředitelem František Pražan.
1930 Karneval, Olga Scheinpflugová: Zabitý, r. Bronislava Altnerová, Luděk Archleb: Osudný manévr, r. Rudolf Vraspír, Alois Jirásek: Vojnarka, r. Bronislava Altnerová, Otto Faster: Zelené mládí, r. Rudolf Vraspír a František Martinů, Rudolf Mařík: Matčina oběť, r. František Martinů st., Josef Krasoslav Chmelenský: Dráteník,Louis Vernevil: Stín pana Lambertiera (Satanův stín), r. K. Janč, Jiří Balda: Andulka šafářova, r. Bronislava Altnerová, Josef Štolba: Po letech, r. František Bartoš, Josef Hais Týnecký: Batalion, Růžena Jesenská: Lhostejný člověk, r. František Merinů, Marcel Achard: Marcelina (Janek z Měsíce), r. Jan Krupař, Josef Štolba: Po letech, Emanuel Bozděch: Dobrodruzi, r. Bronislava Altnerová, Zdeněk Štěpánek: Monastýr nad tajgou, r. Josef Ludvík, Antonín Fencl: Psohlavci, r. Rudolf Vraspír, Karel Piskoř: Obnažené duše, r. František Bartoš, Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, r. Antonín Slezák, Vilém Werner: Láska je problém ožehavý, r. Antonín Slezák.
1931 režisérem Antonín Slezák.
1931 Bedřich Stein: S.M.S.333, r. František Bartoš, Rudolf Medek: Srdce a válka, Steve Passeur: Žena, která si koupila muže, r. František Martinů, Henri Duvernois: Útěk před láskou, r. Antonín Slezák, Leonhard Frank: Karel a Anna, r. Antonín Slezák, Jiří Mahen: Janošík, r. Antonín Slezák, R. Havelka: Ve stínu pražských barikád, r. František Martinů, William Sommerset Maugham: Posvátný plamen, r. Antonín Slezákm Richard Branald: Pepička z malé hospůdky, r. František Martinů, Jiří Balda: Tam v dáli na horách. r. R. Vraspír, Jiří Balda: Růže z hor, Bruno Frank: Bouře ve sklenici vody, r. Antonín Slezák, Večer rytmických tanců, Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou, Juliu Zeyer: Radúz a Mahulena, r. František Martinů, Zdeněk Štěpánek: Ať nás nevykradou, r. Bronislava Altnerová, Bilhaud, M. Hennequin: Milostpánova komorná, r. Antonín Slezák, Max Halbe: Mládí, r. František Širc, Olga Scheinpflugová: Okénko, r. František Martinů.
1932 režisérem Karel Čápek.
1932 Maškarní merenda, Ochotnický ples, Alfréd Savoir: Osmá žena Modrovousova, r. Antonín Slezák, František Cimler: Matka Kráčmerka (Do panského stavu), r. František Mertinů, Max Alsberg: Vyšetřovací vazba, Alois Jirásek: M. D. Rettigová, Jaroslav Rudloff: Dědečkovy housle, Olga Scheinpflugová: Láska není všecko, Vilém Werner: Hotel Zázračná voda, Richard Branald: Muzikanti z české vesnice, Richard Branald: Rézinka od pěchoty, Jaroslav Sadílek: Děti amerického západu (Romance nového světa), Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Tyl: Děvče z předměstí, Mrštíkové: Maryša, Vilém Werner: Právo na hřích.
