Praha-Nové Město

1535 univerzitní učitelé a studenti hráli v Novoměstské radnici latinsky Plautovu komedii Miles gloriosus, jeden z nejranějších údajů dosvědčujících školské divadlo v českém prostředí.
Od 2. pol. 16. stol. též představení na partikulárních školách:
1571 žáci Svatoštěpánské školy sepsali Hru o Šalamounovi a s pomocí preceptora ji předvedli.
1613 produkce žáků od sv. Jindřicha.
1644 ve farní škole sv. Jindřicha F. V. Kocmánek (1607-1679, dramatik, básník, uč. na církevních školách, regenschori) vypravil českou produkci K nástrojům Kristova umučení.
1650 na hřbitově u sv. Štěpána div. produkce pod ved. F. V. Kocmánka.

Div. činnost náboženských řádů:
1630-1756 Novoměstská jezuitská kolej, kaple sv. Františka Xaverského a kostel sv. Ignáce, významná aktivita.
Představení převážně v otevřeném divadelním prostoru náměstí (dnešního Karlova, dřívějšího Dobytčího trhu).
Sálové prostory v koleji, 1667 vystavěna posluchárna pro divadlo, tedy speciální divadelní sál.
1635 kostel Božího těla, jezuité.
(Bartušek s. 107-110.)

1659-1691 kostel sv. Václava Na Zderaze, augustiniáni a františkáni.
1674-1759 významným střediskem div. tvorby klášter sv. Voršily, voršilky.
1661, 1703-1749 kostel P. Marie Sněžné, františkáni.
1752-1759, Emauzy, benediktini.
1768 kostel sv. Kříže, piaristé.
1766-1768 kostel sv. Trojice, premonstráti.

Na začátku 18. stol. samostatná budova s jevištěm, kterou zřídil ve své, paláci hrabě František Antonín Špork. Otevřeno patrně 1701. Činnost dobová, opery a pod. Scéna se nedochovala.
V 18. stol. postavili samostatnou dřevěnou divadelní budovu také Clam-Gallasové v zahradě Faustova domu v Praze.
(Podrobněji viz Obrázky - citace Bartušek.)
------------------------------------------

1789-1802 česká ochotnická představení v divadle U Hybernů.

1820-1824 domácí rodinné Teisingerovo divadlo (hráli sourozenci Teisingerovi Jan, Václav a Amálie, která malovala i oponu ), improvizovaná scéna v soukroménm domě v dřívější ul. Na dlážděném, dnes Hybernské.
Od 1821 hráli pro veřejnost, hereckou základnu tvořili hlavně studenti.
1824, kdy začala pravidelná česká představení ve Stavovském divadle, Teisingrovo divadlo zaniklo.

V pol. 30. let 19. století LD rodiny Mánesů na Karlově náměstí. 1843 divadélko shořelo.

Od pol. 19. stol. postupně spolková div. v různých prostorách, bohatá činnost prakticky až do 2. svět. v. (hrálo se většinou v zadních sálech hospod, kaváren, shromažďovacích sálů). Množství různých spolků, není vždy jasné, kdo byl zřizovatelem.

Měšťanská beseda vznikla 1846, pořádání besedních zábav i ODi zmiňováno brzy.
U vzniku DrO Měšťanské besedy Fr. Palacký a Fr. L. Rieger,
v 2. pol. 19. stol. jedno z nejdůležitějších center českého kulturního snažení.
Po 1904 hráli hlavně v prostorách Měšťanské besedy ve Vladislavově ul., dlouhodobě málo vyhovujících.
V Měšťanské besedě našlo mezi válkami útulek i Ruské divadlo.
Za 2. svět. v.álky hrála.

1861 založen pěvecko-hudební spolek Hlahol, operní představení, např.
1869 na Žofíně Prodaná nevěsta, ochotníky provázel orchestr Prozatímního divadla, řízený Bedřichem Smetanou.

1862 učitel František Hauser zahájil ve své soukromé škole V jámě veřejná loutková představení.

1864 studenti reálky (Gymnázium, reeálné) v Panské ul. hráli ve Sakrabonce za Novou branou (Pulda, Budil, Soukup, Práchner, Ryba, Toužimský).

