Texty: Paseky nad Jizerou, Excerpce pro MČAD 1998-2002

PASEKY o.Semily
První zmínka o divadle v Pasekách je v pasecké farní kronice z r. 1820:
"V roce 1820 obětovali se Havírenští a Pasečtí herci aneb komedianti nějaký čas mravopočestné komedie hrát i s hudebníky, jenž okolo 80 zlatých mně darovali, by se branka z toho pořídila". Z výtěžků divadelních her se podporovala i škola a chudí žáci. V pasecké školní kronice je r. 1843 zápis "Letošního roku se zaopatřila Kniha cti a pochvaly, kterou Pasečtí ochotníci divadla za 25 zl. koupili".
Ve farní kronice z r. 1823 je také uvedeno: "Pasečtí divadelní herci neb komedianti darovali chrámu Páně dvě od vysokého zámečníka Václava Valáška vyhotovené lucerny vysuté, jenž před hrubý oltář k brance byly postaveny".
V Pasekách se divadlo hrálo v hospodě "U mostu", kde hrál sám Věnceslav Metelka.
Později se hrálo u Nesvadbů "Na Pičmonce" čp. 20, u Bártlů, u Soukupů čp. 203 (dnes restaurace "U houslařů").
V letech 1830-1840 nastal pravý rozkvět ochotnického divadla v Pasekách. Věnceslav Metelka ve svých zápiscích z r. 1837, 1838 o tom píše: "Krásné je, když pomyslím, jak utěšené kvete kvítko našich divadelních her v horách krkonošských. Jak blažit musí duši věrného Čecha, an slyší, jak zde i onde zvuk svůj bere Thálie česká."
Metelka sháněl, opisoval, upravoval a nacvičoval hry hlavně Klicperovy, Tylovy, které byly u lidí ve velké oblibě. Z té doby se v Pasekách dochovaly divadelní knížky s rozepsanými úlohami i se žádostí a povolením úřadů. Klicperova hra "Žižkův meč" se hrála v Pasekách roku 1830 několikrát. Lidem se líbily zpěvohry. Sám Věnceslav Metelka nacvičil a uvedl v Pasekách r. 1834 zpěvohru K.J.Erbena "Sládci" a "Čertův mlejn". V Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách je zbytek staré divadelní opony asi z r. 1830, na niž je švabachem napsáno "Kdo jsi, Čechem, pamatuj na to, cti a važ sobě divadla českého nad zlato!" V letech 1880 a 1890 vyspělo pasecké divadlo nejvýše.Pěvecko divadelní jednota "Lumír" v Pasekách nad Jiz.
Založena 1903, povolena 30.11.1903, počet členů po založení 42. Obětavost herců byla nesmírná, byli to většinou tovární dělníci, zaměstnání v Tanvaldě, Smržovce, Rokytnici nad Jiz., Albrechticích, Jiřetíně. Chodit do div. zkoušek, znamenalo pro ně 2-3 hodiny chůze. Přitom divadlo se hrálo téměř každou neděli, o Vánocích několikrát za sebou. Hrály se i náročné hry, jako Schillerovy "Úklady a láska", nebo "Dáma s kaméliemi" od Dumase a to bez elektrického osvětlení. Počet členů do I. svět. války se pohyboval kolem 30-40. Do roku 1938 sehráno mnoho her, nejúspěšnější "Růže ze Sibiře" hrála se 7x. Hrálo se i v přírodě na louce u Zajíčkova háje. Po II. svět. válce činnost obnovena. R. 1946 uvedena hra "Národ pod křížem". 1947 uvedena opereta a zpěvohra, 1949 "Jedenácté přikázání".
Divadelní soubor Osvětové besedy v Pasekách nad Jiz. - Založen po r. 1950, hrála se 2-3 představení ročně. R. 1959 vybudováno přírodní divadlo, kde byly návštěvy až 1200 diváků. Pasečtí ochotníci tu sehráli řadu her, ochotníci z Rokytnice nad Jiz. Nedbalovu operetu Polská krev. V r. 1967 požár zničil zcela budovu sokolovny, všechno divadelní zařízení, kulisy, stará opona s historickým výjevem - smrt Prokopa Holého, divadelní kronika s fotografiemi dokumentující bohatou činnost ochotníků v Pasekách.Tím skončila divadelní činnost v Pasekách.

Pozn.:
R. 1955 uspořádán týdenní "Pasecký festival" v němž se hráli Raisovi "Zapadlí vlastenci", Lidové hry z Vysocka, Moliérova "Šibalství Scapinova", uspořádány dva koncerty a otevřena výstava s názvem "Národní obrození v Pasekách a na Vysocku".
Vystavené exponáty se staly základem Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou. (Votoček)
Ron-Paseky
Po velkém studiu jsem žádný údaj o velikonočních hrách nena-
lezl. Myslím, že tu sousedským hrám moc nepřáli. Jenom
zdejší vysloužilec, který opisoval hry: Komedie o
Felsenburkovi, slavném rytíři opsal "Josef Kramář kadlec a
spolu voják z Pasek" (1834).
Ale vzpomínám, jak jsem se v roce 1952 vydal do Pasek, kde
studenti o prázdninách zde hráli Lidové hry z Vysocka
z 19.století, bylo to ve středu 27.8. 1952. A byly to pěkné
inscenace. Tenkrát po nich šla Státní bezpečnost, taky něko-
ho zavřeli. Vzpomínámm, že jsem si chvíli připadal jako
fízl, když jsem se s velkým nadšením pro věc dotazoval o
zkouškách textu, jak na to přišli. To jsem ovšem netušil,
co se tam dělo. Až někdy začátkem 80. let mi o tom jeden Pa-
sečan vyprávěl. Režii měl Luděk Kult.

poč. 19. st.: lidové hry světské a velikonoční,
DČD I., s. 328
poč. 19. st.: lidové hry, lidová her. společnost Věnceslava Metelky
DČD I., s. 331
40. léta 19. stol.: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 292)
DČD II.
Hrálo se tu "řadné" ochotnické divadlo, Štepánek atd. Působil zde Věnceslav Metelka.
Snad jen výjimečně také nějaká produkce sousedské typu. - Felsynburg, kterého opisoval zdejší "kadlec a voják Josef Kramář" (1835). První záznam o divadle ve farní kronice: Též v tomto roce obětovali se Havírenští a Pasečtí nějaký čas mravopočestné komedie hrát i s hudebníky, jenž okolo 80 zl.v.v. mně darovali, aby se bránka do kostela z toho pořídila, co se též stalo. Podobně r.1823. (Ron)
BULUŠEK, Alois: Z historie paseckého divackého divadla, Krkonoše 8,1975 č.1,str.24n.
8.3. 1840 V neděli ponejprv otevřelo se pasecké divadlo...(V.Metelka)
1830 - 1850 hráli výjimečně i zde česky divadlo.
ČERNÝ, František: Divadelní tradice východních Čech. Listy Katedry historie a Historického klubu,
pobočka Hradec Králové,č.9, 1995.
1946 DS. (Zahrádková)
Stráž Severu, 1946,č.98,s.2