Kuks, 2004: Škola Kristova a škola světa; 2006: Inkvizice na Kuksu; 2007: Serpillo a Melissa aneb ...;
Umělecký dokument režiséra Miloslava Kučery INKVIZICE NA KUKSU premiérově uveden v České televizi ve čtvrtek 28.září v 15.40 v rámci cyklu
Střípky času na ČT2.
Rekonstrukci historické události z 26. července 1729 připravuje od roku 2002 občanské sdružení Fons Vivus. Herecká společnost Geisslers Hofcomoedianten zpracovala pod vedením režiséra Petra Haška scénář S. Bohadla vycházející z dobového sporckovského tisku s popisem legendární noční události, kdy Lázně Kuks v době vrcholící sezóny přepadli hradečtí kyrysníci s inkvizičním obviněním z hereze v deseti bodech. Lázeňské hosty uzamkli v jejich pokojích a několik dní hledali nekatolické knihy, které Sporck měl přechovávat nebo sám za překladatelské pomoci jeho dcery tisknout a šířit a které se ocitly na seznamu Koniášova Klíče, vydaného v Hradci Králové krátce před přepadením Kuksu. Sporck nakonec i z tohoto hrozivého obvinění, které iniciovali znepřátelení žírečtí jezuité, vyvázl jen s malými šrámy a se zabavenou
knihovnou.
EXNAROVÁ, Alena: MILETÍNSKÉ DIVADELNÍ JARO 2007. Divadelní HROMADA IL. jaro 2007, s. 42-44.
Geisslers Hofcomoedianten z Kuksu se programově věnují pěstování divadla barokního nebo barokem inspirovaného. Tentokrát přivezli do Miletína inscenaci nazvanou Serpillo a Melissa aneb Tymián a Citroník rande show. Jako autoři jsou uvedeni Braccioli (překlad G.B.Hancke) a Geisslers. Sledujeme velkolepou televizní reality show i s jejím zázemím, prezentovanou s velkým komediálním nasazením, energií a radostí ze hry. Ale klademe si otázku, co tím vlastně aktéři sledují. Je to parodie? Nebo nám nastavují zrcadlo, abychom si uvědomili, na co jsme ochotni se v televizi dívat a čeho se účastnit? A co to má společného s barokním divadlem? Vyslechli jsme sice před začátkem představení vysvětlující přednášku, ale stejně si trochu nevíme rady. Teprve když si přečteme program k inscenaci i s překladem původního intermezza, začíná nám svítat: Geisslers pouze vycházejí z formy původního textu – intermezza, které se pro ně stává tématem. Na toto téma vytvářejí variace a využijí jen nepatrný zlomek původního vázaného textu. Takže vlastně ukazují, že „pokleslá zábava“ existovala v baroku stejně jako existuje dnes. Inscenace Geisslers je rozhodně zajímavá a nápaditá. Jen je trochu škoda, že se jejího záměru musí divák dobírat tak složitě. Přesto jsme inscenaci pro její kvality ocenili jako celek a Petr Hašek obdržel cenu za režii.
Škola Kristova a škola světa (Geisslers Hofkomedianten) č.4
Podobně jako diváci v závěru představení, i porota se dělí na dvě skupiny, někteří házejí svůj kámen pro, jiní proti. Patřím k těm, které představení oslovilo.
Byli jsme svědky pozoruhodného uchopení barokního textu v roce 2004. Vyvstalo před námi barokní divadlo s adekvátně vypjatým výrazem a okázalou obrazivostí, svým nihilismem a cynismem ale promluvilo k naší současnosti. Nepodezírám přitom autory inscenace z nihilismu jako životního postoje a světonázoru. Absence pozitivního východiska působí provokativně a málokterého z diváků zanechá v klidu. Takový je zjevně záměr souboru, který ovšem neprovokuje ani samoúčelně ani diletantsky. S barokní expresí vyjadřuje to, co se tak či onak dotýká každého z nás, a využívá k tomu překvapivě vyzrálého hereckého a režijního umu.
Jakub Hulák
Střípky času na ČT2.
Rekonstrukci historické události z 26. července 1729 připravuje od roku 2002 občanské sdružení Fons Vivus. Herecká společnost Geisslers Hofcomoedianten zpracovala pod vedením režiséra Petra Haška scénář S. Bohadla vycházející z dobového sporckovského tisku s popisem legendární noční události, kdy Lázně Kuks v době vrcholící sezóny přepadli hradečtí kyrysníci s inkvizičním obviněním z hereze v deseti bodech. Lázeňské hosty uzamkli v jejich pokojích a několik dní hledali nekatolické knihy, které Sporck měl přechovávat nebo sám za překladatelské pomoci jeho dcery tisknout a šířit a které se ocitly na seznamu Koniášova Klíče, vydaného v Hradci Králové krátce před přepadením Kuksu. Sporck nakonec i z tohoto hrozivého obvinění, které iniciovali znepřátelení žírečtí jezuité, vyvázl jen s malými šrámy a se zabavenou
knihovnou.
EXNAROVÁ, Alena: MILETÍNSKÉ DIVADELNÍ JARO 2007. Divadelní HROMADA IL. jaro 2007, s. 42-44.
Geisslers Hofcomoedianten z Kuksu se programově věnují pěstování divadla barokního nebo barokem inspirovaného. Tentokrát přivezli do Miletína inscenaci nazvanou Serpillo a Melissa aneb Tymián a Citroník rande show. Jako autoři jsou uvedeni Braccioli (překlad G.B.Hancke) a Geisslers. Sledujeme velkolepou televizní reality show i s jejím zázemím, prezentovanou s velkým komediálním nasazením, energií a radostí ze hry. Ale klademe si otázku, co tím vlastně aktéři sledují. Je to parodie? Nebo nám nastavují zrcadlo, abychom si uvědomili, na co jsme ochotni se v televizi dívat a čeho se účastnit? A co to má společného s barokním divadlem? Vyslechli jsme sice před začátkem představení vysvětlující přednášku, ale stejně si trochu nevíme rady. Teprve když si přečteme program k inscenaci i s překladem původního intermezza, začíná nám svítat: Geisslers pouze vycházejí z formy původního textu – intermezza, které se pro ně stává tématem. Na toto téma vytvářejí variace a využijí jen nepatrný zlomek původního vázaného textu. Takže vlastně ukazují, že „pokleslá zábava“ existovala v baroku stejně jako existuje dnes. Inscenace Geisslers je rozhodně zajímavá a nápaditá. Jen je trochu škoda, že se jejího záměru musí divák dobírat tak složitě. Přesto jsme inscenaci pro její kvality ocenili jako celek a Petr Hašek obdržel cenu za režii.
Škola Kristova a škola světa (Geisslers Hofkomedianten) č.4
Podobně jako diváci v závěru představení, i porota se dělí na dvě skupiny, někteří házejí svůj kámen pro, jiní proti. Patřím k těm, které představení oslovilo.
Byli jsme svědky pozoruhodného uchopení barokního textu v roce 2004. Vyvstalo před námi barokní divadlo s adekvátně vypjatým výrazem a okázalou obrazivostí, svým nihilismem a cynismem ale promluvilo k naší současnosti. Nepodezírám přitom autory inscenace z nihilismu jako životního postoje a světonázoru. Absence pozitivního východiska působí provokativně a málokterého z diváků zanechá v klidu. Takový je zjevně záměr souboru, který ovšem neprovokuje ani samoúčelně ani diletantsky. S barokní expresí vyjadřuje to, co se tak či onak dotýká každého z nás, a využívá k tomu překvapivě vyzrálého hereckého a režijního umu.
Jakub Hulák
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.