1867 založena ochotnická (div.) beseda Okoř. Hrála v mnoha hostincích NM a historické Prahy.
1880 účast na sjezdu ochotníků, kde založena Matice divadelní.
1881 Divadelní ochotníci 10 spolků z Prahy se sdružili k realizaci představení Pražský žid (Kolár) ve prospěch obnovy Národního divadla; představení uskutečněno v NOvoměstském divadle.
Od 1898 pravidelně v sále, zahrádce, výstavních prostorech bývalého pivovaru U Štajgrů ve Vodičkově ul. Především lehké komedie, ale i kvalitní dramatická tvorba, z 61% původní.
1912 pronajala velký sál Konvikt – spolu s dalšími jednotami upraveno jeviště též pro řadu pražských spolků. Velmi aktivní člen ÚMDOČ.

V Novoměstském divadle 1864 velká oslava třístých narozeni Shakespeara s průvodem, jenž procházel jevištěm. V něm 230 krojovaných postav ze Shakespearových her. Hudební doprovod B. Smetana.

Akademický čtenářský spolek (zal. 1849), od pol. 60. let každoroční představení v Novoměstském divadle. F. Kolár zde režíroval výpravné inscenace
1867 zde h. Klicperův syn Ivan a Tylův syn Jos. O. Forchheim. 1872 A. Jirásek, J. Podlipný a Z. Winter.
Působil i v 80. letech,
1881-1884 hrál v bývalé aréně na Smíchově, v karlínském Varieté za režie J. Šmahy.

1860 (1865?) ustaven Divadelní klub (později Lípa) kroužkem mladých mužů v hostinci U Kamenného stolu na Karlově náměstí. Ze studentů utvořen literární odbor, který vydával časopis Lípa.
Hráli v soukromém bytě.
1866 časopis zakázán policií, problémy i divadelní činnost.
Koncem roku 1866 se stěhovali na Staré Město.

Kromě profes. společností v Novoměstském divadle občasná představení i jiných OS, mj.

---------------------------------------------------------------
1876 skupina ochotníků ze Švestkova divadla zde sehrála Služebníka svého pána.
1876 zde poslední české představení Akademie spolku českých žurnalistů.
---------------------------------------------------------------

1877 založen Čtenářsko zábavní spolek Hálek.,
od 1890 ochotnická představení.
Představení Na Slovanech, U zlaté hvězdy ve Smečkách, U Hvězdiček v Půjčovní ulici, U města Prahy na Václavském nám., U zlatého soudku v Ostrovní ulici.
Od 1898 představení U Bílé labutě Na Poříčí.

80. léta 19. stol. Domácí divadlo zábavního spolku Šašek, zpráva 1883, v hostinci U Bonů (na rohu ulic Myslíkovy a Pštrossovy).

1885 (1886) vznikla Beseda Stankovský, souběžně se vznikem ÚMDOČ, zakladatelem Val. Trousil (dlouholetý starosta ÚMDOČ).
1886 Jako Literárně zábavní spolek Kroužek Stankovský,
od 1889 jako Beseda, hráli v zahradě U Bubeníčků, poté v mnoha hostincích, ponejvíce na Novém Městě.
1891 účast na národní slavnosti ochotnické na Střeleckém ostrově s 11 dalšími DS.
Existovala i 1944.

PŘEDSTAVENÍ OCHOTNÍKŮ NA SCÉNÁCH NÁRODNÍHO DIVADLA

3. 7. 1885 Akademický čtenářský spolek
Rohovín Čtverrohý (Klicpera), r. Frant. Kolár. Uvedeno spolu s představením
ND Paní mincmistrová jako součást benefice členů ND ve prospěch Akademického domu

15. 5. 1892 odp. Slavnostní představení Ústřední matice českoslovanských ochotníků
Smiřičtí (J. J. Kolár), r. Jakub Seifert

7. 10. 1895 odp.Lidové představení pražských ochotníků. Na počest sjezdu ochotníků českoslovanských. Ve prospěch Tylova fondu.
Naši furianti (Stroupežnický), r. Al. Wiesner – Josef Šmaha

29. 5. 1899 Akademický čtenářský spolek (někdejší členové)
Baron Goertz (Bozděch)

2. a 11. 4. 1900 odp. Ústřední matice divadelních ochotníků
Magdalena (P. Starý)

