Texty: CALTOVÁ, Marie: Divadlo jednoho herce 2019 (hodnocení). AS 22.4.2019.

Divadlo jednoho herce 2019

Letošní přehlídky se zúčastnilo pět souborů z různých míst České republiky. V umělecké produkci převažovaly klady nad zápory. Ocenění zasluhuje jak dramaturgická vynalézavost, tak herecká erudice jednotlivých interpretů.

Činoherní | Experimentální | Hudební | Studentské


Národní přehlídka Divadlo jednoho herce se konala ve dnech 13. – 14 dubna 2019 v Divadle Šutr Kaznějov. Vyhlašovatelem je SČDO, pořadateli SČDO západočeská oblast a Divadelní soubor Štace Kaznějov.

Přehlídku zahajoval Jaroslav Střelka z Broukovcova kamdivadla z České Kamenice. V pořadí již šestém monodramatu nazvaném Do kalhot je Jaroslav Střelka jak autorem textu, tak režisérem, dramaturgem výběru hudby i zvuku a především jediným interpretem. Zamýšlí se nad osudem tří generací jedné rodiny orámované rokem 1910 a současností. Modré džíny jsou symbolem svobody povznášející jejich nositele nad přízemní realitu. Přes ně zobrazuje hledání vlastní identity a vztahu ke společnosti, která je obklopuje. V hereckém projevu Jaroslava Střelky se spojuje prožitek s hodnocením jednotlivých situací. Humorný pohled se střídá s vážnějším, až tragickým tónem. Pečlivě artikuluje, volí jednoznačné charakterotvorné gesto, nebojí se ostrého střihu. Větší prostor k tomu má v první části, protože osud dědečka je barvitější, než příběh otce a vnuka. Poněkud příliš zašifrované jsou úvodní scény vlastního příběhu. Scénografické vyjádření jde cestou účelného minimalismu, poněkud zplošťující jsou masky zastupující postavy spoluhráčů. Při schopnosti Střelky výrazně kreslit postavu je výtvarné zjednodušení nadbytečné. Jaroslav Střelka získal cenu za herecký výkon a textovou předlohu inscenace Do kalhot! Inscenace je doporučena programové radě k účasti na Krakonošově divadelním podzimu 2019.

Emil Kopčák z místeckého divadla PROZATiM Frýdek-Místek zvolil text autora Romana Sikory Smrt talentovaného vepře. Jde o obraz despotické společnosti, ve které se svévolně nakládá s talentovaným jedincem. To, že je hlavní postava vepř, umožňuje komediální nadsázku. Žánrově hra balancuje na hraně tragiky a komiky. Emil Kopčák svoji postavu vepře obhajuje. Líčí prostě jeho životní peripetie. Chybí hodnocení postavy, kritický nadhled nad tím, co umožňuje fungování nelidského systému, ve kterém se snaží bez problémů existovat. Síla jeho projevu je v osobní zaujatosti. Cesta od obhajoby k hodnocení by mohla obohatit jeho herecký výkon o krutý humor. Zcela zbytečné je zapojení další postavy v samotném závěru inscenace. Emil Kopčák získal čestné uznání za uvedení originálního a významově bohatého textu Smrt talentovaného vep­ře.

Zdeňka Kulová z ostravského divadla DEVíTKA se prezentovala v komediálním monologu Voda a mýdlo od italského autora Alda Nikolaje. Jde o humorně nadsazený příběh mnohonásobné vražedkyně, která si užívá nesvobody v kriminále. Její štěstí je dáno tím, že jí vězení umožňuje naplnění života, který se redukuje pouze na čistotu těla. Zdeňka Kulová ztvárňuje svoji postavu s roztomilou erudicí. Její Franceska má energii, vitalitu i půvab. Absurdita základního spojení lidského štěstí a nelidskosti prostředí tím výrazněji vynikne. Problém spočívá v tom, že odhalování prostředí by mělo být zpočátku povlovnější. Divák by měl být více překvapen, jaké je skutečné prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Zdeňka Kulová obdržela cenu za herecký výkon ve hře Voda a mýdlo. Cenu získal také Dušan Zakopal za režijní spolupráci na inscenaci Voda a mýdlo.

Sólový monolog pro herečku Helenu Pěchovou Znáte Coco Chanel? napsala a zrežírovala pro Divadelní spolek JIŘÍ Poděbrady Jana Langr. Coco Chanel je zobrazena na svém kariérním vrcholu, kdy nejen líčí svoji strmou cestu za slávou a bohatstvím, ale především zkoumá tragiku svých citových turbulencí. Osou příběhu je milostný příběh se skladatelem Igorem Stravinským. Helena Pěchotová si poněkud ztížila situaci konvenčním kostýmem, který nejen že nevyjadřuje její společenské postavení, ale nedokáže ani vyjádřit její neutuchající vášeň. Křišťálový lustr naopak významově i esteticky působivě dotváří exkluzivitu prostředí. Herecký výkon Heleny Pěchotové se omezil na pojmenování dějových proměn. Cesta k obohacení plasticity postavy Coco Chanel vede k emocionálnějšímu hledání příčin osamění a bolestných proher. Tedy toho, co se skrývá pod nablýskaným povrchem úspěchu.

Divadelní spolek Tyl Dačice uvedl text Venduly Borůvkové Modelka XXL v interpretaci Moniky Novákové. Základní situace modelky Vendy Koblížkové se odehrává před finálem soutěže Miss XXL, do které se umístila. Ve zpovědi, částečně určené pro kameru, částečně pro vlastní duši, se zpřítomňuje život dívky protkaný nadějemi i zklamáními. Víra v sebe, ale i schopnost sebeironie a poznání, okořeňuje její projev humorem i dojetím. Monika Nováková se zhostila svého hereckého zadání s velkým nasazením, espritem a humorem. Dokáže perfektně pracovat se svými fyzickými dispozicemi, ale současně postihovat turbulenci citů a nálad. Má znamenitý dar uvolněně existovat na jevišti a přitom hodnotit svoje postavení. Máme pocit, že situace vymýšlí a prožívá právě teď za naší účasti. Požití alkoholu v samém závěru monologu otevírá další možnosti obohacení postavy směrem k drsné emocionální otevřenosti. V interpretaci Moniky Novákové jde ale jen o vycizelování jednotlivých detailů. Nejde o změnu kresby, ale otevření nejniternějších hlubin jejího nitra. Nicméně jde o pozoruhodný herecký výkon, který byl po zásluze dekorován cenou za herecký výkon, Bety Minářů pak získala čestné uznání za režijní spolupráci. Navíc bylo toto monodrama doporučeno na Jiráskův Hronov 2019.

Program na půdě kaznějovského divadla ŠUTR znamenitě doplnilo inspirativní představení Srnky v provedení divadelního studia D3 Karlovy Vary. Lehce absurdní tragikomedie současného autora Tomáše Svobody byla v inspirativním provedení karlovarských umělců humorným příspěvkem k hledání příčin životních selhání.

XIV. národní přehlídka Divadla jednoho herce byla nesporně přínosem v tomto divadelním žánru.

Na přiložených fotografiích je Jaroslav Střelka a Helena Pěchová – pozn. redakce. Foto archiv přehlídky.

Autor: Marie Caltová