PERNICOVÁ, Ivana Pernicová: Stylová různorodost ve Stochově - 2005. Deník Dětské scény Trutnov 2006, 16. června 2006, č. 0
Vrtule Slaný Co jste nám to udělali... Improvizačně-stylizovaná hra (opis z programu) (cca 40 min.)
Soubor nabídl vlastní zpracování silných témat inspirované R. Dahlem - Jakub a obří broskev. Na jevišti byly zobrazovány dva světy. Svět dospělých reprezentovaný dvěma tetami s „drsnými výchovnými metodami“ a svět dětí, scházejících se ve sklepě a okrajově řešících problémy dospělých. Jako diváci jsme trochu nevěděli, které vybrat, zda téma týrání dětí nebo jen „puberťáckého“ vzdoru vůči neustálým rodičovským výtkám a příkazům. Přitom oba byly vytvářeny tak, že nás rovnocenně zajímaly. Proto nastal problém s rozeznáváním hlavní tematické linie, a tím se vlastně vyjevila jistá absence režijního vedení. Navíc jednotlivé situace nebyly dováděny do jasného konkrétního jednání a zvolený herecký styl, v tomto případě vrstevnatost stylů, spíš celkový výsledek znepřehledňoval a mátl, neboť nebyl režijně propracován. Interpretky v rolích drsných tet se chvílemi pohybovaly v herní nadsázce, pohybové stylizaci (fackování Jakuba) a chvílemi v civilním herectví. U ostatních interpretů nastával problém zejména tehdy, kdy se, ač to nebylo dle významu situace nutné, otáčeli zády či hráli příliš vzadu na jevišti a jejich civilní projev se tak ocital na samé hranici slyšitelnosti. Přesto jsme viděli relativně čistý divadelní tvar, jehož '7Aáklad vytvářel dobře zpracovaný scénář, který pevně vymezoval prostor pro sdělení, i když trochu chaotického, silného tématu. Divák se cítil oslovován, což byl jeden ze silných prvků představení.
LHOTSKÁ, Jiřina: Divadelní přehlídka Stochov 2007. DENÍK dětské scény 2007, č. 0.
Představení Wenuše souboru Vrtule Slaný vychází z textu R.Bradburyho Celé léto v jediném dni. Dramatizace osvědčené předlohy akcentuje především téma šikany v dětském kolektivu. Představení je působivé, emotivní (především scéna šikany Margot za použití potravinové fólie). Zajímavý je i pokus (i když ne zcela dramaturgicky promyšlený a divadelně vybudovaný), posunout ústřední klíčový motiv předlohy. Děti setkání se sluncem „prošvihnou“ – zrovna šikanují Margot. Síla okamžiku setkání se sluncem je zprostředkována virtuálním vstupem Williamova otce. Konfrontace samotných dětí se sluncem, jeho silou a energií, se zde nekoná. Závěrečný „přerod“ členů party pak vyznívá poněkud ploše a je třeba pro něj hledat odpovídající motivaci. Přes uvedené je představení velmi působivé a bylo nominováno na Dětskou scénu do Trutnova.