Hořice, J. K. Tyl, historie souboru, 2016
Ochotnické divadlo má v Hořicích velmi dlouhou a bohatou historii, sahající svými kořeny hluboko do dob národního obrození. Podle kronikářských záznamů bylo první české představení sehráno studenty na faře již o prázdninách r. 1784. Později se divadlo přesunulo na zámek a české hry vystřídaly německé. K obnovení českých představení došlo v letech 1828 — 1833 z iniciativy studenta práv Josefa Vladimíra Pelikána, pozdějšího známého vlastence a přítele Tylova a Klicperova.
V r. 1858 byl ve městě založen divadelní spolek, který o Vánocích téhož roku sehrál v hostinci U Zámečníků první představení — Tylovu Marjánku, matku pluku. Ochotníci pak hráli v různých hostincích až do r. 1865, kdy konečně získali stálou scénu v novém Tomáškově domě na hořickém náměstí. Vlastním nákladem si pořídili nové jeviště, dekorace a oponu, již nechali vymalovat akademickým malířem Karlem Maixnerem. Spolek v následujícím období vzkvétal a mohl si vedle běžného vlasteneckého repertoáru dovolit i velké historické kusy a opery, na jejichž provedení se vedle ochotníků často podíleli i členové pěveckých spolků Ratibor (založen 1862) a Vesna (založena 1870) a hudebního spolku Dalibor (založen 1881), který rovněž pravidelně hrou vyplňoval přestávky při představeních. Spolek později přijal název Pelikánova jednota divadelních ochotníků. V jeho repertoáru převládala činohra a domovskou scénou zůstal až do sloučení ochotnických souborů v r. 1948 divadelní sál v Tomáškově (od r. 1885 Městském) domě. Koncem 19. století se v Hořicích ustavil další divadelní soubor, nazvaný Národní beseda Havlíček, který se v r. 1931 přetváří v Pěvecko-dramatický kroužek při Čs. straně národně socialistické a nakonec se osamostatňuje jako Červeno-bílá scéna. V jeho repertoáru byla hlavně opereta a zpěvohra a domovskou scénou divadelní sál v tzv. Dělnickém domě (dnes Dům kultury Koruna). V r. 1940 přijal soubor název Tylovo ochotnické divadlo a jeho národně uvědomovací cykly pomáhaly přežít těžkou dobu okupace.
V r. 1948 vznikla sloučením obou spolků Jednota divadelních ochotníků J. K. Tyl, která ve městě úspěšně působí dodnes. Ze souboru vzešla i řada profesionálních herců a pěvců — za všechny uveďme například J. Šafránka-Hořického, J. Jakla a M. Černou. Mezi nejúspěšnější nastudované hry patřily například Kytice, Strakonický dudák, Bílá nemoc, Pan Hašler přijímá, Sůl nad zlato. V současné době se soubor orientuje především na operetu a muzikál a z jeho repertoáru uveďme alespoň Na tý louce zelený, C. k. polní maršálek, Nejkrásnější válka, Caesar či Mamzelle Nitouche.
J. K. Tyl. Online. Město Hořice 2. 7. 2016 [cit. 2025-03-05]. Dostupné z: https://www.horice.org/divadelni-soubor/d-1271/p1=10175
V r. 1858 byl ve městě založen divadelní spolek, který o Vánocích téhož roku sehrál v hostinci U Zámečníků první představení — Tylovu Marjánku, matku pluku. Ochotníci pak hráli v různých hostincích až do r. 1865, kdy konečně získali stálou scénu v novém Tomáškově domě na hořickém náměstí. Vlastním nákladem si pořídili nové jeviště, dekorace a oponu, již nechali vymalovat akademickým malířem Karlem Maixnerem. Spolek v následujícím období vzkvétal a mohl si vedle běžného vlasteneckého repertoáru dovolit i velké historické kusy a opery, na jejichž provedení se vedle ochotníků často podíleli i členové pěveckých spolků Ratibor (založen 1862) a Vesna (založena 1870) a hudebního spolku Dalibor (založen 1881), který rovněž pravidelně hrou vyplňoval přestávky při představeních. Spolek později přijal název Pelikánova jednota divadelních ochotníků. V jeho repertoáru převládala činohra a domovskou scénou zůstal až do sloučení ochotnických souborů v r. 1948 divadelní sál v Tomáškově (od r. 1885 Městském) domě. Koncem 19. století se v Hořicích ustavil další divadelní soubor, nazvaný Národní beseda Havlíček, který se v r. 1931 přetváří v Pěvecko-dramatický kroužek při Čs. straně národně socialistické a nakonec se osamostatňuje jako Červeno-bílá scéna. V jeho repertoáru byla hlavně opereta a zpěvohra a domovskou scénou divadelní sál v tzv. Dělnickém domě (dnes Dům kultury Koruna). V r. 1940 přijal soubor název Tylovo ochotnické divadlo a jeho národně uvědomovací cykly pomáhaly přežít těžkou dobu okupace.
V r. 1948 vznikla sloučením obou spolků Jednota divadelních ochotníků J. K. Tyl, která ve městě úspěšně působí dodnes. Ze souboru vzešla i řada profesionálních herců a pěvců — za všechny uveďme například J. Šafránka-Hořického, J. Jakla a M. Černou. Mezi nejúspěšnější nastudované hry patřily například Kytice, Strakonický dudák, Bílá nemoc, Pan Hašler přijímá, Sůl nad zlato. V současné době se soubor orientuje především na operetu a muzikál a z jeho repertoáru uveďme alespoň Na tý louce zelený, C. k. polní maršálek, Nejkrásnější válka, Caesar či Mamzelle Nitouche.
J. K. Tyl. Online. Město Hořice 2. 7. 2016 [cit. 2025-03-05]. Dostupné z: https://www.horice.org/divadelni-soubor/d-1271/p1=10175
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.