Someš, Jaroslav: in Týdeník rozhlas 30.01.2004
Encyklopedie českého amatérského divadla
--------------------------------------------------------------------------------
Jaroslav Someš
30.01.2004
--------------------------------------------------------------------------------
Není běžné vracet se k dalším dílům vícesvazkového projektu v samostatné recenzi. Stane-li se tak, je zřejmé, že se jedná o ediční počin mimořádného významu. A právě toto hodnocení se v plné míře vztahuje také na 2. díl Místopisu českého amatérského divadla (připravili Vítězslava Šrámková a Jiří Valenta s okruhem spolupracovníků, vydalo Informační a p oradenské středisko pro místní kulturu).
Právě touto knihou byl ukončen záměr útvaru IPOS - ARTAMA, zcela ojedinělý i v mezinárodním měřítku, na všestranné zmapování dosavadního vývoje našeho amatérského divadla.
Celý projekt byl zahájen dějinným přehledem (Cesty českého amatérského divadla, 1998), následovala obšírná Bibliografie, v roce 2001 první svazek Místopisu (A-M) a nyní tedy jeho druhá část.
Neprofesionální divadelní dění v Čechách a na Moravě si tak mimořádnou pozornost opravdu zaslouží. Asi by se na celém světě stěží našla jiná země, kde by někdejší liboherci, později ochotníci či divadelní amatéři působili bezmála v každé obci, od velkých měst až po nejzapadlejší vesničky (Místopis zahrnuje téměř neuvěřitelný počet 6314 lokalit!). Je to jen dalším důkazem významu, který divadlo sehrálo v kulturní ch dějinách našeho národa. Komplexně pojaté mapování jeho neprofesionální části tvoří šíří svého záběru i odbornými kvalitami zpracování protiváhu a zároveň doplněk k někdejším akademickým Dějinám českého divadla.
Struktura a zpracování 2. dílu encyklopedie samozřejmě odpovídá dílu prvnímu. Výjimku tvoří pouze oddíl věnovaný Praze - z celkového počtu stran zabírá téměř pětinu. Autoři projektu napočítali v historii našeho hlavního města přes 1200 neprofesionálních divadelních spolků a kroužků. K zpracování jejich činnosti proto šťastně zvolili specifický postup, takže vznikla jakási samostatná "kniha v knize". Otevírá ji kalendárium dějin pražského divadelnictví, dále následují přehledy vývoje amatérských spolků a scén v jednotlivých historických částech města a pak v dalších čtvrtích velké Prahy. Jako u všech ostatních lokalit je i zde věnována pozornost rovněž loutkovému divadlu a na závěr každého hesla je připojena přísl ušná bibliografie a údaje o uložení archivních materiálů. Právě v části věnované Praze se nejmarkantněji projevuje také další přínos publikace - její autoři totiž nestavějí hranici mezi amatérskou a neamatérskou produkcí ortodoxně. Tím propojují pohled na vývoj českého divadla jako celku, protože v dějinách i v současnosti celá řada scén působila na hraně profesionality, nebo významem i kvalitou své práce nabývala profesionálních parametrů. Kdo z nás si běžně uvědomuje, že na amatérské bázi působilo ve svých začátcích třeba Kajetánské divadlo nebo Osvobozené divadlo? A jak dlouho se na takovém rozhraní pohybovalo Divadlo Járy Cimrmana?
V mnohém podobný metodický přístup jako pro heslo Praha použili autoři také pro dvě další velké aglomerace, pro Ostravu a Plzeň. Kromě nich do 2. dílu Místopisu přísluší celá řada jiných míst s bohatou ochotnicko-amatérskou tradicí, namátkou připomeňme např. Náchod, Nymburk, Pelhřimov, Píse k, Prostějov, Přerov, Rakovník, Valašské Meziříčí, Žebrák či obec s divadelní historií čítající téměř 250 let - Vysoké nad Jizerou. Patří sem dokonce i jev tak specifický, jako je divadlo v terezínském ghettu.
Obecně lze konstatovat, že publikace nemá chybu. O některých drobných "chlupech" není důvod psát - snad jen s jedinou výjimkou. Pár popleteností se vloudilo do bohaté obrazové dokumentace, v níž ovšem najdeme celou řadu unikátních archivních snímků. (Tak třeba fotografie ze spolku Tyl v Úvalech očividně nepochází z inscenace Drdových Dalskabátů, jak uvádí popisek, nýbrž z Balady z hadrů.) Několik podobných detailů však nemůže narušit mimořádnou hodnotu celku. Celku, který budí úctu k tradici a zároveň pocit zodpovědnosti do budoucna.
