Další velice zajímavou historii amatérského divadelnictví na Vysočině napsali obyvatelé malé vesničky Krásná Hora. I zde, v podmínkách zemědělské malovýroby, si našla hrstka nadšenců čas na to, aby pobavila nejen sebe, ale hlavně ostatní obyvatele obce.
Již v roce 1880 se zde zformovala Katolicko-čtenářská-hospodářská beseda. Jak je již z jejího názvu patrné, byla postavena na církvi, zájmech o vzdělávání se a zemědělské činnosti místních rolníků.
Roku 1908 se tento spolek reorganizuje na Čtenářskou besedu, jejíž cílem je hájit zájmy kulturní,ale hlavně knihovnické. Činnost této besedy se v předválečné době mohla srovnávat s činností obdobných městských spolků. Pro propagaci vzdělání si tato beseda pořídila dokonce vlastní jeviště.
Válka však další rozvoj a aktivity zcela zastavila. Poválečná euforie, podobně jako v jiných obcích a městech, opět dává dohromady nadšence, kteří jsou ochotni udělat něco navíc a pro ostatní.
Již dva měsíce po vzniku samostatné republiky přichází Čtenářská beseda s divadelním představením A. Jiráska Vojnarka.
Kronika „Obce Krásná Hora“ uvádí dále faktografický přehled divadelních představení z let 1919 – 1937. Je ale zajímavé, že podobně jako velké, městské, divadelní soubory, tak i zdejší ochotníci hrají loutkové divadlo. Bylo zřejmě potřebou doby oslovit úplně nejmladší diváckou veřejnost. Tím si také vychovávat potencionální diváky a ochotníky. Mezi významné osobnosti zdejšího kulturního dění patřili pánové Václav Dolejší, režisér čtenářské besedy, Antonín Ziegler – majitel loutkového divadla, a R. Markvart, který spoluúčinkuje na loutkových představeních. Další významnou osobností je pan řídící učitel František Balcar, který režíruje hry v letech 1925 – 1927.
Podobně jako v jiných částech naší vlasti, tak i do Krásné Hory přijíždí hostovat kočovné divadlo J.Kosina. Tato společnost zde v roce 1928 uvede na propůjčeném jevišti celkem čtrnáct her.
Účinkování této společnosti bylo se střídavými úspěchy. Proto v roce 1929 Čtenářská beseda pod vedením J. Sázavského opět aktivizuje svoji činnost.
Aktivizace dalších spolků se nevyhnula ani Krásné Hoře. Podobně jako jinde, i zde pracuje republikánský dorost, který uvádí také v roce 1931 své představení pod názvem Paní matinka.
Do roku 1935 se činnost Čtenářské besedy omezuje na jedinou hru v roce. V roce 1934 není známa ani jediná, se kterou by beseda vystoupila.
Od roku 1935 přebírá aktivitu místní sbor hasičů, který uvede v roce 1935 celkem čtyři hry.
Následující rok, rok 1936, přináší dohodu mezi Čtenářskou besedou a místními hasiči o společné osvětové a kulturní činnosti. V této době je vůdčí osobností ochotnického divadla pan učitel J. Kruliš. Společně oba sehrají celkem sedm her a repertoárem roku 1937 prameny končí.