HRNEČKOVÁ, Anna, ZÁMEČNÍKOVÁ, Ema: Přehlídka dětské recitace Recitátor 2018, Horšovský Týn 9. 4. 2018. Deník Dětské scény, č. 0., str. 11, 8.6.2018.
ŘEHLÍDKA DĚTSKÉ RECITACE
RECITÁTOR, HORŠOVSKÝ TÝN, 9. DUBNA 2018
Krajské kolo Celostátní přehlídky dětských recitátorů pro Plzeňský kraj se konalo již potřetí v Horšovském Týně v pondělí 9. dubna 2018. Přehlídku organizovala Základní umělecká škola Staňkov ve spolupráci s Městským kulturním zařízením. Přehlídka byla pečlivě připravená, organizátory v čele s Jitkou Pluháčkovou je třeba ocenit za plynulý chod přehlídky a velmi přátelskou atmosféru. Všechny čtyři kategorie recitátorů se vešly do jednoho dne. Přehlídka probíhala současně ve dvou prostorách za účasti dvou lektorských trojic. První a druhou kategorii měla na starosti „porota“ ve složení Ema Zámečníková, Jiřina Lhotská a Hana Švejdová. Třetí a čtvrtou potom Vojtěch Maděryč, František Oplatek a Anna
Hrnečková. Po skončení přehlídky a udělení ocenění měli recitátoři a jejich doprovod možnost osobního rozhovoru s lektory.
1. a 2. kategorie
Mladší děti přednášely v městském kulturním zařízení v příjemném sálku s podiem. Děti si mohly vybrat, zda podia využijí, či se postaví k přednesu pod ně, menší děti většinou zvolily druhou možnost, naopak recitátoři z II. kategorie se jeviště nebáli. Lektorský tým ve složení Jiřina Lhotská, Hana Švejdová a Ema Zámečníková s poměrným uspokojením sledoval vystoupení přítomných dětských recitátorů, zejména z I. kategorie, neboť zaznívaly, ne tolik známé, zajímavé texty, děti přednášely s chutí, bez manýr obvyklých v tomto věku – nepřirozené intonace (tzv. vlnkování) a přízvukování. Pokud se přednes nevydařil k plnému uspokojení, tak důvodem často bylo nedostatečné sdělení příběhu, charakterizace postav (přímé řeči), předání obrazu situace a výstavba recitačního celku. Někdy dětskému sdělení uškodila přepečlivá výslovnost, přílišné soustředění na artikulaci, na úkor přirozenému vyprávění.
Děti recitující v I. kategorii, nepostupují do národní přehlídky, ale 7 recitátorů ze 14 si odnášelo diplom s oceněním, což svědčí o již zmíněné vysoké úrovni.
Z druhé kategorie lektorky nominovaly na národní přehlídku 2 recitátorky: Anežku Krejčí a Karolínu Ulrich.
Anežka Krejčí zvolila text Aloise Mikulky O měsíci a velblouďátku. Dívenka se svojí maminkou, zkušenou loutkářkou, zvolila text, který autor napsal pro loutkový výstup. Na jejím přednesu jste divadelní původ textu však nepoznali, jednalo se opravdu o prozaické, pravda, ne pro dětský přednes ideální, příliš lyricko-sentimentální a mnohoslovné, vyprávění. Anežka však předvedla plné zvládnutí mluvních výrazových prostředků, vyprávěla přirozeně a obrazotvorně, s osobitým nasazením, bez zbytečného sentimentu. Při rozboru jejího výkonu jí bylo doporučeno do národní
přehlídky text ještě poněkud proškrtat.
Karolína Ulrich přednášela text Petry Dvořákové Nejzvědavější Tamarín. Recitátorka na sebe upozornila svým soustředěným až sugestivním projevem, se kterým se snažila sdělit divákům své zaujetí pro úryvek z oblíbené knížky. Právě pro osobitý, upřímný přednes byla vybrána k postupu, i když by jejímu přednesu prospěla větší přehlednost a výstavba.
Ema Zámečníková
3. a 4. kategorie
Ve třetí kategorii bylo celkem patnáct účastníků, ve čtvrté kategorii čtrnáct. Úroveň obou starších kategorií byla standardní, většina výkonů byla hodna krajského kola. Próza převažovala nad poezií. Zejména ve čtvrté kategorii se se účastníci často potýkali s výběrem textu. Nejmarkantnější byly nevhodně zvolené úryvky delších próz, které vytrženy z kontextu působily nejednotně a pro recitátory bylo nesnadné, popř. nemožné najít v nich ústřední téma a srozumitelně vystavět svůj výkon. Často bylo také pro recitátory těžké najít osobní postoj k textu a obhájit svou interpretací jeho výběr.
