Divadýlko na dlani Mladá Boleslav
Terry Pratchett, Stephen Briggs: Muži ve zbrani
Milan Strotzer
Divadýlko na dlani z Mladé Boleslavi uvedlo na 36. Ročníku Wintrova Rakovníka inscenaci dramatizace knihy Terry Pratchetta Muži ve zbrani. Humoristická fantasy kniha Terryho Pracheta je patnáctá ze série Zeměplocha. Poprvé vyšla v anglii v roce 1993, v českém překladu Jana Kantůrka pak v roce 1997. Soubor se mohl opřít o zdařilou dramatizaci Stephena Briggse a neméně zdařilou dramaturgickou úpravu režiséra inscenace Petra Matouška, který předlohu obohatil o další slovní i situační gagy.
Muže ve zbrani lze označit za fantasy detektivku. Jedná se v podstatě o klasický příběh policejního vyšetřování série vražd. Prostředí Zeměplochy přitom tvoří zajímavý a barvitý rámec příběhu. Můžeme však předlohu označit i jako humorné aktuální podobenství světa, ve kterém žijeme.
Petr Matoušek inscenuje Muže ve zbrani v kruhové aréně, takříkajíc na pětníku, v jehož středu se nachází jediný scénický objekt – čtvercový praktikábl. Vztahování se herců k praktikáblu z něj vytváří potřebné prostory hry či mobiliář. To umožňuje rychlé proměny velkého množství prostředí, v nichž se hra odvíjí. Nejen to, otevírá současně prostor pro fantazii diváků.
Složitý až přesložitý Pratchettův příběh obdařený navíc velkým množstvím postav je souborem v Matouškově režii převyprávěn velice přehledně a srozumitelně. Pomáhá tomu mj. výborné řešení expozice většiny postav jejich představováním Klárou Pabištovou v roli Poznámky pod čarou. Předně však důsledné budování jednotlivých dramatických situací i celku hry. Ruku v ruce s tím schopnost režie a takřka všech herců přesného načasování slovních i situačních gagů, hereckých komentářů. Inscenace je plná překvapivých scénických řešení a originálních pohybových kreací. Vyzdvihovat herecké výkony by znamenalo opsat takřka celou pasáž osoby a obsazení z divadelního programu.
Vedle již popsaného řešení scény má na nadstandardním výsledku inscenace podíl její kostýmní složka, především pak v nápaditosti a i vlastním zpracování kostýmů příslušníků noční hlídky. Inscenaci zdobí i její hudební složka, zprostředkovaná integrovanou trojicí hudebníků, hrajících na akustické nástroje.
Inscenace má, zejména v první půli, výborný tah a patřičné tempo. Snad jen v druhé polovině hry lze vysledovat některé situace poněkud rozvolněné, což je dáno nutností dovyprávět Pratchettův příběh, aniž by byl nastavován a obohacován o další gagy a kreace. I tak je minutáž inscenace 120 minut čistého času. Je třeba konstatovat, že si divák tuto délku představení sotva uvědomuje, neboť se ani chvíli nenudí. K zamyšlení pro dosažení ještě zdařilejšího výsledku je uchopení sekvencí dotýkajících se cechu klaunů, v nichž ona jinak vyzdvihovaná nápaditost a překvapivost absentuje. Snad by tu mohlo pomoci využití paradoxu, že právě tento svět patří k těm nejsmutnějším v celém Ankh-Morporku. K zamyšlení je i kostýmní řešení, které je v postavách klaunů Ferdinanda a Boffa více ilustrující než vynalézavě překvapivé jako u většiny ostatních postav hry.
Suma sumárum: mladoboleslavská inscenace Muži ve zbrani je skvostnou ukázkou ryzí divadelnosti a patří v kontextu amatérského divadla nesporně k vysokému nadstandardu.