Soubory: Hasiči, DrO s vlastním vedením / Místní osvětová komise / Národní souručenství

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1920
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1943
Působení: 192x, 193x, 194x

1920 – 15. listopadu – byl založen Kroužek divadelních ochotníků při Sboru dobrovolných hasičů v Branišově.
Byl ustaven jako Dramatický odbor SDH s vlastním výborem a vlastní pokladnou (viz Související obrázky – fotokopie záznamu o založení Kroužku div. ochot. při SDH v r. 1920).
Nově založený spolek navazoval na bohatou divadelní činnost dřívějších divadelních činovníků, o níž se však písemnosti nedochovaly.
(Pozn. red.: V zápise o založení nového spolku je zmínka o zbytku výtěžku z dosud uvedených představení.)

Prvním režisérem byl zvolen Richard Machek, jeho zástupcem František Kuba.
Další členové vedení odboru: František Kafka, František Slavětínský, Jar. Kafková, Em. Dvořák.

Z repertoáru:
1920 – A. Svoboda: Pod tou naší lípou.
1922 – Josef Skružný: Podvodnice; František Herman: Dobrodinci, režisérem František Kuba.
1923 – Josef Skružný: Ptačí mozky; Od deseti k pěti (autor nezjištěn).
1923 předsedou spolku Karel Růžička.
1924 – Ferdinand Oliva: Z manželského ráje.
1924 předsedou spolku byl Karel Růžička, režisérem Josef Říha.
1925 – Ferdinand Oliva: Láska divy tvoří.
1926 – Stanislav Votruba: Spolek pro ochranu opuštěných dívek; Jiří Balda: Nevěsta legionářova; Petr M. Malloch: Černé oči; Vítězslav Hálek: Na statku a v chaloupce.
1926 předsedou spolku Karel Růžička, režisérem Emil Karpaš. Od března předsedou Josef Říha.
1927 – František F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský.
1928 – Rudolf Mařík: Ustřihni si mikádo; Tóňa Labuťa: Děti naší revoluce.
1928 předsedou zvolen Josef Říha, místopředsedou Jan Fuk, režisérem Otakar Fridrich.
1929 předsedou spolku Josef Fuk, místopředsedou Jan Fuk, režisérem Otakar Fridrich.

Od 1929–1930 hráli patrně pod hlavičkou Místní osvětové komise – žádost o překročení policejní hodiny v souvislosti s večerním uvedením některých níže zaznamenaných představení (např. 1930 Pod dozorem věřitelů, 1933 Děda Karas...., 1933 Na rodné hroudě, aj.) podávala na Okresní úřad v Humpolci Místní osvětová komise Branišov – viz Související Obrázky.
V Jednacím protokolu spolku se v roce 1929 vyskytuje i pojmenování Čtenářsko-ochotnický spolek, záznamy (započaté 1920) o činnosti pokračují beze změn (viz Související Alba – Jednatelská kniha 1920–1941).

1930 – Ernst Bach a Franz Arnold: Pod dozorem věřitelů (též jako To neznáte Hadimršku).
1932 předsedou zvolen Josef Fuk, místopředsedou Jan Fuk, režisérem Karel Růžička, jednatelem Josef Říha.
1933 – Miloš Veselý: Děda Štráchal jede k panu presidentovi; J. F. Karas: Na rodné hroudě.
1934 – A. Svoboda: Pod tou naší lípou.
1934 předsedou zvolen Josef Fuk, místopředsedou Jan Fuk, režisérem Karel Růžička.
1935 – František Cimler: Matka Kráčmerka.
1935 režisérem zvolen Jan Bendl.
1937 – František Cimler pod pseud. Jiří Hora: Bártova pomsta; J. L. Turnovský podle povídky Josefa Štolby: Staří blázni, Josef Hais Týnecký: Na roklanské myslivně.
1937 spolek v seznamu členských spolků ÚMDOČ, předsedou zvolen Josef Fuk, místopředsedou Jan Fuk, režisérem Jan Říha.

1940 spolek působil pod Národním souručenstvím,
předsedou Emanuel Dvořák. Zástupce spolku se zúčastnil valné hromady Macháčkova okrsku ÚMDOČ v Českých Budějovicích, předsedou Josef Sankot, starosta obce, Branišov čp. 7.
1940 – Karel Piskoř: Česká chaloupka; Vilém Werner: Lidé na kře.
1941 – František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27; František Cimler: Dvojník pana Dibelky; Jaroslav Mácha: Dohazovač Krákora, režie Karel Výborný.
1943 – Josef Štolba: Staré hříchy, Václav vrána: Ve mlýnici – na šalandě (Jak to krajánek Číž zmotal).

