Loutkový soubor Městského kulturního střediska v Klatovech – Brouček, se chystá na svoji 26. divadelní sezonu.
Letošní rok bude pro loutkaře významný. Budou totiž začínat v novém prostředí. Během léta se totiž jejich současné divadélko v přízemí Kulturního domu Družba v Klatovech rozrostlo na víceúčelový sál.
„Bude zde větší kapacita diváků, bude tu velké technické zázemí, nové ozvučení, osvětlení, klimatizace. Budeme zde moci hrát i s velkými loutkami, ale také s maňásky,“ říká principál souboru Oldřich Smola.
Loutkový soubor Brouček má své počátky v osmdesátých letech minulého století v tehdejším Podniku výpočetní techniky v Klatovech, kde se utvořila skupinka nadšenců pro loutkové divadlo. Nejprve to byl koníček z recese, dnes je z něho životní láska.
„Hráli jsme nejdříve po našich bytech a bytech našich kolegů, samozřejmě hlavně pro naše děti. Představovalo to vždy přistěhovat a postavit malé divadélko. Samozřejmě kolem toho bylo vždycky trochu nepořádku v bytě a naše manželky to neměly moc rády. Hráli jsme také na různých akcích tehdejších organizací ROH. Velmi oblíbená byla Mikulášská besídka vždy v závěru roku. To se na naše představení přišly podívat nejen děti, ale i naši dospělí kolegové. Tak vznikla myšlenka, že by bylo dobré mít takříkajíc „stálou scénu“. Pomohlo nám tehdejší okresní kulturní středisko finančně i materiálně. Podpořili nás také morálně, neboť jsme si mysleli, že když jim sdělíme naši myšlenku obnovit v Klatovech po mnoha letech loutkové divadlo, budou nás mít za blázny. Na podzim roku 1984 nám přidělili sice nevelký, ale přece jenom „náš“ prostor v kulturním domě Družba,“ vzpomíná Smola.
Svépomocí si členové souboru tehdy vybudovali malé divadélko, kde hrají s marionetami. Mají i přenosný karavan pro maňáskové hry, aby mohli hrát venku.
„Nejstarší loutky, které máme, pocházejí z loutkového divadla v Praze, které neslo název Brouček. To fungovalo v Břevnově do padesátých let, kdy zaniklo. Když jsme založili oficiální soubor, převzali jsme zdarma nejen velké šedesáticentimetrové marionety, ale i název „Brouček“. Další loutky, které vlastníme, nám dělala na zakázku Jana Dlouhá z Prahy. Jsou velké 25–30 cm a máme jich asi šedesát. Protože se s nimi hraje poměrně často, dosluhují. Opravám se proto věnuje kolegyně Denková. A do třetice, máme i „spodové“ maňásky, které dělal plzeňský výtvarník Jaroslav Hrubý. Těch máme asi dvacet,“ představuje vybavení souboru šéf loutkářů v Klatovech, který se k divadlu dostal přes rodiče.
„Moji rodiče přišli z Plzně. Byli to velcí ochotníci a loutkoherci. Mě jako malého často vodili na zkoušky, a tak jsem tomu také naprosto propadl. Z loutkového divadla se stala životní láska.“
Za těch 25 odehraných sezón se vystřídalo v loutkovém divadélku mnoho dětí a také loutkoherců.
„Jak už to bývá v amatérských spolcích, když se mladí herci naučí hrát, odejdou na školy mimo Klatovy a s hraním je obvykle konec. Nebo děvčata se vdají, mají děti a tak pořád dokola. Rádi mezi sebou uvítáme hlavně mladé kolegy, abychom vychovali svoje následovníky a mohli jim tuto pěknou zálibu předat. Přivítáme mladé, zodpovědné zájemce nad 15 let, kteří se chtějí něco naučit, kteří chtějí bavit ostatní a kteří mají čas každý čtvrtek přijít na zkoušky a pak s námi absolvovat divadelní představení. Zájemci se mohou hlásit v kulturním středisku v Klatovech,“ dodal Smola.