HLEDÁNÍ SLOVA ANEB WOLKRŮV PROSTĚJOV 2005
Doslova pod jednou střechou se odehrál 48. ročník Wolkrova Prostějova. Vzhledem k rekonstrukci kulturního klubu Duha se veškerá vystoupení letošního ročníku přesunula do Městského divadla a Národního domu v Prostějově, což jsou dvě sousední budovy propojené jedinou střechou. V saloncích Národního domu sídlil jak sekretariát festivalu, tak i redakce festivalového zpravodaje, jenž letos vycházel pod titulem „Wolkrovy wčil´s“.
Ústředním tématem Wolkrova Prostějova 2005 se stalo hledání slov v nejrůznějších podobách: poetické výrazy volili účastníci v odpovědích na tradiční anketu, hledání optimálního tvaru textu provázelo seminář o překladové literatuře (nazvaný stejně jako festivalová publikace „Není překlad jako překlad“) a cestu za skrytými významy slova podnikali i sóloví recitátoři, jejichž výkony nejednou překvapovaly osobitou dramaturgií.
Originální dramaturgické pokusy provázely výkony již v nejmladší první kategorii, kde vedle sebe zazněly texty značně různorodé: úryvek z nářečních soudniček Zdeňka Galušky, Bajka Filipa Topola, humorné povídky Istvána Örkényho, ale kupříkladu i cikánská pohádka O snědené holčičce nebo Balada o mamičce poběhlici. Z početného pole 23 soutěžících vybrala porota vedená Vítězslavou Šrámkovou dvě laureátky: Kateřinu Bílkovou z Prahy a Lucii Páchovou z Mladé Boleslavi. Tři čestná uznání byla udělena za přesvědčivý přednes pouze jednoho ze dvou soutěžních textů (Tereza Škrháková z Lovčiček, Huong Nguyen Minh z Ostrova a Lucie Končoková z Českých Budějovic), další čestné uznání pak získal Jonáš Zbořil za vyrovnané výkony v obou kolech.
Mezi zkušenějšími recitátory druhé kategorie s převahou zvítězili Julie Goetzová (Hrdějovice) a Martin Režný (Měrovice nad Hanou). Přestože podle předsedy poroty Aleše Vrzáka řada soutěžících nedokázala prolomit komunikační bariéru mezi jevištěm a hledištěm a některé výkony poznamenaly výslovnostní problémy, na čestné uznání nakonec dosáhla pětice recitátorů: Ludmila Müllerová z Prahy, Hana Marie Maroušková a Kateřina Krejčová z Českých Budějovic, Tereza Lexová z Opavy a David Kříž z Kolína. V již tradičně nejméně početné třetí kategorii svedlo poměrně vyrovnaný souboj 14 recitátorů, avšak ani zde podle předsedkyně poroty Hany Kofránkové nezazněl žádný velký výkon, který by diváky „zvedl ze židlí, případně posadil na pozadí“. Titul laureáta festivalu však zaslouženě získaly ostřílené interpretky Barbora Chybová ze Svitav a Zdenka Sokolíčková z Nového Města na Moravě. Čestné uznání obdržel Radim Šíp za vyrovnaný výkon v obou kolech a Dagmar Plamperová za sugestivní přednes textu Sylvie Plathové Lesbos; speciální čestné uznání porota udělila manželům Daně a Lukáši Tvrďochovým za promyšlenou a vzájemně provázanou dramaturgii.
V soutěži souborů se na výsluní vrátil ÚstaF Brno, jehož precizní voicebandová produkce Spolužáčkovina před třemi lety v Prostějově rozvířila poklidné vody současného divadla poezie. Letos soubor vedený sbormistrem Zdeňkem Šturmou čerpal inspiraci z textů Jakuba Kostelníka Brna, přičemž temporytmus precizní voicebandové produkce pomáhaly tentokrát dotvářet netradiční „hudební nástroje“, jako je například pila, plechový barel nebo mačkaný papír. Inscenace, která originálním způsobem evokovala akustickou atmosféru moravské metropole, získala jak Cenu diváků, tak i Cenu poroty s nominací na Jiráskův Hronov 2005. Zvláštní cenu za nové podněty při ztvárňování poezie udělila porota Divadlu Na cucky z Olomouce za performanci LOS PEJOROS. Rozhlasová redaktorka Alena Zemančíková, která porotě předsedala, označila inscenaci za představení plné paradoxů, jež mj. „paroduje a travestuje popkulturu a vzbuzuje nelibost, jako by samo tou popkulturou bylo“. Velmi invenční představení přivezl také dívčí soubor Evrybáby z Plzně, jemuž porota přiznala čestné uznání. Porotu i diváky zaujalo zvláště na Wolkrově Prostějově málo vídané propojení mluveného slova, pohybové choreografie a projekce, která navíc kombinovala předtočené záběry s reálně snímanou akcí. Inscenace nazvaná Útržky z rodinného alba vznikla podle textů Terezy Boučkové a osobních záznamů účinkujících. Většina textů variovala téma vztahu ženy a rodinných osudů, které samy hrdinky spoluutvářejí, což ilustroval také dokumentární záznam zachycující motivační rozhovory při přípravě inscenace. Působivé představení tak nabídlo rovněž inspirativní pohled do tvůrčí kuchyně mladého dramatického souboru.
Ačkoliv prostorové možnosti byly letos omezené, na celkové úrovni celostátního festivalu poezie to rozhodně znát nebylo. Vytrvale a někdy i s velkou námahou hledaná slova byla nakonec vždy nalezena: 48. ročník Wolkrova Prostějova se zkrátka vydařil.
David Kroča