MELÍŠKOVÁ, Vendula. Faust Is Alive. Rozhovor s Adamem Milkou. Online. Divadelník.cz 14. 2. 2024
Faust Is Alive
Vendula Melíšková, 14 února, 2024
300 mg kofeinu, Adam Milka, divadelní premiéra, Faust, světová divadelní premiéra
Divadelní soubor 300 mg kofeinu uvedlo v klubu Leitnerova v Brně 17. ledna 2024 premiéru své nové inscenace s osvědčeným týmem Michaely Čermákové, Terezy Marečkové a Adama Milky. K sobě si přibrali jako hereckého kolegu Jáchyma Šímu. Adam se tentokrát věnoval režii od počátku celého projektu. Nyní se chystají na reprízy v Praze a při té příležitosti nám Adam věnoval rozhovor.
Anotace Faust Is Alive
Jeden večer, celý život, kolik máme příležitostí se rozhodnout o tom, jak bude vypadat náš život? Just do it.
Dokážeme ovlivnit, do koho se zamilujeme? Co když je to špatný člověk? Co je to zlo, které chce zničit? Co když za to všechno můžeme my? Otázka viny a neviny, otázka pravdivosti lásky, která vznikne za 65 minut a stihne během toho času i skončit.
Inscenace o bezmoci, neschopnosti něco změnit ve svém životě a dnešní společnosti. Máme opravdu takovou moc něco změnit? Dokážeme říct osudu a celému světu “fuck you, beru to do vlastních rukou”?
Aktuální text reflektující dnešní dobu a společnost
Adame, na internetu se hovoří o vaší inscenaci jako parafrázi známé literární klasiky. Přibliž nám, kdo je autor vaší předlohy – Lukáš Jeníček – a proč jste si jeho text vybrali (?) či vám jej napsal na tělo?
AM: Lukáš Jeníček je studentem oboru režie a dramaturgie na KČD pražské DAMU, zároveň také kolega a kamarád naší Míši a text psal jako školní práci na faustovské téma. Zrovna v té době jsme hledali text, který bychom mohli inscenovat – shodli jsme se na tom, že každý z nás chce malou pauzu od autorství (v té době jsme měli po premiéře inscenace Erika, mé režijní prvotiny, která byla mým autorským textem, naši předchozí inscenaci Set.Kání. napsala zase naše Terezka Marečková) a proto jsme hledali již existující text. Zároveň jsme ale nechtěli text, který je příliš starý – chtěli jsme reflektovat dnešní dobu a společnost, ve které momentálně žijeme a také jsme chtěli podpořit psaní nových českých textů – možností defacto jejich ozkoušení v prostoru.
Domluvili jsme se tedy s Lukášem, že nám text poskytne k užitku, a to navíc ještě předtím než byl text dokončený. Sám jsem ho tedy dostal punkově teprve týden před první zkouškou a společně s herci jsme se vrhli do neznáma.
V programu k inscenaci jsi vedle režie uvedený také jako upravovatel. Do čeho jsi autorovi sahal? Co jsi upravoval?
AM: Jednalo se o “klasické” režijní úpravy – velká spousta škrtů, nějaké repliky jsem dopisoval, přehazovali jsme pár situací. Hned před první čtenou zkouškou jsem asi sedm stran vyškrtal, které se tam potom postupně zase vracely zpátky. Vše se to odvíjelo od našeho vnímání a chápání tohoto textu, které se velmi vyvíjelo – přiznám se, že naplno jsem textu porozuměl až v listopadu.
Faust Is Alive jako hudební drama
Jaký máš vztah k Goethovu Faustovi? Co tě na jeho tématu láká?
AM: Goethova Fausta moc v lásce nemám. Druhý díl je zajímavý a třetí dějství, to o Heleně, mám moc rád. Nicméně první díl mě bohužel neoslovil, spíše vyděsil všudypřítomným sexismem.
Tereza Marečková není tentokrát autorkou předlohy, ale přesto nezůstává „pouze“ v herecké roli, ale je i autorkou hudby, textů písní a kostýmů. Znamená to, že Faust Is Alive je muzikál?
AM: Nenazval bych inscenaci přímo muzikálem, ale určitě se pohybujeme na poli hudebního divadla. Stejně jako v případě přechozího Set.Kání se jedná o žánrově obtížně zařaditelnou inscenaci. V přihlášce na jeden z festivalů jsem inscenaci pojmenoval jako hudební drama.
