BINAR, Ivan - o konci ostravského Divadla Waterloo, 1971
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/pribeh-spisovatele-ivana-binara-dns-/domaci.aspx?c=A120405_225851_domaci_brm
Syn pluku, muzikál bez úcty k SSSR
Petr Podhrázký s Josefem Fraisem napsali pro divadlo Waterloo parodický muzikál Syn pluku na motivy knihy ruského spisovatele Valentina Katajeva. "Byl to docela zajímavý příběh, a jelikož to byla povinná četba, tak jsme si z toho poněkud stříleli a kluci začali už někdy z jara 1968 psát muzikál jako takovou legraci," vzpomíná Binar a dodává, že Podhrázký (zároveň též redaktor Trampu) pak dopsal dvě ze čtyř dějství pod dojmem brigády v Mongolsku a sovětské okupace Československa.
"Petr Ullmann (režisér) pak spojil divadelní představení s malým happeningem. U vchodu do budovy odevzdali diváci vstupenky ozbrojeným mužům v prapodivných zlumpačených uniformách s rudými hvězdami na čepicích a za ně dostali ´propusk´ do operačního prostoru N-tého dělostřeleckého pluku, jímž se museli prokázat před vstupem do divadla v prvním patře dalšímu ozbrojenci.
Uprostřed foyeru byla hromada odpadků ze smetiště (pečlivě zvolených, aby nesmrděly) a uprostřed ní sloup se směrovkami, názvy evropských a sovětských měst a vesnic psané azbukou. Mezi diváky se proplétali další ozbrojení bandité s červenými pentagramy na čepicích a naháněli jim hrůzu. (Ovšemže bez úspěchu; diváci popíjeli víno a těšili se, že už to brzy začne.) Pak byli pažbami a bajonety vehnáni do sálu a brutálně usazeni v pohodlných křeslech."
Muzikál měl v Ostravě úspěch, hrál se až do konce sezóny 1968, v následujícím roce už jen jednou a s nástupem normalizace divadlo - jako desítky jiných projektů - nepřekvapivě skončilo.
Mejdan na chalupě – s neznámým udavačem
Na podzim roku 1970 slavil Petr Podhrázký narozeniny na chalupě svého otce, zúčastnili se i členové divadla, akce byla koncipovaná jako "výjezdní zasedání rozšířené redakční rady časopisu Tramp." Šlo o normální "několikadenní večírek", kam přátelé mimo jiné přivezli harmonium.
"A na to harmonium jsme odehráli jakýsi průřez, procházku operetou Syn pluku, čili jsme tam odzpívali všechny písničky," vypráví Binar. "Bylo to v době, kdy už byl ´šroub utažený´, některé texty byly velmi drsné. No a samozřejmě, kde se sejde víc než tři lidé, tak jeden z nich je určitě fízl. Takže nás někdo prásknul."
Ivana Binara zatkla Státní bezpečnost 25. února 1971. Chvíli trvalo, než StB získala text Syna pluku, ale pak už šlo všechno rychle. V případu bylo obviněno deset lidí, osm z nich souzeno a čtyři dostali roku 1972 nepodmíněné tresty: Binar (12 měsíců za pobuřování), Podhrázský, Ullmann a Schiffauer. Básník Frais, který litoval svých činů, byl dle Binarových vzpomínek osvobozen.
Odsouzenci nastoupili do ostravského vězení a po dvou týdnech je převezli do Plzně - Borů. "Pak jsme se stali normálními vězni jako kterýkoliv obyčejný zloděj nebo vrah anebo násilník," vypráví Binar, kterého pracovně zařadili na tzv. mozaiku, tedy skládal kachlíky: "Kluky tehdy dali na kovošrot, roztloukali kabely a vytahovali z nich dráty." Z vězení se dostali (s výjimkou Podhrázkého) v únoru 1973 na amnestii.