1933 ředitel František Bukáček.
1933 Arnold Ridley: Půlnoční vlak, Karel Jonáš: Filištinská komedie, Tyl: Děvče z předměstí, H. Dvořák: Prášek démon lásky, Jaroslav Rudloff: Bílý sokol, Jan Grmela: Děvčátko dnešní doby, Josef Štolba: Závěť, Zábavné odpoledne v Olšinkách - Typmamzelka, Bedřich Vrbský: Zázračný lékař, Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, B. Nušič: Paní ministrová, J. Kolár: Pražský žid, r. K. Cápek, Max Dreyer: Sedmnáctiletí, Eugene Brieux: Červený talár, r. K. Cápek, Wilhelm Speyer: Plášť, klobouk a rukavice, r. K. Cápek.
1934 F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, r. K. Cápek, Kamil Novák: Lucka (Přes psí víno), Michal Juzemalkin: Bahno, Edward Childs Carpenter: Děti starého mládence,, r. Ludvík Kryč Oscar Wilde: Vějíř lady Windermerové, r. K. Cápek, E. Corax: Zasnoubení na manévrech, Karel Leger: V zakletém zámku, r. H. Říkovská, Tyl: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka, Jan Baptist Kühnl: Malý lord, r. Z. Kozlová, Božena Rajská-Smolíková: Zelené království, r. F. Říkovský, Josef Kubík: Na Vikárce u sv. Víta (První lásky krásný sen), r. František Martinů, Olga Scheinpflugová: Houpačka, r. Ludvík Kryč, Rudolf Medek: Jiří Poděbradský, r. František Martinů, František Zákrejs: Anežka, Karel Stránský: Jízda za štěstím.
1935 režisérem František Martinů.
1935 oslavy 100 let ochotnického divadla v Poličce, přednášky, uvedena hra Emigrant v režii K. Stránského. (Vynikl především představitel Peška - p. Anderle, Apolina pí Říkovské, Lenorka sl. Martinů aj. Touto hrou oslavila 55 let ochotnické činnosti i pí Březovská.) Následoval slavnostní večer aktovek prof. K. Stránského, zachycující Poličku různých dob a lidovou slavnost s rázem "Polička 1835".
Otevřena obsáhlá výstava fotografií, cedulí, krojů a korepodence "100 let ochotnické práce v Poličce." Václav Vlček: Přamysl Otakar, J. Emler: 1795, Tereza Nováková: Drašar, r. Karel Stránský, František Zákrejs: Anežka, Pašijové hry (Pauli), společně se Svatojosefskou jednotou a dalšími spolky, účinkovalo 200 osob,
1935 Večer aktovek - Jiří Balda: Tajemství májového jitra (Pes a kus masa), K. Stránský: Zkouška lorda Parlostona, Herondon: Učitel, J. Kubík: Podzimní píseň lásky, r. František Mertinů, Förstrův večer, Marcel Pagnol: Abeceda úspěchu, r. L. Kryč, Magre Jan Pauly: Pašiové hry, Alois Jirásek: Emigrant, Tereza Nováková, dramatizace Karel Stránský: Drašar, r. Karel Stránský, Kubík, Mrázek, Régnis: Brandejsští dragouni, r. František Martinů, Josef Kopra: Revoluce, r. František Anderle, Tobis, Mírovský, Rohan, Beneš: Na tý louce zelený, r. Karel Čapek, J. Grmela: Pudřenky, A. Sturm, M. Färber: Kotrmelce mládí, r. František Martinů.