Faust Is Alive a dokázal propojit Brno s Prahou
Adame, tvé zkušenosti s divadlem jsou jak herecké, tak režijní. Faust Is Alive je tedy po Set.Kání a Erice tvojí dvou a půltou režií. Co tě víc naplňuje a proč?
AM: Oba obory mě baví z různých důvodů, je fajn to střídat a někdy nemuset mít nad vším tu finální kontrolu a zodpovědnost. Od té doby, co režíruji, tak si příležitostí “jen” si zahrát strašně užívám a vždy totálně vypnu režijní přemýšlení nad tvarem, což jsem dřív neuměl.
Co po svých hercích jako režisér tedy vyžaduješ?
AM: Aby byli otevření zkoušení věcí a cvičení, které jim možná v danou chvíli nedávají smysl, ale aby se nebáli, vrhali se do věcí po hlavě a důvěřovali mi – důvěra se nedá vyžadovat, ale je to pro mě důležitý aspekt spolupráce herectví-režie.
Plnili to?
AM: Záleželo na momentálním rozpoložení, ale byli stateční a trpěliví!
Foto Michal Kral
Jak náročné bylo zkoušení, kde a jak často jste se scházeli? Jste rozptýlení mezi Brnem a Prahou…
AM: Zkoušení bylo velmi náročné, zvlášť časově. Hodně jsme hledali, byl to dlouhý, chvílemi až zdlouhavý, proces, ale troufám si říci, že nás toho hodně naučil. Zkoušeli jsme primárně v Brně, kde většina z nás žije.
Odcházet z inscenace s nadějí
Na jaké publikum cílíte? Co byste rádi, aby si z představení odneslo?
AM: Myslím, že Faust Is Alive je inscenací pro poměrně velké množství věkových kategorií – dětskému divákovi se nejspíše nezavděčíme, ale na premiéře bylo mnoho teenagerů, kterým se inscenace líbila, stejně jako seniorům – to jsme si ostatně ozkoušeli už při scénickém čtení nebo prezentaci písní z inscenace v domově seniorů.
Celou inscenaci vnímám jako takovou “zpětnou reflexi života” z pohledu generace, která má život ještě před sebou – takový oxymoron.
Byli bychom rádi, kdyby z představení odcházeli s nadějí. S jakou nadějí? To už prozrazovat nebudu a nechám na každém divákovi, aby tam svou naději třeba našel.
Black-box
Jaký prostor je pro vaši inscenaci nejideálnější?
AM: Nejideálnější prostor je ten, kde je dobrá energie a kde jsou diváci! Inscenaci jsme premiérovali v black-boxu, ale stavěl jsem ji i s myšlenkou možného hraní “na kukátko” – to jsme si zatím nevyzkoušeli a postupně se mi tato varianta jeví méně a méně jako vhodná – myslím, že nám sedí komornější prostor, kde je možné se diváka více “dotknout” a nacítit se na jeho energii.
Touha po konstruktivní zpětné vazbě
Předpokládám, že po loňském „tour de přehlídky“ budete sbírat zpětnou vazbu i u Faust Is Alive. Mýlím se? Prozradíš, kam byste se rádi podívali?
AM: Ano, je tomu tak. Rádi bychom posbírali co nejvíce zpětné vazby. Přiznám se, že “obyčejné” reprízy, kdy se po konci jen zatleská a jde se domů nebo na pivo, mě jako režiséra tolik nebaví, málokdy totiž dostanu konstruktivní zpětnou vazbu. Ovšem herecky jsou mi zase méně příjemné reprízy, kdy musím hned po představení o inscenaci mluvit, takže člověk si nevybere.
Rádi bychom se podívali do všech koutů republiky! Tím, že nedisponujeme vlastním prostorem ani diváckou základnou v některém z “našich” měst, jsme vždy rádi za možnost někde inscenace odehrát.
Kde uvidíte Faust Is Alive?
Kde a kdy můžeme vidět další reprízy? A kde hledat a najít další termíny a případné další info?
AM: Zatím máme naplánované dvě reprízy v Praze. Rádi bychom se ale s inscenací podívali i na další přehlídky a festivaly.
První reprízu odehrajeme 20. února 2024 v divadle U Valšů od 19:30 hodin.
Chci rezervaci na reprízu 20. února 2024 v Divadle U Valšů (Google Formulář)
Druhá repríza proběhne v rámci přehlídky Divadelní Tříska v neděli 24. března ve 12:00 hodin.
Moc rádi vás na některé z repríz uvidíme.
MELÍŠKOVÁ, Vendula. Faust Is Alive. Online. Divadelník.cz 14. 2. 2024. Dostupné z: https://divadelnik.cz/faust-is-alive/ [citováno 2024-02-19].
