DS Jindřicha Honzla / MěKS / ZK Zálesí / ZK ROH Sukno / SDO / Dům osvěty

1849 - Humpolečtí divadelní ochotníci zaslali čistý výnos ze hrty "Všichni se hašteří" a "Zhojení podágry" 6 zl. 18 kr. Národní listy 10.1.1849.
1850 - Johann Nestroy: Lumpacivagabundus.
1952 - Václav Kliment Klicpera: Veselohra na mostě.
1854 - August von Kotzebue: Roztržití.
1855 - Johanna Franul von Wiessenthurn: Statek Lhota.

1864 - 24. prosince - založen Spolek divadelních ochotníků (SDO). Zakladatelé Filip Bečvář, Jan Skorkovský, František Dítě, Josef Hruška, Adolf Trnka, Sylvestr Závodský, pan Šlechta, Gustav Kocián, Antonín Sládek, Moric Ambrož, Josef Hornek, Leopold Malát, a František Příborský.
Prvním ředitelem spolku byl zvolen František Dítě. První režiséři Josef Kopáč a František Mourek.

1865 zahájili 1. 3. U bílého lva Liška nad lišku (Kotzebue). Též Lakomec, Vrahové v městě, Tylovy a tehdy obvyklé zábavné hry.
Téhož roku jeviště přesunuto na Dolní náměstí do domu humpoleckého měšťana Josefa Štěpána Nápravníka, kde vznikl divadelní sál a pořízeny nové dekorace a
1865 - 10. 12. - Diblík, šotek z hor, autorkou Birch-Pfeifferová, překlad J. V. Frič, s pomocí B. Němcové.
Hrálo se i v aréně na Dusilově.
1866 žádal ředitel Josef Klumpar o městskou dotaci na činnost ochotníků.
1867 uvedeny hry: Jos. Mikuláš Boleslavský: Vrahové ve městě a V.K. Klicpera: Bělouši; 29. 8. po slavnostním proslovu Klicpera: Blaník, hráno k oslavě převežení koruny Svatováclavské do Prahy, výtěžek ve prospěch pohořelých ve Skutči.

1878-1881 se hrálo 11x (Tyl, Labiche, Kotzebue, Benedix, Kaiser, Jeřábek aj.).
Do 1882 v Nápravníkově domě na Dolním náměstí, po jeho uzavření v Nápravníkově letním divadle. Nato U černého orla (U Hrušků) a v Měšťanské besedě.
1870 SDO nejspíš obnoven, 31 členů, průměrně 5 her ročně.
1874 - Josef Štolba: Zapovězené ovoce.

1882-1886 17x, spíše zábavní repertoár.
1882 ředitelem ochotníků Otmar Kostler, E. A. Görner: Vychovatel v čepci.
1883 byl nejčinnější od založení spolku, odehrálo se celkem 11 her, z toho jedno představení - Koukalova Moderní Ariadna bylo předvedeno v nedalekém Želivě. Brzy poté však začala činnost spolku postupně slábnout.
1883 - Eliška Pešková: Kříž u potoka, Franz von Schönthan: Hloupý kousek.
1885 k dvacetiletí trvání odsouhlaseno, že členy spolku mohou být i ženy.

1886 - Henry James Byron: Staří - Mladí, aneb, Naši hoši
1887-1892 jen 10x. Ve Věnu jh. J. Mošna.

Vlivem nedostačujícího jeviště a prostor vůbec i nedostatkem financí ve 2. pol. 90. let činnost spolku výrazně poklesla,
1895–1899 pak poprvé od svého založení téměř zcela ustala.
1894 ředitelem Filip Bečvář.

1889 postavena sokolovna s dobrým jevištěm.
Později sokolovnu odkoupil SDO a stala se Spolkovým domem.
1898 v nové budově, nových dekoracích s velkým úspěchem sehrána hra F. A. Šuberta: Probuzenci.

Zde se hrálo trvale. Česká klasika, oblíbené novinky, ale i francouzské, německé či ruské drama. Hry výrazně podpořily vzrůst národního sebevědomí. Dále se zpěváckým spolkem Čech a Lech uvedena Andulka (R. Nejedlý). Spolupráce obou spolků i v dalších letech značná. Postupně větší umělecké nároky.