2. 12. 1920 Stavovské divadlo: Krajinské sdružení vysokoškolských studentů Radbuza
Kníže Honzyk, Neslýchaná náhoda strašlivého hromobití (Weidmann), Dům na silnici (Kotzebue)

3. 7. 1926 Stavovské divadlo: Slavnostní představení na paměť 40tiletého trvání ÚMDOČ
Emigrant (Jirásek). Ochotníci pražského okrsku, vrchní r. K. Želenský, r. R. Vlach

5. 7. 1926 dopol. Stavovské divadlo: Oslavy J. K. Tyla a 40 let ÚMDOČ
Tylovo matiné. Z Tylova odkazu. Deset scén z dramat Tylových.
Prolog a úpravy K. Engelmüller, r. Václav Figar. Proslov Karel Želenský, člen činohry ND

2. 4. 1927 Stavovské divadlo: Klub Omladinářů za spoluúčinkování členů býv. DrKr Slavie
Pražský žid (J. J. Kolár), r. Rudolf Deyl, v. J. M. Gottlieb

17. 6. 1927 Stavovské divadlo: Ochotnické představení
Adam a Eva (Bolton, Middleton), r. Fr. Merhaut

8. 12. 1928 Národní divadlo: Spolkové představení členů býv. lit. a řečnického spolku Slávie a Omladinářů z let dvacátých
Václav Hrobčický z Hrobččic, r. Vojta Novák

6.4. 1930 Stavovské divadlo: Žactvo pražských škol obecných a měšťanských
Velikonoce (Ludm. Hradecová – Krista Oháňková, dir. Jar. Herle, r. Leon Geitler, v. J. M. Gottlieb
--------------

1888 dětské divadlo v Klášteře sv.Anny v Ječné ulici.

Od 1889 DrO Typografické besedy Ve Smečkách, předvoj moderní dělnické dramaturgie.


Po 1900
1901-1902 Beseda Záboj, hráli v kavárně Bellevue.

1904-1905 zprávy o Jednotě magistrátních a obecních úředníků v Praze, hráli v sále Čížkova velkorestaurantu v Ječné ulici.

1906 ochotnické divadlo v rámci Obce baráčníků, která hrála Na starých hradbách u Karlova.

Od 1910 do konce 20. let ve škole ve Vladislavově ulici LD Spolku pro pořádání ušlechtilých zábav pro mládež v Praze, které vedl Bohumil Schweigstill, známý autor mnoha loutkových her. Impulsem k psaní her mu byla pravidelná sobotní a nedělní představení této scény.

1918-1819 spolek Umělecká loutková scéna (ULS) zah. v dívčí škole ve Vojtěšské pod ved. herečky ND L. Odstrčilové (1890-1962). Cílem rozvoj českého LD. Usiloval o zal. stálého, státem subvencovaného profes. LD, o vytvoření školícího střediska pro loutkáře, zal. loutkového muzea a vybudování samostatné budovy LD na Židovském (dnes Dětském) ostrově v Praze..

1918 vznik LD Dělnické akademie v Praze,
1922 v zahradě Ld v Hybernské ulici postaven speciální pavilon pro loutkovou scénu.
1924 přebudován.
Od podzimu 1924 vedení scény malíř L. Sutnar (1897-1976).
Společně s redaktorem V. Fryčkem vypracoval průbojný program scény, z tohoto důvodu přejmenované na Scéna Drak. Brzy zanikla.

Poč. 20. let činná Alšova loutková činohra v Typografické besedě ve Smečkách.

1920 zal. Sdružení sociálně demokratických herců v pražské Dělnické akademii. Působilo v zahradním sále Ld v Hybernské.

Od 1920 aktivní DS gymnázia v Křemencové. (Též v 60. letech 20. stol.)

1920-1939 DrO Československé stráže bezpečnosti, posléze přejmenován na DrKr.

1922 zal. DrKr při organizaci pokrokových socialistů.

1925-1939 SDO J. K. Tyl.

1927-1929 Neodvislé jeviště.

Div. kolektiv Trhovců Velké Prahy, Praha II. Za 2. svět. v. hráli na Žižkově.

Ve 20. letech hrály divadlo i studentky Dívčího gymnázia Elišky Krásnohorské ve Vodičkově ulici.

