St. Louise

Když zbudovali jsme si síň na rohu Western Avenuea Michigan ulici tu první, malou, rád jsem tam učíval tu českou mládež, a mnohého ochotníka a hlavně ochotnici odchovával pro naše české divadlo; tak zejména Amálii Slámovou, nyní paní Jánišovou v St. Louis, slečnu Aninku Čéškovou, Lillii Růžičkovou, Aninku Hořejšovou a Kačenku, její sestru, atd. Nejkrásněji se nám povedly dětské hry: Doba mládí, doba radosti, Kometa, Lorinčin svátek, Chudý krejčí; a což ty české zkoušky, tu obyčejně každý, kdo jen trochu mohl, se vyznamenal, a nejdojemnější byly deklamovanky těch nejmenších. O, blahá vzpomínka nejnezištnější obětavosti a lásky k rodu českému! A velcí stejným směrem kráčeli. Starý přítel Václav Píchá, Vojtěch Hájek, vždy ochotný, Tom Král, síla ochotnická nad obyčej skvělá, bratři František Novotný, Ant. Buchta, Vojt. Tomášek, kmotr Fr. Pinkáš aj., a pak naše milá, zlatá přítelka, paní Josefína Kačerovská, ta s vřelou duší divadlu a rozkvětu lidu našeho oddaná, zesnulá Josie Růžičková, paní Minnie Novotná a dcerušky její, stará paní Vančurová, paní Marie Šímová a jiné; samí ochotníci a ochotnice, s nimiž nechali se provésti kusy cenné, jako Slepý mládenec, Paličova dcera, Jiříkovo vidění, Muka chudé ženy, Slepá nevěsta, V podkroví a v saloně, Chudý písničkář, Havlíček Borovský, atd., zkrátka, byla to krásná léta, kdy vzdor tomu, že byl jsem učitelem řeči německé, obětoval jsem každou prázdnou chvíli buď české škole, neb divadlu, neb zpěvu, ani tělocvik nevyjímaje, ač stáří přec již trochu zdržovalo.V St. Louis jsme měli dva české časopisy. Slavii a Pozor. Redakce byly si přátelské, neboť my oba Karel Jonáš i já byli jsme kolegové z polytechniky v Praze, ač osobně poznali jsme se teprve v Chicagu. Oba časopisy zkrachovaly

1854 Č.S.P.S..
1859 Slovanská lípa.
1859 Sokol St. Louis.

1862 Thalie.

1877 Tyl.

Česko-Americký sokol.

2015 Česká a slovenská škola Twin Citis.