Na začátku myšlenka…
Martin Malínek
Na začátku myšlenka… a nyní snad tradice. Mluvím o Mezinárodním festivalu české a slovenské dramatické tvorby. Tedy textů českých a slovenských dramatiků. Nejen proto, že by to byl ohrožený druh, ale i jako pocta těm, kteří se tomuto žánru věnovali a věnují, a tak šíří českou a slovenskou slovesnost.
Když v roce 2000 vzniklo Občanské sdružení divadelních ochotníků Ústí nad Orlicí OSDO, mělo před sebou několik cílů. Jednak v nově vzniklém Pardubickém kraji uspořádat krajskou postupovou přehlídku, stát se samostatným právním subjektem (to se tehdy ještě moc nenosilo a ještě dodnes je celá řada divadelních souborů zřizována jako zájmová umělecká činnost), hrát divadlo, ale taky mu dát něco víc. Mám na mysli vytvořit možnosti jak technické, materiální tak i dramaturgické, mít i možnost někde uvést autorské texty, dát možnost souboru sehrát další představení.
Ta různá kulturní zařízení typu „městské kulturní středisko“ ať už je název jakýkoliv, jsou mnohdy různými způsoby svazována v nabídce programů, resp. dramaturgii. Mám na mysli především, aby byly přínosem pro pokladnu a také musí jakkoliv zaujmout diváka, aby statistický výkaz byl naplněn. Alternativou k tomu pak působí mnohá občanská sdružení, která se snaží tento prostor nezájmu o „nekomerční tituly“ vyplnit. V našem regionu je to třeba U.S. TRIARIUS v České Třebové. A nejinak tomu bylo i v případě OSDO, které si dalo do vínku cíl, vytvořit prostor pro pořádání festivalu, na kterém by měla šanci česká a slovenská dramatika. Výhradně a pouze. Abychom si uvědomili, že je. Že je i na ochotnických jevištích. V mnoha podobách a tvarech. Že je zajímavá i pro diváka i bez hvězdných obsazení dovezené kultury. A že jsou soubory a režiséři, kteří ji uvádějí. Klasickou i současnou.
První ročník a hned v mezinárodní podobě, která se drží stále, vznikl rok po založení OSDO a nyní si neodpustím, ač neúplný výčet představení, z nichž některá byla v rámci festivalu hrána i několikrát: v r. 2001 – 6 inscenací, 2002 – 5 inscenací, 2003 – 6 inscenací, 2004 – 7 inscenací, 2005 – 6 inscenací.
K tomuto defilé pak z ročníku 2006 jmenujme alespoň dvě představení. Saturnin v podání DS TYL Rakovník, který, ač v sobotu a v tvrdé konkurenci televizních pořadů, takřka vyprodal Kulturní dům v Králíkách a letošní festival zakončil. V Králíkách, v česko- polském pohraničí, také tento ročník začal. Představením, které má mnoho co říct, skvělé ve všech složkách, neskutečně opravdové. Obchod na korze v podání DS MKS Sabinov. Nejen já se domnívám, že by bylo nanejvýš důstojnou součástí Jiráskova Hronova. V inscenaci se propojují osudy lidí tří generací a událostí – odsunu Židů ze Sabinova, natáčení oscarového filmu a současnosti.
Takový projekt festivalu, jak je popsaný výše, nemůže financovat samo občanské sdružení. Podílí se na něm jak ministerstvo kultury, tak i Pardubický kraj, a poslední 3 roky i Prešovský kraj. To je dalším rozměrem festivalu: setkávání české a slovenské kultury a střídavě i obcí a měst Pardubického kraje, kde je festival pořádán. Výborného partnera našlo OSDO Ústí nad Orlicí v Kulturním centru Česká Třebová, kde se každoročně koná i zahájení festivalu. A věříme, že tomu tak bude i v budoucnu a že se i prostřednictvím čtenářů AS podaří oslovit další amatérské soubory v zahraničí. Oslovit je myšlenkou hrát české a slovenské autory, ať už v rámci družebních vztahů krajů, měst a obcí, či jen tak, protože si to naše jazyky a díla dramatiků zaslouží. A výzva samozřejmě patří i divadelním souborům v České republice, a tak se s nimi těšíme na shledání.