20.-30. léta v rámci Měšťanské besedy ve Vladislavově ul. působily mj.
1922-1939 DrO Čs. strany lidové v Praze I,
1927-1939 DrO při organizaci strany nár. socialistické,
1932-1934 Ochotnický kroužek Charitas,
1934-1949 Dramatický klub Renaissance.
---------------------------------------------------------------------
1925 vybudováno Divadlo Na Slupi, vybudoval je jako svou domovskou scénu Vzdělávací spor vyšehadský, sloužilo i dalším ochotnickým spolkům a profesionálním společnostem.
-----------------------------------------------------------------------
30. léta DrK posluchačů Obchodní akademie, hrál v Měšťanské besedě ve Vladislavově ul.

1931-1934 přestavěno k div. účelům suterénní skladiště v domě z let 1926-1928 (Nové divadlo, později Semafor, pasáž Alfa).

1937-1948 Dramatické studio Svazu lakýrníků a malířů.

Divadelní kolektiv mladých, studentská scéna, na jevišti Domu odborů Na Zbořenci v sálku pro 150 diváků poloscénická literární pásma, divadelní inscenace hráli např. v Unitarii.

DrO Dorostu MO Čs. Živnostensko-obchodnické strany středostavovské, hrál v Měšťanské besedě.
1938-1958 DrO při sdružení Mladé generace Čs. živnostensko-obchodnické strany, od 1938 jako Divadelní a společenský kroužek Šíp.

Živé jeviště, hráli v Rokoku, poloprofesionální skupina spisovatele V. Laciny.

1941-1943 v Měšťanské besedě hrála Dramatická družina Fráni Francla, viz Malá Strana.

1942 Scéna poezie, působila též v Ženském klubu Ve Smečkách, amatérský recitační soubor.

1942-1944 družina Jana Horáka uváděla pořady poezie v Rokoku nebo v Městské knihovně aj.

1942 zal. Studio Tvorba jako odbor Družstva spojených umělců, zah. v bývalém Denisově ústavu ve Štěpánské ul., krátce nato se osamostatnilo jako tzv. Divadlo lidu v domě Sia v Jánské ul. (Malá Strana) a ještě týž rok Tvorba v div. sále Na Zbořenci. Studenti a mládež.
1943 se rozpadlo a většina členů přešla do Nového souboru ve Smetanově muzeu.

1942 Divadélko na dlani, mladá scénka DrO N-klubu zaměřeného na pěstování původní literární tvorby, hrálo v sále Osvětového odboru ve Štěpánské ulici.

1943 zal. studio D-Tvář, vedl básník K. Bednář (1912-1972), sídlo v sále Osvětového odboru ve Štěpánské ul. Začínal zde např. J. Sovák (1920-2000, od 1966 h. ND).

Od 1943 Družstvo spojených umělců provozovalo také v sále Osvětového odboru ve Štěpánské ul. divadlo poezie nazvané Malá scéna, řídil je básník a redaktor M. Vacík.

1943 v Husově domě v Jungmannově ul. “divadlo básníků” recitátorky Alexandry Hájkové, která předtím vystupovala na různých místech Prahy.

1943 LD Jar. Švába v jeho grafické škole v Dittrichově ulici, na jím navrženém maňáskovém divadélku, vyd. nakladatelstvím Družstevní práce.

1944 založen div. kolektiv Tvar, hrál v suterénní výstavní síni Svazu českého díla na Národní třídě. Tvorba na pomezí mezi herecky ztvárněným “dramatickým divadlem” a recitovaným “divadlem poezie”, ochotníci, konzervatoristé a zač. mladí herci. Spoluzakladatelem spolu s dalšími bývalými členy Činu (např. M. Růžkem), mj. S. Zázvorková (*1922), Rud. Kopecký, začínal zde i h. Miloš Kopecký (1922-1996).

Po 1945
1945 Mladá scéna v Ženském klubu ve Smečkách jako LD uvedena lidová hra Herkules (úprava J. Veselý), režie St. Vyskočil, hodnocena velmi kriticky.

Po 1945 Loutkářská prodejna Umění lidu v Soukenické ulici č. 7.

1946-1958 LD SDH - členů požární policie. Divadlo oddechu v Hálkově ul., ved. Jos. Vábor,
1950 Kašpárek partyzánem, převedeno do ZK ROH při odboru požárního zabezpečení.

1947-1958 Divadelní loutkový kolektiv Atom.

