Kuncová POJMANOVÁ, Věra

Věra Kuncová Pojmanová (rozená Radilová), nar. 22. 8. 1957 v Hradci Králové

Od roku 1966 rodina žila v Havlíčkově Brodě, do školy Věra začala chodit v Čáslavi. Vystudovala Stavební průmyslovku a stavařině zůstala věrná celý svůj profesní život. Už v dětství měla ráda poezii a účastnila se řady různých recitačních soutěží. V havlíčkobrodském divadelním souboru při místním Domě osvěty (později Adivadlo) si v roce 1973 v režii Josefa Vybírala zahrála svou první roli v inscenaci Děvčata z Brook Valley (R. Nash). A nezůstalo jen u ní, ve Vybíralově režii si zahrála i v dalších inscenacích: Senohrabské grácie (J. Dietl, 1974), Domácí víno (P. Hajný, 1975), Truchlící pozůstalí (B. Nušič, 1976), Jak se kalila ocel (N. A. Ostrovskij, 1977) a pohádku Jak se kradou princezny (S. Oubram, V. Novák, 1978).

V roce 1978 se přestěhovala do Pardubic, kde okamžitě našla uplatnění v Mladém divadle (KD ROH Dukla), které vedl Václav Novák – a hned v klíčové inscenaci tohoto souboru, ve hře Grigorie Gorina Thyl Ulenspiegel (rež. H. Beránková a Ivana Nováková, 1978). Následovala role Princezny Tasmánie v Ostrovu Dynamit (Voskovec, Werich, Ježek, rež. H. Beránková, 1979), role Libomíry v Ženském boji (V. K. Klicpera, rež. H. Beránková, 1980) a další role v režii Ivany Novákové - Anděl Theofil v Hrátkách s čertem (J. Drda, 1982), Rychtářka ve hře Švec a čert (K. Svoboda, 1983), Máša v Ostře sledovaných vlacích (B. Hrabal, 1985, Jiráskův Hronov 1985), Anna Andrejevna v Revizorovi (N. V. Gogol, 1986), Vánoční lidová hra, 1986, Holka na plovárně v Rozmarném létu (V. Vančura, 1987), Skirina v Princezně T. (D. Fischerová, 1988) a Notička a Liška ve hře My se vlka nebojíme (I. Fischer, 1989).

První rolí v Exilu (do r. 2009 pod názvem a/MAŤÁK) byla Selka v pohádce O líných strašidlech (V. Čort, rež. I. Nováková, 2000), role v inscenaci Veselá Skleróza (A. Pavlovová, rež. I. Nováková, 2001), následovaly inscenace Mně růžová nevadí – Ocelové magnolie (R. Harling, rež. P. Kouba, 2001), Víla v Kouzelné rybí kostičce (Ch. Dickens, rež. M. Vodehnal, 2001), Klytaimestra v Elektro, má lásko (L. Gyurko, rež. P. Kouba, 2002), plenérové představení Magie koně (P. Kouba, 2002), Lady Bracknellová v Jak je důležité míti Filipa (O. Wilde, rež. P. Svatoňová, 2003), Služka v Někdo zvoní (M. Camoletti, rež. P. Kouba, 2003), Anděl Theofil v Hrátkách s čertem (J. Drda, rež. I. Nováková, 2003), Marta v Kdo se bojí Virginie Woolfové – Kdopak by se kavky bál (E. Albee, rež. I. Nováková, 2004), Chůva v detektivce Neočekávaný host (A. Christie, rež. P. Kouba, 2004). Anna Andrejevna v Revizorovi (N. V. Gogol, rež. D. Polách, 2005), Amanda ve Skleněném zvěřinci (T. Williams, rež. P. Kouba, 2005, čestné uznání za roli na KP v Červeném Kostelci), Farářka ve hře V hodině rysa (P. O. Enquist, rež. L. Hašková, 2007), Matka v inscenaci Dveře aneb pane, vy jste náhoda (M. Kopecký, rež. O. Gutwirth, 2007, cena za herecký výkon na KP v České Třebové 2009)

V roce 2009 Exil mj. nastudoval v režii J. J. Kopeckého hru Prezidentky (W. Schwab) a Věra získala na KP v Červeném Kostelci další cenu za herecký výkon v roli Grety. Následovala role Anny Acamporové ve hře Zlomatka (M. Geraldi, rež. Z. Nováková a M. Kučerová, čestné uznání za roli na KP Winterův Rakovník 2010), Velma Lemonová v inscenaci Hledá se manžel pro Opalu (J. Patrick, rež. I. Nováková, 2010), role v inscenaci Teskná groteska, aut. a rež. L. Hašková, 2011), role Audrey v insc. Chvilková slabost (D. Churchill, rež. I. Nováková, 2012), Kamila v insc. Rocker a dvě staré dámy (J. Pacnerová, rež. P. Boháč, 2012), Matka v Jedlících čokolády (D. Drábek, rež. L. Hašková, 2012), Strouhalka v Maryši (Mrštíkové, rež. K. Prouzová, 2013), Karolína Karasová v kabaretu Mravnost – Marnost (podle filmu Mravnost nade vše, aut. Z. Nováková, M. Kučerová, A. Gregar, 2014), Karolína ve hře Ryba ve čtyřech (W. Kolhaas a R. Zimmerová, rež. L. Křivčíková, 2015), podruhé spolu s Alexandrem Gregarem v inscenaci Do zdi (N. Bedos, rež. K. Fikejzová Prouzová, 2018, čestné uznání za roli Ženy na CP Volyně 2019), Edith Tellmanová v Cestě do Benátek (B. Vik, rež. A. Gregar, 2022, cena za roli Edith na KP Kojetín 2023), pak již na novém působišti divadla Exil v pardubické Machoňově pasáži v roli Marie v inscenaci Svatá noc/ Josefa Marie (P. Turrini, rež. A. Gregar, 2025) a Fanny v inscenaci Vrátila se jednou v noci (E. Rovner, rež. P. Kubík, 2025)

Věra se v roce 2022 podruhé vdala, s manželem žije v Lípě u Havlíčkova Brodu. Znovu tak navázala kontakt i s havlíčkobrodským souborem a zatím se podílela na inscenacích Rytíř a la carte Veliký jako Kuchařka (aut. a rež. M. Lhotka, 2024) a Když začne ptáček zpívat (F. Nepil, režie L. Honzová). V květnu 2026 bude mít premiéru Dámská šatna (role Trudy) v režii Františka Štibora.