LOUTKÁŘSKÉ SOUSTŘEDĚNÍ při Masarykově lidovýchovném ústavu.
1923, 11. října bylo ustanoveno při Osvětovém svazu (od roku 1925 přejmenovaném na Masarykův lidovýchovný ústav) jako zájmové sdružení československých loutkářů, které mělo nahradit již nefungující Český svaz přátel loutkového divadla. Jeho cílem byla propagace loutkového divadla, všestranná podpora rozvoje českého loutkového divadelnictví, zprostředkování výměny informací, vydávání publikací, pořádání sjezdů, výstav, soutěží a loutkářských kurzů, právní podpora loutkářských souborů a ochrana autorských práv.
V průběhu 20. let soustřeďovalo kolem 3.000 loutkářských souborů z celé republiky. Prvním předsedou se stal Jidřich Veselý, místopředsedou K. Driml, jednatelem F. Ptáček.
1924 pořádalo První sjezd loutkářských pracovníků v Praze, pořádalo loutkářskou výstavu v pražských Havlíčkových sadech a vydalo
Loutkářskou čítanku
1925 - „Když se Svaz osvětový změnil roku 1925 v Masarykův lidovýchovný ústav, již tehdy bylo usilováno, aby bylo přesně zjištěno, kde všude je loutkové divadlo, jaké a od kdy hraje. To bylo uznáno jak z důvodů statistických, tak pro účely studijní, jakož i pro zjištění rozvoje loutkového divadelnictví. V roce 1927 začala soustavná statistická akce pomocí dotazníků za účinné spolupráce školních inspektorů a osvětových sborů. Výsledek šetření byl, že se v roce 1928 zjistilo 2600 loutkových divadel v naší republice.“ (SOKOLOV, Václav. O vzniku a činnosti Loutkářského soustředění až do roku 1935. Loutkář 22, 1935, č. 1, s. 4)
1925 byl uspořádán sjezd loutkářských pracovníků v Plzni a tam také pořádána loutkářská výstava.
1926 - vypsána anonymní soutěž na nejlepší loutkovou hru; 18. 1. 1928 uzavřena jednáním poroty ve složení: MUDr. Čeněk Klika, zdravotní rada; Liběna Odstrčilová, členka Národního divadla; F. S. Procházka, spisovatel; Josef Skupa, profesor; V. F. Suk, profesor a redaktor Úhoru; dr. Jindřich Veselý, profesor a redaktor Loutkáře; dr. Otakar Zich, univerzitní profesor. 1. cena ?, 2. cena udělena hře Šuki a Muki autora MUDr. Karla Drimla.
1927 velká statistická akce o činnosti loutkových souborů za pomocí dotazníků, soupis souborů, repertoáru, počtu představení a diváků.
1929 druhý sjezd loutkářských pracovníků v Praze, pořádána Loutkářská výstava , která naplnila 36 pavilonů veletržního výstaviště, účastnili se i hosté ze zahraničí, vydána Resoluce sjezdu loutkářských pracovníků československých.
192x početné kurzy pro loutkáře, pro učitelky mateřských škol, pro osvětové pracovníky.
1932 otevřena půjčovna rukopisů a hudebnin, vydán Statut Loutkářského soustředění.
1934 druhá statistická akce - soupis všech československých a krajanských loutkových souborů.
1935 třetí sjezd loutkářských pracovníků. Předsedou zvolen J. Veselý, místopředseda J. Malík,
1939 zahájeno vydávání informačních letáků Zprávy loutkářského soustředění, vycházejících měsíčně. Po zániku časopisu Loutkář (1939) a následně i Loutkové scény (1941) se Zprávy za Protektorátu staly důležitým informačním zdrojem českých loutkářů.
1940 - 11. 5. - VII. Valný sjezd Loutkářského soustředění v Praze-Libni rozhodl o oceňování významných loutkářů Diplomem s textem: X. Y. se zasloužil o české loutkářství. Nositelem 1. čestného diplomu se stal Ota Bubeníček, loutkářský doyen.
1946 - 8. - 10. 6. - Loutkářské soustředění pořádalo v Praze Loutkářskou školu, absolventem mj. Jarmil Chládek, pozdější ředitel Muzea loutkářských kultur v Chrudimi.
1946 - 10. 6. - VIII. Valný sjezd Loutkářského soustředění v Praze-Vinohradech.
1947 - 5.- 6. 7. - IX. Valný sjezd Loutkářského soustředění v Týně nad Vltavou, udělovány diplomy LS za přínos českému loutkářství. Viz Texty
1948 - 2. - 5. 7. - pořádání Jubilejního X. všeloutkářského sjezdu v Praze.
1948 sloučení Loutkářského soustředění a slovenského Bábkárského oboru slovenských divadelných ochotníkov v Ústřední výbor československého loutkového divadelnictví - v podstatě začátek zániku Loutkářského soustředění.
1952 Loutkářské soustředění Ministerstvem informací a osvěty zrušeno, jeho úkoly převzalo Ústředí lidové tvořivosti.