1948 nový LS v klubovně ČSD v ulici Osvobozených politických vězňů, ved. J. Skalický.

Maňáskové divadlo Náborového podniku hl. m. Prahy, vlastní jeviště u Kina Jalta na Václavském nám., autorem všech her Horák.


50. léta DDS Divadlo mladých pionýrů, sídlo na nám. Gorkého (Senovážném) v budově, kde později divadlo Loutka.

Dkr Jiráskova pedagogického gymnázia v Ostrovní ul. vedl Dalimil Klapka (později profes. h.).

1950 Osmiletá střední škola (OSŠ) Botičská, DDS, sehráli Fidlovačku.

Asi 1951 se hrálo divadlo v Obchodní akademii v Resselově ul.

1952-1956 DrS PF UK, od 1953 jako Dramatický soubor VŠP, v ul. Rettigové, ved. Al. Nosek (později r. ČTv) a Lad. Smoljak, sdružoval vysokoškolské studenty všech pedagogických oborů. Činnost 1956 odchodem výrazných osobností do praxe zanikla.

50. léta Malá scéna OB, jako gymnazista zde začínal Petr Nárožný v komedii Paní móda vládne věky.

DS ZK Lidové demokracie, 1956 Veliký Mág (Dyk).


1959 DS OB Praha 2 Recitační pásmo Vějíř a puška.

1959 zal. ve Smečkách Jiřím Suchým SEMAFOR (Sedm malých forem), hudebně zábavní divadlo (po odchodu z Divadla na zábradlí, kde Suchý spolupracoval s Ivanem Vyskočilem). První představení Člověk z půdy (Suchý, Šlitr). Později především divadlo písničkářské, vzápětí profesionalizace.

60. léta
Poč. 60. let soubor MJF Ekonom SEŠ Resslova, několik skupin, 120 členů.

V této době opět DS Gymnázia Křemencova ul., ved. Milan Svoboda.

1963-1967 Takzvané divadlo poezie VUS, umělecký ved. Radim Vašinka (dříve Divadlo X Brno).
1967 přesun působiště na Malostranské náměstí, přeměna názvu i obměna souboru na Orfeus (viz Malá Strana).

70. léta
1973 Plameny, soubor ÚV SSM, ved. Václav Čapek (později ČT).

1973-1975(?) LS Hejkadlo ZK ROH ÚV KSČ, mladý kolektiv, marionety, hrál ve Slovanském domě. 1974 účast na Festivalu pražských amatérských loutkářů v Jiskře.

1974 osm dětských sester z jeslí a dětských domovů zal. LS ZV ROH Ústavu národního zdraví hl. m. Prahy, ved. Kv. Ptáčková. Účast na festivalu v Praze 1976, 1978.

DS LŠU Biskupská 12, 70. léta-1987, ved. Jiřina Steimarová, 1991 jako Divadelní skupina J. Steimarové.

Nepanto Praha , pantomimický soubor neslyšících, vznikl 1973 zkratkou slov NEslyšící PANTOmima, ved. Lad. Spilka, r. Ant. Zralý, každoroční účast na Otevřeno, 1998 např. Cestovní autobus, 2001 např.scénky Mobil, Pravnuci, Berany. Pracoval při Pražském spolku neslyšících, v jehož budově 2x týdně nacvičoval, i 2002.

1569 Pantomimický soubor Nepanto, Maraton, 1996. Foto Ivo Mičkal. Archiv AS.

80. léta
1981 zal. DS Post Scriptum při SZK Výstavby hl. m. Prahy, do 1991 h. U Zlatého melouna, 1991 ved. Oto Kovářík; 1992 spojení s bývalými členy DS DK Gong, účast na DT 1992. Nejvýraznější tituly ...po ránu se probudili (Šukšin), Brej den, pane doktor, Tři hrabata najednou ad. Též autorská tvorba, improvizace.

1983 zal. Jitro Modré slonice, umělecké sdružení, studenti gymnázia ve Štěpánské O. Mrázek a O. Höppner tzv. Večery vlastní tvorby (písničky, poezie, povídky). Později jako umělecké sdružení, vystupující v tzv. jevištních prezentacích (Óda na velblouda), využívajících principů literárně-kabaretních forem. Sporadicky účinkovali i v 90. letech.