Do 1903 13 představení, např. Štolba, Šmaha, Šimáček, Kolár, Stroupežnický, Giraudin, Ruth ad.
1903 - uv. Dědoušek, Figurantka, Zlaté péro, Tři klobouky, Ohnivá země, Ideál.
1903 ředitel Bečvář.
1904 a 1905 5 představení, mj. Sienkiewicz, Fořt, Sudermann, Menhard, Červenka, Šubert, Tyl.
1905 - 40. výročí trvání spolku se jako hlavní řečník slavnostní schůze zúčastnil F. A. Šubert, večer se hrál jeho Jan Výrava. Spoluúčinkoval režisér Staněk z ochotnického divadla v Havlíčkově (Německém) Brodě. SDO vydal k této příležitosti brožurku, v níž byly stručně zpracovány dějiny spolku; o Vánocích sehrán Tylův Strakonický dudák za režie K. Růžičky. Hudba a sbory Otto Rychnovský, choreografie K. Růžička.


1905-1926 za ředitele Otto Rychnovského (režisér, herec, kapelník i sbormistr) neobyčejný rozkvět SDO, ekonomický úspěch, obnova vybavení, pravidelně až 12 her ročně. Vybraný repertoár (Ibsen: Nora).
Učitel a režisér Rychnovský vedl též hudební nácviky, hrál i s dětmi divadlo (Sněhurka, Pampeliška, Jesličky aj.). Se zpěváckým spolkem řada zpěvoherních představení.
1906 - 2. 12 - Orfeus v podsvětí, burleskní opera J. Offenbacha.
1907 - 6. 10. - F. J. Čečetka: Adamita.
1909 - K. Fořt a Pinsker: Baj-Kaj-Laj, opereta; 28. 3. - J. Przybyszewski: Pro štěstí, drama, F. X. Svoboda: Poupě.

Dalšími režiséry Karel Růžička, Rudolf Maršál, Fr. Příborský, J. O. Martin a Jindřich Kasal.

1910 - Prodaná nevěsta, jh. Leo Geitler - Jeník.
1911 - 19. 3. Jos. Štolba: Ach, ta láska, František Ruth: Hubička, Ivan Franko: Ukradené štěstí, Karl Schönherr: Domov a víra.
1912 spoluzakladatelé kinematografu v Humpolci.
1912 - František Krejčí: Půlnoc, Josef Skružný: Žabec, Karel Fořt: Z českých mlýnů.
1912 - 6. 10. - Jar. Vrchlický: Exulanti.
1914 - J. Maria Lubánský podle básně Svatopluka Čecha: Lešetínský kovář.
1914-1918 se nehrálo, ve Spolkovém domě se šily vojenské uniformy. Pouze 1917 Othello, jh. K. Želenský.

1918 - Noc na Karlštejně, Lucerna, Nížina.

1922 SDO členem ÚMDOČ.
1922 dle B. Lunzera, překlad Mařík: Její přítel syčák.
1923 Věc Makropulos, Loupežník.
1924 RUR, jh. opera ND, řada herců ND (E. Kohout, J. Čada), ale i z Brna ad., Karel O. Hubálek: Mistr Jan Hus, český reformátor, Emil Golz: Krásná cizoložnice.
1925 Periférie (Langer), Lucerna (Jirásek) -hl. role Drahozalová, Kasal, Med, Rychnovská, Pes a kočka (Schäfer) - j.h. Gustav Hilmar z Nár. divadla v Ostravě, RUR (Čapek), Romain Rolland: Vlci, r. A. Vaněk.
1926-1928 DS vedl ředitel Jindřich Kasal, h. Rychnovský ve Spolkovém domě zřídil hostinec a biograf, z výtěžků se platilo divadlo. Náročný repertoár.
1926 František Langer: Periferie.
1928 ředitelem SDO František Adamec.
1928 Josef Hais Týnecký: Noc na Pancíři.
1929 František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání, Jaroslav Hilbert: Hnízdo v bouři.
Po 1929 r. Jan Pajgrt, více operet, mj. Tulák, Perly panny Serafinky, Mamzelle Nitouche, Brandejští dragouni, Slovácká princezka, Klub mládenců (Gollwell), nejúspěšnější Táta dlouhán. Celkem 26 her, 16 operet a zpěvoher, kabarety. Spolupráce se středoškoláky. Další r. Drahovzalová, Hájková-Holubová, Pfeifer, Absolon, Lhoták.

