Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Dělnická scéna / Dělnická tělocvičná jednota
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1934
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 195x
Působení: 193x, 194x, 195x,
Dělnická scéna, dramatický odbor DTJ Valašské Meziříčí
Období doloženého působení: 8. 1. 1934 – 31. 12. 1949, resp. 25. 11. 1951 (Dělnická scéna jako právní subjekt sice zanikla již v prosinci 1949, ale soubor dál hrál až do listopadu 1951.)
1934 postaven Dělnický dům, v němž na dosavadní kulturní a divadelní činnost Dělnické akademie navázal dramatický odbor DTJ Valašské Meziříčí.
V září 1935 dostalo divadlo výraznější název Dělnická scéna.
Činnost zahájena 8. ledna 1934 ustavující schůzí dramatického odboru: Slavnostním představením, jímž mělo být divadlo otevřeno, měla být Jiráskova Lucerna, ale protože stavba stála hodně a nezbyly peníze na výpravu, rozhodli se ochotníci pro hru Ivana Stodoly Čaj u pana senátora, která se dala odehrát ve dvou pokojích. Hrála se 1. a 2. 12. 1934.
Do začátku nacistické okupace Dělnická scéna odehrála obdivuhodný počet představení a byla rovnocennou partnerkou mnohem dříve založeného divadla sokolského a Divadla Lidového domu.
Repertoár divadla byl sestavován promyšleně, a tak Dělnická scéna neměla nikdy nouzi o diváky.
7. března (premiéra) a 12. března (repríza) 1939 bylo odehráno poslední představení před 2. světovou válkou - hra Mučedník brixenský.
Když došlo 15. března k okupaci republiky německým vojskem, byla činnost DTJ zakázána a Dělnický dům zabaven a používán pro skladovací účely.
Po skončení války trvalo skoro rok, než byl Dělnický dům opraven a sešla se první členská schůze divadelního odboru která rozhodla, že zahájí svou činnost 30. dubna a 1. května 1946 aktovkami Ženatý Romeo a Kdo je blázen, doplněnými ještě hudebními a jinými zábavnými čísly.
Pak divadlo ještě několik let hrálo, ale méně než před válkou a posledním vystoupením Dělnické scény byl silvestrovský program roku
1949 Co jaro dokáže,
přestože divadlo pod názvem Dělnická scéna ještě odehrálo 30. dubna a 1. května 1950 Gogolovu Ženitbu.
Předtím totiž došlo ke sjednocení tělovýchovy a mělo se již hrát pod názvem Sokol 2. Šlo tedy, byť stále hrál původní soubor Dělnické scény, o představení sokolského divadla.
Pod názvem Sokol 2, resp. Dělnická scéna – Sokol 2 hrálo divadlo potom až do slučovací schůze 1. března 1952, kdy byl majetek divadla předán závodnímu klubu ROH národního podniku Tonak Valašské Meziříčí a v Dělnickém domě se pouze sportovalo.
Pozoruhodným experimentem této scény bylo uvedení hry Lenivá Fedora, jejíž premiéra se konala ve volné přírodě. Sešlo se na ní ale příliš mnoho lidí a ti rušili tak, že premiéra musela být několikrát přerušena, takže reprízy už byly hrány zase v divadelním sále.
Od 1. května 1954 měli hrát všichni meziříčští divadelníci hrát pod nově založeným Domem osvěty, který pro ně administrativně zřídil tzv. Valašské divadlo. Ale to už je jiná a bohužel nepříliš plodná historie, končící dočasným zánikem ochotnického divadla ve Valašském Meziříčí.
Bibliografie:
FABIÁN, Josef: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. 2006. kART.
FABIÁN, Josef: Otevřená opona aneb Historie valašskomeziříčských divadel. Edice Krásno. Valašské Meziříčí, o. s. Valašské Ahény, 2007, s. 27.
Mapa působení souboru - Dělnická scéna / Dělnická tělocvičná jednota
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.