Texty: Lázně Bělohrad, Organizace kulturních aktivit ve městě 1996. Zpracoval Jiří Valenta

L Á Z N Ě B Ě L O H R A D o.Jičín 2206 (3823)obyv.
——————————————————————————————————————————————————————————————————————
l Charakteristika obce
Lázně Bělohrad (JI)
1.1 Malé podkrkonošské městečko v Jičínské pahorkatině vzdálené
l7km od okresního města Jičína, vzdálenosti dalších kulturních
center: Nová Paka lO km, Hořice lOkm.
Průmyslová výroba nářadí, bavlněných tkanin, autosoučástek. Průmys-
lovou výrobu nábytku nahradily malé dílny.
Významný je lázeňský charakter města.Ročně asi 3000 lázeňských
hostí. Zaměření léčby: pohybové ústrojí. Vyhledávaný cíl turistů a
rekreantů.(Lesopark, lesy a výletní místa v okolí.)

l.2 Demografické údaje: 22O6 obyvatel (l99l) žije v 8O8
domácnostech (0 2,7 obyv. v jedné domácnosti) v 42O domech (0l,9
domácnosti v jednom domě). V roce l93O l8l9 obyvatel v 3O2 domech.
Počet obyvatel tedy vzrostl o 2l,3 %, počet domů o 39 %. S
připojenými 8 částmi mělo město v r.l99l 3823 obyvatel v 891 domě.
Z 1233 ekonomicky činných obyvatel (tj.56 % z celkového počtu
obyvatel - v ČR 0 53 %) vyjíždí za prací 328 (tj.26,6 % - v ČR 0
33%). Svědčí to o poměrně dobrých možnostech pracovního uplatnění ve
městě.

l.3 Zástavba, dominanty obce:Střed města vznikl mezi dvěma obcemi
Horní a Dolní Nová Ves jako jejich novější centrum. Barokní zámek
(Santini?) a jeho park je lemován hlavními ulicemi a dlouhým
náměstím s novorenesanční budovou "lázeňského hotelu".Chrám Všech
Svatých, škola, muzeum s Raisovým pomníkem tvoří druhé centrum obce.
Komplex budov dnešních lázní je vysunut k lesoparku Bažantnice.Nová
bytová zástavba s objektem Středního odb.učiliště zemědělského je
situována do prostoru u nádraží. Podél výpadových silnic nová
zástavba. Na břehu rybníka novostavba hotelu.

l.4 Kulturní vybavenost: Sál v "lázeňském hotelu" (maj.ČSAD), kino v
sokolovně (maj.Sokol), letní kino (maj.město), Raisův památník s
výstavní síní (maj.město), Fričovo muzeum - restaurováno l994
(maj.město), kulturní sál lázní (maj.Lázně a.s.). V Horní Nové Vsi
tělocvična, klubovny, ubytovna (maj.města, v bezpl.užívání souboru
Hořeňák). V prostoru lesoparku Bažantnice hudební pavilon a přírodní
scéna.

l.5 Základní údaje z historie obce: Teprve v l6.stol. se objevují
první zmínky o kamenné tvrzi s názvem Bílý hrad. V l8.stol.mezi
dvěma staršími obcemi byl vystavěn barokní zámek s rozlehlým parkem.
V roce l885 zde založila hraběnka Anna z Assenburgu slatinné lázně.
V roce l9O5 byl Bělohrad prohlášen za lázeňské město.
l859 se zde narodil K.V.Rais, který ve svém díle zachytil život
města a celého kraje.


2 Tradice a vazba na ně
Lázně Bělohrad (JI)
Výrobní: textilní výroba, řemeslníci

Kulturní: folklorní tradice za pomoci odborných spolupracovníků
obnovil a čtyřicetpět let pěstuje národopisný soubor Hořeňák.Svými
choreografiemi tkalcovských a řemeslnických tanců navázal na zdejší
výrobní tradice.Bohaté jsou tradice hudební.Zpracoval je do
přehledné publikace "Hudba Raisova kraje" Z.Prchal,kterou v r.l994
vydal Městský úřad.Pietně se udržuje úcta k dílu rodáka K.V.Raise.
Na tradice ochotnického divadla se nepodařilo navázat, i když do
6O.let byly velmi živé.(Divadelní soubor z Horní Nové Vsi byl účast-
níkem Jiráskova Hronova.) Kulturní život města výrazaně ovlivňují
potřeby a možnosti nabídky kulturních akcí pro lázeňské hosty.