--------------------------------------------------------------------------------
Zdroj: Český rozhlas
URL: http://www-ext.rozhlas.cz/_zprava/102863
--------------------------------------------------------------------------------
Jaroslav Someš
30.01.2004
--------------------------------------------------------------------------------
Není běžné vracet se k dalším dílům vícesvazkového projektu v samostatné recenzi. Stane-li se tak, je zřejmé, že se jedná o ediční počin mimořádného významu. A právě toto hodnocení se v plné míře vztahuje také na 2. díl Místopisu českého amatérského divadla (připravili Vítězslava Šrámková a Jiří Valenta s okruhem spolupracovníků, vydalo Informační a p oradenské středisko pro místní kulturu).
Právě touto knihou byl ukončen záměr útvaru IPOS - ARTAMA, zcela ojedinělý i v mezinárodním měřítku, na všestranné zmapování dosavadního vývoje našeho amatérského divadla.
Celý projekt byl zahájen dějinným přehledem (Cesty českého amatérského divadla, 1998), následovala obšírná Bibliografie, v roce 2001 první svazek Místopisu (A-M) a nyní tedy jeho druhá část.
Neprofesionální divadelní dění v Čechách a na Moravě si tak mimořádnou pozornost opravdu zaslouží. Asi by se na celém světě stěží našla jiná země, kde by někdejší liboherci, později ochotníci či divadelní amatéři působili bezmála v každé obci, od velkých měst až po nejzapadlejší vesničky (Místopis zahrnuje téměř neuvěřitelný počet 6314 lokalit!). Je to jen dalším důkazem významu, který divadlo sehrálo v kulturní ch dějinách našeho národa. Komplexně pojaté mapování jeho neprofesionální části tvoří šíří svého záběru i odbornými kvalitami zpracování protiváhu a zároveň doplněk k někdejším akademickým Dějinám českého divadla.
Struktura a zpracování 2. dílu encyklopedie samozřejmě odpovídá dílu prvnímu. Výjimku tvoří pouze oddíl věnovaný Praze - z celkového počtu stran zabírá téměř pětinu. Autoři projektu napočítali v historii našeho hlavního města přes 1200 neprofesionálních divadelních spolků a kroužků. K zpracování jejich činnosti proto šťastně zvolili specifický postup, takže vznikla jakási samostatná "kniha v knize". Otevírá ji kalendárium dějin pražského divadelnictví, dále následují přehledy vývoje amatérských spolků a scén v jednotlivých historických částech města a pak v dalších čtvrtích velké Prahy. Jako u všech ostatních lokalit je i zde věnována pozornost rovněž loutkovému divadlu a na závěr každého hesla je připojena přísl ušná bibliografie a údaje o uložení archivních materiálů. Právě v části věnované Praze se nejmarkantněji projevuje také další přínos publikace - její autoři totiž nestavějí hranici mezi amatérskou a neamatérskou produkcí ortodoxně. Tím propojují pohled na vývoj českého divadla jako celku, protože v dějinách i v současnosti celá řada scén působila na hraně profesionality, nebo významem i kvalitou své práce nabývala profesionálních parametrů. Kdo z nás si běžně uvědomuje, že na amatérské bázi působilo ve svých začátcích třeba Kajetánské divadlo nebo Osvobozené divadlo? A jak dlouho se na takovém rozhraní pohybovalo Divadlo Járy Cimrmana?
V mnohém podobný metodický přístup jako pro heslo Praha použili autoři také pro dvě další velké aglomerace, pro Ostravu a Plzeň. Kromě nich do 2. dílu Místopisu přísluší celá řada jiných míst s bohatou ochotnicko-amatérskou tradicí, namátkou připomeňme např. Náchod, Nymburk, Pelhřimov, Píse k, Prostějov, Přerov, Rakovník, Valašské Meziříčí, Žebrák či obec s divadelní historií čítající téměř 250 let - Vysoké nad Jizerou. Patří sem dokonce i jev tak specifický, jako je divadlo v terezínském ghettu.
Obecně lze konstatovat, že publikace nemá chybu. O některých drobných "chlupech" není důvod psát - snad jen s jedinou výjimkou. Pár popleteností se vloudilo do bohaté obrazové dokumentace, v níž ovšem najdeme celou řadu unikátních archivních snímků. (Tak třeba fotografie ze spolku Tyl v Úvalech očividně nepochází z inscenace Drdových Dalskabátů, jak uvádí popisek, nýbrž z Balady z hadrů.) Několik podobných detailů však nemůže narušit mimořádnou hodnotu celku. Celku, který budí úctu k tradici a zároveň pocit zodpovědnosti do budoucna.
--------------------------------------------------------------------------------
Zdroj: Český rozhlas
URL: http://www-ext.rozhlas.cz/_zprava/102863
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.