30. léta řada později významných moderních her, ale i v české a světové klasice pozoruhodné tituly, jinde tehdy málo hrané.
1930 Marcel Archard: Život je krásný, Miloš Veselý: Děda Štráchal jede k panu prezidentovi, Barry Conners: Popelka Patsy, V. H. Marek: Trubač napoleonův, Oskar Walther: Obětní beránek, Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, Edward Childs Carpenter: Děti starého mládence.
1931 ředitelem spolku František Adamec.
1931 Emil Artur Longen: C. K. polní maršálek, Zdeněk Štěpánek: Ať vás nevykradou, Jiří V. Horyna, W. Polaczek: Spodnička, Alois Jirásek: Kolébka, Arnold Ridley: Půlnoční vlak, Lila Bubelová: Pohár.
1932 ředitelem spolku je Bedřich Kunst.
1932 John Bradley: Hlava ve smyčce, František Cimler: Matka Kráčmerka (Do panského stavu), Olga Scheinpflugová: Okénko, Leonhard Frank: Tulák, Bruno Frank: Bouře ve sklenici vody, Josef Štolba: Mořská panna, Bedřich Vrbský - Zdeněk Štěpánek: Transport číslo 20, (autoři neidentifikováni): Případ advokáta Morisona(?); Josef Kubík: Had a Eva č. 5.
1933 Gábor Grégely: Frak, který dobře padne, Emanuel Brožík: Perle panny Serafínky, Ignát Herrmann: Kondelík a Vejvara, Marie Příleská: I člověk spravedlivý, Max Alsberg: Vyšetřovací vazba, Marcel Pagnol: Malajský šíp.

1934 ředetelem Bedřich Kunst, pokladník záložny, režisérem Jan Pajgrt, elektrotechnik.
1934 Gerhard Hauptmann: Před západem slunce, Henri Meilhac, A. Millaude, F. Hervé: Mamzelle Nitouche, Henrik Ibsen: John Gabriel Borkman, Voskovec, Werich: César, Jindřich Šimon Baar: Skřivánek; Nancey, André Mouezy-Eon: Přednosta stanice; Jiří Balda, Josef Piskáček (hudba): Slovácká princezna, Jaroslav Mellan: Kdyby se mrtví znovu vraceli, Božena Rajská-Smolíková: Její Veličenstvo Láska.
1935 Edmond Rostand: Cyrano de Bergerac, Adolf František Šubert: Probuzenci, Richard branald: Veselá vojna, Josef Kubík: Brandejsští dragouni, Gaston Arman de Cailavet: Rozkošná příhoda, Josef Štolba: Závěť.
1936 debut r. Fr. Kryštůfek, výrazně poznamenal vývoj DS.
1936 Jaroslav Mellan: Jejich zima, Alois Jirásek: Vojnarka, Bedřich Vrbský, Vilém Werner: Lanař Rejtura (Knockout láskou), Lawrence Ridley: Osobní kouzlo, Merton Hodge: Vítr a déšť, Eugene Scribe: Boj dam, Paul Schurek: Ulice zpívá.
1937 v seznamu členských souborů ÚMDOČ.
1937 J. Červený: 3 aktovky, Zdeněk Štěpánek: Kamaráde, kde jsi?, Jára Beneš: Ztracená varta, Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Édouard Bourdet: Bouračka, Moss Hart: Vždyť jsme jen jednou na tom světě, Sylvestrovský večer.
1938 Edmond Konrád: Kvočna, J. Stelibský: Byli jsme a budem, Karel Hašler: Dcera druhé roty, Franz Arnold: Ahoj na neděli (Weekend v ráji).