1835-1935 1045 představení.

Od 1936 hráli také pro děti. Členy souboru především dělníci a malozemědělci. Velká knihovna o 6500 svazcích a bohatý archiv s plakáty od 1834 a s obsáhlou korespondencí s řadou významných divadelníků a spisovatelů.

1936 režisérem Karel Čápek.
1936 Viktor Dyk: Posel, r. Karel Stránský, František Balej: Kašpárek a Náci, veselí čtveráci, Miloš Kareš: Ryba a host třetí den, František Balej: Kašpárek a hloupá Nána, chytřejší jsou nad cikána, František Langer: Jízdní hlídka, Čestmír Falta: Jak Kašpárek se Šmidrou zvítězili nad Ježibabou, B. Malina: Pašije, Romain Rolland: Hra o lásce a smrti, Emanuel Brožík: Pod věchýtkem, Krojovaný průvod, Rokoková slavnost, Zábavné odpoledne - Letem, divadelním světem, Vilém Werner: Lidé na kře, r. Karel Čapek, J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, r. František Martinů, Jaroslav Mellan: Prohrané vítězství, r. František Martinů, Karel Piskoř: Velké pokušení, r. František Martinů, Mikulášká zábava, Josef Skružný: Koflíček Marie Terezie, r. H. Říkovská.
1937 ředitelem Tagl, následně ředitelem František Andrle.
1937 Zdeněk Štěpánek: Kamaráde, kde jsi?, r. Karel Čapek a František Andrle, Václav Brtlík: Jirka, Kocour Felix a Kašpárek, r. H. Říkovská, A. Doutrer: Jak Kašpárek vyplatil čerta, Tobis: Ztracená varta, r. Karel Čapek, Bedřich Smetana: prodaná nevěsta, A. Santner: Jak Kašpárek se Šmidrou odchytili čerta, F. A. Šubert: Jan Výrava, F. Šubert: Jan Výrava, Vacek, Jaroš, Korda, Zeman: Nade mlejnem, pode mlejnem, r. Josef Vintr, Pavel Rudolf: Skřivánek z podlesí, r. František Martinů, Emanuel Vachek: Benedek, Bronislav Nušič: Dr., r. H. Říkovská, Amtonín Slezák: Otec a syn, r. František Martinů,Emil Vachek: Pec, r. B. Vrabec.
1938 předsedou František Andrle.
1938 Frank Tetauer, Emil Vachek: Krev nevolá o pomstu, r. J. Jelínek, B. Prchal: Kašpárek vždy vítězí, František Cimler: Krb bez ohně, r. H. Říkovská, Marie Blažková: Rozvod na zkoušku, r. H. Říkovská, Jaroslav Vrchlický: Rabínská moudrost, Jára Beneš: Panna Pusy, Stelibský, Melíšek: Byli jsme a budem, Olga Scheinpflugová: Dvaasedmdesátka, r. Karel Stránský, Tomáš Hubený: Lešetínský kovář, Josef Stelibský, Karel Melíšek: Byli jsme a budem, r. František Říkovský, Jára Beneš: Panna Pusy, r. František Martinů, Karel Piskoř: Svátek věřitelů, r. Karel Čapek, Karel Piskoř: Bouračka, r. A. Opršál.
1939 Marie Příleská: Manželství na úvěr (Spodní tóny), r. H. Říkovská, J. Frey: Kašpárek, velký kouzelník (Modré perly), Karel Čapek: Věc Makropulos, r. Karel Čapek, Karel Balák: Jak Kašpárek strašil Kubu, Jan Snížek: Příklady táhnou, r. František Martinů, A. Kubánek: Obálka: Kašpárek má vždycky pravdu, aneb, Zlatý řetěz, r. František Říkovský, Slávka Grohmannová: V trojském zámečku, F. X. Svoboda: Poslední muž, r. František Říkovský, František Zákrejs: Anežka, Alois Jirásek: Lucerna, r. František Martinů, J. K. Tyl: Strakonický dudák, r. František Martinů, František Veselý: Výkřik do tmy, r. H. Říkovská, Věneček,

Spolek činný i za 2. svět. v. (5-9 představení ročně), pořádány také semináře a kurzy,

