Texty: DUBSKÁ Alice: Flachsové, rkp. pro publikaci Malované opony českých divadel, 2009

Loutkářská rodina Flachsů,

Nejstarší záznam o této loutkářské rodiny je z roku 1828, kdy v Táboře žádal o loutkářské povolení Jan Flachs nejst, otec šesti dětí, z Vlásenice u Tábora. Povolení získal teprve po několika zamítnutích, poté od roku 1831 hrál v jižních Čechách až do roku 1851, kdy se své licence vzdal ve prospěch zetě Václav Truhláře. Loutkářem byl i jeho syn Jan Flachs st. z Vlásenice, který podle úředních dokumentů působil v letech 1838-1859. V polovině 19. století hráli loutkové divadlo i další Flachsové, mj. Hynek Flachs ze Spáleného Poříčí, Ondřej Flachs ze Štěchovic, Adam Flachs z Předměřic u Brandýse nad Labem. Ve vlásenické větvě rodu, jež později působila i na Moravě, se zachovala ojedinělá kolekce neobyčejně krásných velkých marionet, jejichž původ není jasný. Jejich poslední majitelka Marie Berousková, roz. Flachsová, připisovala jejich autorství Janu (Johanu ) Flachsovi st. I když se zabýval také řezbou, stejně jako jeho syn Jan Flachs ml., odborníci se shodují, že jeho autorství zmíněných loutek je pochybné, jejich skutečného řezbáře se zatím nepodařilo zjistit. Do loutkářské rodiny Flachsů patřili i Jan a Emanuel Flachsové, pro které ve 20. letech 20. století namaloval opony malíř Jindřich Boška