1930-1940 režiséry Jan Pajgrt, O. Fialová, Marie Holubová-Hájková, Jan Absolon, Jan Pfeiffer, F. X. Lhoták, Fr. Kryštůfek, Fr. Loucká, Alfréd Kobre a Otto Šimon.
Dirigenti, ač amatéři dosahovali profesionální úrovně - Jan Malát, MUDr. Miroslav Vlasák, Richard Rataj, PhMr. Václav Vorel.
Na návrzích scén a jejich provedení se podíleli prof. Jos. Pýcha a Adolf Trnka.
1940 - 75. výročí spolku, slavnostním představením báchorka J. K. Tyla: Strakonický dudák, režie J. Pajgrt, scéna Jos. Pýcha, orchestr řídil PhMr. Vorel, tance nacvičila H. Kingová-Lešovská.
Od 1940 v průměru 8 her.

1938-1945 častěji jh. herci z pražského ND, např. Karen, E. Kohout, Valentová, Štěpánek, Půlpánová, Šejbalová. Čs premiéra Tetauerovy hry Zápas draků.
1939 ředitelem B. Kunst, režisérem F. Kryštůfek.

1940 Božena Němcová, upravila Antonie Fischerová-Kučerová a Jan Port: Babička, r. Alfréd Kobrle, Rudolf Walter: Krev a půda, r. Alfréd Kobrle,, Zdeněk Němeček: Zač lidský život, r. Alfréd Kobrle, Oscar Wilde, překlad A. V. Jung: Ideální manžel, r. F. Loucká.
1941 Zdeněk Štěpánek: Nezbedný bakalář, r. František Kryštůfek, úspěch v Kutné Hoře, Tobis. Mírovský, Rohan: Na tý louce zelený, r. František Kryštůfek, Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, r. Jan Pajgrt, Aleksandr Vasiljevič Suchovo-Kobylin: Svatba Krečinského, r. Františka Loucká, Matěj Anastasia Šimáček: Jiný vzduch, r. František Tučka, do soutěže ÚMDOČ o postup na XI. JH připravili inscenaci Frank Tetauer: Diagnosa, r. Alfréd Kobrle, Ondřej Sekora, Lukeš: Ferda Mravenec, r. Františka Loucká, Sokol-Tůma: Pasekáři, r. Alfréd Kobrle, j.h. Jaroslav Vojta, Frank Tetauer: Diagnosa, Matěj Anastasia Šimáček: Jiný vzduch, Tobis. Mírovský, Rohan: Na tý louce zelený, r. František Kryštůfek.
1941 - Zdeněk Štěpánek: Nezbedný bakalář, r. František Kryštůfek. Účast na Tylově Kutné Hoře.
1942 Sokol-Tůma: Pasekáři, r. Alfréd Kobrle, Jan Drda: Jakož i my odpouštíme, r. František Kryštůfek, Mrštíkové: Maryša, r. František Voplakal, Alex Breidahl: Vzbouření v ústavu šlechtičen, r. Františka Loucká, Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera, r. Otakar Březina, Vilém Werner: Právo na hřích, r. Jan Absolon, Bohumír Polách: Vrah jsem já, r. Františka Loucká, Alois Jirásek: Otec, r. O. Šimon, Josef Kubík: Podzimní píseň lásky, K. J. Erben, Marie Holková: Zlatý kolovrat, B. Polách: Vrah jsem já.
Do 1943 SDO 419 her, 138 členů, z toho 60 činných.
1943 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, r. Františka Loucká, Zdena Lipanská: Kateřina, r. František Kryštůfek, Euripides: Medeia, r. Alfréd Kobrle, Ladislav Stroupežnický: Na valdštejnské šachtě, r. Otto Šimon, Henrich Zerkaulen, překlad Jaroslav Zaorálek: Rejthar, r. Alfréd Kobrle? František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání, r. Jan Pajgrt, Roland Schacht: Nejmoudřejší, nejchytřejší a nejlepší, r. František Kryštůfek, Dario Niccodemi, překlad O. Hink: Jitro, den a noc, r. Bedřich Veverka, Johan Wolfgang von Goethe, přebásnil Boh. Mathesius: Torquato Tasso, r. Karel Dostál.
1943 ředitelem Bedřich Kunst, režisérem Alfréd Kobrle.
1944 Karel Jaromír Erben: Kytice, r. František Kryštůfek, F. X. Svoboda: Poslední muž, r. Bedřich Bláha, František Tetauer: Zápas draků. r. Alfréd Kobrle, podle Boženy Němcové: O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, r. Františka Loucká, Karel Piskoř: 10:0, r. Jan Paigrt.

