Osobnosti: RUZHOVÁ, Miloslava, PhDr., Tachov, Plzeň

Datum narození: 12.9.1933
Místo narození: Praha
Datum úmrtí: 27.11.2008
Místo úmrtí: Praha

Jako studentka gymnázia se stala členkou Souboru písní a tanců Julia Fučíka a Dismanova rozhlasového souboru. Zde se, zejména pod vedením režiséra Jiřího Horčičky, dostala do kontaktu s uměleckým přednesem.

1954 se s manželem Rudolfem Nuhlíčkem odstěhovala do pohraničí, napřed do Boru u Tachova a pak do okresního města Tachova.
Stala se redaktorkou stranického týdeníku Tachovská Jiskra.
Její první spoluprací s tachovskými ochotníky (kolektiv spolupracovníků Domu osvěty a Osvětové besedy v Tachově) byl
1959 scénář pásma Dobrý den, revoluce, na tehdejší dobu profesionálně odvedená práce, zřetelně inspirovaná předchozím působením v Československém rozhlase.

1960 sehrála roli Partyzánky v Karvašově Půlnoční mši v režii Jaromíra Šimla, který v Divadelním souboru J. K. Tyl Osvětové besedy v Tachově reprezentoval svými režiemi ducha divadla 60. let. V jeho režii hrála Miloslava Ruzhová i postavu Cory Jako v hře A.Casony Sebevraždy na jaře zakázány. Naprostým přihlášením se k poetice divadle malých forem a ke kulturní atmosféře směřující k Pražskému jaru byla inscenace hry Faust, Markétka, služka a já autorské dvojice Jiří Suchý – Ivan Vyskočil ( premiéra byla uvedena v Divadle Na zábradlí). V této faustovské variaci hrála MR roli Historie a také zpívala ( Na Zábradlí roli hrála Ljuba Hermannová). Premiéra se konala v Tachově v roce 1964 v režii Jaromíra Šimla, inscenace se hrála dvě sezóny a byla poslední náročnější inscenací souboru J.K.Tyl.

Po roce 1968, který odvedl členy souboru od ochotnického divadla ke společenskému angažmá, byli téměř všichni členové souboru tak či onak postiženi nastupující normalizací a ochotnické divadlo v Tachově na několik let zaniklo.

Miloslava Ruzhová pracovala jako metodička pro umělecký přednes a divadlo v Domě osvěty, později Okresním osvětovém středisku v Tachově.
Spolupracovala se všemi ochotnickými soubory v okrese, sama v roce 1959 absolvovala dálkový kurs pro nejvyspělejší ochotnické pracovníky, pořádaný Ústředním domem lidové umělecké tvořivosti.
V okresním městě Tachově organizovala semináře a kurzy pro recitátory i divadelníky.
1968 se stala inspektorkou pro kulturu na ONV Tachov. Na tomto místě ji dostihly stranické prověrky a výpověď z místa. Díky tehdejšímu řediteli Krajského kulturního střediska Miroslavu Dekařovi byla přijata jako metodička pro umělecký přednes a divadlo na Krajské kulturní středisko v Plzni. Během krátkého působení pozvedla úroveň lektorské činnosti i organizace amatérského divadla, angažovala inspirativní lektory, uvedla v činnost několikadenní přehlídky a semináře, propojila karlovarské a plzeňské divadelní aktivity.
1974 byla propuštěna pro politickou nespolehlivost a odešla do Prahy.

Po roce 1990 využila své zkušenosti s organizací umělecké činnosti v České hudební společnosti, kde organizovala letní školu staré hudby ve Valticích. K divadlu se aktivně nevrátila.

Bibliografie:
ZEMANČÍKOVÁ, Alena: Heslo pro Databázi ČAD zpracovala podle rodinného archivu v pozůstalosti M. Ruzhové. Rkp. červen 2009.

Archivy:
Archiv Městského kulturního střediska v Tachově.