Ve třetí i čtvrté kategorii vyslechla porota vždy pět druhých textů. Ve třetí kategorii byl oceněn Jiří Špiroch za text Moje malé velké já, na dětskou scénu postoupilaEliška Bizoňová se třemi básněmi Shela Silversteina: Automat na domácí úkoly, Recept na vyléčení škytavky, Přátelství a s textem Gianni Rodariho Popletená pohádka. Spolu s ní postoupil na dětskou scénu Vojtěch Kříž s Nespokojeným dromedárem Jacquese Préverta a RosničkouMiloše Macourka.
Eliška Bizoňová prokázala v obou textech velký smysl pro humor, cit pro rytmus, načasování a práci s pointou. Vojtěch Kříž potom prokázal velké porozumění pro trable hlavních postav svých textů a schopnost poutavě vyprávět příběh. Ve druhém textu si také velmi dobře poradil s „nekonečnou větou“ Miloše Macourka.
Ve čtvrté kategorii byla oceněna Alena Oláhová za úryvek z knihy Aleny Kastnerové O líné babičce. Na dětskou scénu postoupila Terezie Hodková s textem Evžena Bočka Poslední aristokratka a básní Pavlíny Čermákové Hra o dvou hráčích a Lucie Krajčičová s textem Zdeňka Šmída
Píseň o rýzmberské paní a básní Vladimíra Holana Vltava v roce 1946.
Terezie Hodková překvapila porotu vyzrálým projevem, smyslem pro humor a schopností výborně vystavět a pointovat prozaický text. V básni Pavlíny Čermákové, o jejíž vhodnosti pro recitátorku v tomto věku měla porota jisté pochybnosti, dokázala najít vlastní, sobě blízké a srozumitelné téma a dobře ho předat posluchačům. Lucie Krajčičová dokázala vyprávět poutavě, s bohatou vnitřní představou. Text odkazující k rytířským příběhům podala s potřebnou nadsázkou, aniž by se uchýlila k pouhé parodii. Mnohé významové vrstvy Holanova textu sice ve svém věku nemohla zcela odkrýt, přesto však k němu našla vlastní cestu, podala ho přesvědčivě a s autentickým zaujetím.
Pevně doufáme, že recitátorů v Plzeňském kraji bude jen přibývat a přehlídka si udrží své kvality i nadále.
Úvod, 3. a 4. kategorie Anna Hrnečková, 1. a 2. kategorie Ema Zámečníková
RECITÁTOR, HORŠOVSKÝ TÝN, 9. DUBNA 2018
Krajské kolo Celostátní přehlídky dětských recitátorů pro Plzeňský kraj se konalo již potřetí v Horšovském Týně v pondělí 9. dubna 2018. Přehlídku organizovala Základní umělecká škola Staňkov ve spolupráci s Městským kulturním zařízením. Přehlídka byla pečlivě připravená, organizátory v čele s Jitkou Pluháčkovou je třeba ocenit za plynulý chod přehlídky a velmi přátelskou atmosféru. Všechny čtyři kategorie recitátorů se vešly do jednoho dne. Přehlídka probíhala současně ve dvou prostorách za účasti dvou lektorských trojic. První a druhou kategorii měla na starosti „porota“ ve složení Ema Zámečníková, Jiřina Lhotská a Hana Švejdová. Třetí a čtvrtou potom Vojtěch Maděryč, František Oplatek a Anna
Hrnečková. Po skončení přehlídky a udělení ocenění měli recitátoři a jejich doprovod možnost osobního rozhovoru s lektory.
1. a 2. kategorie
Mladší děti přednášely v městském kulturním zařízení v příjemném sálku s podiem. Děti si mohly vybrat, zda podia využijí, či se postaví k přednesu pod ně, menší děti většinou zvolily druhou možnost, naopak recitátoři z II. kategorie se jeviště nebáli. Lektorský tým ve složení Jiřina Lhotská, Hana Švejdová a Ema Zámečníková s poměrným uspokojením sledoval vystoupení přítomných dětských recitátorů, zejména z I. kategorie, neboť zaznívaly, ne tolik známé, zajímavé texty, děti přednášely s chutí, bez manýr obvyklých v tomto věku – nepřirozené intonace (tzv. vlnkování) a přízvukování. Pokud se přednes nevydařil k plnému uspokojení, tak důvodem často bylo nedostatečné sdělení příběhu, charakterizace postav (přímé řeči), předání obrazu situace a výstavba recitačního celku. Někdy dětskému sdělení uškodila přepečlivá výslovnost, přílišné soustředění na artikulaci, na úkor přirozenému vyprávění.