1945 za jedinou sezonu 56 představení, mj. R. Rolland: Hra o lásce a smrti.
1945 byl předveden Jiráskův Gero, r. Františka Loucká, Moliérův Lakomec či Rollandova Hra o lásce a smrti.
1946 Gogolova Ženitba, Drdovy Hrátky s čertem a Čapkova Bílá nemoc.
1946 Ruští lidé (Simonov), 19 repríz, Polská krev, 21 repríz.

1947 - SDO, Konstantin Simonov: Ruští lidé, r. F. Kryštůfek. Účast na Divadelním festivalu části Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ, Pelhřimov.
1947 Edmond Rostand: Romantikové, Molière: Skapinova šibalství, Josef Kolář: Bzunďa a Brunďa, aneb, Dobrodružství dvou čmeláků od jara do zimy, Konstantin Michajlovič Simonov: Ruští lidé, František Langer: Gandhotel Nevada, J. Karafiát, uprava Míla Kolář: Broučci.
1948 - SDO, Jaroslav Suchý: Blázen a princezna, r. František Kryštůfek. Účast na Divadelním festivalu části Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ, Pelhřimov, Jaroslav Suchý: Blázen a princezna, P. Hamilton: Plynové lampy, Vladimír Konupka: Ztratil se bílý pán.
1949 - SDO, John Steinbeck: Měsíc zapadá, r. František Kryštůfek.
1949 - SDO, Ostrovskij: Talenty a ctitelé. Účast na KP Podzim na Vysočině, Jihlava - II. místo.
1949 členem Hermanova okrsku ÚMDOČ v Humpolci.

1950 spojení s Okresní osvětovou lidovou besedou v Humpolci.
Likvidace ÚMDOČ, převedení souborů k závodním klubům.
1951 (1952?) SDO součástí ZK ROH n. p. Sukno, činnost DS přerušena reorganizací.

1953 se opět osamostatnil, navázal na minulou tradici, montáž povídek.
1954 nastoupil na režisérské místo výborný herec František Kryštůfek, který vedl soubor až do roku 1987. Za jeho působení dovedl soubor přes okresní, krajské i mezikrajové soutěže až do Krnova, Albrechtic, Písku, Ostrova nad Ohří, Třince, i na Slovensko a do bývalé NDR.
1956 DS ZK Sukno Sůl nad zlato, účast školní mládež, 5 repríz., J. K. Tyl: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka.
1958 Cervantes: Lišák Pedro, uvedeno na krajské přehlídce LUT.
1959 Naši furianti.

1960 Ruští lidé. Při oslavách 500 let humpoleckého soukenictví uvedli Hřmění před bouří (J. Janovský).
1960 Konstantin Simonov: Ruští lidé. Účast na KP Krajský festival divadelních souborů, Havlíčkův Brod.
1962 Janovský napsal pro DS Je libo cigaretu?, úspěch na festivalu v Táboře, ve výběru na JH.
Další účast na přehlídkách, kvalitní tituly, zájezdy.
1963 Tetauer: Zápas draků, Janovský: Hřmění před bouří
1964 Janovský: Tygří bratrstvo
1965 DS ZK Zálesí, Charleyova teta, účast OP Kamenice n. L., KP v místě, Jan Makarius: Není kocour jako kocour, Jevan Brandon Thomas: Charleyova teta.
1966 předsedou Prantišek Novák.
1966 Robert Merle: Vláda žen, Robert Thomas: Osm žen, Machyán Jiří: Musical: Skandál při generálce, Josef kajetán Tyl: Strakonický dudák.
1967 předseda František Novák, jh. v Chotěbuzi a v Burgu (NDR), r. Kryštůfek, mnohá uznání a ocenění.
1967 Makariova dramatizace Dostojevského povídky Krokodýl, Medvěd, česká ochotnická premiéra, r. Fr. Kryštůfek, Jack Popplewell: Paní Piperová zasahuje.
Od 1969 1 hra ročně v 8-15 reprízách, cca 50 členů. Repertoár např. Kundera, Longen, Brandon, Dostojevskij, Janovský, Čechov, Kesselring, Pogodin, V W, Bor, Longen, Hubač, Tyl ad.
V místě několik čs. premiér, Zápas draků (Tetauer), Duše lidská (Hamza), Hřmění před bouří (Jonáš, Janovský), Je libo cigaretu? a Tygří bratrstvo (Janovský), Není kocour jako kocour (Makarius) ad.