1940 ředitelem František Říkovský.
1940 Taneční zábava, Josef Kubík: Had a Eva číslo 5, r. H. Říkovská, Vilém Werner: Štěstí je umění, r. František Říkovský, Bohumír Polách: Mé štěstí má zlaté vlasy, r. Josef Boleslav, Vilém Werner: Zuzana hraje vabank, r. František Říkovský, Frank Tetauer: Milostná mámení, Razov, Červený: Kolíne, Kolíne, plakát, r. František Martinů st..
1941 Tobis, Mírovský, Špilar, Rohan: Růže z Argentiny, Vilém Werner: Červený mlýn, r. Karel Čapek st., Jiří Verner: Bohatý chudák, r. Karel Polák, František Ferdinand Šamberk: Josef Kajetán Tyl, r. František Martinů st., František Procházka: Večerní návštěva, r. K. Polák, Emanuel Brožík: Perle panny Serafinky, r. František Martinů st., J. A. Urban: Sluneční paseka, r. K. Polák, Manfried Rössner: Modrý démant, r. K. Polák.
1942 ředitelem Augustin Večeřa, režisérem Karel Polák.
1942 A. Santner: Jak Kašpárek a braši na vršíčku straší, S. K. Macháček: Ženichové, r. Josef Dvořák, F. S. Procházka: Popelka, r. Karel Polák, Jan Grmela: Sedmé nebe, Popelka, Miloš Hlávka: Výlet do hor, r. Karel Polák, Božena Němcová, František Molík: O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, r. J. Petr, Marie Glaserová: Diagnosa, J. K. Tyl: Paličova dcera, r. František Martinů st., Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, r. Karel Čapek st..
1943 70 činných členů, za svou historii sehrál 1315 představení. 43 repríz Anežka (Zákrejs), hra napsaná 1869, údajně k 50. výročí zal. OS, se hrála až do 2. pol. 20. stol. v pěti nebo desetiletých intervalech. Repertoár především český, klasický. Dekorace pro obnovené představení maloval učitel Josef Vlk.
1943 Frank Tetauer: Úsměvy a kordy, r. B. Červený, Antonín Hamik: Prodaný dědeček, r. Antonín Opršal, Vlasta Petrovická: Střídavě oblačno, r. H. Říkovská, Friedrich Hebbel: Gygův prsten, Helmut Weiss: Jak to povíme dětem, r. Karel Polák, Pestrý večer - Večer po práci, r. K. Polák, Božena Víková-Kunětická: Cop, r. Josef Dvořák, Václav Štech: Třetí zvonění, r. František Martinů st., Axel Ivers: Sadová třída 13, r. Karel Polák.
1944 ředitelem František Šírc, režisérem Josef Dvořák. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě - SDO Tyl.
1944 Emil Vachek: Prsten, r. K. Polák, Voborský, Košťál: Zpívané pohádky, nacvičila a sbory řídila uč. Zd. Kozlová, v březnu, V. M. Strojil: Rodinná pouta, r. Karel Čapek, F. X. Svoboda: Směry života, r. J. Dvořák, Breidahl Axel: Vzbouření v ústavu šlechtičen, r. Z. Kozlová, Karel Rudolf Krpata: Zámecká fortuna, r. R. Červený, Míla Kolář: O rozmazlené Pamele, r. M. Votavová, recitovaly žákyně 5. tř., RG, J. Říha: Hluchý klas, r. J. Dvořák, Alfred Javorin: Tři Jimenezové, r. Antonín Odvárka, A.Macek a Fr. Martinů ml., M. Loulová-Hezká: Kocour v botách, r. František Novák, T. Šimon Kozák: Až pokvete hořec, r. František Říkovský, po zákazu činnosti alespoň recitační večírky.
1945 Ladislav Stroupežnický, úprava Aleš Podhorský: Mikuláš Dačický z Heslova, Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová, r. Josef Dvořák, František Xaver Šalda: Dítě, r. Marie Votavová, Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, r. Josef Dvořák, Fráňa Šrámek: léto, r. Antonín Odvárka, Antonín Odvárka: Poslední experiment, r. Antonín Odvárka, Večer vánoční poesie.
Po 1945 útlum činnosti ochotníků (Tylův dům se stal pobočnou scénou pardubického divadla, budova užívána též pro filmové
projekce, přednášky atd.).
1946 Karla Lužanská: Prahe je naše, Viktor Dyk: Posel, r. J. Dvořák Krajská soutěž v Poličce, zemská v Chrasti, Karla Lužanská: Praha je naše, r. Antonín Opršal, Olga Scheinpflugová: Guyana, r. František Řikovský, František Ferdinand Šamberk: Karel Havlíček Borovský, r. František Řikovský, Josef Barnáš: Most nejkrásnější, r. Josef Dvořák, V. Vaňátko: Malý partyzán, Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou.
1947 ředitelem František Širc, uvedeno 9 her, na scéně hostovala řada ochotnických souborů z blízkého i vzdáleného okolí (Z Litomyšle, Bystrého, Pusté Rybné aj.).
1947 Jiří Verner: Souboj talárů, r. František Říkovský, Fridrich Forster: Malý Muk, r. Josef Dvořák, A. J. Urban: Jeden krok, r. Jiří Rubyšar, Gabriela Zápolská: Morálka paní Dulské, r. Herma Říkovská, K. Konstantin: Ryba na suchu, r. Josef Dvořák, A. J. Říkovský: Opium, r. Herma Říkovská, Alois Jirásek: Lucerna, r. František Říkovský.
1948 Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, r. H. Říkovská, Ivan Stodola: Maryna Havranová, r. O. Janko, J. K. Tyl: Jan Hus, r. Josef Dvořák.
Po 1948 počet představení dále klesal.
1949 div. sál v Tylově domě, majitel Družstvo pro vystavění divadla. Též v Domě pracujících, majitel KSČ. Maloměstské klepny (Sabina), Dáma s kaméliemi a Lhář.
1949 František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání, r. Honza Macek, Alois Jirásek: Filosofská hostorie, r. F. Říkovský, Otto Neumann: Ač mluvím lidským jazykem... (Dina Müllheimová), r. J. Dvořák, Leopold Lahola: Naši šli tudy, r. František Říkovský, Alois Jirásek: M. D. Rettigová, r. František Říkovský.

