Představily se také dva dětské kolektivy z Brandýsa nad Labem. Oba vede Irina Ulrychová. Soubor Leháro ZUŠ si divadelně upravil námět Briana Jacquese a uvedl jej pod názvem Kdo lže, ten… Historku o Tomovi, klukovi, který se tak zapletl do svých vymyšleností a lží, až mu přišel na pomoc sám ďábel, postavil soubor na talentu hlavního představitele. Ten by dokázal nedlouhé představení „utáhnout“, kdyby nespoléhal jen na svou schopnost na jevišti působit spontánně a zajímavě. Když je totiž ta spontánnost pořád stejná, nereagující na situace, v nichž se postava nachází, přestává být zajímavá. Použil-li jsem výrazu situace, silně jsem v tomto případě nadsadil. Postavy přicházejí a odcházejí, řeknou, co mají, ale napětí se nekoná. Nejedná se tu ani slovem ani fyzicky. Navíc slovní projev herců je tak nesrozumitelný, že se k divákovi nedostává řada důležitých dějových faktů. Nejsou pak jasné motivace dětí k záchraně Toma. Soubor přivezl do Stochova premiéru, jistě se mnohé v budoucích dnech zlepší. Práce na plnění konkrétních hereckých úkolů, individualizaci postav, organizaci situací (ne ve smyslu drilu, ale ve smyslu porozumění, skutečnému, angažovanému porozumění svého úkolu a cíle v situaci) dokonce na rozvinutí kreativity v rekapitulaci všech těch lží, jimiž Tom své okolí obdařil, ta práce soubor ještě čeká, nemá-li inscenace i nadále zůstat jen v půli cesty. Irina Ulrychová to všechno ví, jen by teď asi potřebovala, aby jí soubor víc naslouchal.