70. léta:
H. Zorkaulen: Rejtar, režie F. Kryštůfek, Putovní cena města Pelhřimova, účast na mezikr. přehl.Tábor, účast na fest. v Třeboni, účast KP Honzlův Humpolec
G. Feydeau: Brouk v hlavě režie F.Kryštůfek, Štít města Prachatic-cena za režii, Honzlův Humpolec - cena za režii, cena diváka
P. Hamilton: Plynové lampy režie M. Strádalová, Účast: festival Prachatice.
K. Simonov: Cizí stín, Honzlův Humpolec - cena za angažovanou hru
J. Makarius: Smrt obchází Dianu režie F.Kryštůfek, čs. premiéra, účast Honzlův Humpolec, okres fest. Počátky cena za nejlepší ž.h.v.
J. Makarius: Čarovný bubínek, režie M.Strádalová, čs. premiéra
A. Jirásek: Vojnarka, režie F. Kryštůfek, Honzlův Humpolec - cena za režii, kraj pohár a pohár diváka. Hráno: na Slovensku, na fest. přátelství ve Volyni, na fest. v Bechyni a CF v Třinci.
M. Pucová: Svět bez nenávisti , režie F. Kryštůfek, česká premiéra, Honzlův Humpolec – cena za režii, Festival ve Strunkovicích- cena za režii, cena pro ml. talent.

1976 - Miloslav Švandrlík: Honorace z pastoušky, r. František Kryštůfek. Účast na KP Honzlův Humpolec - kraj. cena, postup na mezikr.přehlídku Krnov. Účast na Divadelní máj, Krnov.

1977 - Miguel Mihura: Maribel a podivná rodina, řada plnokrevných hereckých výkonů, perspektivní mladá část souboru. 14. roč. přehl. Sládkův Zbiroh 1977.

1978 vedoucím souboru František Kryštůfek.

DS Jindřicha Honzla 2 inscenace v 10 reprízách.
SDO od počátku existence do 1986 300 českých her v cca 500 reprízách.

1980 - Jan Bor: Zuzana Vojířová. Účast na NP Divadelní Máj, Krnov.
1981 E. A. Longen: C. K. polní maršálek, r. František Kryštůfek. Účast na Setkání amatérských divadelních souborů Vysočiny, Havlíčkův Brod.
1982 Vladimír Renčín, Hana Čiháková, Jindřich Brabec: Nejkrásnější válka.
1983 Josef Kajetán Tyl: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka.
1984 J. K. Tyl: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka, r. František Kryštůfek. Účast na Setkání amatérských divadelních souborů Vysočiny, Havlíčkův Brod.
1985 Božena Fixová: Krajina báječných cest, r. František Kryštůfek. Účast na Setkání amatérských divadelních souborů Vysočiny, Havlíčkův Brod, 4. meziokresní divadelní přehlídka v Bechyni.
1985 - 120 let organizovaného ochotnického divadelnictví ve městě.
1986 - DS ZK ROH, G. Oplustil: Haškův pražský dekameron, kabaretní komedie na motivy povídek Jar. Haška, r. František Kryštůfek, scéna B. Horáček a J. Rajdlík, hudba M. Moc, zpěvy H. Punčochářová, kostýmy L. Pavlovcová. Účast na OP v Kamenici nad Lipou, dále Setkání amatérských divadelních souborů Vysočiny, Havlíčkův Brod.
1987 Spolkový dům opět v havarijním stavu.
1988 Oscar Wilde: Ideální manžel.
DS hrál do 1993 provizorně v klubu Zálesí, zde 10 premiér a 70 repríz.

