Dolní Čermná, orlovna, opona Vlast věnčí vavřínem umělce, autor Pepa Máca, 1926, depozitář DrO Orla

Dle černobílé reprodukce fotografie:

Portál jeviště orlovny v Dolní Čermné. Obrázek asi z 30. let 20. století.
Úvaha (JV 150308) před získáním dokumentačního materiálu:
V novostavbě orlovny se začalo hrát divadlo v roce 1926. Záznamy v Databázi dokládají, že obec má dlouhou tradici divadelních aktivit. Usuzuji, že opona nebyla zřizovaná pro jeviště v novostavbě orlovny. Je zřejmě koncipovaná pro menší (bývalé) jeviště. Černé závěsy po stranách to dokládají. Malíř nové opony by bezpochyby využil celou plochu portálu. Podstatně větší prostor vyplňuje postranními portálovými kulisami a harlekýnem, malbu přizpůsobuje původní oponě.
Centrální obraz: Matka Vlast na trůně (ozdobeném znakem s českým lvem) drží vavřínový věnec, jako by se chystala vyznamenat postavu (asi muže), stojícího na lyrou ozdobeném podiu. Obraz je rámován několika překrývajícími se mohutnými draperiemi. Téma opony (zdá se mi), nezobrazuje náboženské motivy.
Na portálu jeviště je vlys s křížem, Paralelou k němu je kříž unikátně umístěný na vrcholu nápovědní budky.
Úvahu nad starou fotografií ovšem může objasnit teprve dokumentační materiál a podrobné prozkoumání opony samotné - pokud se dochovala.

---

U opony v Dolní Čermné o rozměrech 595 x 380 cm mohou existovat oprávněné pochybnosti, zda byla původně určena pro jeviště Orlovny, kde je ve 30. letech 20. století doložena. Ústřední výjev se téměř utápí v přebohaté soustavě drapérie, skládané po dvou závěsech na každé straně. Tento bohatý systém závěsů takřka utlačuje ústřední výjev, kde před Matkou Vlastí s obvyklým vítězným věncem sklání prapor muž s čamarou v modré košili. Prapor napůl zahaluje, ale tím právě akcentuje, výrazný český znak u nohou trůnící figury. Jedná se tedy znovu o dobově příznačný hold Vlasti, zde pojaté velmi tradičně, bez obvyklých akcentů, které ji na jiných oponách definují jako Republiku.
Původní určení pro Dolní Čermnou zpochybňuje též krajina, v níž se výjev odehrává. Vpravo od ústřední dvojice sice roste tradiční slovanská lípa a pohled do kraje lze interpretovat jako běžný obraz kvetoucí české země, avšak kostel v levé části obrazu, zobrazený v pohledu od východu, je zcela jednoznačně k poznání: je to Velehrad.
Svérázná firma Pepa Máca, Dílny moderních jevišt, sídlila v Újezdu u Brna, takže jako firma moravská mohla své dekorace přizdobit vedutou Velehradu jako typickým motivem. Přesto se zdá, že jeho zdůraznění na pozadí jinak celkem konvenčního výjevu mělo něco společného s původním určením tohoto dekorativního kusu.

(Mgr. Jakub Synecký, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jakub Synecký, s. 52-53.

---
Nemůžu sice potvrdit ani vyvrátit, zda opona byla, či nebyla určena pro naši čermenskou Orlovnu, nicméně si dovolím jeden poznatek, který v komentáři chybí. Muž vlevo je oblečen v orelském kroji (sice ne kompletním, ale myslím, že je to poměrně jednoznačné). Kromě saka má vše, jak má mít. Matka Vlast mimo věnce drží v druhé ruce ještě znak. Je to tehdy používaný znak Orla československého, skládá se z písmene O (které tvoří okraj znaku) a vložených písmen Č a S, která protíná dvouramenný kříž. I tento znak byl součástí orelského kroje a to v podobě přezky na opasku.
František Mareš, člen jednoty Orel v Dolní Čermné.