3 Zájmové skupiny zabývající se kulturní činností
Lázně Bělohrad (JI)
a/ Hořeňák
3.1 Charakteristika činnosti: Soubor písní a tanců, u jehož kolébky
stál v r.l949 prof.Vrat.Vycpálek.Dnes má 45 členů,
hudebníků,tanečníků a zpěváků."Soubor si za dlouhá léta svého
působení vytvořil osobitý hudební, taneční a slovesný repertoár,
který ve svých hlavních rysech vychází z romantických historických
vrstev folkloru v Podkrkonoší. Ten doplňuje z jiných podhorských
krajů Čech, především z Podorlicka a z Českomoravské vysočiny."
Soubor spolupracoval ve všech fázích vývoje s předními folkloristy
(prof.Bonuš, Dr.Rejšková,J.Dumek).Je oirganizátorem slavností písní
a tanců "Pod Zvíčinou", zúčastňuje se regionálních,národních i mezi-
národních folkloristických akcí. Vystupoval a natáčel pro televizi a
rozhlas.Četné zahraniční zájezdy (mj.Kanada, Švýcarsko, Turecko).
Za rok l994 uspořádal lll vystoupení. Všichni účinkující vystupují
bez honoráře. Pravidelné zkoušky v pátek. Pravidelná vystoupení
uskutečňuje soubor pro lázeňské hosty a v hotelu Horizont v Peci pod
Sněžkou.

3.2 Organizační princip: V roce l995 se soubor v souvislosti s
podmínkou přidělení grantu MK stal občanským sdružením s názvem
"Sdružení přátel souboru Hořeňák". Organizační princip činnosti
souboru však zůstal nezměněn.Vedoucím souboru je Jindřich Rychtera.

3.3 Ohlas práce: Ohlas pravidelných vystoupení v lásních a v horském
hotelu velmi vřelý. Úspěchy na mezinárodních přehlídkách.

3.4 Finanční zdroje: Základním příjmem souboru jsou sponzorské (?)
příspěvky hotelu Horizont a vystoupení v lázních. Větší akce bývají
zaštítěny grantem MK. Provoz souboru je podporován městem (zajištění
bezplatného pronájmu budovy se zkušebnami a ubytovnou, agentážní
péčí Střediska městské kultury,jehož vedoucí je vedoucím souboru).

3.5 Hlavní překážky: Zvyšování cen dopravy značně ztěžuje zájezdovou
činnost souboru.

3.6 Vazba na vyšší org.celky: soubor je členem FOS i Východočeského
folklorního sdružení.

b/ Hořeňáček je dětským výběrovým souborem pro práci mateřského
Hořeňáku,ale příležitostně vystupuje i sámostatně.Pracuje zde 65
dětí a v předškolní skupině dalších l2. Vedou mladí Rychterovi.

c/ Ženský pěvecký sbor navázal na tradici dříve zde působícího sboru
Malát. Práci obnovil sbormistr Zd.Prchal v r.l985 . V současné době
má sbor 4o členek, zkouší pravidelně týdně a své koncerty
uskutečňuje většinou v kostelích nebo v lázních.

d/ Dechovka Javorka l8 členů orchestru, převážně koncertujícího pro
potřeby lázní.Středisko městské kultury zajišťuje další
příležitostná vystoupení. Lázně zakoupiuly orchestru oblečení.
(Javorka = potok, protékající městem)

e/ Dětský pěvecký sbor při ZŠ 4Očlenný sbor složený z dětí se zájmem
o sborové zpívání. Sbormistrem je ředitel školy Jiří Čeřovský.Zatím
vystupuje jen příležitostně v místě.

f/ Taneční orchestr Achát

g/ Taneční orchestr Čtyřlístek


4 Instituce zřízené k zajišťování kulturních služeb
Lázně Bělohrad (JI)

a/ Středisko městské kultury

4.l Charakteristika poslání:Koordinuje všechny kulturní aktivity ve
městě a je také převážně pořadatelem kulturních akcí ve městě, nebo
se na jejich pořádání - nejčastěji ve spolupráci s a.s.Lázně -
podílí.Jsou to Slavnosti písní a tanců Pod Zvíčinou,zábavné večery,
koncerty, výstavy, zájezdy, výlety pro důchodce, besedy, přednášky,
diskotéky, jazykové kurzy. Je organizačním a agentážním střediskem
souboru Hořeňák. součástí Střediska je Památník K.V.Raise a Fričovo
muzeum (viz b/)

4.2 Financování a personální obsazení,podmínky: Středisko vystupuje
na veřejnost jako pořádající subjekt, ale právní subjektivitu
nemá,financováno je MěÚ nikoli zálohově, ale proplácením faktur
přímo. Přehled o čerpání rozpočtovaných částek na jeho činnost má
MěÚ. Pracuje zde 6 pracovníků. Sídlí v budově Památníku K.V.Raise,
maj.města.

