Originální kompozice, dívka kyne k zámku, zrcadlícím se v rybníce, kolem putti, neobvyklé řasení draperie, z cizích vzorů pouze horní sufita (poněkud nekorespondující s celkovým pojetím opony) JV
V obci je zámek, který v roce 1892 spolu s dalším majetkem koupil JUDr .Otto Mettal od rodu Bechiniu z Lažan pro svoji dceru Marii, provdanou Greifovou. Manželé Marie a Emanuel Greifovi různě podporovali před první světovou válkou kroužek místních ochotníků např. v roce 1926 pomohli s úpravou sálu a rozšířením jeviště. Dle vyprávění jejich vnučky Jitky Greifové, které dnes zámek patří, paní Marie namalovala pro divadlo i oponu. Je na ní znázorněn pohled přes Zámecký rybník směrem k Rozsochateckému zámku. Mnoho let byla opona uklizena, až po rekonstrukci hostince a sálu obecního domu v prosinci 2008 byla opět umístěna na jeviště, ovšem již jen jako nástěnná dekorace, její kraje byly zpevněny dřevěnými latěmi.
(Lenka Hyršová, kronikářka obce Rozsochatec)
---
Podle svědectví Jitky Greifové byla opona v Rozsochatci na okr. Havlíčkův Brod namalována Marií Greifovou. Ta se svým manželem Emanuelem vlastnila zdejší zámek, který pro ni koupil v roce 1892 její otec od rodu Bechyňských z Lažan. Manželé navazovali na kulturnost předchozích šlechtických majitelů, podporovali místní ochotnický spolek, a není divu, že oponě o rozměrech 590 x 320 cm dominuje veduta zámku z pohledu přes zámecký rybník, po bocích rámována červenou drapérií a nahoře sufitou.
V popředí výjevu dívčí postava ověnčená květy pozvedá věnec směrem k zámku, doprovázena tradiční stafáží dětských putti včetně malého satyrka hrajícího na píšťalu. Hoch vpravo pozvedá roh hojnosti. Malba je svěží, dosvědčující, že autorka patrně prošla výukou malby takového druhu, jaká byla běžná pro mladé paní z vyšších kruhů.
Tematicky se jedná o vedutu aktualizovanou narážkou na novou společenskou situaci. Na oponách 20. let 20. století se často objevují akcentované státní znaky (viz např. opona v Polici u Třebíče). Tak tomu zde není, ale postava děvčete je ozvláštněna nápadnou šerpou v národních barvách červené a bílé. To dodává jejímu gestu pozvedání věnce i květinové symbolice, kombinované navíc motivem rohu hojnosti, nový význam. Vyjadřuje se touha po rozkvětu a obecném blahu, které má zaručit mladá samostatná republika.
Mezi ostatními oponami s malbou vedut stojí poměrně osamoceně vzhledem k tomu, že zde není zachycen pohled na celou obec, ale pouze na budovu zámku. Příčinou je výše uvedená osobní vazba autorky k rodinnému sídlu.
(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)