1994 zřizovatelem DS Městské kulturní zařízení. Repertoár např. Patrick, Wilde, Popplewell, Horníček aj.
1999 DS Jindřicha Honzla.
Od 2000 jako soubor MěKS.
2005 - DS Jindřicha Honzla, Miroslav Švandrlík, Karel Čejka: Rodiče se zbláznili.
2006 - DS Jindřicha Honzla, v úpravě Jiřího Vobeckého: Světáci.
2007 - Antonín Procházka: S tvojí dcerou ne, režie Hana Augustová a Kubátkův Podhorský penzion (2012),
2008 - Karel Čapek: Doktorská pohádka, režie H. Augustová

2008 vstoupila do čela souboru Ilona Kostřicová. O rok později byla uvedena hra Akorát pro tři, vytvořena na míru třem konkrétním členům spolku - zahráli si v ní Hana Augustová, Ilona Kostřicová a Zdeněk Augusta. „Scénář vznikl kombinací dílčích dialogů z her T. Williamse s nově napsaným vlastním textem a textem vzniklým při improvizacích přímo na jevišti. (…) Předlohu osobitě zpracovala MgA. Kamila Kostřicová – absolventka divadelní fakulty JAMU v Brně a bývalá členka ochotnického souboru.“
2011 - A. Jirásek: Lucerna, r. Zdeněk Augusta; John Patrick: Rajčatům se letos nedaří, režie Michael Junášek jh.
2012 - Kubátek: Podhorský penzion, režie H. Augustová;
2012- Karl Wittlinger: Tři dámy s pistolí, režie Michael Junášek jh.; 2013 účast na KP Třešťské divadelní jaro - cena Kateřina Krejčí za herecký výkon v postavě Kůzle a čestné uznání Zdeňce Kovářové za herecký výkon v postavě Heliodory Tieckové, Janu Kotlíkovi za herecký výkon v postavě Berta a souboru DS Jindřicha za scénu.
2014 - DS Jindřicha Honzla, Joseph Otto Keseelring: Jezinky a bezinky, r. Michael Junášek, jh. Účast na KP Třešťské divadelní jaro - čestné uznání za herecký výkon Zdeňce Kovářové v roli Abby Brewsterové a Ludmile Machyánové v roli Marty Brewsterové a cena Michalu Dlouhému za herecký výkon v roli Teddyho Brewstera.
2015 - DS Jindřicha Honzla, Muži v ofsajdu. Účast na Honzlův Humpolec.
2022 - DS Jindřicha Honzla, Claude Magnier: Oskar. Účast na Třešťské divadelní jaro - čestné uznání Drahomíře Bendlové za roli nové služky.
2024 - DS Jindřicha Honzla, Jiří Růžička: Domácí karanténa. Účast na KP Třešťské divadelní jaro.

ADRESÁŘ amatérského divadla v České republice. Praha, IPOS-ARTAMA 1993, s. 105; 2003 191.

BENEŠ, Jiří: Vybíral jsem soubory na JH. OD 1962, č. 8, s. 182-185 ( Je libo cigaretu?)

CHMELÍK, Jan: Krokodýl v Humpolci. Amatérská scéna 1967, č. 4, s. 18.

CHMELÍK, Jan: Ochotníci kontra profesionálové na návštěvnost jedna : jedna. Amatérská scéna 1967, č. 2, s. 5-6.

JANČUROVÁ, Kateřina: Ochotnické divadlo v Humpolci od roku1864 dodnes. Bakalářská diplomová práce. MU Brno, FF, Ústav hudební vědy, Sdružená uměnovědná studia, 2014.

nesign: V Humpolci, Česká Thalia 1, 1867, s. 16.

PAMÁTNÍK vydaný k oslavě čtyřicetiletého trvání Spolku divadelních ochotníků v Humpolci 1865-1905. Sestaven výborem spolku 1905. 20 s. (dějiny, soupis her) M Humpolec, DNM: 10.873.