1950 Václav Jelínek: A kdo je víc?, r. František Říkovský, A. N. Ostrovskij: Talenty a ctitelé, r. František Unčovský, Otto Neumann: Ač mluví lidským jazykem, účast na Chrudimských ochotnických hrách, Alexandr V. Suchovo-Kobylin: Svatba Krečinského, r. František Říkovský.
1951 likvidováno Družstvo pro postavení divadla, Tylův dům zařazen pod MNV, DS Tyl zrušen.
Od 1952 jako DrO ROH Tyl (časté změny zřizovatele, některé produkce však pod OB, jiné také pod Tylovým domem osvěty), r. Dvořák, F. Halda a J. Krupař, insc. Otec (spolu se studenty gymnázia), Samota (Jirásek), Sláva (Gusjev, Kohout), Matka (Čapek).
1952 Alois Jirásek: Samota, Krajská přehlídka LUT v Ústí nad Orlicí
1952 Jiří Hladký: Souboj s Hamletem, čili, Paní nesu vám psaní, aneb, Sen noci tříkrálové.
1953 Karel Čapek: Matka, Langer: Velbloud uchem jehly.
1954 George Bernard Shaw: Pygmalion.

50. léta DS Tylova Domu osvěty,
1955 “kultovní hra poličských ochotníků” Anežka (v přepracování K. Vinklera), uvedena s velkým úspěchem u příležitosti Dnů osvěty; dosáhla 26 repríz pro 26 000 diváků. Účast na KP SLUT, Polička,
1955 loutkářský soubor TDO, Josef Kainar: Zlatovláska. Účast na KP SLUT, Polička, Ota Šafránek: Růžové poupě aneb Kráska a zvíře, r. Alois Mrňák.
1956 Antonín Hirsch: Jenom na lékařský předpis, Judit, Tyl: Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové, F. Schiller: Úklady a láska, režie F. Halda; K. Čapek: Bílá nemoc, režie O. Švec, Šafránek: Růžové poupě, režie Al. Mrňák, Ema Řezáčová: Jana, režie Zd. Kodeš, Fiker: Padělek, režie M. Kociánová, Hirsch: Jen na lékařský předpis, r. O. Švec, J. K. Tyl: Krvavé křtiny, r. Jos. Dvořák, zpěvohra Dobře to dopadlo aneb Tlustý pradědeček, lupiči a detektivové (J. Čapek, Křička), r. I. Hrdinová, také ved. DDS, Marie Holková: Popelka, r. A. Mrňák.
1957 J. K. Tyl: Krvavé křtiny, Elexander Dumas: Dáma s kameliemi, r. Zdeněk Kodeš, Jarmil Netolický, Carlo Goldoni: Lhář, r. F. Halda.
1958 předseda František Halda.
1958 Viktor Dyk: Ondřej a drak, Pavel Kohout: Taková láska, Tyl: Jiříkovo vidění, Karel Hovorka: Babička, Zdeněk Štěpánek: Nezbedný bakalář, r. Josef Dvořák, Vojtěch Cinybulk: Zmoudření ševce Fanfrnocha, r. František Halda.
1959 A. Kornejčuk: Platon Krečet, r. Zdeněk Kodeš, Pavel Kohout: Taková láska, r. Zdeněk Kodeš.

1960 odešel z Poličky F. Halda, ředitel Tylova domu, organizátor, r., h., za jehož vedení dosáhlo poličské ODi největšího rozkvětu. Poté (také následkem rozmachu televize) počet ochotnických představení klesal. Uvedeny např. Dalskabáty, hříšná ves,Anatolij Sofronov: Milion za úsměv, r. Vladislav Vrabec, Karel Kubánek: Cena vítězného konce, r. F. Halda.
1961 Divadelní karneval, Vratislav Blažek: Příliš štědrý večer, OP Brněnec; dále Vidění Simony Machardové (Feuchtwanger), Liška a hrozny,
1965 Měsíc nad řekou,
Lucerna ad.
1969 František Zákrejs: Anežka.

1970 Jirásek: Lucerna, r. Josef Dvořák.
1973 - Mass, Červinskij, Rajkin: Tři pomeranče, 1973 NPRSDH Svitavy.
1974 - Aldo de Benedetti: Milostné dostaveníčko, režie Alois Mrňák, V. Z. Mass, M. A. Červinskij: Tři pomeranče, účast na OP.
1976 - Aldo de Benedetti: Milostné dostaveníčko.
1978 - Tyl: Tvrdohlavá žena, režie Ladislav Vrabec.
1979 oslava jubilea poličského ochotnického divadla (Anežka z ideových důvodů tentokrát zakázána), hrána Lucerna.

