I. Několik receptů na velké i malé formy diskusních příspěvků:
1. Diskutuj tak, abys působil dojmem, že plníš podmínky odznaku „100 letních diskusních příspěvků“.
2. Rozváděj neobratně fakta, která už lépe shrnul předřečník.
3. Nediskutuj stručně. Posluchačům je v Hronově třeba spánku.
4. Své soudy vyslovuj tak kategoricky, aby bylo zřejmé, že všemu rozumíš – a hlavně: abys nemusel nic dokazovat.
5. V závěru neopomeň vyvrátit vše, co jsi nanesl v úvodu. Tím dáš najevo, že nevidíš problémy úzce.
6. Čekej na potlesk. Nedostaví-li se, důstojně odejdi ze sálu a dej si párek.
7. Není-li tvým vývodům věnována náležitá pozornost (šum, brblání, projevy nevole i naopak), zbývá ti možnost obhájit svá tvrdá stanoviska v užším kroužku (fronta na pivo, holič, pisoár).
II. Alespoň dvé příkladů řečnických obratů:
1. „Dívám se na věc kriticky! A tak mě inscenace přesvědčila v mém přesvědčení, že mě vlastně nepřesvědčila. Je to ovšem diskutabilní.“ (Nyní se čeká na potlesk. Posléze se hrdě odchází a dává se si párek.)
2. „Ano! Hra se mi velice líbila, ale proč se dostala až na Hronov?!? A vůbec: proč ji DILIA vydala? Nebo nevydala…? Teď tedy nevím… Jestli ji ale nevydala, tak proč ji nevydala?! (Potlesk zaručen. Párek odpadá.)
Osvojíš-li si svrchu uvedené teze, ve zdraví se dožiješ ještě mnoha a mnoha Hronovů.