Vendula Melíšková, 14 února, 2024
300 mg kofeinu, Adam Milka, divadelní premiéra, Faust, světová divadelní premiéra
Divadelní soubor 300 mg kofeinu uvedlo v klubu Leitnerova v Brně 17. ledna 2024 premiéru své nové inscenace s osvědčeným týmem Michaely Čermákové, Terezy Marečkové a Adama Milky. K sobě si přibrali jako hereckého kolegu Jáchyma Šímu. Adam se tentokrát věnoval režii od počátku celého projektu. Nyní se chystají na reprízy v Praze a při té příležitosti nám Adam věnoval rozhovor.
Anotace Faust Is Alive
Jeden večer, celý život, kolik máme příležitostí se rozhodnout o tom, jak bude vypadat náš život? Just do it.
Dokážeme ovlivnit, do koho se zamilujeme? Co když je to špatný člověk? Co je to zlo, které chce zničit? Co když za to všechno můžeme my? Otázka viny a neviny, otázka pravdivosti lásky, která vznikne za 65 minut a stihne během toho času i skončit.
Inscenace o bezmoci, neschopnosti něco změnit ve svém životě a dnešní společnosti. Máme opravdu takovou moc něco změnit? Dokážeme říct osudu a celému světu “fuck you, beru to do vlastních rukou”?
Aktuální text reflektující dnešní dobu a společnost
Adame, na internetu se hovoří o vaší inscenaci jako parafrázi známé literární klasiky. Přibliž nám, kdo je autor vaší předlohy – Lukáš Jeníček – a proč jste si jeho text vybrali (?) či vám jej napsal na tělo?
AM: Lukáš Jeníček je studentem oboru režie a dramaturgie na KČD pražské DAMU, zároveň také kolega a kamarád naší Míši a text psal jako školní práci na faustovské téma. Zrovna v té době jsme hledali text, který bychom mohli inscenovat – shodli jsme se na tom, že každý z nás chce malou pauzu od autorství (v té době jsme měli po premiéře inscenace Erika, mé režijní prvotiny, která byla mým autorským textem, naši předchozí inscenaci Set.Kání. napsala zase naše Terezka Marečková) a proto jsme hledali již existující text. Zároveň jsme ale nechtěli text, který je příliš starý – chtěli jsme reflektovat dnešní dobu a společnost, ve které momentálně žijeme a také jsme chtěli podpořit psaní nových českých textů – možností defacto jejich ozkoušení v prostoru.
Domluvili jsme se tedy s Lukášem, že nám text poskytne k užitku, a to navíc ještě předtím než byl text dokončený. Sám jsem ho tedy dostal punkově teprve týden před první zkouškou a společně s herci jsme se vrhli do neznáma.
V programu k inscenaci jsi vedle režie uvedený také jako upravovatel. Do čeho jsi autorovi sahal? Co jsi upravoval?
AM: Jednalo se o “klasické” režijní úpravy – velká spousta škrtů, nějaké repliky jsem dopisoval, přehazovali jsme pár situací. Hned před první čtenou zkouškou jsem asi sedm stran vyškrtal, které se tam potom postupně zase vracely zpátky. Vše se to odvíjelo od našeho vnímání a chápání tohoto textu, které se velmi vyvíjelo – přiznám se, že naplno jsem textu porozuměl až v listopadu.
Faust Is Alive jako hudební drama
Jaký máš vztah k Goethovu Faustovi? Co tě na jeho tématu láká?
AM: Goethova Fausta moc v lásce nemám. Druhý díl je zajímavý a třetí dějství, to o Heleně, mám moc rád. Nicméně první díl mě bohužel neoslovil, spíše vyděsil všudypřítomným sexismem.
Tereza Marečková není tentokrát autorkou předlohy, ale přesto nezůstává „pouze“ v herecké roli, ale je i autorkou hudby, textů písní a kostýmů. Znamená to, že Faust Is Alive je muzikál?
AM: Nenazval bych inscenaci přímo muzikálem, ale určitě se pohybujeme na poli hudebního divadla. Stejně jako v případě přechozího Set.Kání se jedná o žánrově obtížně zařaditelnou inscenaci. V přihlášce na jeden z festivalů jsem inscenaci pojmenoval jako hudební drama.
Faust Is Alive a dokázal propojit Brno s Prahou
Adame, tvé zkušenosti s divadlem jsou jak herecké, tak režijní. Faust Is Alive je tedy po Set.Kání a Erice tvojí dvou a půltou režií. Co tě víc naplňuje a proč?