Poč. 80. let útlum činnosti.
1981 O. Daněk: Válka vypukne po přestávce.
1982 - Jan Makarius: Ostrov stříbrných holubic, r. Alois Mrňák.
1983 - Viktor Dyk: Ondřej a drak, dramatická úprava a r. S. Tamele.
1984 - poslední inscenace Loupežník (Čapek).
1988 vedoucí Ladislav Vrabec.
1988 Jan Schmid: Třináct vůní aneb Z deníku školačky, r. Ladislav Vrabec.
1989 soubor nehraje.

1990 opět uvedena Anežka, 15 repríz.
1992 obnovil registrací DS Tyl, zkoušen Otec (Jirásek) a Paní Pipperová, ani jedna hra se ale nedočkala premiéry.

DOST - Divadelní ochotnický spolek Tyl Polička
Pod názvem Kamenné divadlo pod režijním vedením Jana Matouše, Zdeňka Trnky a Ladislava Vrabce uvedeny hry:
2002 - František Zákrejs: Anežka, režie Ladislav Vrabec
2003 - Jak kašpárek Ferina vyhnal čerta ze mlýna, režie Jan Matouš
2005 - V. K. Klicpera: Každý něco pro vlast, režie Jan Matouš
2006 - Milostné dostaveníčko, režie Jan Matouš
2006 - Jak je důležité míti Filipa, režie Ladislav Vrabec
2008 - J.Semerád - Kocour v polobotkách, režie Jan Matouš
2008 - 2009 - W V J: Kat a blázen, režie Zdeněk Trnka a Ladislav Vrabec
2009 - A. Jirásek: Lucerna, režie Zdeněk Trnka a Ladislav Vrabec
2009 - 2011 - W V J: Těžká Barbora, režie Zdeněk Trnka a Ladislav Vrabec
2011 - Voskovec, Werich, Ježek: Těžká Barbora, r. Z.Trnka, L.Vrabec. Účast na KP Zlom vaz, Ústí nad Orlicí - čestné uznání Jitce Boháčové za roli Sisky.
2011 - Divadelní hříčku Bohoušek a Rohovín napsal P. Aplim (Petr Erbes) a uvedl ji se souborem muzejních pracovníků na vernisáži výstavy Divadlo žije, kterou realizovalo Městské muzeum a galerie - Centrum Bohuslava Martinů, viz Alba.
2012 - Jevan Brandon Thomas: Charleyova teta, r. Zdeněk Trnka, Ladislav Vrabec, scéna Zděněk Trnka, kostýmy Irena Morávková. Účast na KP Zlom vaz, Česká Třebová - Cena za nejlepší mužský herecký výkon Karel Pávek v roli lorda Babely, Cena souboru za nejlepší inscenaci, čestné uznání Jitce Boháčové za roli Kitty Verdunové, cena Janu Juklovi za roli Charleyho Wykehama a Ireně Morávkové za kostýmy k inscenaci. Viz Alba.
2013 - František Zákrejs: Anežka 126. provedení hry. Text K. Vinklera z roku 1955 upravili Ladislav Vrabec a Petr Erbes. Režie Ladislav Vrabec, scéna Lenka Mitášová a Pavel Pražan. viz Alba
2014 - Zd. Kozák: O ševci Ondrovi a komtesce Julince, pohádková hra.
2015 - DS Tyl, Brandon Thomas: Charleyova teta, r. Zdeněk Trnka, Ladislav Vrabec. Účast na KP Zlom vaz, Česká Třebová - cena za nejlepší mužský herecký výkon Karlu Pávkovi za roli lorda Babely, cena souboru za nejlepší inscenaci, cena Janu Juklovi za roli Charleyho Wykehama, Ireně Morávkové za kostýmy a čestné uznání Jitce Boháčové za roli Kitty Verdunové.
2016 - Zdeněk Kozák: Čert nikdy nespí, pohádka, režie mladý - nový režisér Tomáš Zrůst.

2024 - Divadelní školička při DS Tyl - Z deníku kocoura Modroočka, účast na přehlídce Týnišťský divadelní podzim 2024.



POPRASKD neboli POličsko-PRažská Skupina Kočovných Divadelníků viz vlastní heslo souboru POPRASKD

DVOŘÁK, Josef: Historie spolku divadelních ochotníků Tyl v Poličce 1819-1951. Rigorozní práce. Praha, FF UK, katedra divadelní vědy 1979

DVOŘÁK, Josef: Historie Zákrejsovy Anežky na poličském jevišti. Literárně historický medailónek k 100. výročí premiéry hry Anežka..., již v pěti jednáních divadlu podává František Zákrejs. Polička, JKP Vysočina 1969. 27 s., 4 s. příl.