4.3 Vztahy k městu: Středisko je iniciátorem mnoha akcí a díky pro-
pojenosti s potřebami a.s.Lázně nalézá cestu, jak je využít i pro
potřeby obyvatelstva města. Propojenost s velmi aktivní činností
souboru Hořeňák vytváří zvláštní vztahy vzájemného uspokojení
souboru, Střediska a města.

b/ Památník K.V.Raise a Fričovo muzeum

4.1 Památník má expozici "Život a dílo K.V.Raise a historie
Bělohradska". V jeho výstavní síni bylo v r.l994 uspořádáno l2
výstav. Fričovo muzeum bylo v r.l994 po generální opravě

znovuotevřeno k 90.výročí jeho založení. Expozice ve třech
místnostech je složena z kusých nesystematických vstupů ze všech
oblastí.Původní sbírky muzea byly v minulosti rozděleny do různých
depozitářů. Nová expozice postrádá určení a odbornou realizaci záměru.

4.2 Památník ani muzeum nemají odborného profesionálního pracovníka,
jejich práce není opřena o odborný aktiv.Obětavě se o sbírky stará
pracovnice Střediska městské kultury Marie Klůzová.

c/ Městská knihovna byla přestěhována do hasičské zbrojnice.Její
činnost nebyla podrobně zkoumána.

d/ Kino v budově sokolovny provozuje MěÚ. Za rok l994 uspořádalo l82
představení, průměrná návštěvnost 32 diváci, celkem 5824 diváci.
Vydání 2O9tis.Kč, příjmy 124tis.Kč, dotace 85tis.Kč. Dotace na jednu
vstupenku 14,6O Kč. Diváci převážně z řad žáků Stř.školy zemědělské.

e/ "Lázně Bělohrad" - zpravodaj města
Čtvrtletně vydává MěÚ, redaktorem je akad.malíř Karel Dlabola. Obsah
vedle zpráv MěÚ orientován ze značné části na místní kulturu,
informace o práci rodáků, školství, sport.

f/ Lázně a.s. zajišťují kulturní akce pro své hosty za úzké
spolupráce Střediska městské kultury - pořádané akce jsou veřejnosti
přístupny.

g/ Design Studio 90 Soukromá firma grafika a sochaře Jiřího Sehnala,
která v r.l990 vstoupila do kulturního života města s nabídkou
grafických služeb, se záměrem vydávat publikace o umění a nabízet
umělecká díla v galerii umístěné v renovovaném domě s restaurací
(majetek galeristy). Galerie vybavená vynikajícími díly současného
umění nenašla návštěvníky ani zákazníky. Nabídka "Nad šálkem kávy
můžete v příjemném prostředí kanceláře vydavatelství a galerie
popřemýšlet, čím obohatit stěny Vašeho bytu, zelená zákoutí Vaší
zahrady, čím umocnit vstupní prostory Vašeho domu"zůstala oslyšena.
V současné době používá výtvarník moderně vybavené prostředí pro
jednání o zakázkách (sochy,plakáty,grqaf,design) a věnuje se tvorbě
pro obesílání výstav často v zahraničí jako člen svět.organizace
ICOGRADA. Pokus úspěšného výtvarníka, majitele realit v místě,
ovlivnit výtvarnou úroveň rodného města, zůstal ohlasem nenaplněn.
Ani pracovníci kult.zařízení města jeho počin, výrazně vybočující
úrovní a formou prezentace ze vžitých přístupů, zatím dostatečně
neakceptují.

5 Vztah městského zastupitelstva ke kultuře
Lázně Bělohrad (JI)

5.1 Obecně:Vztah velmi vstřícný, projevující se snahou zajistit
dobré podmínky ppro práci svých zařízení i místních sdružení
(rekonstrukce muzea, zajištění podmínek pro práci souboru
Hořeňák).Kulturní a školská komise v novém složení si vytváří
program své práce. Jejím předsedou se stal (l994) ředitel ZŠ Jiří
Čeřovský.



5.2 Vytvoření podmínek:Existence lázní a jejich snaha připravit
hostům kulturní zážitky příznivě ovlivňuje místní kulturu.V
prostředí lázní, "lázeňského hotelu" a často v lázeňském parku
Bažantnice se realizují kulturní vystoupení. Ve městě chybí zázemí
pro pořádání divadelních představení.

