Žumbera oslavuje ženu v běhu dějin
Divadelní spolek Žumbera se zase jednou odhodlal vzdát svojí inscenací neskrývaný hold „věčnému ženství“, když se rozhodl uvádět na prknech Divadla Dialog jiskřivou komedii Zdeňka Podskalského Žena v trysku století. Toto humorné oslavování ženy v běhu dějin představily zatím v Plzni několikrát pouze hostující soubory. Upřímný chvalozpěv ve zkušené režii a na variabilní, náznakové scéně nestora plzeňských ochotníků Ladislava Synka, jenž se nejednou prosadil i na profesionálních jevištích, zároveň vtipně vyjevuje vývoj ženského ideálu a také proměnlivost vztahu obou pohlaví v toku dějinných epoch.
Už doba kamenná je autorovým perem zpodobena jako éra chytrých žen, ale teprve ve středověku muž konečně pochopil své pravé místo u jejich nohou. Renesance je v jeho pojetí přímo oslavou ženské inteligence, žel často notně intrikující, kdy muž se stává jen nejdokonalejším nástrojem v rukou ženy. Ideál ženy obrozené je sice býti dobrou hospodyní, ale emancipující se žena novodobá je už zase svým myšlením vždy značně vepředu. Proto se také častěji mýlí. Ale v Podskalského vizi budoucnosti tomu tak rozhodně dlouho nebude a ženy budou brzy nerušeně samy organizovat běh věcí příštích. Naštěstí v průběžném odborném výkladu vědec, svižně namluvený Ladislavem Synkem, všechny dějinné vhledy důsledně relativizuje. Jednotlivé historické výjevy jsou napsány pro dvě herečky a jednoho herce a režisér pravidelně na jevišti střídá dvě stabilní trojice aktérů. V jedné sestavě ztvárňuje nejzkušenější hybatelku dějin Petra Zoubková, které úspěšně sekundují Kateřina Šimková a Marek Světlík, ve druhé trojici je tím nejrafinovanějším ženským elementem ve čtyřech podobách po zásluze Věra Česáková a kompletní trio tvořivě doplňují Tereza Ludvíková a Ondřej Porubský v alternaci s Tomášem Buchtou.
Ačkoli v prologu (v ráji) a v epilogu (o současné rodině) se zdá být tím pravým rajským stvořením muž (jako ctitel lenošení, klidu a míru), po zhlédnutí celého představení by muži měli přece jen tiše přiznat nadvládu ženám a zaujmout důstojné druhé místo v lidské společnosti.
Vladimír Gardavský