DVOŘÁK, Josef: O ochotnické divadelní činnosti v Poličce v roce osvobození před 25 lety. In: IV. výroční zpráva gymnasia v Poličce, 1969-70, s. 3-7.

KLEIN, Adolf: 190 let ochotnického divadla v Poličce. Polička, Divadelní spolek Tyl 2009, 120 s.

KREJČÍ, Karel: Ochotnické divadlo v královském věnném městě Poličce, jeho vznik, osudy a činnost 1819-1894. Polička 1894.

LADECKÝ, Jan: Seznam předmětů divadelního oddělení Národopisné výstavy českoslovanské roku 1895. In Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Div. odbor NVČs 1895, s.180 - 193. Vystaveno: Stanovy spolku divadelních ochotníků Tyl v Poličce. Ochotnické divadlo v král. věn. městě Poličce, jeho vznik, osudy a činnost 1819-.1894. Následné uložení exponátů nezjištěno.

MATOUŠ, Jan, sen.: ZÁKREJSOVA Polička po šesté. Divadelní Hromada - podzim-zima 2016, s. 23-24.

----------
Dílčí informace v časopisech:
1867 Česká Thalia 1, s. 87, Z Poličky, haj.; s. 134, 136, 160, 218.
Česká Thalie 1869, roč. III, č. 2, 15. 1. 1869, s. 16.
Česká Thalie 1871, roč. V, č. 20, 15. 10. 1871, s. 80.

1869 Ochotník divadelní č. 168



1869 Almanach divadelní, s. 100.

Moravská orlice 17. 9. 1870.

1880 Divadelní listy , č.6, s. 104, č. 9, s. 151-152.
1881 Divadelní listy, č. 4, s. 45.
1883 Divadelní listy, č. 14, s. 126, č. 25, s. 215, č. 29, s. 246, č. 31, s. 262, č. 35, s. 298.

Divadlo roč. 9, 1910-1911, č. 11, s. 289.

1897-8 Thalie , č. 3, s. 22, č. 6, s. 46, č. 14-15, s. 119.
1898-9 Thalie , č. 3, s. 23, č. 4, s. 31, č. 5, s. 40, č. 7, s. 55, č. 11-12, s. 95, č. 18, s. 144, č. 19, s. 151, č. 20, s. 160, č. 22, s. 175.
1899-1900 Thalie , č. 2, s. 15, č. 4, s. 33, č. 6, s. 51, č. 7, s. 59, č. 11-12, s. 99, č. 17, s. 138, č. 21, s. 168.

1900 Divadelní listy , č. 7, s. 150, č. 9, s. 203, č. 10, s. 226.
1902-03 Divadelní listy, č. 1, s. 20, č. 2, s. 36, č. 13,, s. 234, č. 19, s. 345, č. 20, s. 354.

1904 Divadlo, č. 12-13, s. 290.
Divadlo, roč. 5, 1906-1907, č. 2, s. 62
Divadlo roč. 9, 1910-1911, č. 2, s. 26.
Divadlo, roč. 9, 1910-1911, č. 4, s. 114; č. 5, s. 137; č. 6, s. 164.

Ochotnické divadlo 1911/1912, roč. 1, č. 2, listopad 1911, s. 26; č. 3, listopad 1911, s. 37; č. 4, 5. 12., s. 50, 51; č. 5, 20. 12. 1911, s. 62, 63; č. 6, 5. 1. 1912, s. 74; č. 10, 5. 3. 1912, s. 120; č. 15, 20. 5. 1912, s. 191.

Jeviště, divadelní týdeník, roč. I., 2. 9. 1920, č. 32, s. 372; 25. 11. 1920, č. 47, s. 540.
1921 Jeviště, č. 9, s. 143, č. 10, s. 160, č. 11, s. 175, č. 14, s. 223, č. 15, s. 240, č. 19, s. 303.

1921 Československé divadlo, č. 8, 2. str. obálky, č. 12, 2. str. ob., č. 14, 2. str. ob., č. 15, s. 240; č. 17, s. 272.
1928 Československé divadlo, č. 10, s. 160.

1936 Československé divadlo, roč. XIX, č. 2, s. 31.

1948 Zprávy ÚMDOČ , č. 11-12, s. 176.

Ochotnické divadlo 1911/1912, roč. 1,
1965 Amatérská scéna , č. 7, 2. s. obálky - foto.

