FAITLOVÁ, Ivana, Plzeň, původní verze hesla
Ivana FAITLOVÁ, učitelka MŠ
1979 Loutkové divadlo začala aktivně pěstovat roku jako loutkoherečka plzeňského STŘÍPKU.
Autorka, režisérka, herečka, muzikantka, často autorka hudby.
Prošla kursem loutkoherectví při MKS v Plzni (Tomáš Dvořák), Studiem mladých na LCH (Jan Dvořák), různými semináři pro učitelky MŠ, loutkářskou lidovou konzervatoří KKS Plzeň a více než 10 autorsko-dramatizátorskými semináři LCH (obojí Luděk Richter).
Ivana Faitlová je jednou z nejvýraznějších autorek (většinou adaptace méně známých epických děl), vynikající nejen citem pro divadelní potřeby, ale i jazykovým nadáním, a režisérkou s výrazným ženským, ale pevným rukopisem.
Inscenace, v nichž byla do roku 1991 autorkou, spoluautorkou či upravovatelkou textu, spolurežisérkou, skladatelkou i interpretkou hudby a herečkou, od roku 1992 pak už naplno i režisérkou, a za něž obdržela ona i soubor všeliké ceny:
1981 Jak moucha přemohla sedm krejčích a dva obry
1982 Byl jednou jeden dům
1983 O zpěvavém království a zlém čaroději
1984 O Palečkovi
1985 Jak se léčí princezny
1987 Hurá do Afriky
1988 Nesmysl! Nesmysl?
1990 O zlatém copánku
1991 O Uladinovi a krásné Omně
1992 Zlaté kapradí
1993 Klobásová komedie aneb Hamty, hamty, hamty
1994 Kérkonošská pohádka
1995 Cikánské princezny
1997 Brum-pohádka aneb Výchova medvědů v Čechách
1998 Modrý Mauricius
2000 Havrane z kamene aneb Čarodějnice z Býčí hory
2001 Finist, jasný sokol
2003 Kouzelnej mlejn
2005 Třináctery hodiny
2008 Hotel Beránek
V loutkovém divadle je příkladem i svou pracovitostí a zodpovědností, s níž se úspěšně snaží dělat divadlo, které by bavilo děti, dospělé i samotné inscenátory.
Na LCH se poprvé dostala 1980 jako divák a pak už 1981-2001 s 11 inscenacemi Střípku ( 1 uvedenou na pouti) jako autorka hudby, 1988 jako spoluautorka a od té doby vždy jako autorka adaptací, 1981 jako spolurežisérka a od 1992 jako režisérka a většinou i jako herečka.
Do 200 na LCH získala vedle cen souborových i šest cen za dramaturgii a režii.
Od roku 1992 se ujala režie i vedení souboru naplno, píše texty i hudbu a v inscenacích hraje jako loutkoherečka, ale i na kytaru či akordeon.
1995 už podruhé dostala Cenu Českého střediska UNIMA .
1979 Loutkové divadlo začala aktivně pěstovat roku jako loutkoherečka plzeňského STŘÍPKU.
Autorka, režisérka, herečka, muzikantka, často autorka hudby.
Prošla kursem loutkoherectví při MKS v Plzni (Tomáš Dvořák), Studiem mladých na LCH (Jan Dvořák), různými semináři pro učitelky MŠ, loutkářskou lidovou konzervatoří KKS Plzeň a více než 10 autorsko-dramatizátorskými semináři LCH (obojí Luděk Richter).
Ivana Faitlová je jednou z nejvýraznějších autorek (většinou adaptace méně známých epických děl), vynikající nejen citem pro divadelní potřeby, ale i jazykovým nadáním, a režisérkou s výrazným ženským, ale pevným rukopisem.
Inscenace, v nichž byla do roku 1991 autorkou, spoluautorkou či upravovatelkou textu, spolurežisérkou, skladatelkou i interpretkou hudby a herečkou, od roku 1992 pak už naplno i režisérkou, a za něž obdržela ona i soubor všeliké ceny:
1981 Jak moucha přemohla sedm krejčích a dva obry
1982 Byl jednou jeden dům
1983 O zpěvavém království a zlém čaroději
1984 O Palečkovi
1985 Jak se léčí princezny
1987 Hurá do Afriky
1988 Nesmysl! Nesmysl?
1990 O zlatém copánku
1991 O Uladinovi a krásné Omně
1992 Zlaté kapradí
1993 Klobásová komedie aneb Hamty, hamty, hamty
1994 Kérkonošská pohádka
1995 Cikánské princezny
1997 Brum-pohádka aneb Výchova medvědů v Čechách
1998 Modrý Mauricius
2000 Havrane z kamene aneb Čarodějnice z Býčí hory
2001 Finist, jasný sokol
2003 Kouzelnej mlejn
2005 Třináctery hodiny
2008 Hotel Beránek
V loutkovém divadle je příkladem i svou pracovitostí a zodpovědností, s níž se úspěšně snaží dělat divadlo, které by bavilo děti, dospělé i samotné inscenátory.
Na LCH se poprvé dostala 1980 jako divák a pak už 1981-2001 s 11 inscenacemi Střípku ( 1 uvedenou na pouti) jako autorka hudby, 1988 jako spoluautorka a od té doby vždy jako autorka adaptací, 1981 jako spolurežisérka a od 1992 jako režisérka a většinou i jako herečka.
Do 200 na LCH získala vedle cen souborových i šest cen za dramaturgii a režii.
Od roku 1992 se ujala režie i vedení souboru naplno, píše texty i hudbu a v inscenacích hraje jako loutkoherečka, ale i na kytaru či akordeon.
1995 už podruhé dostala Cenu Českého střediska UNIMA .
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.