5. OKRESNÍ festival Pelhřimovska. Amatérská scéna 1965, č. 6, s. 21.

STRÁDAL, Oktavián - KRYŠTŮFEK, František: Z historie Spolku divadelních ochotníků. In: Kulturní stopou Humpolecka, s. 129-135. Humpolec, MNV 1969. kART.

ŠINDELÁŘ, Jaroslav: Radost z Humpolce. Amatérská scéna 1965, č. 7, s. 8-9.

ZAVŘELOVÁ, Marta: Současné amatérské divadelní soubory jižních Čech. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1988, s. 51.

ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 70.
---

Česká Thalia 1867, roč. 1, č. 16, s. 152.

Divadelní listy 1902-3, č. 8, s. 144, č. 10, s. 180, č. 12, s. 216.

Ochotnické divadlo 1911/1912, roč. 1, č. 15, 20. 5. 1912, s. 193.

Divadlo, roč. 4, 1905-1906, č. 5, s. 124.
Divadlo roč. 7, 1908-1909, č. 10, s. 264, č. 14, s. 362.

Československé divadlo 1925, č. 8, 2. str. ob., č. 17, s. 272, č. 19, s. 304.

České divadlo 1940, č. 10, s. 192.
České divadlo 1941, č. 4, s. 76.

Archiv souboru:
HŮLA, Vladimír st., Humpolec: Údaje k propagaci u příležitosti 65. výročí. Spolek vlastnil archiv, v něm mj. korespondence např. s Kvapilem, Gollwellem, Tetauerem. Zde rovněž statistiky a soupisy her, herců atd. Plakáty od 1931, fotokronika, přehledy her, návštěvnosti, adresáře, videozáznamy, výstřižky.

kART:
Evidenční karta ÚKVČ, 1988.
Stanovy SDO v Humpolci, 1907. Kopie.

Jihlava, Státní okresní archiv:
9. kraj ÚMDOČ, protokoly -
SEZNAM organizovaných spolků Hermanova okrsku ÚMDOČ, 1949.

Pardubice, Státní okresní archiv, Spolek divadelních ochotníků, kar. 1, č. i. 48

Pelhřimov, Muzeum Vysočiny Pelhřimov příspěvková organizace, plakáty, nezařazeno

Pelhřimov, Státní okresní archiv:
SDO 1867-1951 reg. OkÚ.
Humpolec, Okresní národní výbor, i.č. 264, ka 67
Humpolec, Archiv města, i.č. 804, ka 213
Humpolec, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1934, č. knihy 113
Humpolec, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1933, č. knihy 112
Humpolec, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1933, č. knihy 111
Humpolec, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1932, č. knihy 110
Humpolec, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1931, č. knihy 109
Humpolec, Okresní úřad, Rejstřík koncertů, akademií, produkcí a divadel, 1930, č. knihy 108
Humpolec, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1941 - 1942, č. knihy 121
Humpolec, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1938, č. knihy 119
Humpolec, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1937, č. knihy 117
Humpolec, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1936, č. knihy 115
Humpolec, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1935, č. knihy 114
Pelhřimov, Okresní národní výbor, povolování divadelních her, 1967, i.č. 2734, ka 1899
Pelhřimov, Okresní národní výbor, povolování divadelních her, 1966, i.č. 2734, ka 1899
Pelhřimov, Okresní národní výbor, povolování divadelních her, 1966, i.č. 2734, ka 1899
Pelhřimov, Okresní národní výbor, i.č. 3850, ka 3225
Humpolec, Okresní národní výbor, i.č. 604, ka 146
Humpolec, Okresní úřad, signatura 11/1914, ka 5
Kamenice nad Lipou, Okresní národní výbor, i.č. 316, ka 234
Humpolec, Okresní úřad, SDO Humpolec, i.č. 626, ka 89

Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1901-1910, i. č. 3291, sg 30/152/11/1904, 1907, SDO.
Fond ZU Spolky 1941-1947, i. č. 425/746/1945, SDO.

Praha, Národní muzeum:
Div. odd. Národního muzea, C 12.974-5, 2 Pl, s. a., Pohostinské vystoupení Jindřicha Mošny v jeho parádních úlohách.

Třebíč, Státní okresní archiv:
Plakáty, 1959