AM: Oba obory mě baví z různých důvodů, je fajn to střídat a někdy nemuset mít nad vším tu finální kontrolu a zodpovědnost. Od té doby, co režíruji, tak si příležitostí “jen” si zahrát strašně užívám a vždy totálně vypnu režijní přemýšlení nad tvarem, což jsem dřív neuměl.
Co po svých hercích jako režisér tedy vyžaduješ?
AM: Aby byli otevření zkoušení věcí a cvičení, které jim možná v danou chvíli nedávají smysl, ale aby se nebáli, vrhali se do věcí po hlavě a důvěřovali mi – důvěra se nedá vyžadovat, ale je to pro mě důležitý aspekt spolupráce herectví-režie.
Plnili to?
AM: Záleželo na momentálním rozpoložení, ale byli stateční a trpěliví!
Foto Michal Kral
Jak náročné bylo zkoušení, kde a jak často jste se scházeli? Jste rozptýlení mezi Brnem a Prahou…
AM: Zkoušení bylo velmi náročné, zvlášť časově. Hodně jsme hledali, byl to dlouhý, chvílemi až zdlouhavý, proces, ale troufám si říci, že nás toho hodně naučil. Zkoušeli jsme primárně v Brně, kde většina z nás žije.
Odcházet z inscenace s nadějí
Na jaké publikum cílíte? Co byste rádi, aby si z představení odneslo?
AM: Myslím, že Faust Is Alive je inscenací pro poměrně velké množství věkových kategorií – dětskému divákovi se nejspíše nezavděčíme, ale na premiéře bylo mnoho teenagerů, kterým se inscenace líbila, stejně jako seniorům – to jsme si ostatně ozkoušeli už při scénickém čtení nebo prezentaci písní z inscenace v domově seniorů.
Celou inscenaci vnímám jako takovou “zpětnou reflexi života” z pohledu generace, která má život ještě před sebou – takový oxymoron.
Byli bychom rádi, kdyby z představení odcházeli s nadějí. S jakou nadějí? To už prozrazovat nebudu a nechám na každém divákovi, aby tam svou naději třeba našel.
Black-box
Jaký prostor je pro vaši inscenaci nejideálnější?
AM: Nejideálnější prostor je ten, kde je dobrá energie a kde jsou diváci! Inscenaci jsme premiérovali v black-boxu, ale stavěl jsem ji i s myšlenkou možného hraní “na kukátko” – to jsme si zatím nevyzkoušeli a postupně se mi tato varianta jeví méně a méně jako vhodná – myslím, že nám sedí komornější prostor, kde je možné se diváka více “dotknout” a nacítit se na jeho energii.
Touha po konstruktivní zpětné vazbě
Předpokládám, že po loňském „tour de přehlídky“ budete sbírat zpětnou vazbu i u Faust Is Alive. Mýlím se? Prozradíš, kam byste se rádi podívali?
AM: Ano, je tomu tak. Rádi bychom posbírali co nejvíce zpětné vazby. Přiznám se, že “obyčejné” reprízy, kdy se po konci jen zatleská a jde se domů nebo na pivo, mě jako režiséra tolik nebaví, málokdy totiž dostanu konstruktivní zpětnou vazbu. Ovšem herecky jsou mi zase méně příjemné reprízy, kdy musím hned po představení o inscenaci mluvit, takže člověk si nevybere.
Rádi bychom se podívali do všech koutů republiky! Tím, že nedisponujeme vlastním prostorem ani diváckou základnou v některém z “našich” měst, jsme vždy rádi za možnost někde inscenace odehrát.
Kde uvidíte Faust Is Alive?
Kde a kdy můžeme vidět další reprízy? A kde hledat a najít další termíny a případné další info?
AM: Zatím máme naplánované dvě reprízy v Praze. Rádi bychom se ale s inscenací podívali i na další přehlídky a festivaly.
První reprízu odehrajeme 20. února 2024 v divadle U Valšů od 19:30 hodin.
Chci rezervaci na reprízu 20. února 2024 v Divadle U Valšů (Google Formulář)
Druhá repríza proběhne v rámci přehlídky Divadelní Tříska v neděli 24. března ve 12:00 hodin.
Moc rádi vás na některé z repríz uvidíme.
MELÍŠKOVÁ, Vendula. Faust Is Alive. Online. Divadelník.cz 14. 2. 2024. Dostupné z: https://divadelnik.cz/faust-is-alive/ [citováno 2024-02-19].
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.