Děti recitující v I. kategorii, nepostupují do národní přehlídky, ale 7 recitátorů ze 14 si odnášelo diplom s oceněním, což svědčí o již zmíněné vysoké úrovni.
Z druhé kategorie lektorky nominovaly na národní přehlídku 2 recitátorky: Anežku Krejčí a Karolínu Ulrich.
Anežka Krejčí zvolila text Aloise Mikulky O měsíci a velblouďátku. Dívenka se svojí maminkou, zkušenou loutkářkou, zvolila text, který autor napsal pro loutkový výstup. Na jejím přednesu jste divadelní původ textu však nepoznali, jednalo se opravdu o prozaické, pravda, ne pro dětský přednes ideální, příliš lyricko-sentimentální a mnohoslovné, vyprávění. Anežka však předvedla plné zvládnutí mluvních výrazových prostředků, vyprávěla přirozeně a obrazotvorně, s osobitým nasazením, bez zbytečného sentimentu. Při rozboru jejího výkonu jí bylo doporučeno do národní
přehlídky text ještě poněkud proškrtat.
Karolína Ulrich přednášela text Petry Dvořákové Nejzvědavější Tamarín. Recitátorka na sebe upozornila svým soustředěným až sugestivním projevem, se kterým se snažila sdělit divákům své zaujetí pro úryvek z oblíbené knížky. Právě pro osobitý, upřímný přednes byla vybrána k postupu, i když by jejímu přednesu prospěla větší přehlednost a výstavba.
Ema Zámečníková
3. a 4. kategorie
Ve třetí kategorii bylo celkem patnáct účastníků, ve čtvrté kategorii čtrnáct. Úroveň obou starších kategorií byla standardní, většina výkonů byla hodna krajského kola. Próza převažovala nad poezií. Zejména ve čtvrté kategorii se se účastníci často potýkali s výběrem textu. Nejmarkantnější byly nevhodně zvolené úryvky delších próz, které vytrženy z kontextu působily nejednotně a pro recitátory bylo nesnadné, popř. nemožné najít v nich ústřední téma a srozumitelně vystavět svůj výkon. Často bylo také pro recitátory těžké najít osobní postoj k textu a obhájit svou interpretací jeho výběr.
Ve třetí i čtvrté kategorii vyslechla porota vždy pět druhých textů. Ve třetí kategorii byl oceněn Jiří Špiroch za text Moje malé velké já, na dětskou scénu postoupilaEliška Bizoňová se třemi básněmi Shela Silversteina: Automat na domácí úkoly, Recept na vyléčení škytavky, Přátelství a s textem Gianni Rodariho Popletená pohádka. Spolu s ní postoupil na dětskou scénu Vojtěch Kříž s Nespokojeným dromedárem Jacquese Préverta a RosničkouMiloše Macourka.
Eliška Bizoňová prokázala v obou textech velký smysl pro humor, cit pro rytmus, načasování a práci s pointou. Vojtěch Kříž potom prokázal velké porozumění pro trable hlavních postav svých textů a schopnost poutavě vyprávět příběh. Ve druhém textu si také velmi dobře poradil s „nekonečnou větou“ Miloše Macourka.
Ve čtvrté kategorii byla oceněna Alena Oláhová za úryvek z knihy Aleny Kastnerové O líné babičce. Na dětskou scénu postoupila Terezie Hodková s textem Evžena Bočka Poslední aristokratka a básní Pavlíny Čermákové Hra o dvou hráčích a Lucie Krajčičová s textem Zdeňka Šmída
Píseň o rýzmberské paní a básní Vladimíra Holana Vltava v roce 1946.
Terezie Hodková překvapila porotu vyzrálým projevem, smyslem pro humor a schopností výborně vystavět a pointovat prozaický text. V básni Pavlíny Čermákové, o jejíž vhodnosti pro recitátorku v tomto věku měla porota jisté pochybnosti, dokázala najít vlastní, sobě blízké a srozumitelné téma a dobře ho předat posluchačům. Lucie Krajčičová dokázala vyprávět poutavě, s bohatou vnitřní představou. Text odkazující k rytířským příběhům podala s potřebnou nadsázkou, aniž by se uchýlila k pouhé parodii. Mnohé významové vrstvy Holanova textu sice ve svém věku nemohla zcela odkrýt, přesto však k němu našla vlastní cestu, podala ho přesvědčivě a s autentickým zaujetím.
Pevně doufáme, že recitátorů v Plzeňském kraji bude jen přibývat a přehlídka si udrží své kvality i nadále.
Úvod, 3. a 4. kategorie Anna Hrnečková, 1. a 2. kategorie Ema Zámečníková
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.