80. léta Dětské divadelní studio, zřizovatel ODPM Praha 1, Školská 15, 1987 ved. J. Klatovská.
80. léta DS Protoč, též zřizovatel ODPM Praha 1, Školská 15, ved. Mil. Landová.

80. léta TYJÁTR, zřizovatel ZV ROH ZK Drobné zboží Praha, Vodičkova 33, hrál v div. Radar a záhy při DDM Praha 7 (viz Holešovice).

Brebta, divadlo pro děti, zřizovatel Správa služeb diplomatického sboru, Voršilská ul., 1987 ved. J. Müllerová.

2. pol. 80. let DS Ryo, zal. M. Novotný, po premiéře Havlovy hry Audience (31. 12. 1988) souboru zřizovatelství v Praze zrušeno, uchytil se ve Slaném, po 1989 desítky repríz Audience, mj. ji hrál pravidelně i v Redutě v Praze.

Dětský pantomimický kroužek ZŠ Ječná pro sluchově postižené, Praha, zal. 1988, vedoucí a režie Lad. Spilka, člen souboru NEPANTO, účast na CP Otevřeno v Kolíně, např.
1998 např. Šachy, Letní příroda, Láska ke koním, Smůla na lyžích, U moře, Setkání, Závody na bobech.

80.-90. léta DrKr (nejprve při SSM) na Gymnáziu Botičská, 1987, ved. Kv. Poudová, 1999 ved. J. Halamová. DS Příšerné děti zal. 1986 studenty gymnázia Botičská, do 1995 působil V Divadle V Řeznické pod vedeením Doubr. Svobodové, od 1995 postupně přesídlil do Divadla Na zábradlí (viz Staré Město).
1999 DS Gymnázia Botičská Maturitní romance.


90. léta
DS Studentské unie PF UK, 1991 Přátelé Ronny Petersona, ved. Michal Princ.

Divadelní soubory v Klubu v Trojické.

1999-2000 při profesionálním Divadle Komedie (za uměleckého ved. Mich. Dočekala) několikrát div. dílny pro studenty středních škol, zakončeny veřejným předvedením vzniklé insc. Vedla herečka Viktorie Čermáková.

Po 2000
DS Gutha–Jarkovského gymnázia Truhlářská, 2000 Petr a Lucie (Rolland, Trojan ml.), rocková hudba. Divadlo Sergej, Vyšší odborná škola publicistiky Vojtěšská, ved. J. Rendl, Pomeranč, r. Rendl, v. J. Brož.

2012 Uni-Drámo.

BARTUŠEK, Antonín: Zámecká a školní divadla v českých zemích. Výzkumný úkol Scénografického ústavu č. 13-63, Praha 1963; Společnost přátel Českého Krumlova 2010, ed. Jiří Bláha, s. 107-110, 172-174, 249.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 18.

JACKOVÁ Magdalena : Otcové, synové, bratři a světci (Hry na novoměstské jezuitské koleji ve dvacátých letech 18. století) viz Texty.

JAVORIN, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých krajích, II.díl. Praha,Divadlení ústředna 1949, s.35

JAVORIN, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých krajích, I.díl. Praha,Divadlení ústředna 1949, s.184, 185, 186, 188, 189, 190, 191, 192, 195, 201, 202, 203, 216, 220, 221, 222, 224, 227, 229

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 238-246.

POKORNÁ-PURKYŇOVÁ, Růžena: Život tří generací. (Shakespearovská slavnost).Praha, Umělecká beseda 1944, s. 218-230

VONDRÁČEK, J.: Bouda. Vlastenské divadlo v Novém Městě na Koňském trhu. Praha 1953. Knih SÚA I. 0158.
1874 sdružení ochotníci Prahy sehráli kus Žižkova smrt. Jh. Otylie Malá.

Divadelní revue, 4. 4. 2003.

Hradec Králové, Státní okresní archiv, Hradec Králové, Krajské kulturní středisko, Impuls, Svitavy, Národní přehlídka ruských a sovětských divadelních her, 1974, Ka 42, i. č. 123

Praha, Archiv hl. m. Prahy: XI/15.

Praha, Archiv ND v Praze: Plakáty představení ochotníků na scénách Národního divadla i. č.: Z 261; Z 265; Z 267; Z 699; Z 752; Z 857; Z 1118.