Texty: Červený Kostelec, Vlastimil Klepáček: Don Quijote aneb Veselý konec rytíře smutné postavy, 2009 v Činoherním klubu Praha

ČINOHERNÍ KLUB UVÁDÍ

Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2009 se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

DS při MěKS Červený Kostelec

Vlastimil Klepáček: DON QUIJOTE ANEB VESELÝ KONEC RYTÍŘE SMUTNÉ POSTAVY

Příběh o tom, co by se klidně i mohlo stát, kdyby to pan Cervantes nenapsal jinak!

Neděle 29. března 2009 v 19.30 hodin

Autor úpravy a režie: Vlastimil Klepáček / Hudba k písním: Péťa Máslo / Jevištní výtvarnice a nápověda: Blanka Hamplová / Kouzelnice s líčidly a inspice: Zuzana Čtvrtečková / Vlasová fantazie: Marcela Fabiánová / Návrhářka kostýmů: Monika Folcová / Výtvarnice kostýmů: Marcela a Ola Labíkovya Eva Bergmannová / Zvuk a světla: Technika divadla J. K. Tyla

Hrají: Vlasta Klepáček, Naďa Eflerová, Ríša Bergmann, Katka Maxová, Jana Semeráková, Tomáš Rosa, Vráťa Hanuš, Míla Hilmanová, Renata Fantová, Zuzana Čtvrtečková, Olina Maršíková, Zuzana Nermuťová, Radka Nývltová, Pavla Škodová.

Postava DONA QUIJOTA mne okouzlila už dávno a není pro mne osobou fiktivní. Několik Quijotů jsem totiž osobně v životě potkal a myslím si dokonce, že kousek z něj je ve většině z nás. Nemyslím kousek blázna – ten je v každém ochotníkovi – ale kousek člověka hledajícího právo a spravedlnost. A kdo je vlastně větší blázen? Ten, kdo – ač silně netradičně – hledá spravedlnost anebo ten, kdo se s ohnutým hřbetem smíří s tím, že jí nedosáhne?

Vlastimil Klepáček, autor a režisér

Jan Císař: Co jsem to viděl
Odpoledne jsem viděl lidové divadlo, s nímž přijel DS při MěKS z Červeného Kostelce. Lidové divadlo nikoliv vesnické, sousedské, ale to, jež se kdysi zrodilo ve Vídni jako výraz městského života a jež je proniknuté životním optimismem, pozemskostí a také méně nebo více sentimentem. Tohle všechno dokázal autor a textu a režisér inscenace Vlasta Klepáček (a také představitel titulní role) do díla svého srdce – Don Quijote aneb Veselý konec rytíře smutné postavy – a divadelního přesvědčení uložit. A našel pro to i některé herce, kteří hrají tuto polohu přesně a s gustem: Ríšu Bergmana jako faráře a především Naďu Eflerovou jako Sanchu Panzu, která přímo vyzařuje elementární, skoro živočišnou radost z toho, že se podílí na tamhle typu divadla a šíří ji i do hlediště. Vzal jsem to představení především jako důkaz o ohromné šíři amatérského divadla. Neboť bychom zajisté mohli mluvit o zcela zvláštním autorském divadle, které je děláno jako naivní, tj. upřímný pohled na svět, na lidi, ale také na divadlo. To poslední bych podtrhl; je to především hluboké přesvědčení o tom, že divadlo je od toho, aby bylo zdrojem dobré nálady, potěšení a jisté přímočaré radostnosti i v nostalgii.
Zpravodaj Třebíč 2008

Divadelní činnost v Červeném Kostelci se traduje již od roku 1809. V roce 2005 si soubor připomenul hned dvě významná výročí. Divadelní budova, kterou si soubor postavil, oslavila 80. výročí od otevření. A samotný soubor dokonce 140 let od založení spolku Divadelních ochotníků. Soubor má 86. členů ve věku od 17 do 90 let. Při konání Krajské přehlídky činoherního a hudebního divadla, zajišťuje pro všechny: účinkující, porotu a diváky občerstvení a pro účinkující soubory osobní průvodce po celou dobu konání přehlídky.

Zdroj: radvan.pacl@cinoherniklub.cz