Kromě činnosti ryze divadelní vzal si ochotnický spolek za úkol šířit také snahy osvětové, a to přednáškami, pěstováním zpěvu, zaváděním debatních kroužků, přátelských večírků, tanečních zábav apod.
Spolek měl pro Branišov a široké okolí spolu s místním odborem Národní jednoty pošumavské značný kulturní význam. Svou činnost ukončil v nepříznivém údobí tzv. německého protektorátu – poslední záznam je z 22. 12. 1941.
Po tomto datu se divadelní spolek rozešel a ani po osvobození 1945 již svou činnost neobnovil – podle informací Vojtěcha Cveka, zpracovaných na základě materiálů SOkA Jihlava.

Fotokopie žádostí o překročení policejní hodiny v souvislosti s večerním divadelním představením (žádal se Okresní úřad v Humpolci) však dokládá, že Místní osvětová komise v Branišově žádala o povolení ještě
1942 pro uvedení hry J. J. Kalivody Jakubův dvůr. (Pozn. red.: Není doloženo, jestli hru hráli ochotníci z Branišova.)
1943 podle německého záznamu byl režisérem Místní osvětové komise v Branišově Stanislav Burian a předsedou Jaroslav Sankot. V tomtéž přehledu je zapsáno, že Místní skupina Národního souručenství Branišov nehraje.

Bibliografie:
CVEK, Vojtěch: Zpráva zpracovaná na základě materiálů v SOkA Jihlava.

ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 67.

WEBOVÉ stránky SDH Branišov – http://www.hasici.vyskytna.cz/ – Historie /Činnost SDH – 14. 3. 2014.


České divadlo 1940, č. 5, s. 91.

Archivy:
Jednatelská kniha spolku divadelních ochotníků v Branišově 1920–1941. Viz Související Alba.

Jihlava, Státní okresní archiv:
Fond JAF 432: Spolek divadelních ochotníků Branišov 1920–1941.
Inventář zpracoval Vojtěch Cvek,1963.
Fond nyní obsahuje:1 úřední knihu 1920–1941 čes.,plpl., 21 x 33 cm.
Ev. č. pomůcky 424.
Z činnosti divadelního spolku v Branišově se dochovala jediná archiválie, jednací protokol z období let 1920–1941. Byla uchována původně s ostatními písemnostmi národní školy branišovské – jistě proto, ježto se místní učitelé nejvíce podíleli jak na režisérské, tak na administrativní činnosti divadelního spolku. Archiválie byla vytříděna při zpracování písemností branišovské školy, převzatých bývalým Okresním archivem v Humpolci 29. 6. 1956 pod zn. 178/1956, po reorganizaci v r. 1960 předaných Okresnímu archivu v Jihlavě.
Uchovaný jednací protokol je tím cennější, že je to jediná archiválie, dokumentující divadelní i jinou kulturní činnost v Branišově. Kromě zápisů o schůzích obsahuje protokol v pozdějších záznamech také názvy divadelních her spolu s jejich obsahem.
Inventární lístek prohlédnuté archiválie s konceptem inventáře napsal 24. 11. 1961, časopis inventáře dne 23. února 1963 V. Cvek.

Pelhřimov, Státní okresní archiv:
Humpolec, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1930, č. knihy 108.
Humpolec, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1933, č. knihy 112.
Humpolec, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1934, č. knihy 113.
Humpolec, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1935, č. knihy 114.
Humpolec, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1937, č. knihy 117.
Humpolec, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1941–1942, č. knihy 121.
Pelhřimov, Okresní úřad, i.č. 1098, ka 730.
Pelhřimov, Okresní úřad, i.č. 1098, ka 734.
Pelhřimov, Okresní úřad, nezpracováno.
Humpolec, Okresní úřad, Branišov, i. č. 998, ka 332
Pelhřimov, Okresní úřad, i.č. 1137, ka 808
Pelhřimov, Okresní úřad, Divadlo - Policejní hodina 1943, i.č. 133, číslo knihy 133 (něm. zápis).

Mapa působení souboru - Hasiči, DrO s vlastním vedením / Místní osvětová komise / Národní souručenství

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.