Litomyšl, Archiv RM, JDO, Dokumentace, č.41/Ka 5

Polička, Městské muzeum a galerie
fond Teatrália/Tyl, Teatrália/Anežka

Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1856-1883, i. č. 578, sg 30/6/2379, SDO Tyl.
Fond ZU spolky 1931-1934, i. č. 396/4964/1931, SDO Tyl (změna).

Svitavy, Státní okresní archiv se sídlem v Litomyšli:
Název fondu (sbírky): Spolek divadelních ochotníků Tyl Polička
Časový rozsah: 1821-1970
Metráž: 26,22 bm (vše je zpracováno a inventarizováno)
Fond je přístupný v souladu se zněním archivního zákona a dalších právních předpisů
Původce fondu (sbírky): Spolek divadelních ochotníků "Tyl" v Poličce (jeho stanovy schváleny r. 1880) navázal na činnost stálé divadelní společnosti, zal. r. 1834; v r. 1957 spolek přešel do Tylova domu osvěty.
Tematický popis: Spolková agenda.
Archivní pomůcky
PŮŽOVÁ B.: SPOLEK DIVADELNÍCH OCHOTNÍKŮ TYL POLIČKA, 1834 - 1958. Inventář, 1964, s. 6, ev.č. 144.
JÍLKOVÁ K.-JISKROVÁ E.-KOPŘIVA P.: SPOLEK DIVADELNÍCH OCHOTNÍKŮ TYL POLIČKA, 1821 - 1970. Inventář, 2004, s. 280, ev.č. 1550.
Lezník, Kroužek divadelních ochotníků, Prvotní doklady, i. č. 3
Litomyšl, Jednota divadelních ochotníků, Plakáty, Ka 2/20
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Kniha zápisů, Ka 1
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Kniha protokolů, 1890 - 1902, Ka 1
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Kniha protokolů, 1902 - 1912, Ka 1
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Zápisník, Ka 1
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Režisérský řád, Ka 1/3
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Spolkové stanovy, Ka 1/2
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Jednací protokol, 1947 - 1950, Ka 2
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Ochotnické divadlo v královském věnném městě Poličce, 1819 - 1894, Ka 2
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Zápisy ze schůzí, 1929 - 1935, Ka 2
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Zápisy ze schůzí, 1947 - 1948, Ka 2
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Zápisy ze schůzí, 1935 - 1946, Ka 2
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Korespondence, Ka 3
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Schůzová činnost, 1953 - 1958, Ka 3
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Archiv - Jednatelské zprávy, Ka 3
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Úmrtí členů a činovníků, přehled uvedených představení, Ka 4
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Seznam členů spolku, Ka 4
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Plakáty, Ka 4
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Přehled obcí a spolků, Ka 4/46
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Diplom, Ka 4/32
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Plakáty, Ka 5
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Plakáty, Ka 6
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Časopis Jitřenka, Ka 4/47
Polička, Spolek divadelních ochotníků, náklady na stavbu Tylova domu, Ka 4/33
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Hudebniny, Ka 7 -11
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Dokumentace, Ka 13/56
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Dokumentace, Ka 13/55
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Stanovy, Ka 13/51
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Oběžníky, Ka 14/111
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Žádosti o přijetí, Ka 14/108
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Anežka, fotoalbum, 1969, Ka 16/5320
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Anežka, návrhy kostýmů, Ka 15/131
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Anežka, scénické uspořádání, Ka 15/132
Polička, Spolek divadelních ochotníků, Anežka, plakáty, Ka 16/137
Polička, Okresní úřad, Spolkový katastr, Kn 771
Polička, Okresní úřad, Spolkový katastr, Kn 769
Svitavy, Okresní kulturní středisko, Plány a hodnocení, Ka 1, nezpracováno
Svitavy, Okresní kulturní středisko, Metodické materiály, Ka 4, nezpracováno
Svitavy, Okresní kulturní středisko, Programy a metodika, Ka 6, nezpracováno
Svitavy, Okresní kulturní středisko, Programy a metodika, Ka 12, nezpracováno
Polička, Okresní úřad, Policejní záležitosti, Ka 249
Polička, Okresní úřad, Policejní záležitosti, Ka 254
Polička, Okresní úřad, Policejní záležitosti, Ka 404
Polička, Okresní úřad, Policejní záležitosti, Ka 518
Polička, Okresní úřad, Policejní záležitosti, Ka 584
Polička, Okresní úřad, Policejní záležitosti, Ka 587

Archiv St. Olbricht – Slavkov, Brno: excp. Moravská orlice 1870. Pro DČAD srpen 2014.