5.3 Financování kultury l994 (v tis.):
Příjmy Vydání
rozp. skut. rozp. skut. z toho
Kino l65 124,7 235 209,4 -
Střed.měst.kultury 85 111,9 357 472,5 25,5 OkÚ
6,O MK
Měst.knihovna 3 2,3 l6 l9,9 -
Památník K.V.Raise 5 lO,2 - O,5
Fričovo muzeum - 2,4 2OO 348,- 140 OkÚ
SPOZ - - 8 18,6

Celkem 258 251,5 816 1068,9 171,5 st.

Z celkové částky výdajů města 2O 317tis.Kč bylo vynaloženo na
kulturu 5,26 % (Z toho příspěvky OkÚ a MK l7l,5 tis.Kč- po odečtení z
rozpočtu města 4,42 %.)
Čerpání částek sleduje a účetnictví všech zařízení vede MěÚ.

6 Projekty
Lázně Bělohrad (JI)
Kulturní bělohradské léto - přehlídka dechových hudeb, žádost o
grant MK podalo Sdružení přátel souboru Hořeňák .

Slavnosti písní a tanců pod Zvičinou -žádost o grant MK podalo
Sdružení přátel souboru Hořeňák.

7 Podnikatelé
Lázně Bělohrad (JI)
Výrazný je vstup Design Studia 90 (viz 4.g/)
Knihkupectví
Videopůjčovna

9 Anotace

L Á Z N Ě B Ě L O H R A D okres Jičín 22OO obyv.

Malé městečko V Jičínské pahorkatině s bohatými kulturními
tradicemi, které si s pietou připomíná (Raisův památník, Fričovo
muzeum, Hudba Raisova kraje).V oblasti folklorní je místem, které v
2.pol.2O.stol.dokázalo za pomoci odborníků oživit regionální tadice
a na poměrně vysoké úrovni s velkou houževnatostí je prezentovat v
místě,v regioně, na přehlídkách a častých zahraničních zájezdech.
Současný lázeňský charakter města umožňuje za živého zájmu
lázeňských hostí i místní veřejnosti rozvíjet manažerskou činnost
Středisku městské kultury, které úzce spolupracuje se správou lázní
a je zároveň organizačním centrem práce folklorního souboru.

IO. Informace podali: PSČ 507 81 Směr.tel:O434

Městský úřad starosta Václav Machek 92261
ref.fin.
předs.kult.a škol.kom. Jiří Čeřovský
Středisko městské kultury ved.Jindřich Rychtera 922O8 - 92337
Fričovo muzeum M.Klůzová 922O8
Design Studio 90 Jiří Sehnal Kostelní 75 92272

Záznam s použitím podkladů K.Gabrielové (Artama) zpracoval Jiří
Valenta IPOS/Regis 28. 2.1995

K ověření zasláno Středisku měst.kultury (J.Rychtera) 28. 2.1995



SCHÉMA ORGANIZACE KULTURNÍCH AKTIVIT

a vzájemných vztahů s místními kulturními zařízeními a samosprávou

L Á Z N Ě B Ě L O H R A D o.Jičín
——————————————————————————————————————————————————————————————————————
—————— = zřizovatelské vazby ///// = zajištění provozních podmínek
..... = koordinační vztahy OS = občanské sdružení



•———————————————• •———————————————•
| Zastupitelstvo•———————•Kulturní komise| 22OO obyvatel
•—+———————————————• •———————————————•
| | MěÚ |
| •———————————————•
|
| Kult.služby Zájmové skupiny Podnikatelé
| •———————————————• •———————————————• •———————————————•
•—• Stř.měst.kult.|///////|Hořeňák |OS |Design Studio |
| •———————————————• . •———————————————• •———————————————•
| | Pam.K.V.Raise | . |Hořeňáček |
| •———————————————• . •———————————————• •———————————————•
| | Fričovo muzeum| . |Předškolní odd.| |Knihkupectví |
| •———————————————• . •———————————————• •———————————————•
| .
| •———————————————• . •———————————————• •———————————————•
•—• Měst.knihovna | . |Žen.pěv.sbor | |Videopůjčovna |
| •———————————————• . •———————————————• •———————————————•
| .
| •———————————————• . •———————————————•
•—• Kino | . |Dech.Javorka |
| •———————————————• . •———————————————•
| .
| •———————————————• . •———————————————•
•—• Zpravodaj | . |Dět.pěv.sbor ZŠ|
•———————————————• . •———————————————•
.
•———————————————• . •———————————————•
| Lázně |.... |Tan.o. Achát |
•———————————————• •———————————————•

•———————————————•
|Tan.o.Čtyřlístek
•———————————————•
jv - 28. 2.1995