Výpověď o světě souboru z Velatic tak zůstala jen v rovině pokusu.
Do stejné skupiny inscenací patří Fr. Vojcek (†33) DS Prkno z Veverské Bítýšky, který je znám svou náročnou dramaturgií a hledáním forem. Na přehlídku tentokrát přivezl razantní úpravu (adame, Pavel Trtílek) dramatu G. Büchnera. Text byl redukován na řadu krátkých scén, v nichž se projevuje Vojckova odcizenost v chaosu doby. Jako inscenační princip zvolila režisérka slečna adame formu klipu, v níž pracuje se zkratkou, znaky a symboly. Nejde tedy o strukturu klasické inscenace postavené na psychologickém realismu. Büchnerův Vojcek je k vraždě své partnerky Marie donucen okolnostmi svého života a stupňujícím se tlakem okolí, zato Vojcek Veverské Bítýšky se často chová spíše jako šílenec tlačený úzkostnými stavy (gestika, mimika, blábolení). Struktura klipů bohužel nemá jasnou a přehlednou strukturu (jednotlivé klipy často nejsou jasně zacíleny a mohou být vzájemně zaměnitelné), chybí jim plasticita situací. Navrch postava samotného Vojcka se nevyvíjí a od počátku do konce je jasné, že je odsouzen k prohře.
----
Závažné a potřebné téma řeší také drobná loutková bajka pro děti O Kulišákovi Ivy Peřinové v podání DS Prkno Veverská Bítýška. Pohádka svede dohromady dva ptáčky, myšku, hafana a uzenou klobásu. Ústředním tématem jednoduchého příběhu je, že každý se k něčemu hodí a byť je každý jiný, patříme k sobě a je nám spolu dobře – jak ve světě zvířecím, tak ve světě lidském. Charakteristickým rysem inscenace je její výtvarná složka, zvláště pak řešení loutek a princip hravosti nejen u obou vodičů, ale také ve vztahu k dětskému divákovi. Komunikace s dětmi je nenásilná a má různé formy od přímého vyzvání až po hru v hledišti.