Autor: Adam Drda
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/pribeh-spisovatele-ivana-binara-dns-/domaci.aspx?c=A120405_225851_domaci_brm
Syn pluku, muzikál bez úcty k SSSR
Petr Podhrázký s Josefem Fraisem napsali pro divadlo Waterloo parodický muzikál Syn pluku na motivy knihy ruského spisovatele Valentina Katajeva. "Byl to docela zajímavý příběh, a jelikož to byla povinná četba, tak jsme si z toho poněkud stříleli a kluci začali už někdy z jara 1968 psát muzikál jako takovou legraci," vzpomíná Binar a dodává, že Podhrázký (zároveň též redaktor Trampu) pak dopsal dvě ze čtyř dějství pod dojmem brigády v Mongolsku a sovětské okupace Československa.
"Petr Ullmann (režisér) pak spojil divadelní představení s malým happeningem. U vchodu do budovy odevzdali diváci vstupenky ozbrojeným mužům v prapodivných zlumpačených uniformách s rudými hvězdami na čepicích a za ně dostali ´propusk´ do operačního prostoru N-tého dělostřeleckého pluku, jímž se museli prokázat před vstupem do divadla v prvním patře dalšímu ozbrojenci.
Uprostřed foyeru byla hromada odpadků ze smetiště (pečlivě zvolených, aby nesmrděly) a uprostřed ní sloup se směrovkami, názvy evropských a sovětských měst a vesnic psané azbukou. Mezi diváky se proplétali další ozbrojení bandité s červenými pentagramy na čepicích a naháněli jim hrůzu. (Ovšemže bez úspěchu; diváci popíjeli víno a těšili se, že už to brzy začne.) Pak byli pažbami a bajonety vehnáni do sálu a brutálně usazeni v pohodlných křeslech."
Muzikál měl v Ostravě úspěch, hrál se až do konce sezóny 1968, v následujícím roce už jen jednou a s nástupem normalizace divadlo - jako desítky jiných projektů - nepřekvapivě skončilo.
Mejdan na chalupě – s neznámým udavačem
Na podzim roku 1970 slavil Petr Podhrázký narozeniny na chalupě svého otce, zúčastnili se i členové divadla, akce byla koncipovaná jako "výjezdní zasedání rozšířené redakční rady časopisu Tramp." Šlo o normální "několikadenní večírek", kam přátelé mimo jiné přivezli harmonium.
"A na to harmonium jsme odehráli jakýsi průřez, procházku operetou Syn pluku, čili jsme tam odzpívali všechny písničky," vypráví Binar. "Bylo to v době, kdy už byl ´šroub utažený´, některé texty byly velmi drsné. No a samozřejmě, kde se sejde víc než tři lidé, tak jeden z nich je určitě fízl. Takže nás někdo prásknul."
Ivana Binara zatkla Státní bezpečnost 25. února 1971. Chvíli trvalo, než StB získala text Syna pluku, ale pak už šlo všechno rychle. V případu bylo obviněno deset lidí, osm z nich souzeno a čtyři dostali roku 1972 nepodmíněné tresty: Binar (12 měsíců za pobuřování), Podhrázský, Ullmann a Schiffauer. Básník Frais, který litoval svých činů, byl dle Binarových vzpomínek osvobozen.
Odsouzenci nastoupili do ostravského vězení a po dvou týdnech je převezli do Plzně - Borů. "Pak jsme se stali normálními vězni jako kterýkoliv obyčejný zloděj nebo vrah anebo násilník," vypráví Binar, kterého pracovně zařadili na tzv. mozaiku, tedy skládal kachlíky: "Kluky tehdy dali na kovošrot, roztloukali kabely a vytahovali z nich dráty." Z vězení se dostali (s výjimkou Podhrázkého) v únoru 1973 na amnestii.
Autor: Adam Drda
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/pribeh-spisovatele-ivana-binara-dns-/domaci.aspx?c=A120405_225851_domaci_brm
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.